Roland Garros
Roland Garros v r. 1910
Rodne jmeno	Eugene Adrien Roland Chacon Georges Garros
Narozeni	6. ?ijna 1888 Saint-Denis
Umrti	5. ?ijna 1918 (ve v?ku 29 let) Vouziers
P?i?ina umrti	zabity v boji
Misto poh?beni	Vouziers
Alma mater	Ecole des hautes etudes commerciales de Paris College Stanislas Lyceum Jansona de Sailly
Povolani	pilot , hra? rugby union a vojak
Ocen?ni	d?stojnik ?adu ?estne legie Mort pour la France Velka medaile Francouzskeho aeroklubu
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Roland Garros ( 6. ?ijna 1888 Saint-Denis , Reunion ? 5. ?ijna 1918 ) byl francouzsky letec a stihaci pilot v prvni sv?tove valce .

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v Saint-Denis na Reunionu rodi??m pochazejicim z rodin s dlouhou historii na ostrov?. Rodina ze strany otce byla p?vodem z Toulouse a ze strany matky z Lorientu . Kdy? byly malemu Rolandovi ?ty?i roky, rozhodl se jeho otec Georges Garros p?esidlit do Saigonu , kde si otev?el advokatni kancela?. Matka u?ila maleho Rolanda zakladnimu vzd?lani, v roce 1900 se ale rozhodli vyslat syna z d?vodu absence st?edni ?koly v zemi studovat do Pa?i?e .

Cesta ze Saigonu do Marseille trvala v te dob? 10 m?sic?. Po dojezdu do Pa?i?e a zapisu do lycea onemocn?l t??kym zapalem plic. Z tohoto d?vodu ho poslali do sportovniho centra lycea, kde se rychle zotavil a stal se velmi dobrym v n?kolika sportovnich odv?tvich. V roce 1906 se stal mezi?kolnim ?ampionem v cyklistice, byl p?i vit?zstvi fotbaloveho klubu lycea v Nice .

Pote studoval vysokou ekonomickou ?kolu ( HEC Paris ), kterou ukon?il v roce 1908 a ktera nyni nese jeho jmeno. Zapsal se do pa?i?skeho sportovniho klubu Stade francais , kde hral rugby a amatersky tenis. Po studiich za?al pracovat pro firmu Automobiles Gregoire . Stejn? jako financim se rychle nau?il automechanice a za?al se v?novat automobilovemu sportu. Otec cht?l, aby Roland byl advokatem, a proto mu p?estal davat penize. Diky podpo?e otce sveho spolu?aka si ale v 21 letech otev?el sv?j obchod Roland Garros automobiles ? voiturettes de sport .

Aviatik [ editovat | editovat zdroj ]

Leteckou karieru zapo?al v roce 1909 na letadle Demoiselle navr?enem Albertem Santos-Dumontem , nebo? v te dob? si je?t? nemohl dovolit koupit drahy Bleriot. Nau?il se letat, pilotni opravn?ni ?. 179 ziskal 19. ?ervence 1910.

Nem?l naletany ani t?i hodiny, kdy? ho americky pr?myslnik Hart O. Berg pozval na slavnosti na zavodi?ti Belmond Park v New Yorku . V hotelu Astor, kde bydlel, se seznamil s Johnem Moisantem, ktery se svym leteckym p?edstavenim obji?d?l cele Spojene staty a nabidl Garrosovi u?ast na t?chto p?edstavenich. Ten to nad?en? p?ijal, nebo? tak mohl travit ve vzduchu mnoho ?asu, zlep?it se v letani a procestovat velkou ?ast USA; dostal se take do Mexika a na Kubu.

V roce 1911 absolvoval Garros let s jednoplo?nikem Bleriot , s timto letounem se pote zu?astnil n?kolika evropskych leteckych zavod? . Ji? v kv?tnu 1911 se p?ihla?uje na letecky zavod Pa?i?-Madrid, po?adany listem Le Petit Parisien , s hlavni vyhrou 100 000 frank?. Start zavodu byl stanoven na 21. kv?tna a jeho trasa byla rozd?lena do t?i etap. Pa?i? - Angouleme (400 km), Angouleme- San Sebastian (355 km) a San Sebastian- Madrid (430 km). Garros zavod nedokon?il, odstoupil v San Sebastianu.

