Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Socialn?demokraticka strana N?mecka
Sozialdemokratische Partei Deutschlands
Zkratka	SPD
Datum zalo?eni	23. kv?tna 1863 (ADAV) 7. srpna 1869 (SDAP)
P?edseda	Lars Klingbeil a Saskia Eskenova
Sidlo	Willy-Brandt -Haus D-10911 Berlin
Ideologie	socialni demokracie [1] proevropanismus progresivismus antifa?ismus zelena politika evropsky federalismus frakce: socialni liberalismus demokraticky socialismus [2]
Politicka pozice	st?edolevice
Mezinarodni org.	Progresivni aliance
Evropska strana	Strana evropskych socialist?
Politicka skupina EP	Pokrokove spojenectvi socialist? a demokrat?
Po?et ?len?	502 062 (Do konce roku 2010)
Barvy	?ervena
Volebni vysledek	25,7 % ( Bundestag 2021 )
Oficialni web	www.spd.de
Zisk mandat? ve volbach
Spolkovy sn?m 2021	206 / 735
Zemske sn?my 2021	463 / 1889
Evropsky parlament	16 / 96
Vlajka strany
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Socialn?demokraticka strana N?mecka (n?mecky Sozialdemokratische Partei Deutschlands , zkratkou SPD ) je n?mecka levicova politicka strana , nejstar?i a nejpo?etn?j?i strana v  N?mecku a jedna z nejstar?ich a? do sou?asnosti existujicich stran na sv?t?. A?koliv ma strana sve ko?eny v  d?lnickem hnuti (je nap?iklad ?lenem Socialisticke internacionaly ), m?ni se zejmena od doby sve u?asti na zapadon?meckych vladach ve stranu liberaln? st?edoleve orientace. SPD ma i svou organizaci pro mlade ? ?lenove mlad?i 35 let jsou organizovani jako Jusos (Mladi socialiste v SPD, n?mecky Jungsozialisten in der SPD ).

Spolup?edsedy strany jsou od prosince 2021 Lars Klingbeil a Saskia Eskenova .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Do vzniku republiky (1863?1919) [ editovat | editovat zdroj ]

Strana za datum sveho zalo?eni pova?uje 23. kv?ten 1863 , kdy byl v Eisenachu zalo?en Ferdinandem Lassallem liberaln?demokraticky V?eobecny n?mecky d?lnicky spolek . V roce 1869 pak byl Augustem Bebelem p?etvo?en na Socialn?demokratickou d?lnickou stranu. Tzv. protisocialistickymi zakony Otto von Bismarcka z roku 1878 byli socialiste zakazani, p?edev?im kv?li jejich prorevolu?nim a protimonarchistickym nazor?m. V roce 1890 byla v?ak strana op?t povolena a zm?nila sve jmeno na SPD.

V reakci na vylou?eni z politickeho spektra byl novy Erfurtsky program SPD z roku 1891 mnohem radikaln?j?i ne? p?vodni Gothajsky program z roku 1875 . Na p?elomu stoleti v SPD zu?il ideovy boj mezi ortodoxnim marxismem ( Karl Kautsky a Rosa Luxemburgova ) a revizionismem ( Eduard Bernstein , Friedrich Ebert a Philipp Scheidemann ). V roce 1903 byli sice revizioniste pora?eni, ale jejich pozice stale silila.

Sila socialist? postupn? nar?stala a v roce 1912 se stali nejsiln?j?i stranou v parlamentu. P?esto v?ak nem?li ?adny podil na vlad?. Jako jedna z nejsiln?j?ich stran musela SPD p?evzit dil odpov?dnosti za financovani vale?neho usili N?mecka. To se stalo novym d?licim kriteriem, kdy? i n?kte?i byvali revizioniste (Bernstein) byli pacifisty . To vedlo k rozkolu v SPD, v jeho? d?sledku 4. dubna 1917 zalo?ila skupina vylou?enych ?len? Nezavislou socialn? demokratickou stranu N?mecka ( Unabhangige Sozialdemokratische Partei Deutschlands , USPD), jeji? p?edsedou se stal Hugo Hasse .

