Rudolf Steiner
Rodne jmeno	Rudolf Joseph Lorenz Steiner
Narozeni	27. unora 1861 Donji Kraljevec
Umrti	30. b?ezna 1925 (ve v?ku 64 let) Dornach
Misto poh?beni	Dornach
Povolani	okultista, spisovatel , esoterik, basnik , muzikolog, choreograf, literarni kritik, autor autobiografie, filozof a u?itel
Alma mater	Technicka univerzita Vide? Rostocka univerzita
Temata	alternativni medicina , metafyzika , okultismus, teosofie , k?es?anstvi , filozofie , um?ni a jewelry design
Ocen?ni	medaile Subby Rowa (1909)
Man?el(ka)	Marie von Siversova
Vlivy	Helena Petrovna Blavatska Johann Wolfgang von Goethe Christian Rosencreutz Toma? Akvinsky Karl Julius Schroer … vice na Wikidatech
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
galerie na  Commons
citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Rudolf Steiner ( 25. unora 1861 , Kraljevec , Rakousko-Uhersko (dne?ni Chorvatsko ) ? 30. b?ezna 1925 , Dornach u Basileje , ?vycarsko ) byl rakousky filosof , literarni kritik, pedagog , um?lec, dramatik, socialni myslitel, esoterik .

Byl zakladatelem antroposofie , waldorfskeho ?kolstvi , biodynamickeho zem?d?lstvi , antroposofickeho leka?stvi a nove um?lecke formy ? eurytmie .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Rudolf Steiner se narodil jako syn ?elezni?niho u?ednika, dostalo se mu ?imskokatolickeho k?tu a jako chlapec ministroval v katolickem kostele v Neudorflu. Od 11 let studoval na vide?skem realnem gymnaziu ve Wiener Neustadtu , kde v roce 1879 maturoval. Zajimala ho hlavn? matematika a deskriptivni geometrie, soukrom? studoval latinu a ?e?tinu a ?etl Kanta . Roku 1879 se zapsal na Vysoke u?eni technicke ve Vidni s umyslem stat se in?enyrem.

Ji? v osmi letech se u n?ho, podle jeho slov, objevily jasnovidne schopnosti. Tim se mu pry otev?ela mo?nost " ?it od toho okam?iku s duchovnimi bytostmi p?irody". Na cestach do Vidn? se seznamil s Felixem Koguzkim, formaln? nevzd?lanym, ale duchovn? zalo?enym bylinka?em, ktery Steinerovi ukazal " instinktivni v?d?ni prav?ku" . Take se tehdy setkal s osobou, jeji? jmeno nikdy nezve?ejnil, nazyval ji Mistr , a ten Steinera zasv?coval do spiritualniho obrazu sv?ta. Zarove? ho tento Mistr p?ivedl na my?lenku prosadit tento zp?sob nazirani na sv?t v zapadnim sv?t?. Ve Vidni dochazel mezi um?lce a vzd?lance a diskutoval zde s p?edstaviteli kultivovaneho katolicismu o reinkarnaci a christologii. S argumentaci katolickych teolog? byl nespokojen, nesouhlasil s jejich popiranim mo?nosti reinkarnace. Jeho u?itel, literarni historik Karl Julius Schroer ho seznamil s pracemi Johanna Wolfganga von Goetha a Steiner se podilel na vydavani jeho spis?. Goethe zavedl do botaniky pojem metamorfoza . Vysv?tloval timto pojmem skute?nost, ?e v p?irod? se v?e ?ive vyviji, nic nez?stava tak jak to B?h kdysi stvo?il. Nev?domky na tuto ideu navazoval svou praci Charles Darwin . Profesor Schroer doporu?il Steinera vedeni Goethova a Schillerova archivu ve Vymaru . V nasledujicich sedmi letech Steiner dokon?il filosoficky zaklad sve v?dy - antroposofie - a ziskal titul doktor filosofie na universit? v Rostocku . Nazev jeho diserta?ni prace byl: Prolegomena k dorozum?ni filosofickeho v?domi se sebou samym . Pod vedenim Rudolfa Steinera byl roku 1913 u Dornachu blizko ?vycarske Basileje zapo?ata stavba celod?ev?ne budovy nazvane Goetheanum. Na stavb? se podileli p?islu?nici sedmnacti narod?. Budova byla projektovana ve stylu zohled?ujicim zakony organickeho ?ivota a metamorfozy. Stavba vyho?ela, pravd?podobn? podpalena nacisty o silvestrovske noci roku 1922. Obnovena stavba Goetheanea byla postavena z betonu. V budov? sidlila Svobodna vysoka ?kola pro duchovni v?du . P?irodov?dna sekce ?koly vydala v roce 1928 knihu n?meckeho leka?e Hermanna Poppelbauma " ?lov?k a zvi?e ". Dilo vzniklo po setkani Poppelbauma s Rudolfem Steinerem a jeho antroposofii. Prace se zabyva rozdilem mezi ?lov?kem a zvi?etem, p?i?em? z hlediska vyvojoveho neni toto dilema stale je?t? roz?e?eno. Steiner zem?el 30. b?ezna 1925, z?stalo po n?m monumentalni dilo. Na ?est tisic p?edna?ek, v?t?ina stenograficky zapsana, 300 publikaci, ktere dale ovlivnily dal?i literaturu. Antroposofie, v?da Steinerem zalo?ena, se stala sou?asti specialnich v?deckych, um?leckych i praktickych obor?, opirajic se nikoli o tradice ?i spekulace, ale o p?ime poznani sv?ta.