28. kv?tna se Garros zu?astnil dal?iho leteckeho zavodu, tentokrat z Pa?i?e do ?ima a Turina. Po?adatelem byl list Le Petit Journal, ktery na ceny poskytl finan?ni dotaci ve vy?i 500 000 frank?. Prvni etapa sm??ovala do Dijonu (265 km), odtud do Lyonu (175 km) a dele do Avignonu (205 km). Druhy den zavodu Roland Garros odstartoval z Avignonu na dal?i ?ast etapoveho letu, av?ak ji? v Malmontu havaroval. Autostopem se dopravil zp?t do Avignonu, kde prav? po?adal pilot Kuhling exhibi?ni turne s letounem Bleriot. Po dohod? mezi ob?ma letci o zap?j?eni letounu se Garros podruhe vypravil na trasu do Nice . 30. kv?tna odstartoval z Nice p?imo p?es mo?e do Pisy (340 km), cile p?edposledni etapy. Vyhnul se tak etapove zastavce v Janov? . Nyni ji? vedouci celeho zavodu, odstartoval Garros 31. kv?tna z Pisy, ale po 90 km musel p?istat u Castagnetta, kde se Kuhling?v Bleriot tem?? rozpadl. Znovu se, op?t pomoci autostopu, vratil do Pisy, kde za?al ihned ?e?it otazku noveho stroje. 1. ?ervna mu do Pisy dorazil zcela novy Bleriot, se kterym ihned odstartoval do ?ima, kam dorazil na druhem mist? v celkovem po?adi zavodu. V kone?nem po?adi v cilovem m?st? Turin skon?il Garros druhy za pilotem Andre Beaumontem (vlastnim jmenem Jean Conneau), t?eti dolet?l Andre Frey.

Dal?iho leteckeho zavodu, nazvaneho Evropsky okruh, se Rolland Garros u?astnil ve dnech 18. ?ervna a? 7. ?ervence 1911. Vedl z Vincennes p?es Reme? , Liege , Utrecht , Bredu , Brusel , Roubaix , Dunkerque , Calais , Dover a Brighton do Londyna . Rollanda Garrose op?t porazil Andre Beaumont s ?asem 68 h 38 min, t?eti v zavod? skon?il pilot Vidart.

V za?i 1911, stale s letounem Bleriot vybavenym motorem Gnome o vykonu 51 kW, ustanovuje v breta?skem p?istavu Saint-Malo sv?tovy vy?kovy rekord vykonem 3910 m. O par dni pozd?ji p?ekonava v Dinardu sv?j vlastni rekord vy?kou 4080 m.

Dal?iho usp?chu dosahl Roland Garros ve dnech 16. a 17. ?ervna 1912. Na tyto dny vypsal Francouzsky aeroklub zavod o Velkou cenu za nejrychlej?i pr?let dvakrat po sob? tzv. okruhu Anjou. Trasa letu byla vyty?ena mezi m?sty Angers - Cholet - Saumur -Angers se ?esti povolenymi mezip?istanimi. Tento zavod ji? Garros vyhral vykonem 14 h 40 min 57 s.

V roce 1912 odjel podruhe za ocean do Brazilie a Argentiny , kde uskute?nil serii leteckych exhibici. Po navratu se pokusil p?ekonat vy?kovou hranici 5000 m. 6. za?i v Houlgate dosahl letove hladiny 4960 m a 11. prosince v Tunisu s letounem Morane-Saulnier 5610 m. 18. prosince pak z Tunisu odstartoval k letu p?es Sicilsky pr?liv do Marsaly na zapadnim cipu Sicilie . Teho? dne dosahl Trapani , kde z d?vodu poruchy olejove nadr?e na svem stroji z?stal do 21. prosince. Odtud pokra?oval p?es Canarelu, Santa Eufemii di Marina, Salerno a Neapol a? do ?ima, kam dorazil 22. prosince.

V dubnu 1913 se Garros zu?astnil zavodu hydroplan? o Schneider?v pohar . Na francouzskych vylu?ovacich zavodech se umistil s plovakovym Moranem druhy za Mauricem Prevostem. Na samotnych zavodech v Monaku musel odstoupit pro poruchu motoru.

Roland Garros byl celosv?tov? znamy mimo jine diky prvnimu non-stop p?eletu St?edozemniho mo?e v roce 1913 s letounem Morane-Saulnier G , pohan?ny motorem Gnome o vykonu 44 kW. Odstartoval 23. za?i z Frejus ve Francii sm?rem ke Korsice a p?istal v Bizert? v Tunisku . Po vypuknuti valky vstoupil do Francouzske armady .