Vymarska republika (1919?1933) [ editovat | editovat zdroj ]

Po vzniku republiky se radikaln?j?i ?ast nezavislych socialnich demokrat? odd?lila od USPD a zalo?ila Komunistickou stranu N?mecka ( Kommunistische Partei Deutschlands , KPD), ktera se pozd?ji stala nejv?t?im protivnikem socialnich demokrat?. B?hem let 1919?1920 v?ak z?stala hlavnim oponentem SPD stale vyznamn?j?i USPD, ktera ziskala na ukor SPD 750 000 ?len? a srovnatelny volebni vysledek. B?hem roku 1920 prob?hla v USPD debata o vztahu ke Komintern? . V d?sledku toho se od USPD odd?lilo leve k?idlo vedene Ernstem Thalmannem , ktere se slou?ilo s KPD, a vznikla tak Sjednocena komunisticka strana N?mecka ( Vereinigte Kommunistische Partei Deutschlands , VKPD), z ni? se pozd?ji stala masova KPD. V?t?ina ze zbyvajicich ?len? USPD se 24. za?i 1922 slou?ila s SPD, dali tak vzniknout VSPD ( Vereinigte Sozialdemokratische Partei Deutschlands , Sjednocena socialn?demokraticka strana N?mecka). Zatimco SPD byla sou?asti tzv. vymarske koalice podporujici republikanske z?izeni, komuniste se stav?li proti novemu re?imu.

Nacisticke obdobi (1933?1945) [ editovat | editovat zdroj ]

Po nastupu Adolfa Hitlera k moci byla strana v dubnu 1933 rozpu?t?na. Jeji p?edstavitele byli v?zn?ni v koncentra?nich taborech. ?ast ?len? SPD bojovala ve ?pan?lske ob?anske valce .

Povale?ne obdobi od roku 1945 [ editovat | editovat zdroj ]

Strana byla v roce 1945 obnovena ve v?ech okupa?nich zonach N?mecka . V sov?tske zon? v?ak byla pod natlakem slou?ena s Komunistickou stranou N?mecka (KPD) a z toho vznikla Sjednocena socialisticka strana N?mecka (SED) vladla v NDR pod sov?tskym vlivem a? do roku 1989 .

V Zapadnim N?mecku byla SPD dlouha leta v opozici. V roce 1966 vstoupila s CDU a CSU do tzv. velke koalice . A?koliv nevyhrala volby, vytvo?ila v roce 1969 koalici s FDP a jeji p?edseda Willy Brandt se stal spolkovym kancle?em . Roku 1972 (poprve od roku 1949) vyhrala volby a vladla a? do roku 1982 v koalici s liberaly. Po Brandtov? odstoupeni v roce 1974 se stal Helmut Schmidt druhym povale?nym kancle?em z ?ad SPD. O tento u?ad p?i?el v roce 1982, kdy? FDP pod vedenim ministra zahrani?i Hanse-Dietricha Genschera zm?nila strany a dopomohla Helmutu Kohlovi k vedeni vlady.

Znovu k moci se SPD na sedm let dostala a? v roce 1998, v koalici se Zelenymi se svym p?edsedou Gerhardem Schroderem jako kancle?em. Schroder ztratil tento u?ad po t?sne pora?ce v p?ed?asnych volbach v roce 2005 ve prosp?ch kancle?ky Angely Merkelove . V letech 2005?2009 byla SPD zastoupena ve spolkove vlad? ve velke koalici s CDU/CSU. Po volbach v roce 2009 p?e?la do opozice kv?li vit?zstvi CDU/CSU a FDP. Nova p?ile?itost pro u?ast na vlad? se pro SPD naskytla po volbach v roce 2013, kdy? se FDP nedostala do Spolkoveho sn?mu. Ve t?eti vlad? Angely Merkelove obdr?el tehdej?i p?edseda SPD Sigmar Gabriel k?eslo ministra hospoda?stvi. Frank-Walter Steinmeier se stal nejprve ministrem zahrani?i, za?atkem roku 2017 spolkovym prezidentem.

