한국   대만   중국   일본 
Rijeka ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Rijeka

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
O nezavislem statu existujicim v letech 1920-24 pojednava ?lanek Fiume .
Rijeka
Odshora: p?istav a promenada, Korzo v noci, palac Modello, Narodni divadlo, pla? Sabli?evo, panorama m?sta
Rijeka – znak
znak
Rijeka – vlajka
vlajka
Poloha
Sou?adnice 45°19′47″ s. ?. , 14°25′56″ v. d.
Nadmo?ska vy?ka 0 m n. m.
Stat Chorvatsko Chorvatsko Chorvatsko
?upa P?imo?sko-gorskokotarska
Administrativni d?leni 7 okruh?
Rijeka
Rijeka
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 44 km²
Po?et obyvatel 128 384 (2011)
Hustota zalidn?ni 2 917,8 obyv./km²
Etnicke slo?eni Chorvati (80 %) a Srbove , Italove a dal?i
Nabo?enske slo?eni ?imskokatolicke a pravoslavne k?es?anstvi
Sprava
Starosta Vojko Obersnel
Oficialni web www .rijeka .hr
Telefonni p?edvolba (+385) 051
PS? 51000
Ozna?eni vozidel RI
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Rijeka ( italsky Fiume , n?mecky St. Veit am Flaum , slovinsky Reka , d?ive ma?arsky Szentvit [1] [2] ) je p?istavni m?sto v severnim Chorvatsku . Le?i v Kvarnerskem zalivu Jaderskeho mo?e , vychodn? od Istrie . V roce 2011 ?ilo ve m?st? 128 384 obyvatel, v cele aglomeraci ?ije p?ibli?n? 305 000 obyvatel a je tak t?etim nejv?t?im m?stem v Chorvatsku. [3] Rijeka je hlavnim m?stem P?imo?sko-gorskokotarske ?upy , dale potom sidlem katolickeho arcibiskupstvi a take fotbaloveho klubu HNK Rijeka . Je dominantnim m?stem severni ?asti chorvatskeho pob?e?i Jadranu. [3] Patronem m?sta je svaty Vit .

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Nazev m?sta odkazuje na ?eku Rje?ina , ktera se v Rijece vleva do Jaderskeho mo?e . Slovo Rijeka ozna?uje v chorvat?tin? ?eku. Slovinsky nazev m?sta Reka je stejneho p?vodu. Do ital?tiny byl nazev p?evzat jako Fiume , ktery rovn?? ozna?uje ?eku.

V historickych pramenech lze nalezt r?zne podoby nazvu. Nejstar?i zaznamenany latinsky nazev zn?l Tarsus , resp. Tarsis . [4] [5]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku D?jiny Rijeky .

P?vodn? zde stala ilyrska osada, kterou vyvratili ?imane. [5] V dob? ?imske ?i?e zde byla liburnska osada, od 7. stoleti byla osidlena Slovany . M?sto se rozvijelo okolo pevnosti/hradu Trsat (p?vodn? z latinskeho Tarsa ). V roce 799 jej vyplenili Frankove . Ve st?edov?ku Rijece vladli aquilej?ti patriarchove. Ve 13. stoleti ziskala statut m?sta. Roku 1471 se Rijeka stala majetkem Habsburk? [6] , v jejich? podru?i z?stala dal?ich 300 let. Jako jednoho z mala m?st v regionu se jej nezmocnili Benat?ane. [7] V roce 1509 bylo m?sto vyplen?no benatskym lo?stvem a v roce 1530 nasledn? rozsahle p?estav?no. N?kolikrat jej napadli i Turci , ale stejn? jako Benat?ane ani oni nikdy Rijeku nedokazali obsadit. [5] V roce 1595 se k ni op?t t?sn? p?ibli?ili, tentokrat z vnitrozemi. V 16. stoleti byla v Rijece take v provozu tiskarna, [8] ktera tiskla knihy v hlaholici . Pozd?ji zde bylo zalo?eno jezuitske gymnazium .

Status svobodneho p?istavu ale ziskala Rijeka a? rozhodnutim cisa?e Karla VI. v roce 1719 . [9] [10]

V roce 1779 byla z rozhodnuti Marie Terezie dana do spravy jako corpus separatum .

Rijeka na stare kresb?