Valka [ editovat | editovat zdroj ]

V ranych fazich valky letal jako pozorovatel , do te doby toti? nikoho nenapadlo pou?it letadlo jako uto?ny prost?edek. Nep?atel?ti piloti se ve vzduchu mijeli a zdravili se. B?hem jednoho letu v?ak vytahl slu?ebni revolver a ?estkrat vyst?elil na n?mecke letadlo ^[1] . Nic netrefil, ale tato situace vedla ke konstrukci prvnich stihacich letadel .

V prosinci roku 1914 nav?tivil leteckou vyrobni firmu Morane-Saulnier . Zde si vybral jednoplo?nik Morane-Saulnier L , ktery zku?ebn? vybavil kulometem umist?nym p?ed kokpitem . Listy vrtule nechal v mist? proletavajicich st?el zten?it a osadit ocelovymi kliny, aby nedo?lo k po?kozeni vrtule. S takto vybavenym letadlem zaznamenal 1. dubna 1915 v?bec prvni sest?el v historii letectvi . ^{[ zdroj?? ]} Dal?i dv? vzdu?na vit?zstvi nad n?meckymi letadly si p?ipsal 15. a 18. dubna 1915 ^[2] .

Dne 18. dubna 1915 havaroval po souboji s pr?zkumnym letounem Taube na n?meckem uzemi ^[2] . Letadlo se mu p?ed p?ichodem N?mc? zni?it nepoda?ilo. Zejmena kulomet a okovana vrtule z?staly neporu?eny. Legenda pravi, ?e jeho letoun byl ihned prozkouman tymem konstrukter? pod vedenim Anthonyho Fokkera a francouzsky napad s kulometem jen zdokonalili. Ve skute?nosti v?ak Fokker pracoval na mnohem d?mysln?j?im systemu ( synchronizatoru ) ji? ?est m?sic? p?ed padem Garrosova letounu.

Po n?kolika neusp??nych pokusech o ut?k se mu nakonec i poda?ilo ze zajeti 15. dubna 1918 uprchnout a vratit se zp?t k francouzske armad?. Po navratu do Francie byl povy?en na poru?ika a stava se d?stojnikem ?estne legie . Pote se vratil na frontu k letce SPA-26 a 2. ?ijna sest?eluje dal?i nep?atelsky letoun.

Sest?elen byl 5. ?ijna 1918 nedaleko Vouziers v Ardenach , jeden den p?ed svymi 30. narozeninami . Na svem kont? m?l ?ty?i sest?elena nep?atelska letadla. Jeho p?emo?itelem byl pravd?podobn? Hermann Habich ^[3] , n?mecke letecke eso .

Pojmenovano po Rolandu Garrosovi [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1928 bylo po n?m pojmenovano tenisove centrum v Pa?i?i. Roland Garros nav?t?voval b?hem studii sportovni klub Stade francais , spole?n? s Emilem Lesieurem, ktery byl atletem a vynikajicim hra?em rugby. Pozd?ji se stal prezidentem teto sportovni organizace a nov? vystav?ny tenisovy areal pojmenoval po svem byvalem p?iteli. Dodnes tedy tento areal nese nazev Le Stade de Roland Garros . Hraje se zde French Open , jeden z tenisovych grandslamovych turnaj?. Diky tomu je turnaj oficialn? nazyvan Roland Garros.

Mezinarodni leti?t? na Reunionu bylo pojmenovano L'aeroport de La Reunion Roland Garros (Leti?t? Rolanda Garrose na Reunionu).

Francouzsky vyrobce automobil? Peugeot vyrobil limitovanou edici modelu 205 s ozna?enim Roland Garros. Automobil byl vybaven specialni barvou a ko?enym interierem. Tato edice m?la velky usp?ch a proto byla roz?i?ena i na modely 106 , 206 , 207 , 306 a 806.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• KUNIK, Franti?ek. Hrdinove velkych p?elet? To byl Roland Garros.... Letectvi a kosmonautika . B?ezen 1984, ro?. LX, ?is. 7, s. 19 a 21.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Nieuport
• Societe Pour L'Aviation et ses Derives
• kulomet Lewis
• kulomet Vickers
• Synchronizovany kulomet

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Roland Garros na Wikimedia Commons
• Galerie Roland Garros na Wikimedia Commons
• (francouzsky) ?ivotopis Rolanda Garrose
• (anglicky) ?ivotopis Rolanda Garrose