Spencer Tracy
Spencer Tracy v roce 1948
Rodne jmeno	Spencer Bonaventure Tracy
Narozeni	5. dubna 1900 Milwaukee , Wisconsin , USA
Umrti	10. ?ervna 1967 (ve v?ku 67 let) Los Angeles , Kalifornie , USA
Misto poh?beni	Forest Lawn Memorial Park
Alma mater	Americka akademie dramatickych um?ni (do 1923) Rockhurst High School Northwestern Military and Naval Academy Marquette University High School Milwaukee High School of the Arts St. John's Northwestern Military Academy Ripon College
Cho?	Louise Treadwell (1923?1967)
Partner(ka)	Katharine Hepburnova (1941?1967)
Rodi?e	John Edward Tracy [1] a Caroline Tracy
Podpis
Oscar
Nejlep?i herec 1937 ? State?ni kapitani 1938 ? Boys Town
Zlaty globus
Nejlep?i herec 1954 ? The Actress
Cena BAFTA
Nejlep?i herec 1967 ? Hadej, kdo p?ijde na ve?e?i
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Spencer Tracy ( 5. dubna 1900 Milwaukee ? 10. ?ervna 1967 Los Angeles ) byl americky herec , dr?itel dvou ocen?ni americke filmove akademie Oscar (z celkoveho po?tu deviti nominaci), z let 1937 a 1938. ^{[2] [3]} B?hem kariery se objevil v 75 filmech a svymi vykony si vybudoval pov?st jedne z nejv?t?ich mu?skych filmovych hv?zd hollywoodskeho filmu.

Profesionalni kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Spencer Tracy u? v d?tstvi projevoval vzn?tlivou a tvrdohlavou povahu, ?asto se pral a m?l problemy i ve ?kole. Jeho otec, p?vodem Ir a horlivy ?imsky katolik, ho nakonec poslal na jezuitskou ?kolu. K p?ekvapeni rodi?? se pod vlivem atmosfery ve ?kole rozhodl, ?e se stane kn?zem. Do toho ale vstoupila prvni sv?tova valka, kdy jako sedmnactilety mladik kratce slou?il u americkeho namo?nictva. Po valce studoval vojenskou akademii a Ripon College ve Wisconsinu . ^[4] U? p?i studiu se amatersky v?noval herectvi ve ?kolnim divadelnim souboru, projevoval velky herecky talent. Od roku 1922 pak p?e?el studovat na americkou akademii dramatickych um?ni do New Yorku . V te dob? za?al hrat male role na Broadwayi , kde se uvedl malou roli robota v ?apkov? dramatu R.U.R. ^[5] Nasledujicich osm let se protloukal po r?znych divadelnich spole?nostech. Filmoveho re?isera Johna Forda zaujal v roli vraha ve h?e Posledni ve?e?e a ten ho doporu?il do filmu.

Od roku 1930 za?al pravideln? vystupovat ve filmu, nejprve to?il dobrodru?ne filmy u spole?nosti 20th Century Fox , kde v?ak nena?el odpovidajici uplatn?ni. Od roku 1935 uzav?el smlouvu s MGM , co? znamenalo zlom v jeho filmove karie?e. U? v roce 1936 ziskal svou prvni nominaci na Oscara za film San Francisco a v nasledujicich dvou letech se stal vit?zem v kategorii nejlep?i herec v hlavni roli ( State?ni kapitani 1937 a Boys Town 1938). K divadlu se vratil v roce 1945, kdy na Broadway u?inkoval ve h?e Drsna cesta. ^[4]

S postupujicim v?kem se na filmovem platn? postupn? p?ehral do roli charakternich intelektual? a solidnich otc? rodin pochazejicich ze st?ednich americkych vrstev ( Otec nev?sty, 1950). Od roku 1955, kdy mu skon?ila smlouva s MGM, z?stal nezavislym hercem. Do filmove historie se za?adily jeho vykony ve filmech ?erny den v Black rock (1955), Sta?ec a mo?e (1958), Kdo seje vitr (1960) nebo Norimbersky proces (1961). Re?iserem jeho poslednich film? byl Stanley Kramer .