V zav?ru 18. stoleti zaznamenala Rijeka zna?ny vzestup migrace sm?rem do m?sta, p?ichazely obchodnicke rodiny ze Sarajeva i pravoslavnych (srbskych) oblasti Balkanu.

V letech 1808 a? 1814 bylo m?sto b?hem napoleonskych valek sou?asti tzv. Ilyrskych provincii , ktere byly pod nadvladou Francie .

Po rozhodnuti Vide?skeho kongresu byla Rijeka navracena Rakousku a od roku 1822 spadala pod Uhersko . Pro zalitavskou ?ast monarchie p?edstavovala jeden z mala p?istup? k mo?i. Proto se uherska vlada v druhe polovin? 19. stoleti rozhodla masivn? investovat do jejiho rozvoje. Zna?nou zasluhu na rozvoji m?sta m?l take tehdej?i starosta [11] Giovanni de Ciotta . V roce 1873 byla zprovozn?na ?eleznice do Rijeky. [12] Roku 1885 byla dana do provozu take prvni tovarna na vyrobu torped , resp. zde bylo prvni torpedo vyvinuto. [13]

B?hem prvni sv?tove valky bylo m?sto u?et?eno vale?neho b?sn?ni. ?ada mistnich obyvatel, ktera byla povolana do rakousko-uherske armady nicmen? na r?znych boji?tich Evropy padla. V zav?re?ne ?asti konfliktu navic Rijeka pocitila zna?ny nedostatek zakladnich surovin a potravin. Roz?i?eny byl hlad , d?lnici v lod?nicich a p?istavech vstupovali do stavek . Vznikaly socialisticke organizace (nap?. ruda garda ) a silily nalady pro sjednoceni v?ech ji?nich Slovan? do jednoho statu.

Po padu Rakouska-Uherska v roce 1918 odstartoval zavod mezi Italii a nov? vzniklym Kralovstvim Srb?, Chorvat? a Slovinc? (budouci Jugoslavii) o ziskani kontroly nad m?stem. Osud Rijeky m?l byt rozhodnut na mirovych jednanich v Pa?i?i . Jeji budoucnost nakonec stvrdila Rapallska smlouva , ktera m?la urovnat pohrani?ni spory mezi Italii a Jugoslavii. Rovn?? p?edpokladala vznik Svobodneho statu Rijeka. Ten existoval do roku 1924 , pote byla Rijeka anektovana Italii. [14] Smlouvu o rozd?leni statu podepsali Nikola Pa?i? a Benito Mussolini . [15]

Hrani?ni most mezi Jugoslavii a Italii v roce 1930 .

V souvislosti s d?lenim byla v Rijece ustanovena nova Kvarnerska provincie v ramci Italie, ktera zahrnovala p?vodni zapadni ?ast Svobodneho statu Rijeka. P?esto?e m?sto bylo od?iznuto od sveho vnitrozemi a p?i?lo o ?adu tradi?nich obchodnich vazeb, uchovalo si ?adu vyhod. M?lo vlastni da?ovou politiku a i nadale statut svobodneho p?istavu.

B?hem druhe sv?tove valky m?la Rijeka zna?ny vyznam pro italske namo?nictvo p?edev?im diky p?itomnosti tovarny na vyrobu torped . Po dubnove valce v roce 1941 a obsazeni (a rozd?leni) Kralovstvi Jugoslavie ziskala fa?isticka Italie dal?i uzemi v okoli Rijeky. Provincie Kvarner se tak mohla roz?i?it i do okoli m?sta. Dne 3. kv?tna 1945 osvobodili Rijeku partyzani . [16] [17]

M?sto po druhe sv?tove valce

Historikove odhaduji, ?e b?hem druhe sv?tove valky p?i?la Rijeka okolo patnacti tisic obyvatel, pokles ?inil celych 22 %. Italske obyvatelstvo se po konci valky do jiste miry vyst?hovalo. V roce 1948 byl k m?stu administrativn? p?ipojen blizky Su?ak .

V ?ijnu 1953 vypukly v Rijece protiitalske nepokoje, nasledn? byl zru?en statut ital?tiny jako men?inoveho jazyka.

