San Francisco
, oficialn?
the City and County of San Francisco
(M?sto a Okres San Francisco), je m?sto na zapadnim pob?e?i
USA
. Le?i v nejsevern?j?i ?asti Sanfranciskeho poloostrova, ji?n? od u?iny
Golden Gate
v usti
Sanfranciskeho zalivu
. Je hlavnim kulturnim a finan?nim centrem Severni Kalifornie a oblasti
San Francisco Bay Area
. Se svymi vice ne? 825 000 obyvateli je 4. nejlidnat?j?im m?stem statu
Kalifornie
(po
Los Angeles
,
San Diegu
a
San Jose
) a 14. nejlidnat?j?im m?stem celych Spojenych stat?. Po
New Yorku
je take druhym nejhust?ji obydlenym m?stem USA.
Metropolitni oblast
m?sta ?ita asi 4,8 milionu obyvatel. V cele m?stske aglomeraci
San Jose
-San Francisco-
Oakland
?ije 8,4 milionu lidi.
San Francisco je proslule turistickymi cili, mezi ktere pat?i most
Golden Gate Bridge
, lanova tramvaj, byvale v?zeni na ostrov?
Alcatraz
a ?inska ?tvr?. M?sto, postavene na strmych svazich, je zname p?ijemn? chladnymi lety (15 a? 20°C) a charakteristickou mlhou.
[2]
Diky velkemu mno?stvi zajimavosti a pamatek je vyhledavanym cilem turist?. Je ozna?ovano za jedno z nejkrasn?j?ich m?st na sv?t?.
Misie
sv. Franti?ka z Assisi
P?vodni Ameri?ane se v oblasti San Francisca usadili p?ed 10 000 lety. Prvni Evropan, ktery vplul do Sanfranciske zatoky, byl ?pan?lsky pr?zkumnik Don Gaspar de Portola v roce 1770. Prvni ?pan?lska misie,
Mission San Francisco de Asis
byla zalo?ena o ?est let pozd?ji 29. ?ervna 1776. Na mist?, dnes nazyvanem Presidio, byla postavena mala vojenska tvrz. Na ostrov?
Alcatraz
postavili ?pan?le malou vesnici nazvanou Yerba Buena. Pozd?ji p?ipadlo uzemi Mexi?an?m a stalo se nezavislym, ale izolovanym. Po dobyti Kalifornie Spojenymi staty byla vesnice v roce
1847
p?ejmenovana na San Francisco. V te dob? to bylo male m?ste?ko s nehostinnou geografii. To v?e se zm?nilo za dva roky. Zlata hore?ka sem p?itahla imigra?ni vlnu. Po?et obyvatel se v prosinci
1849
zvy?il z 1 000 na 25 000. ?eleznice, bankovnictvi a t??ebni pr?mysl p?ivedl do m?sta majoritni ekonomicke sily. Na konci 19. stoleti zde byly vybudovany ?ty?i univerzity.
Zem?t?eseni v roce 1906
, spolu se souvisejicim po?arem, zni?ilo 80 % m?sta, v?etn? historickeho jadra. Zem?elo p?es 3 000 lidi. Po roce 1906 bylo m?sto rychle obnoveno. Otev?eni most? San Francisco ? Oakland
Bay Bridge
a
Golden Gate Bridge
v roce
1936
a
1937
zp?sobilo, ?e m?sto bylo dostupn?j?i a po?et obyvatel prudce vzrostl. B?hem druhe sv?tove valky pak bylo hlavnim p?istavem, kde se nalo?ovala vojska pro valku v Tichomo?i. Po valce vedly p?ilivy vracejicich se vojak?, masivni p?ist?hovalectvi a dal?i faktory k tomu, ?e se San Francisco stalo hlavnim centrem liberaliza?nich snah ve Spojenych statech. V druhe polovin?
20. stoleti
se San Francisco stalo magnetem pro mali?e, spisovatele a rockove muzikanty. V roce 1967 zde b?hem ?
Leta lasky
“ do?lo k masovemu rozvoji hnuti
hippies
. M?sto se take stalo centrem osvobozeni
homosexual?
. V roce
1989
zasahlo m?sto dal?i zem?t?eseni. Bylo zni?eno velke mno?stvi cest a silnic.
