Rom?tina (Romano ?hib)
Mapa roz?i?eni jazyka
Roz?i?eni	Albanie , Bosna a Hercegovina , Bulharsko , ?esko , Francie , Italie , Kolumbie , N?mecko , Nizozemsko , Norsko , Polsko , Portugalsko , ?ecko , Rumunsko , Rusko , Slovensko , ?vedsko , Spojene kralovstvi , Turecko , Ukrajina , Ma?arsko
Po?et mluv?ich	6 milion? ? 11 milion?
Klasifikace	Indoevropske jazyky Indoiranske jazyky Indoarijske jazyky
Pismo	Latinka , cyrilice a dal?i
Postaveni
Regulator	neni stanoven
U?edni jazyk	?uto Orizari ( Severni Makedonie ), n?ktere venkovske spravni jednotky Ma?arska a Rumunska , uznavana jako jazyk men?iny ve ?vedsku , n?ktere oblasti Vojvodiny ( Srbsko )
Kody
ISO 639-1	neni
ISO 639-2	rom (B) rom (T)
ISO 639-3	rom
Ethnologue	rom
Wikipedie
rmy.wikipedia.org
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Rom?tina (zastarale cikan?tina , ^[1] romsky roma?i ?hib ) je indoarijsky jazyk indoevropske jazykove rodiny . Byva ?azena (viz nap?. Ethnologue ) do centralni podskupiny indoarijskych jazyk? spolu nap?. s  hind?tinou , pa?d?ab?tinou , rad?asthan?tinou nebo gud?arat?tinou ; kontakt s t?mito jazyky ov?em ztratila na za?atku migrace Rom? kolem roku 1000 , a vyvojov? tedy stoji na hranici p?echodu k novoindickym jazyk?m. ^[2]

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Rom?tina je flektivni jazyk , ma 8 pad? (nominativ, vokativ, akuzativ, dativ, lokativ, instrumental, ablativ, genitiv), dva rody (mu?sky, ?ensky), t?i slovesne t?idy, ktere ovliv?uji koncovky v ?asech. Sloveso ma tvary pro: infinitiv, osoby, ?islo (jedn., mno?.), slovesne ?asy, zp?soby, rody.

• Slovesne ?asy : p?itomny, budouci, minuly nedokonavy, minuly dokonavy
• Zp?soby : oznamovaci, rozkazovaci, podmi?ovaci p?itomny, podmi?ovaci minuly
• Rody : ?inny, trpny
• Dal?i prvky : op?tovnost, slovesa maji kauzativni a pasivni tvary

Mnoho slov je p?ejatych z jazyk? narod?, jejich? uzemimi Romove ve sve historii putovali. Zakladem jsou slova indickeho p?vodu, mezi nejstar?i vyp?j?ky pat?i slova z  per?tiny a ?e?tiny . Jednotlive dialekty pou?ivane v r?znych zemich se odli?uji mno?stvim t?chto p?ejatych slov, celkovou slovni zasobou, fonetikou, ale i gramatikou.

Dialekty [ editovat | editovat zdroj ]

Mezinarodni klasifikace jazyk? rozeznava nasledujici hlavni dialekty rom?tiny:

• balkansky
• baltsky
• finsky
• karpatsky
• rusky
• sinti
• vlachinsky
• ?esky
• ma?arsky

Lze v?ak pou?it i p?esn?j?i d?leni na dialekty nap?. slovensky, ma?arsky, polsky atd. Jak hlavni dialekty, tak regionalni varianty vykazuji foneticke, lexikalni i gramaticke odli?nosti. Jednotna spisovna rom?tina dosud nebyla definovana. Pravopis se obvykle p?izp?sobuje nebo inspiruje majoritnimi jazyky jednotlivych zemi, v ?eske republice a na Slovensku se pou?iva tzv. slovensky pravopis, ktery ji? na?el uplatn?ni jak p?i p?vodni literarni tvorb?, tak p?i sestavovani slovnik? a u?ebnic.

Studium jazyka [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni, kdo rozpoznal, ?e rom?tina je indicky jazyk, byl Istvan Valyi († 1781 ). ^[3] V ?eskych zemich byla rom?tina poprve popsana ji? v  19. stoleti Puchmajerem , autorkou modernich publikaci o rom?tin? je Milena Hubschmannova . V  ?eske republice lze v sou?asne dob? rom?tinu studovat na Filozoficke fakult? Univerzity Karlovy , Pedagogicke fakult? Univerzity Karlovy, Pedagogicke fakult? Masarykovy univerzity a Filozoficke fakult? Univerzity Pardubice. V roce 2010 zva?ovalo Ministerstvo ?kolstvi, mlade?e a t?lovychovy ?R zavedeni rom?tiny i na zakladnich a st?ednich ?kolach jako volitelny p?edm?t . V ramci p?edm?tu se m?la u?it i romska historie a kultura. ^[4]