Na po?atku ?edesatych let va?n? onemocn?l a nato?il u? jen jeden jediny film ? Hadej, kdo p?ijde na ve?e?i (1967) . Zem?el 17 dni po nato?eni posledniho zab?ru na infarkt. Vykon v roli otce mu p?inesl devatou nominaci (in memoriam) na Oskara. ^[6]

Pat?il k herc?m, kte?i p?sobili p?edev?im silou sve osobnosti. Na platn? se projevovala jeho ticha, klidna sila, suchy humor, drsny zevn?j?ek a p?imy pohled. Jeho herectvi bylo p?irozene a spontanni. Nebyl sice ?adny krasavec, ale divak?m se libil jeho nenapadny humor, up?imnost a mu?nost. Sklizel obdiv divak?, kritik? i svych koleg?, kte?i ho ?asto ozna?ovali za nejlep?iho herce.

Osobni ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1923 se o?enil s here?kou Louise Treadewellovou, se kterou z?stal ve formalnim man?elskem vztahu a? do sve smrti v roce 1967. Prvni krizi znamenalo pro jejich man?elstvi narozeni syna Johna, u ktereho byla diagnostikovana hluchota. Zatimco Tracy se s tim nedokazal vyrovnat a svou frustraci zahan?l alkoholem, bylo zasluhou jeho man?elky, ?e se syn navzdory svemu handicapu nau?il mluvit, vystudoval a stal se vytvarnikem. ^[5] Pe?i o podobn? posti?ene d?ti se v?novala tem?? cely ?ivot a zalo?ila centrum pro hluche John Tracy Center. ^[7] Man?elstvi nedokazalo zachranit ani narozeni zdrave dcery Susie v roce 1932. V roce 1933 pro?il Tracy va?nivy roman s mladou here?kou Lorettou Youngovou a dokonce ji nabidl man?elstvi. Youngova odmitla s poukazem na spole?nou katolickou viru, ktera nep?ipou?t?la rozvod, a na podzim roku 1934 se roze?li. Citove vyp?ti se negativn? promitlo do Tracyho zdravotniho stavu: celou dosp?lost trp?l depresemi, chronickou nespavosti, kterou zahan?l leky, a stal se z n?ho kvartalni alkoholik . ^[4] V roce 1942 ho nevzali do armady, proto?e m?l po?kozene srdce, ledviny a jatra.

Tracy m?l n?kolik dal?ich mimoman?elskych vztah? se znamymi here?kami, ale o rozvodu ji? neuva?oval.

Jeho nejv?t?i ?ivotni laskou a pracovni partnerkou se navzdory tomu stala po p?eva?nou ?ast jeho dosp?leho ?ivota vynikajici americka filmova hv?zda Katharine Hepburnova , se kterou nato?il celkem dev?t film?. ^[8] Seznamili se v roce 1941 p?i nata?eni filmu Nejprve stvo?il ?enu a z?stali spolu a? do Tracyho smrti. ^[4] S ohledem na Tracyho zakonitou man?elku ?ili odd?len?, i kdy? jejich vztah byl v Hollywoodu ve?ejnym tajemstvim. Teprve v poslednich letech Tracyho ?ivota, kdy? se zhor?ilo jeho zdravi, se spolu usadili v chat? p?itele George Cukora v Beverly Hills . Hepburnova p?eru?ila hereckou karieru a pe?ovala o Tracyho. Poslednim spole?nym filmem byl dnes ji? legendarni snimek Hadej, kdo p?ijde na ve?e?i z roku 1967.