Kopcovity teren San Francisca, Filbert Street
San Francisco le?i na zapadnim pob?e?i Spojenych stat? a je ze t?i stran obklopeno vodou; Tichym oceanem na zapad? a
Sanfranciskym zalivem
. Sou?asti m?sta je i n?kolik ostrov?, nap?iklad
Alcatraz
nebo Treasure Island. K m?stu pat?i i neobydlene Farallonske ostrovy v Tichem oceanu, vzdalene 43 kilometr? od m?sta. Jeho hlavni ?ast se rozprostira na plo?e zhruba 11×11 kilometr?. Diky sve poloze je San Francisco vyznamnou dopravni k?i?ovatkou.
Pro San Francisco je typicky nerovny teren s vice ne? 50 kopci. Podle ?asti z nich jsou pojmenovany i n?ktere m?stske ?tvrti, jako nap?iklad Pacific Heights, Russian Hill, Potrero Hill, nebo
Telegraph Hill
.
San Francisco -
klimadiagram
Pro San Francisco jsou typicke mirne de?tive zimy a sucha, ale nep?ili? horka leta. Vzhledem k tomu, ?e je m?sto ze t?i stran obklopeno vodou, je sanfranciske klima siln? ovlivn?no studenymi proudy
Ticheho oceanu
, co? p?ina?i jen male rozdily mezi teplotami b?hem roku. Pr?m?rne letni teploty se pohybuji do 21 °C. Nejvy??i teplota, ktera kdy byla v San Franciscu nam??ena, bylo 39 °C
14. ?ervna
2000
. Zimy jsou mirne s teplotami kolem 15 °C. Teploty v?t?inou nikdy nesestoupi k 0 °C, s vyjimkou nejni??i zaznamenane teploty ?3 °C, ktera byla nam??ena
11. prosince
1932
. Nejvice sn?hu ve m?st? napadlo
5. unora
1887
, kdy le?elo v ulicich centra m?sta 9,4 cm sn?hu, v ostatnich ?astech San Francisca to bylo 17,8 cm. Posledni m??itelne sn??eni bylo
5. unora
1976
, kdy na v?t?inu uzemi m?sta napadlo 2,5 cm sn?hu.
Kombinace studene vody Ticheho oceanu a pom?rn? vysokych teplot kalifornske pevniny vytva?i pro m?sto charakteristickou mlhu. Ta m??e v jarnim a letnim obdobi zahalit zapadni ?ast m?sta na cely den. Men? se mlha vytva?i ve vychodnich oblastech San Francisca, hlavn? koncem leta a na podzim, kdy je ve m?st? nejtepleji. Kv?li kopcovitemu reliefu m?sta a vlivu oceanu se podnebi v r?znych ?astech m?sta m??e velmi li?it. Vysoke kopce ve st?edu m?sta se vyzna?uji a? 20% rozdilem v mno?stvi sra?ek ne? ostatni ?asti m?sta. Kopce take chrani vychodni oblasti p?ed mlhami a obla?nosti.
California street
Centrum San Francisca se nachazi v severovychodni ?asti m?sta. Za st?ed m?sta lze pova?ovat
nam?sti Union Square
a ji?n? le?ici severovychodni konec ulice
Market st.
Obchodni a finan?ni centrum m?sta tvo?i na vychod od Union Square le?ici
Financial District
. Za centrum nakup?, restauraci a turisticke centrum lze pova?ovat severovychodn? le?ici p?istavni ?tvr?
Fisherman's Wharf
.
V centru nam?sti Union Square stoji socha admirala Deweyho, ktera ma p?ipominat vit?zstvi ve
?pan?lsko-americke valce
. Nam?sti ale nese jmeno podle volebnich shroma?d?ni, ktere se tu konaly v dob?
Americke ob?anske valky
. Union Square a okoli je zname pro ?adu obchod?, obchodni domy, butiky, hotely a take divadla. Na ji?ni stran? nam?sti, na Geary Street, le?i
divadelni ?tvr?
. Ji?n? od Geary St., na men?im nam?sti A. S. Hallidie Plaza, je vychozi zastavka sanfranciske pozemni lanove drahy.