Volby do N?meckeho spolkoveho sn?mu 2017 [ editovat | editovat zdroj ]

Ve volbach do  N?meckeho spolkoveho sn?mu , je? se konaly dne 24. za?i 2017, se SPD, tehdy pod vedenim p?edsedy Martina Schulze , umistila s neuspokojivym ziskem 20,5 % odevzdanych hlas? na druhem mist? za CDU/CSU. ^[3]  Strana ziskala pouze 153 poslaneckych mandat?, podstatn? men? ne? ve volbach v roce 2013. ^[4]

Po volbach 2017 se SPD nejprve rozhodla odejit do opozice a nezu?astnit se jednani o nove vladni koalici s CDU/CSU. Na n?kterych postech ve vedeni strany byly brzy po parlamentnich volbach provedeny personalni zm?ny. Mimo jine byla do d?le?ite funkce p?edsedkyn? poslaneckeho klubu ve Spolkovem sn?mu a posleze 22. dubna 2018 take na post p?edsedkyn? SPD zvolena Andrea Nahlesova . Ta byla a? do sveho zvoleni p?edsedkyni poslaneckeho klubu spolkovou ministryni prace a socialnich v?ci; z tohoto u?adu pote odstoupila.

Po ztroskotani pokusu CDU/CSU o tzv. jamajskou koalici s FDP a Zelenymi se v?ak SPD rozhodla jinak, a sice p?ece jen pro tzv. ?velkou koalici“ s k?es?anskymi stranami pod vedenim u?adujici kancle?ky Angely Merkelove ( Große Koalition , v?eobecn? zvana Groko ). Po dlouhem tzv. sondovani o spole?nem vladnim programu dostalo vedeni SPD od mimo?adneho sjezdu strany dne 21. ledna 2018 p?es odpor vice ne? 40 % delegat?, zvla?t? organizace Mladi socialiste pod vedenim Kevina Kuhnerta , svoleni k vlastnimu jednani s CDU/CSU o programu, personalnim obsazeni ministerstev a dal?ich otazkach.

Situace SPD v roce 2018 [ editovat | editovat zdroj ]

V pr?zkumech volebnich preferenci, konanych v pr?b?hu roku 2018, poklesla SPD v celem N?mecku na zhruba 18 %, a pozd?ji dokonce na 15 %, tedy na nejni??i stav ve sve historii od roku 1945. Na podzim 2018 ziskala SPD v  Bavorsku ve volbach do zemskeho sn?mu pouze 9,8 % hlas?, ve volbach v Hesensku pak 19,8 %.

SPD sou?asti kabinetu Merkel IV [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 9. b?ezna 2018 oznamilo vedeni SPD jmena ?esti osob, t?i politi?ek a t?i politik?, ktere strana nominuje jako ministry ve ?tvrte vlad? Angely Merkelove ( Kabinett Merkel IV ). SPD pro sebe v jednanich s CDU/CSU ziskala velmi d?le?ite ministerstvo financi; tento ustupek je pova?ovan za osobni neusp?ch kancle?ky Merkelove. Ministrem financi se stal Olaf Scholz , dosavadni primator Hamburku . Pote, co dva potencialni kandidati na post ministra zahrani?i, Martin Schulz a Sigmar Gabriel , vypadli ze hry, se novym ministrem tohoto resortu stal Heiko Maas , dosavadni ministr spravedlnosti. Jeho resort p?evzala pravni?ka a byvala soudkyn? Katarina Barley , ktera ji? byla ?lenkou kabinetu Merkel III. Novymi ministry a ministryn?mi jsou Hubertus Heil , byvaly generalni sekreta? strany, jako ministr prace a socialnich v?ci, Svenja Schulze jako ministryn? ?ivotniho prost?edi a Franziska Giffey jako ministryn? pro rodinu, seniory a mlade?. Posledn? jmenovana ?ena je ve vrcholne politice zcela nova, ma v?ak politicke zku?enosti jako starostka ve velmi problemove berlinske m?stske ?asti Neukolln (330 000 obyvatel). Je zarove? jedinou osobou p?vodem z byvale N?mecke demokraticke republiky , ktera je ministryni v celon?mecke vlad?, nehled? na samotnou kancle?ku Merkelovou. ^[5]

