Seznam monarchii v Evrop?

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Evropske monarchie

Monarchie byla p?evladajici formou vlady v d?jinach Evropy po cely st?edov?k , jen p?ile?itostn? konkurovala komunalismu , zejmena v p?ipad? namo?nich republik a ?vycarske konfederace .

Republikanismus se v ranem novov?ku ?im dal tim vice objevoval, ale monarchie v Evrop?, i b?hem 19. stoleti, p?evladala. Od konce prvni sv?tove valky v?ak byla v?t?ina evropskych monarchii zru?ena. V roce 2024 v Evrop? zbyva dvanact svrchovanych monarchii. Sedm je kralovstvi : Dansko , Norsko , ?vedsko , Spojene kralovstvi , ?pan?lsko , Nizozemsko a Belgie . Andorra , Lichten?tejnsko a Monako jsou kni?ectvi a Lucembursko je velkovevodstvi. Vatikan je teokraticka volena monarchie ovladana pape?em .

Monarchie lze rozd?lit do dvou ?irokych t?id: p?edmoderni staty a staty, ktere ziskaly svou nezavislost b?hem napoleonskych valek nebo bezprost?edn? po nich. Dansko, Norsko, ?vedsko, Spojene kralovstvi, ?pan?lsko a Andorra jsou zastupci p?edmodernich monarchii. Lichten?tejnsko, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko byly b?hem napoleonskych valek zalo?eny nebo si r?znymi metodami ziskaly nezavislost. Vatikan byl uznan jako svrchovany stat spravovany Svatym stolcem v roce 1929.

Deset z t?chto monarchii je d?di?nych a dv? jsou volene: Vatikan (pape? zvoleny na konklave ), a Andorra (technicky polovolena diarchie , p?i?em? hlavami statu jsou zvoleny prezident Francie a biskup z Urgellu jmenovany pape?em).

V?t?ina monarchii v Evrop? jsou konstitu?ni monarchie , co? znamena, ?e monarcha neovliv?uje politiku statu: bu? je to monarchovi ze zakona zakazano, nebo monarcha nevyu?iva sv??ene politicke pravomoci u?adu. Vyjimkou jsou Lichten?tejnsko a Monako , ktere jsou obvykle pova?ovany za polokonstitu?ni monarchie kv?li velkemu vlivu, ktery kni?ata stale maji na politiku, a Vatikan, ktery je absolutni monarchii . V sou?asne dob? neexistuje ?adna velka kampa? za zru?eni monarchie (viz monarchismus a republikanismus ) v kteremkoli z t?chto dvanacti stat?, a?koli v mnoha z nich je mala men?ina republikan? (nap?. politicka organizace Republika ve Velke Britanii). V sou?asne dob? je ?est z dvanacti monarchii ?leny Evropske unie : Belgie, Dansko, Lucembursko, Nizozemsko, ?pan?lsko a ?vedsko.

Na za?atku 20. stoleti byly Francie, ?vycarsko a San Marino jedinymi evropskymi staty, ktere m?ly republiku, jako formu vlady. Vzestup republikanismu k politickemu mainstreamu za?al a? na po?atku 20. stoleti, co? usnadnilo svr?eni r?znych evropskych monarchii valkou nebo statnim p?evratem . Na po?atku 21. stoleti je v?t?ina evropskych stat? republikami s p?imo nebo nep?imo volenou hlavou statu .

Vyvoj uzemi [ editovat | editovat zdroj ]

Evropske staty v roce 1714 Evropske staty v roce 1789 Evropske staty v roce 1799 Evropske staty v roce 1815
Evropske staty v roce 1914 Evropske staty v roce 1930 Evropske staty v roce 1950 Evropske staty v roce 2015
       Monarchie
       Republiky
       Cirkevni pozemky

Seznam sou?asnych evropskych monarchii [ editovat | editovat zdroj ]

Tabulka monarchii v Evrop? [ editovat | editovat zdroj ]

Stat Typ Naslednictvi Dynastie Titul Portret Dr?itel u?adu Narozeni V?k Vladne od Naslednik
AndorraAndorrske kni?ectvi Konstitu?ni Ex offo : biskup v Urgellu a francouzsky prezident ? Spolukni?e Joan Enric Vives Sicilia 24. ?ervence 1949 74 12. kv?tna 2003 Nikdo; funkciona? je jmenovan pape?em
Emmanuel Macron 21. prosince 1977 46 14. kv?tna 2017 Nikdo; nastupce je volen v francouzskych prezidentskych volbach
BelgieBelgicke kralovstvi Konstitu?ni D?di?ne Sasko-Kobursko-Gothaj?ti Kral Filip 15. dubna 1960 64 21. ?ervence 2013 Zjevna d?di?ka : princezna Elisabeth, vevodkyn? z Brabantu (nejstar?i dit?)
DánskoDanske kralovstvi Konstitu?ni D?di?ne Glucksburkove Kral Frederik X. 26. kv?tna 1968 56 14. ledna 2024 Zjevny d?dic : Christian Dansky (nejstar?i dit?)
LichtenštejnskoLichten?tejnske kni?ectvi Konstitu?ni D?di?ne Lichten?tejnove Suverenni kni?e Hans Adam II. 14. unora 1945 79 13. listopadu 1989 Zjevny d?dic : D?di?ny princ Alois (nejstar?i syn)
LucemburskoLucemburske velkovevodstvi Konstitu?ni D?di?ne Nasavsko-Weilbur?ti Velkovevoda Jind?ich 16. dubna 1955 69 7. ?ijna 2000 Zjevny d?dic : D?di?ny velkovevoda Guillaume (nejstar?i dit?)
MonakoMonacke kni?ectvi Konstitu?ni D?di?ne Grimaldiove Suverenni kni?e Albert II. 14. b?ezna 1958 66 6. dubna 2005 Zjevny d?dic : D?di?ny princ Jacques (jediny legitimni syn)
NizozemskoNizozemske kralovstvi Konstitu?ni D?di?ne Oran?sko-Nasav?ti ( Amsbergove ) Kral Vilem Alexandr 27. dubna 1967 57 30. dubna 2013 Zjevna d?di?ka : Princezna Catharina-Amalia, princezna Oran?ska (nejstar?i dit?)
NorskoNorske kralovstvi Konstitu?ni D?di?ne Glucksburkove Kral Harald V. 21. unora 1937 87 17. ledna 1991 Zjevny d?dic : Korunni princ Haakon (jediny syn)
Španělsko?pan?lske kralovstvi Konstitu?ni D?di?ne Bourboni Kral Filip VI. 30. ledna 1968 56 19. ?ervna 2014 Domn?la d?di?ka : Leonor, kn??na asturska (star?i dcera)
Švédsko?vedske kralovstvi Konstitu?ni D?di?ne Bernadotte Kral Karel XVI. Gustav 30. dubna 1946 78 15. za?i 1973 Zjevna d?di?ka : Korunni princezna Viktorie (nejstar?i dit?)
Spojené královstvíSpojene kralovstvi Velke Britanie a Severniho Irska Konstitu?ni D?di?ne Windsorove Kral Karel III. 15. prosince 1948 75 8. za?i 2022 Zjevny d?dic : William, princ z Walesu (nejstar?i dit?)
VatikánM?stsky stat Vatikan Absolutni Volena ? Pape? Franti?ek 17. prosince 1936 87 13. b?ezna 2013 Volen sborem kardinal?

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]