[3]
Transamerica Pyramid
Financial District le?i severn? od Market St. ?tvr? je charakteristicka vy?kovymi budovami, ktere zde postupn? rostly po roce 1906. Na rohu Market St. a Kearny St. najdeme fontanu
Lotta' Fountain
, misto, kde se lide shroma??ovali po zem?t?eseni a po?aru v roce 1906. Na severovychodnim konci Market St., p?i pob?e?i
Sanfranciskeho zalivu
, stoji budova s vysokou v??i
Ferry Building
z roku 1898, ktera byla postavena podle vzoru katedralni v??e v
Seville
. P?ed budovou se pravideln? konaji trhy
Ferry Plaza Farmers' Market
, kde lze zakoupit mistni produkty. Severn? od Ferry Building Marketplace le?i pob?e?ni t?ida
The Embarcadero
. D?ive zde stala dvoupatrova dalnice, ktera byla v roce 1991 str?ena. Dnes je t?ida lemovana palmami, v jednotlivych p?istavnich budovach jsou kavarny, restaurace, galerie a komer?ni prostory. Na zapadni stran? jsou bytove domy. V severni ?asti Finan?ni ?tvrti pak najdeme nejznam?j?i vy?kovou budovu v San Franciscu, jeden ze symbol? m?sta,
Transamerica Pyramid
. Budova ma 48 pater a vy?ku 260 metr?, jejim autorem je losangelesky architekt W. Pereira. Vedle budovy se nachazi
Transamerica Redwood Park
. Severn? od budovy lze misty narazit na p?vodni zastavbu z ?ervenych cihel, ktera dnes slou?i p?edev?im jako kancela?e.
[3]
Ferry Building
?inska ?tvr? le?i severozapadn? od Finan?ni ?tvrti, za?ala postupn? vznikat ve druhe pol. 19. st. migraci ?inskych d?lnik? a namo?nik?. Ve 20. st. ji postupn? za?ali dopl?ovat Korejci, Vietnamci, Thajci a Laosane. Nejzajimav?j?i mista jsou v oblasti
Stockton a Grant St.
kde jsou trhy s rybami, peka?stvi, bylinka?stvi. Vyznamnou pamatkou v oblasti je
katedrala Old Saint Mary's Cathedral
z roku 1854, ktera p?e?ila zem?t?eseni a po?ar.
[3]
North Beach se nachazi severn? od ?inske ?tvrti a proslavila ji
beatnicka generace
. Hlavni ulici je
Columbus Ave
, kde lze najit ?adu kavaren a knihkupectvi, mimo jine i
City Lights Bookstore
, prvni
paperbackove
knihkupectvi ve Spojenych statech. V severni ?asti Columbus Ave se nachazi
Italska ?tvr?
se znamou kavarnou
Cafe Trieste
. Jednim z center ?tvrti je
Washington Square
s
?imsko-katolickym
novogotickym
chramem
Saints Peter and Paul Church
.
[3]
Telegraph Hill
Telegraph Hill le?i vychodn? od North Beach. Je to typicka sanfranciska ?tvr? s rodinnymi domy v kopcovitem terenu. Oblibenym turistickym cilem je
Coit Tower
, 64 m vysoka v?? z roku 1933 na vrcholku Telegraph Hill. Z mista je p?kny vyhled na m?sto.
P?vodn? ryba?sky p?istav Fisherman's Wharf je dnes jednim z turistickych center San Francisca. Z
pier
39 a 41 odplouva lodni doprava po Sanfranciskem zalivu a vyletni lod?. Jinak je Fisherman's Wharf centrum nakup?, restauraci, rychlych ob?erstveni a obchod? se suvenyry. Zapadn? od p?istavu Fisherman's Wharf, ji? ve ?tvrti Marina, se nachazi p?vodn? opevn?ni, dnes rekrea?ni oblast a park
Fort Mason
. Fort Mason byl v pr?b?hu druhe sv?tove valky hlavnim centrem nalo?ovani a p?eskupovani namo?nich sil pro boje v
Pacifiku
. Severozapadni ?ast Marina District tvo?i p?istavi?t? jachet a nab?e?i s travnatou plochou. Ji?ni ?ast bytova zastavba. V zapadnim vyb??ku ?tvrti se nachazi zajimava stavba z roku 1915 (rekonstruovana v roce 1965 a 2009) ur?ena k vystavam
Palace of Fine Arts
.