V komunisticke Jugoslavii se Rijeka stala jednim z nejd?le?it?j?ich p?istav? v zemi a jeji hospoda?stvi se zam??ilo hlavn? na namo?ni dopravu: byly zalo?eny spole?nosti na stavbu lodi, vyrobu motor? a zpracovani ropy. Diky znarodn?ni se vlada dostala k ve?keremu kapitalu a mohla zakladat nove spole?nosti. Jednim ze symbol? se stala nap?. spole?nost Brodoprojekt [18] , ktera se podilela na vyvoji ?ady jugoslavskych lodi, v?etn? t?ch pro Josipa Broze Tita. [19] B?hem tohoto obdobi se m?sto nadale rozvijelo, byly budovany nove ?tvrti, kde byly zalo?eny nove ?koly a ve?ejne instituce. V roce 1970 bylo otev?ene nedaleke leti?t? na ostrov? Krk. O t?i roky pozd?ji byla take zalo?ena i univerzita (jeji rektorat byl umist?n do budovy byvale su?acke radnice ). Vzhledem k naro?nemu terenu v okoli m?sta se Rijeka roz?i?ovala p?edev?im ob?ma sm?ry po pob?e?i a p?i vystavb? byly preferovany hlavn? vy?kove budovy, aby bylo zabirano co nejmen? cenneho prostoru. Diky tomu vznikla panelova sidli?t? s v??ovymi domy (nap?. v lokalitach Turni? , Podmurvice , Gorna Ve?ica , Krimeja , Rasto?ine , Zamet a Kozala .) [20] Vy?kove budovy zna?nym zp?sobem pozm?nily panorama m?sta. Zlep?eni v oblasti dopravy v?ak byla pouze mirna; dalni?ni si? b?hem existence SFRJ do Rijeky nedosahla. Vlakem kvarner-ekspres trvala jizda z p?istavniho m?sta do republikove metropole Zah?ebu 3,5 hodiny. [21]

V roce 2003 Rijeku nav?tivil pape? Jan Pavel II. [22] , m?e se zu?astnilo na sto tisic lidi. V roce 2020 byla Rijeka spolu s irskym m?stem Galway . [23] vyhla?ena [9] Evropskym m?stem kultury . V souvislosti s tim m?sto obdr?elo rozsahlou podporu od Evropske unie. Zarove? probiha dlouhodoby proces transformace n?kterych tovaren, ktere byly opu?t?ny v 90. letech b?hem obecneho trendu de-industrializace, a jejich upravy do podoby novych kulturnich nebo jinych center. [23]

P?irodni pom?ry [ editovat | editovat zdroj ]

Podnebi a vodstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Podnebi je subtropicke , s de?tivou zimou a su??im letem, b?hem ktereho je take nejmen? obla?nosti. Snih je vzacny, sn??i v pr?m?ru 1?3 dny v roce. Mraz se vyskytuje obvykle jen v zimnich m?sicich. Nejvy??i nam??ena teplota byla 38 °C a nejni??i ?9 °C. Pr?m?rna vlhkost vzduchu se pohybuje od 62 % v ?ervenci po 83 % v prosinci. Vane nej?ast?ji severni vitr. Celoro?n? je pom?rn? stala rychlost v?tru 6,5?10 km/h.

Rijeka ma ro?n? 2309,2 hodin slune?niho svitu. Nejmen? p?ipada v pr?m?ru na m?sic ?ijen (cca 100 hodin) a nejvice na ?ervenec (celkem 315 hodin).

Uhrn sra?ek dosahuje v m?sicich lednu a? srpnu v pr?m?ru okolo 100 mm, pote mno?stvi sra?ek a? do konce roku roste, a to a? na 200 mm m?si?n?. Ro?ni uhrn sra?ek byl v obdobi let 1992 a? 2017 1605,5 mm.

Rijeka ? podnebi
Obdobi leden unor b?ezen duben kv?ten ?erven ?ervenec srpen za?i ?ijen listopad prosinec rok
Nejvy??i teplota [°C] 13 15 20 24 28 32 34 33 29 24 19 15 34
Pr?m?rne denni maximum [°C] 9 10 14 17 23 27 30 30 24 19 13 9 18,75
Pr?m?rna teplota [°C] 6,5 8 11,5 14,5 20 24 26 25,5 20,5 15,5 10,5 7 15,7
Pr?m?rne denni minimum [°C] 4 6 9 12 17 21 22 21 17 12 9 5 12,9
Nejni??i teplota [°C] ?1 ?1 3 7 12 14 19 16 14 7 4 1 ?1
Pr?m?rne sra?ky [mm] 135 114 104 111 102 111 82 100 165 176 183 154 1 537
Zdroj: [1]