V roce 2020 se rom?tina vyu?ovala pouze na jedine zakladni ?kole, a to na Z? Floriana Bayera v Kop?ivnici . Na st?ednich ?kolach se vyu?ovala pouze v  Jihlav? a v  ?eskem Krumlov? . Tuto nedostate?nou vyuku rom?tiny kritizovala Rada Evropy a vyzvala ?eskou republiku, aby pokra?ovala v ochran? a integraci men?inovych jazyk?. ^[5]

Po?et mluv?ich [ editovat | editovat zdroj ]

Po?et mluv?ich v  Evrop? lze jen odhadovat na zaklad? obti?n? slu?itelnych statistickych dat z r?znych zemi, proto toto ?islo kolisa mezi 4,6 miliony a 12 miliony s realistickym st?edem okolo 6,6 milionu mluv?ich.

Abeceda rom?tiny [ editovat | editovat zdroj ]

Toto je abeceda karpatske (slovenske) rom?tiny (pou?iva se i v ?eske republice):

a

b

c

?

?h

d

?

dz

d?

e

f

g

h

ch

i

j

k

kh

l

?

m

n

?

o

p

ph

r

s

?

t

?

th

u

v

z

?

P?iklady [ editovat | editovat zdroj ]

?islovky [ editovat | editovat zdroj ]

Romsky	?esky	Slovensky
jekh	jeden	jeden
duj	dva	dva
trin	t?i	tri
?tar	?ty?i	?tyri
pand?	p?t	pa?
?ov	?est	?es?
efta	sedm	sedem
ochto	osm	osem
e?a	dev?t	deva?
de?	deset	desa?

Vzorovy text [ editovat | editovat zdroj ]

Devla amaro ( Ot?e na? ) [ editovat | editovat zdroj ]

romsky	Devla amaro, so sal pro upripen, po?vecin pes tiro nav, av tiro thagaripen, mi el avka, sar tu kames, pro upripen, avka the pre phuv. O maro amaro de amen ada?ives, odmuk amenge amare bezecha, sar the amen odmukas amare binoskengerenge. A ma ?id?a amen andro bini, andro tiro thagaripen ca mi barol kamiben zor the pro upripen the pre phuv amen.
?esky	Ot?e na?, jen? jsi na nebesich, posv?? se jmeno tve, p?ij? kralovstvi tve, bu? v?le tva, jako v nebi, tak i na zemi. Chleb na? vezdej?i dej nam dnes a odpus? nam na?e viny, jako i my odpou?time na?im vinik?m a neuve? nas v poku?eni, ale zbav nas od zleho. Nebo? tve je kralovstvi i moc a slava na v?ky. Amen.

P?islovi [ editovat | editovat zdroj ]

• Ko kamel ?a pes, na d?anel s'oda bacht.
  Kdo ma rad jenom sebe, nevi, co je ?t?sti.

• Dilino phenel, so d?anel, go?aver d?anel, so phenel.
  Hlupak ?ika, co vi, moudry vi, co ?ika.

• Feder go?avereha bara te phagerel, sar dilineha bokhe?a te chal.
  Lepe s moudrym roztloukat kameni, ne? s hlupakem jist buchty.

• Nane ?have, nane bacht.
  Nejsou d?ti, neni ?t?sti.

V?eobecna deklarace lidskych prav

romsky	Sa e manu?ikane strukture bijand?ona tromane thaj jekhutne ko digniteti thaj ?apipa. Von si baxtarde em barvale gndaja thaj god?aja thaj trubun jekh avereja te kherjakeren ko vod?i pralipaja.
?esky	V?ichni lide se rodi svobodni a sob? rovni co do d?stojnosti a prav. Jsou nadani rozumem a sv?domim a maji spolu jednat v duchu bratrstvi.

(Tato ukazka je p?evzata z webu OHCHR ^[6] a jeji rom?tina je odli?na od ostatnich p?iklad? v tomto ?lanku jazykov? i pravopisem.)

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Romove
• Romska hymna
• ?eska rom?tina

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Hana ?ebkova: Nastin mluvnice slovenske rom?tiny (pro pedagogicke u?ely) . Research Support Scheme, Praha, 2000.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Romska verze Wikipedie , svobodne encyklopedie

• Slovnikove heslo rom?tina ve Wikislovniku
• Tema Romska p?islovi ve Wikicitatech

• Kody dialekt? rom?tiny
• ROMLEX Lexical Database Archivovano 14. 2. 2015 na Wayback Machine . - databaze (slovnik) r?znych romskych dialekt?
• Ukazky romskych dialekt?