[3]
Zastavba v kopcovitem terenu
Russian Hill byl pojmenovan po ruskych namo?nicich. ?tvr? tvo?i p?edev?im bytova zastavba. Nejv?t?i turistickou atrakci je ulice
Lombard Street
s honosnymi domy a p?edev?im velmi prudkym klesanim, ktere bylo v roce 1922 vy?e?eno osmi prudkymi zata?kami. Vyznamny je ve ?tvrti take
San Francisco Art Institute
, nejstar?i um?lecka ?kola zapadn? od ?eky
Mississippi
zalo?ena roku 1871.
[3]
Nob Hill le?i ji?n? od Russian Hill. ?tvr? tvo?i p?edev?im typicke sanfranciske dvoupatrove domy, draha pozemni lanovky, vyhledy na m?sto, mistni restaurace. P?vodn? se zde usadili bohati pr?myslnici. Hlavni nam?sti najdeme v mistech, kde se k?i?i
California a Taylor St.
Zde stoji
novogoticka
katedrala
Grace Cathedral
postavena podle vzoru francouzskych katedral v letech 1928?64. Ma delku 100 m, ?i?ku 49 m a maximalni vy?ku 50 m. Cen?na je take budova
hotelu Fairmont San Francisco
dokon?ena v letech 1906?07.
[3]
Budova radnice v San Franciscu
San Francisco se sklada z 39 m?stskych ?tvrti (
neighbourhoods
). Seznam ?tvrti vychazi z udaj? sanfranciskeho Odd?leni uzemniho planovani (
SF Planning Department
).
[4]
Bayview, Bernal Heights, Castro/Upper Market, Chinatown, Crocker Amazon, Diamond Heights, Downtown Civic Center, Excelsior, Financial District, Glen Park,
Golden Gate Park
, Haight Ashbury, Inner Richmond, Inner Sunset, Lakeshore, Marina, Mission, Nob Hill, Noe Valley, North Beach, Ocean View, Outer Mission, Outer Richmond, Outer Sunset, Pacific Heights, Parkside, Potrero Hill, Presidio, Presidio Heights, Russian Hill, Seacliff, South Bayshore, South of Market, Treasure Island, Twin Peaks, Upper Market, Visitacion Valley, West of Twin Peaks, Western Addition.
Golden Gate Bridge
Nejvy??i budovy v San Franciscu
.
Golden Gate Bridge
.
San Francisco?Oakland Bay Bridge
.
San Francisco je zname velmi hustou siti ve?ejne m?stske dopravy. Krom?
metra
zde funguje n?kolik linek historickych tramvaji a mno?stvi linek trolejbus? a autobus?.
Sanfrancisky v?z lanovky
M?sto protina si? dalnic, ktere jsou napojeny na mosty p?ekra?ujici vody zalivu. Na sever p?etina u?inu
Golden Gate
most
Golden Gate Bridge
, na vychod do Oaklandu vede most
San Francisco-Oakland Bay Bridge
. Na obou mostech se za vjezd do m?sta plati myto.
Sanfranciske mezinarodni leti?t?
le?i ji?n? od m?sta. Je dosa?itelne autobusy a rychlodrahou
BART
.
Vlakove soupravy spole?nosti
Caltrain
zaji??uji spojeni se
San Jose
na jihu. Rychlodraha
BART
spojuje m?sto s
mezinarodnim leti?t?m
. Podmo?skym tunelem vede tra? rychlodrahy take na vychod do
Oaklandu
a odtud pokra?uji linky do
Dublinu
,
Fremontu
,
Pittsburghu
a
Richmondu
. V sou?asnosti se p?ipravuje prodlou?eni systemu
BART
p?es
Fremont
a? do
San Jose
.
San Francisco p?edstavuje hlavni namo?ni centralu severni Kalifornie.
?inska ?tvr?
Sanfranciske domy
Podle
s?itani lidu z roku 2010
zde ?ilo 805 235 obyvatel.
[5]
Obyvatele
hispanskeho nebo latinskoamerickeho
p?vodu, bez ohledu na rasu, tvo?ili 15,1 % populace.