Filmografie [ editovat | editovat zdroj ]

Hrany film [ editovat | editovat zdroj ]

• 1993 ? La Classe americaine
• 1967 ? Hadej, kdo p?ijde na ve?e?i - nominace na Oscara
• 1963 ? To je ale blaznivy sv?t / To je ale blaznivej sv?t
• 1962 ? Jak byl dobyt Zapad
• 1961 ? The Devil at 4 O'Clock
• 1961 ? Norimbersky proces - nominace na Oscara
• 1960 ? Kdo seje vitr - nominace na Oscara
• 1958 ? The Last Hurrah
• 1958 ? Sta?ec a mo?e - nominace na Oscara
• 1957 ? ?ena, ktera v?echno vi

• 1956 ? The Mountain

• 1955 ? ?erny den v Black Rock - nominace na Oscara
• 1954 ? Zlomene kopi
• 1953 ? The Actress
• 1952 ? Pat a Mike
• 1951 ? Plymouth Adventure
• 1951 ? Jak je t??ke byt d?de?kem
• 1950 ? The People Against O'Hara
• 1950 ? Nev?stin otec - nominace na Oscara
• 1949 ? Adamovo ?ebro
• 1949 ? Edward, My Son
• 1949 ? Malaya
• 1948 ? Vladni prohla?eni
• 1947 ? Cass Timberlane
• 1945 ? Mo?e travy
• 1945 ? Without Love
• 1944 ? Sedmy k?i?
• 1944 ? Thirty Seconds Over Tokyo
• 1943 ? A Guy Named Joe

• 1942 ? Keeper of the Flame

• 1942 ? Nejprve stvo?il ?enu
• 1942 ? Tortilla Flat
• 1941 ? Dr. Jekyll a pan Hyde
• 1941 ? Men of Boys Town
• 1940 ? Cesta na severozapad
• 1940 ? Edison, the Man
• 1940 ? I Take This Woman
• 1940 ? Tekute zlato
• 1940 ? Young Tom Edison
• 1939 ? Stanley and Livingstone
• 1938 ? Boys Town ? Oscar za nejlep?i mu?sky herecky vykon v hlavni roli
• 1938 ? Pilot ?. 7
• 1937 ? Big City
• 1937 ? Mannequin
• 1937 ? State?ni kapitani ? Oscar za nejlep?i mu?sky herecky vykon v hlavni roli
• 1937 ? They Gave Him a Gun
• 1936 ? Byl jsem lyn?ovan
• 1936 ? Libeled Lady
• 1936 ? Riffraff

• 1936 ? San Francisco - nominace na Oscara

• 1935 ? Danteho peklo
• 1935 ? It's a Small World
• 1935 ? The Murder Man
• 1935 ? Whipsaw
• 1934 ? Bottoms Up
• 1934 ? Looking for Trouble
• 1934 ? Marie Galante
• 1934 ? Now I'll Tell
• 1934 ? The Show-Off
• 1933 ? The Face in the Sky
• 1933 ? The Mad Game
• 1933 ? Man's Castle
• 1933 ? The Power and the Glory
• 1933 ? Shanghai Madness
• 1932 ? 20,000 Years in Sing Sing
• 1932 ? Disorderly Conduct
• 1932 ? Me and My Gal
• 1932 ? The Painted Woman
• 1932 ? She Wanted a Millionaire
• 1932 ? Sky Devils
• 1932 ? Society Girl

• 1932 ? Young America

• 1931 ? Goldie
• 1931 ? Quick Millions
• 1931 ? Six Cylinder Love
• 1930 ? The Hard Guy
• 1930 ? The Strong Arm
• 1930 ? Taxi Talks
• 1930 ? Up the River

Dokumentarni [ editovat | editovat zdroj ]

• 1995 ? 50 Years of Funny Females (TV film)
• 1991 ? Hollywood Remembers: Myrna Loy ? So Nice to Come Home to (TV film)
• 1991 ? Something a Little Less Serious: A Tribute to 'It's a Mad Mad Mad Mad World' (TV film)
• 1951 ? For Defense for Freedom for Humanity
• 1943 ? His New World
• 1942 ? Ring of Steel
• 1940 ? Northward, Ho!
• 1939 ? For Auld Lang Syne: No. 4
• 1939 ? Hollywood Hobbies
• 1938 ? Hollywood Goes to Town

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Spencer Tracy na Wikimedia Commons
• Spencer Tracy v ?esko-Slovenske filmove databazi
• Biografie na strankach ?eske televize (?esky)
• Biografie na Biography.com (anglicky)