SMS Wien
Zakladni udaje
Typ	pob?e?ni bitevni lo? predreadnought
T?ida	t?ida Monarch
Jmeno podle	m?sto Vide?
Zahajeni stavby	16. unora 1893
Spu?t?na na vodu	6. ?ervence 1895
Uvedena do slu?by	13. kv?tna 1897
Osud	potopen 10. prosince 1917
Takticko-technicka data
Vytlak	5547 t
Delka	97,7 m (na vodorysce)
?i?ka	17 m
Ponor	6,4 m (max.)
Pohon	dva t?ivalcove troj?ite expanzni stroje 8000 hp
Rychlost	17,5 uzlu
Dosah	3500 nam. mil p?i 9 uzlech
Posadka	441
Panci?	a? 270mm boky 250mm d?love v??e 220mm velitelska v?? 80mm kasematy 40mm paluba
Vyzbroj	4× 240 mm (2×2) 6× 150 mm 14× 47 mm 1× 8mm kulomet 2× 450mm torpedomet

SMS Wien byla pob?e?ni bitevni lo? Rakousko-uherskeho namo?nictva . Byla to druha ze t?i jednotek t?idy Monarch . Koncep?n? navazovala na tehdej?i moderni bitevni lod?, ozna?ovane dnes jako predreadnoughty , oproti nim v?ak m?la p?ibli?n? t?etinovy vytlak. Plavidlo bylo ve slu?b? v letech 1897?1917. U?astnilo se boj? prvni sv?tove valky , ve ktere bylo nasazovano p?edev?im p?i ost?elovani pozemnich cil?. Dne 10. prosince 1917 bylo potopeno italskym torpedovym ?lunem MAS, ktery pronikl do Terstu .

Stavba [ editovat | editovat zdroj ]

Plavidlo postavila lod?nice Stabilimento Tecnico Triestino (STT) v  Terstu . Kyl lodi byl zalo?en 16. unora 1893 , trup lodi byl spu?t?n na vodu 6. ?ervence 1895 a hotova bitevni lo? Wien byla do slu?by p?ijata 13. kv?tna 1897 . ^[1]

Konstrukce [ editovat | editovat zdroj ]

Trup byl vybaven klounem. Hlavni vyzbroj p?edstavovaly ?ty?i 24cm kanony Krupp L/40 C94 ve dvou dvoud?lovych v??ich . Vyzbroj st?edni a male ra?e dodala Strojirna ?koda. ^{[pozn. 1]} . ^[2] Sekundarni vyzbroj tvo?ilo ?est 15cm kanon? ?koda L/40, umist?nych v jednopatrove kasemat?. Lod? dale nesly deset 4,7cm kanon? ?koda L/44, ?ty?i 47mm rychlopalne kanony Hotchkiss L/33 a jeden vodou chlazeny 8mm kulomet ?koda M1893. Vyzbroj dopl?ovaly dva 450mm torpedomety se zasobou ?ty? torped. Roku 1917 byl na Wien instalovan jeden protiletadlovy kanon 7cm ?koda L/50 K 10 BAG. ^[3]

Pance?ovani bylo dodano Vitkovickymi ?elezarnami . ^[2] Bo?ni pance?ovy pas m?l silu 120?270 mm. Kasematy m?ly silu 80 mm, d?love v??e 250 mm a velitelska v?? 220 mm. Pance?ova paluba m?la silu 40 mm. ^[3]

Pohonny system plavidel tvo?ilo p?t kotl? a dva troj?ite parni stroje o vykonu 8000 hp, pohan?jici dva t?iliste lodni ?rouby o pr?m?ru 4,42 m. Nejvy??i rychlost dosahovala 17,5 uzlu. Neseno bylo 500 tun uhli. Dosah byl 3500 namo?nich mil p?i rychlosti 9 uzl?. ^[3]

Opera?ni slu?ba [ editovat | editovat zdroj ]

Wien byl nasazen v bojich prvni sv?tove valky , slou?il v druhe linii a byl vyu?ivan p?i ost?elovani pozemnich cil?, nebo jako stra?ni lo?. U? za?i 1914 se Wien a jeho sesterske lod? p?esunuly z Puly do Boky Kotorske, aby se zapojily do ost?elovani ?ernohorskych pozic v okoli hory Lov?en . ^[4] Po bitv? u Caporetta v ?ijnu a? listopadu 1917 se fronta posunula do italskeho vnitrozemi a stabilizovala na ?ece Piav? . Rakousko-uhersko-n?mecky pokus o novou ofenzivu p?edstavovala bitva na Piav? , ve ktere byly p?i ost?elovani pozemnim cil? nasazeny i obrn?nce Budapest a Wien . Dne 16. listopadu 1916 ost?elovaly Cortellazzo pobli? usti Piavy. ^[5]

Dne 10. prosince 1917 pronikly do zatoky Muggia v  Terstu italske torpedove ?luny MAS 9 (velitel Luigi Rizzo) a MAS 13 (Andrea Ferrarini), kde sva torpeda vypustily na Wien a Budapest . Zatimco Wien ob? torpeda zasahla, torpeda mi?ici na Budapest cil minula. Wien se b?hem p?ti minut p?evratil. ^[6] Zem?elo 46 mu?? a 17 jich bylo zran?no. Jednim z namo?nik?, kte?i potopeni lodi p?e?ili, byl i pozd?j?i ?eskoslovensky re?iser Jan Svitak . ^[7]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• HYNEK, Vladimir; KLU?INA, Petr; ?K?OU?IL, Ev?en. Vale?ne lod? 3: Prvni sv?tova valka . Praha: Na?e vojsko, 1988. 28-029-88.