[5]
| Rasove slo?eni
|
2010
[6]
|
1990
[7]
|
1970
[7]
|
1940
[7]
|
| B?lo?i
|
48.5 %
|
53.6 %
|
71.4 %
|
95.0 %
|
| ?Nehispan?ti b?lo?i
|
41.9 %
|
46.6 %
|
60.4 %
|
92.5 %
|
| ?erno?i
|
6.1 %
|
10.9 %
|
13.4 %
|
0.8 %
|
| Hispanci
(jakekoliv rasy)
|
15.1 %
|
13.9 %
|
11.6 %
|
2.5 %
|
| Asiate
|
33.3 %
|
29.1 %
|
13.3 %
|
4.2 %
|
V roce 1876 se zde narodil spisovatel
Jack London
.
Dne 15. ?ijna 1932 zahajila svou ?innost sanfranciska Opera premierou
Pucciniho
Toscy
.
M?sto bylo v 50. letech 20. stoleti centrem spisovatel? a um?lc?
beatnicke generace
a stopy jejich p?sobeni jsou ve m?st? znat dodnes. Sidli zde zname knihkupectvi a vydavatelstvi basnika
Lawrence Ferlinghettiho
, ktery se velmi zaslou?il o prvni vydani beatnickych autor?. M?stska ?tvr?
Haight-Ashbury
se v 60. letech stala centrem hnuti
hippies
. Krom? tisic? p?iznivc? zde ?ily hudebni hv?zdy jako
Janis Joplin
a nebo ?lenove skupiny
Grateful Dead
.
M?sto je take centrem americkeho
liberalniho
aktivismu a hnuti za prava homosexual?.
Nasledky
zem?t?eseni
a po?aru San Francisca 18. dubna 1906
- Jan ?anghajsky a Sanfrancisky
, svaty arcibiskup
- Jack London
(1876?1916), spisovatel, novina?, reporter a
esejista
- Isadora Duncanova
(1877?1927), tane?nice a choreografka
- Mel Blanc
(1908?1989), herec, komik a
daber
- Tony Martin
(1913?2012), zp?vak a herec
- Clint Eastwood
(* 1930), herec, re?iser a filmovy producent
- John Young
(1930?2018), vojensky pilot a
astronaut
- Gary Snyder
(* 1930),
basnik
, p?edstavitel
beat generation
a
environmentalista
- Stephen Breyer
(* 1938), pravnik, od roku 1994 soudce
Nejvy??iho soudu Spojenych stat? americkych
- Natalie Wood
(1938?1981), here?ka
- Jerry Garcia
(1942?1995), zp?vak a kytarista,
frontman
skupiny
Grateful Dead
- Danny Glover
(* 1946), herec
- David Strathairn
(* 1949), herec
- Michael Shrieve
(* 1949), bubenik rockove skupiny
Santana
- B.D. Wong
(* 1960), herec
- Kirk Hammett
(* 1962),
kytarista
hrajici v kapele
Metallica
- Benjamin Bratt
(* 1963), herec
- Courtney Love
(* 1964),
rockova
muzikantka
, ?lenka zanikle
grungeove
skupiny
Hole
- Liev Schreiber
(* 1967), herec
- Daniel Handler
(* 1970), spisovatel
- Eric Dane
(* 1972), herec
- Alicia Silverstoneova
(* 1976), here?ka a modelka
- Brooks Orpik
(* 1980), byvaly profesionalni hokejista, dvojnasobny dr?itel
Stanley Cupu
- Jamie Chung
(* 1983), here?ka
- Shannon Rowburyova
(* 1984), atletka, b??kyn? na st?edni trat?
- Darren Criss
(* 1987), herec,
zp?vak
,
skladatel
a texta?
- Steve Jobs
Nasledky zem?t?eseni v roce 1906 (1:40 min)
Abidjan
,
Pob?e?i slonoviny
Assisi
,
Italie
Burgas
,
Bulharsko
Caracas
,
Venezuela
Cork
,
Irsko
Haifa
,
Izrael
Ho ?i Minovo M?sto
,
Vietnam
Manila
,
Filipiny
Osaka
,
Japonsko
Pa?i?
,
Francie
Soul
,
Ji?ni Korea
Sydney
,
Australie
?anghaj
,
?ina
Thessaloniki
,
?ecko
Tchaj-pej
,
Tchaj-wan
Vladivostok
,
Rusko
Zurich
,
?vycarsko