Roseau
Pohled na m?sto
Poloha
Sou?adnice	15°18′5″ s. ?. , 61°23′18″ z. d.
Nadmo?ska vy?ka	0 a? 50, pr?m?rn? 18 [1]  m n. m.
Stat	Dominika Dominika
Rozloha a obyvatelstvo
Po?et obyvatel	p?ibli?n? 20 000 [2]  ( 2007 )
Sprava
Status	hlavni m?sto
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Roseau je hlavni a zarove? nejv?t?i m?sto statu Dominika . Rozklada se na pob?e?i Karibskeho mo?e kolem usti ?eky, ktera se rovn?? jmenuje Roseau .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Ostrov Dominika objevil Kry?tof Kolumbus 3. listopadu 1493 . ?pan?le ho ale nemohli kolonizovat, proto?e p?vodni obyvatelstvo ( Indiani Karibove ) sve uzemi branili. Roku 1635 se na ostrov? usadili francouz?ti misiona?i . O ostrov s Francii bojovala Velka Britanie . Nakonec se stal britskou kolonii , na zaklad? pa?i?skeho miru na konci sedmilete valky . Britove zalo?ili parlament zastupujici pouze bile obyvatele . Francouzi na ostrov dale uto?ili; pa?i?sky mir z roku 1783 (mirova smlouva mezi USA a Velkou Britanii) potvrdila nadvladu Brit?, p?esto Francie je?t? n?kolikrat neusp??n? zauto?ila mezi lety 1795 a 1805 , p?i poslednim utoku vypalili dne?ni Roseau, tehdej?i Clarence Town . ^[1]

V roce 1831 (po zru?eni otroctvi ) ziskali prava i obyvatele a p?ist?hovalci, kte?i nem?li evropsky p?vod. Od roku 1871 byl ostrov sou?asti kolonie Zav?trne ostrovy , roku 1940 pat?il pod Nav?trne ostrovy . Roku 1956 se Dominika stala op?t odd?lenou kolonii, v letech 1958 a? 1962 byla ?lenem Zapadoindicke federace , pak op?t samostatnou kolonii a v roce 1967 se ji poda?ilo ziskat vnit?ni samospravu. ^[1] 3. listopadu 1978 vyhlasila Dominika samostatnost a Roseau se stalo jejim hlavnim m?stem.

V roce 1979 m?sto vyrazn? po?kodil hurikan . ^[1]

Sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi vyznamn?j?i dochovane pamatky pat?i ?imskokatolicka katedrala z roku 1854 , ^[1] Biskupsky palac a anglikansky kostel Svateho Ji?i , dale zaujme nap?iklad Vladni palac, muzeum Victoria Memorial a botanicka zahrada .

Pobli? m?sta se nachazi vodopady a termalni prameny , zname je jezero Boiling Lake .

Nejv?t?i ekonomicky vyznam ma export, vyva?i se tropicke plodiny jako banany , citrusy , vonny olej a r?zne druhy ko?eni. ^[1] Nezanedbatelny podil ma i cestovni ruch.

Podnebi [ editovat | editovat zdroj ]

Ve m?st? celoro?n? panuji vysoke teploty, v lednu se p?es den vy?plhaji v pr?m?ru na 25 °C, v ?ervenci a? na 28 °C. Nejvice sra?ek (300  mm ) spadne v ?ijnu , lednovy pr?m?r je 140 mm a ?ervencovy 275 mm. ^[1]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1900 m?sto obyvalo asi 5 000 lidi. Dal?i vyvoj po?tu obyvatel ukazuje tabulka ^[1] (n?ktere udaje zapo?itavaji celou aglomeraci ):

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Roseau na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.