Vit?zstvi ve volbach 2021 a semaforova koalice [ editovat | editovat zdroj ]

Ve volbach do  N?meckeho spolkoveho sn?mu , je? se konaly dne 26. za?i 2021, SPD poprve po ?ad? let zvit?zila, kdy? jeji kandidat na post kancle?e Olaf Scholz v kampani i v televiznich debatach porazil hlavniho soupe?e za CDU-CSU Armina Lascheta (Merkelova se o znovuzvoleni ji? neuchazela). Ob? strany zarove? vylou?ili dal?i vladni spolupraci. Bezprost?edn? po volbach tak byl mo?ny vznik t?i?lenne vladni koalice slo?ene z FDP, Zelenych a SPD (? Semafor “) nebo CDU (? Jamajka “). V povolebnich vyjednavanich byla nakonec usp??n?j?i SPD a Olaf Scholz se tak stal 9. kancle?em SRN. ^[6]

Vyznamni politikove a politi?ky SPD 2018 [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Katarina Barley , spolkova ministryn? spravedlnosti
• 
  Malu Dreyer , ministerska p?edsedkyn? spolkove zem? Poryni-Falc (2014)
• 
  Franziska Giffey , spolkova ministryn? pro rodinu, seniory a mlade? (2015)
• 
  Hubertus Heil , spolkovy ministr prace a socialnich v?ci (2013)
• 
  Lars Klingbeil , generalni sekreta? SPD (2013)
• 
  Heiko Maas , spolkovy ministr zahrani?i (2017)
• 
  Olaf Scholz , byvaly primator Hamburku , v sou?asnosti spolkovy kancle? N?mecka (2021)
• 
  Svenja Schulze , spolkova ministryn? ?ivotniho prost?edi (2013)
• 
  Manuela Schwesig , sou?asna ministerska p?edsedkyn? spolkove zem? Meklenbursko-P?edni Pomo?ansko

Politici SPD [ editovat | editovat zdroj ]

Kancle?i [ editovat | editovat zdroj ]

• Friedrich Ebert ? 1918
• Philipp Scheidemann ? 1919
• Gustav Bauer ? 1919?1920
• Hermann Muller ? 1920 a 1928?1930
• Willy Brandt ? 1969?1974
• Helmut Schmidt ? 1974?1982
• Gerhard Schroder ? 1998?2005
• Olaf Scholz ? od 2021

Prezidenti [ editovat | editovat zdroj ]

• Friedrich Ebert ? 1919?1925
• Gustav Heinemann ? 1969?1974
• Johannes Rau ? 1999?2004
• Frank-Walter Steinmeier ? od 2017

Volebni vysledky [ editovat | editovat zdroj ]

Volebni vysledky od roku 1949

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• SOB?HART, Radek. ?Generation Godesberg“: Der Weg der SPD zur Volkspartei in den 60er Jahren. Prague Papers on the History of International Relations . 2007, ro?. 11, s. 469?475. Dostupne online [PDF]. ISBN   978-80-7308-208-6 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Socialn?demokraticka strana N?mecka na Wikimedia Commons
• Oficialni stranky SPD (n?mecky)