Filosofie [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1894 vydal knihu Filosofie svobody s podtitulem Vysledky du?evniho pozorovani podle p?irodov?dne metody . V roce 1902 vstoupil Steiner do Teosoficke spole?nosti . Idealem teosof? byla synteza v?ech existujicich nabo?enstvi. Tato idea by v?ak nakonec vedla k nekritickemu synkretizmu . Tento sm?r Steinerovi nevyhovoval a proto Teosofickou spole?nost opustil a zalo?il vlastni samostatnou Antroposofickou spole?nost. Rudolf Steiner zastaval my?lenku, ?e idea znovuvt?lovani lidskych individualit m??e p?inest lidstvu smysl a cil: " Jako kdysi dozral ?as k p?ijeti kopernikovskeho sv?toveho nazoru, tak dozrala na?e doba k tomu, aby p?ivedla u?eni o reinkarnaci a karm? k v?eobecnemu v?domi ..." V Steinerov? v?d? ma nezastupitelne misto christologie . Nazira na Krista ne tak, jak ho ukazuji evangelia a cirkev, ale jako na bo?skou kosmickou bytost, ktera sestoupila na zem, aby se p?i Je?i?ov? smrti spojila se zemi a lidstvem a dala tak impulz k dal?imu vyvoji lidstva a jeho produchovn?ni. Rudolf Steiner nehlasal nove nabo?enstvi, necht?l zakladat novou sektu ?i hlasat teologii. Ukazoval mo?nost noveho za?itku Krista pomoci nadsmysloveho vnimani, a to pro cele lidstvo bez ohledu na nabo?enskou viru, cirkevni p?islu?nost ?i vyznani. Duchovni v?da ma umo?nit pochopit nadsmyslove vnimani. Antroposofie ma schopnost nadsmysloveho vnimani prokazat a lidstvo v tomto sm?ru pou?it. Steiner?v ?ivotopisec Johannes Hemleben napsal v roce 1963: " V osudovem dilematu sou?asneho lidstva, stojiciho, jako snad nikdy v d?jinach, na pokraji propasti, jevi se osobnost Rudolfa Steinera, velkeho neznameho na?eho v?ku, jako ukazatel cesty vedouci k pochopeni nev?domych proud? a mo?nosti vyvoje a otevirajici netu?ene oblasti poznani. Jeho vpravd? nadlidske dilo je mo?no nazvat zku?ebnim kamenem v?domi ?lov?ka 20. stoleti. Zneuznavano a zaml?ovano oficialni kulturou, ktera si tak mnohdy s tragickou zaslepenosti uzavira cestu k objasn?ni zakladnich problem? ?ivota (pokud ne?erpa z jeho poznatk? potaji), nalezlo porozum?ni jen u du?i, je? s hlubokou citlivosti poznavaji znameni doby a s odvahou se stavi ?elem proti proudu triumfujiciho klamu." ^[1]

Rasove a etnicke otazky [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem sveho ?ivota Steiner konsistentn? zd?raz?oval duchovni jednotu v?eho lidstva a ost?e kritizoval rasove p?edsudky. Zformuloval nazor, podle n?j? individualni povaha jednotlivce stoji vy?e ne? jakakoliv rasova, etnicka, narodni ?i nabo?enska p?islu?nost. ^{[2] [3]}