Flora a fauna [ editovat | editovat zdroj ]

V?t?ina m?stskych park? se nachazi na svazich kopc?, ktere klesaji postupn? k mo?skemu b?ehu. Jedna se nap?. o Park Vladimira Nazora, Park hrdin? ( chorvatsky Park heroja ) nebo Pan?i??v park v blizkosti mistniho Franti?kanskeho kla?tera . Znamy je rovn?? i park Mlaka (znamy te? jako ve?ejna zahrada ? italsky Giardino Pubblico ) z druhe poloviny 19. stoleti . [24] Krajina severnim sm?rem od m?sta je zalesn?na, nachazeji se zde nap?. vrcholy Veli vrh , Ple? nebo Ma?kov vrh .

Ochrana ?ivotniho prost?edi [ editovat | editovat zdroj ]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Me?ita v Rijece

Rijeka je t?eti m?sto v Chorvatsku co do po?tu obyvatel (po Zah?ebu a Splitu ). V Rijece ?ilo je?t? v roce 1991 p?es 164 000 obyvatel. Po ukon?eni valky v roce 1995 jejich po?et klesl na 128 384 obyvatel. V roce 2020 byla Rijeka domovem pro 115 995 obyvatel. [25]

Pokles po?tu obyvatel je zp?soben p?edev?im pro m?sto nep?iznivym migra?nim trendem, kdy se z Rijeky vice obyvatel vyst?hovava, ne? do ni p?ichazi. Jen v roce 2019 se do Rijeky p?ist?hovalo 2644 novych obyvatel, zatimco 3231 odsud ode?lo. Obyvatelstvo take postupn? starne.

Narodnostni struktura [ editovat | editovat zdroj ]

Nejvice je Chorvat? (82,52 %), Srb? (6,57 %), Bos?ak? (2,06 %) a Ital? (1,9 %). V roce 2011 se 3429 obyvatel p?ihlasilo k ital?tin? jako k rodnemu jazyku. [10]

Z historickych d?vod? ?ila v Rijece ji? od st?edov?ku ma?arska komunita. Nejpo?etn?j?i byla v letech 1870 a? 1918 . Prvnim ma?arskym spravcem m?sta byl Jozsef Majlath . V te dob? ?ilo ve m?st? zna?ne mno?stvi ma?arskych u?ednik?. Guvernerem byli jmenovani Ma?a?i a krom? vedoucich p?edstavitel? ve?ejne spravy zde pracovalo a ?ilo zna?ne mno?stvi ma?arskych in?enyr?, ?elezni?nich u?ednik?, policist? a u?itel?. Jejich d?ti se vzd?lavaly na st?edni ?kole s ma?arskym jazykem a v tomto obdobi bylo otev?eno n?kolik ma?arskych restauraci. Janos Kadar se narodil v Rijece. V roce 1910 ?ilo v Rijece 3 619 obyvatel, kte?i uvedli ma?arsky jazyk jako sv?j jazyk.

V roce 1994 byla ve m?st? zalo?ena ?eska beseda Rijeka , ktera ma okolo 150 ?len? a vydava zpravodaj Na?e ?e? . V roce 2009 ?eska komunita na ulici ?i?arijska otev?ela nov? vybudovany ?esky d?m T. G. Masaryka . [26] [27]

Nabo?enska struktura [ editovat | editovat zdroj ]

Celkem 71,96 % se jich hlasi k ?imskokatolicke cirkvi , p?edev?im Chorvati a Italove. K Srbske pravoslavne cirkvi se hlasi 6,95 % obyvatel. Zastoupen je i islam , p?edev?im vzhledem k migraci z Bosny a Kosova v dobach socialisticke Jugoslavie.