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

• Uvody ke Goethovym p?irodov?deckym spis?m, Einleitungen zu Goethes Naturwissenschaftlichen Schriften , 1883?1897 (GA 1)
• Zakladni rysy teorie poznani Goethova sv?toveho nazoru, Grundlinien einer Erkenntnistheorie der Goetheschen Weltanschauung, mit besonderer Rucksicht auf Schiller , 1886 (GA 2)
• Pravda a v?da. P?edehra k filosofii svobody, Wahrheit und Wissenschaft. Vorspiel einer ?Philosophie der Freiheit“ , 1892 (GA 3)
• Filosofie svobody. Zakladni rysy moderniho sv?toveho nazoru, 1991, 1999, Die Philosophie der Freiheit. Grundzuge einer modernen Weltanschauung ? Seelische Beobachtungsresultate nach naturwissenschaftlicher Methode , 1894 (GA 4)
• Fridrich Nietzsche, ein Kampfer gegen seine Zeit , 1895
• Goeth?v sv?tovy nazor, Goethes Weltanschauung , 1897
• Die Mystik im Aufgange des neuzeitlichen Geisteslebens und ihr Verhaltnis zur modernen Weltanschauung , 1901

• 

  K?es?anstvi jako mysticka skute?nost a mysteria starov?ku, 1998, Das Christentum als mystische Tatsache und die Mysteien des Altertums , 1902 (GA 8)
• Theosophie. Uvod do nadsmysloveho poznani sv?ta a poslani ?lov?ka, 1992, Theosophie. Einfuhrung in ubersinnliche Welterkenntnis und Menschenbestimmung , 1904 (GA 9)
• O poznavani vy??ich sv?t?, 1993, Wie erlangt man Erkenntnisse der hoheren Welten? , 1904 (GA 10)
• Kronika Aka?a, Aus der Akasha-Chronik , 1904?1908
• Die Stufen der hoheren Erkenntnis , 1905?1908
• Rosikrucianska theosofie, 1924, Die Theosophie des Rosenkreuzers (Vortragszyklus) , 1907
• Tajna v?da v nastinu, 1997, Die Geheimwwissenschaft im Umriss , 1910 (GA 13)
• ?ty?i mysterijni dramata, Vier Mysteriendramen , 1910?1913
• Duchovni v?deni ?lov?ka a lidstva, Die geistige Fuhrung des Menschen und der Menschheit , 1911
• Ein Weg zur Selbsterkenntnis des Menschen , 1912
• Markovo evangelium, 1999, Das Markus-Evangelium , 1912 (GA139)
• Prah duchovniho sv?ta, 1993, Die Schwelle der geistigen Welt , 1913 (GA 17)
• Zahady filosofie, Die Ratsel der Philosophie , 1914 (GA 18)
• O zahad? ?lov?ka, Vom Menschenratsel , 1916 (GA 20)
• O zahadach du?e, Von Seelenratseln , 1917 (GA 21)
• Goethes Geistesart , 1918
• Hlavni body socialni otazky, 1993, Die Kernpunkte der sozialen Frage in den Lebensnotwendigkeiten der Gegenwart und Zukunft , 1894 (GA 23)
• Idea socialni troj?lennosti, 2000, ?ast dila: Aufsatze uber die Dreigliederung des sozialen Organismus und zur Zeitlage 1915?1921 , 1919 (GA 24)
• Ma cesta ?ivotem, 2000, Mein Lebensgang , 1925 (GA 28)
• Okultni fyziologie, 1997, Eine okkulte Physiologie , (GA 128) * Od Je?i?e ke Kristu, 1997, Von Jesus zu Christus , (GA 131)
• Pozemske umirani a sv?tove ?iti. O souvislostech fyzickeho sv?ta se sv?tem zem?elych, 1999, Erdensteben und Weltenleben. Anthroposophische Lebensgaben. Bewusstseins-Notwendigkeiten fur Gegenwart und Zukunft , (GA 181)
• Duchovni v?da a zdravi ?lov?ka, 2002, Geisteswissenschaft und Medizin , (GA 312)
• Podstata v?el. Kosmicka chemie, 2001, ?ast dila: Mensch und Welt. Das Wirken des Geistes in der Natur. Das Wesen der Bienen , (GA 351)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• NEJEDLO, Michael . Rudolf Steiner. Mu?, ktery um?l v?echno . Praha: Krasna pani, 2010. ISBN   978-80-86713-67-0 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Antroposofie

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Rudolf Steiner na Wikimedia Commons
• Osoba Rudolf Steiner ve Wikicitatech
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Rudolf Steiner
• Posel z jinych sv?t?  : Stopy, fakta, tajemstvi na m?jRozhlas.cz

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.