V roce 1943 zde ?ilo okolo 4 700 ?id? . V sou?asnosti je zde jedna z deseti ?idovskych komunit v Chorvatsku. Rije?ti ?ide p?i?lo do m?sta n?kdy okolo 15. stoleti [28] , v?t?inou se jednalo o sefardske ?idy . Po roce 1848 se v Rijece usadili ?ide askena??ti. ?idovska komunita t??ce stradala b?hem druhe sv?tove valky , ?ada ?id? se vyst?hovala po nastupu komunistickeho re?imu v Jugoslavii do Terstu nebo dal?ich m?st v regionu, p?ipadn? do Izraele . V roce 2008 75 obyvatel hlasilo k judaismu . Pat?i jim jedna ze t?i synagog, ktere se na celem uzemi Chorvatska dochovaly po druhe sv?tove valce. V roce 2008 byla po rekonstrukci znovu otev?ena. Oficialn? byla ?idovska nabo?enska obec v Rijece zalo?ena v roce 1781.

Jazyky [ editovat | editovat zdroj ]

Oficialnim jazykem na uzemi m?sta je od roku 1953 pouze chorvat?tina (resp. d?ive srbochorvat?tina ). V?t?ina lidi v Rijece mluvi chorvatsky ( ?akavskym dialektem). N?kte?i star?i obyvatele m?sta ovladaji ital?tinu . V minulosti (za Rakousko-Uherska) bylo m?sto multikulturnim a mnohojazy?nym p?istavem.

Obecni sprava a politika [ editovat | editovat zdroj ]

Mistni ?asti [ editovat | editovat zdroj ]

Budova radnice

Rijeka se administrativn? d?li na celkem 34 m?stskych ?asti:

Po?adi Nazev mistni ?asti Rozloha ( ha ) Po?et obyvatel (2011)
1. Banderovo 35,82 2235
2. Belveder 20,69 3501
3. Brajda-Dolac 41,26 4085
4. Bra??ine-Pulac 319,29 2338
5. Bulevard 28,71 2067
6. Centrum-Su?ak 66,07 1812
7. Draga 345,30 1463
8. Drenova 702,17 7624
9. Gornja Ve?ica 90,38 6783
10. Gornji Zamet 131,44 4829
11. Grad Trsat 130,39 2296
12. Grbci 35,65 1694
13. Kantrida 362,22 6005
14. Kozala 60,68 5284
15. Krimeja 19,14 3180
16. Luka 21,86 1318
17. Mlaka 83,52 3992
18. Orehovica 252,85 539
19. Pa?ac 98,10 410
20. Pe?ine 48,59 2545
21. Pehlin 232,51 5553
22. Podmurvice 78,35 5988
23. Podve?ica 72,57 6110
24. Potok 35,78 1448
25. Srdo?i 228,28 6522
26. Sveti Kuzam 53,79 240
27. Sveti Nikola 98,79 9249
28. Svilno 112,22 896
29. ?kolji?-Stari grad 27,12 1648
30. ?kurinje 213,50 5751
31. ?kurinjska Draga 89,82 4674
32. Turni? 37,31 4539
33. Vojak 19,66 2854
34. Zamet 140,47 9152

Dal?i male ?asti jsou Ba?i?i, Bra??ine, Brig, Dira?je, Gornja Drenova, Grbaste, Grohovo, Gu??, Kablari, Kostabella, Krnjevo, Mar?eljeva Draga, Mar?i, Martinkovac, Naselje Vulkan, Orli?i, Paris, Piramida, Preluk, Pod Ohru?vom, Podbreg, Pulac, Rasto?ine, Rujevica, ?tranga, Tiblja?i, Tijani, Tomasi?i, Turan, Tutnovo a ?akalj.

Op?ina m?sta se oficialn? d?li na dv? sidla: M?sto Rijeka s 124 384 obyvateli a vesnice Bakar (dio) s 240 obyvateli.

Zastupitelstvo a starosta [ editovat | editovat zdroj ]

V ?ele m?sta stoji starosta ( chorvatsky gradona?elnik ), ktery zastupuje m?sto navenek. Voli jej zastupitelstvo m?sta. Rada m?sta (kolektivni organ, ktery ?idi m?sto) ma minimaln? dva mistostarosty, kte?i starostu v dob? jeho nep?itomnosti zastupuji.

Zastupitelstvo m?sta ( chorvatsky gradsko vije?e ) ma 33 ?len?, kte?i jsou voleni v komunalnich volbach. Po jednom zastupiteli je voleno z komunity italske a srbske narodnostni men?iny. Zastupitelstvo ma sveho p?edsedu a dva mistop?edsedy, jeden mistop?edseda musi byt zastupce jedne z narodnostnich men?in. Zastupitelstvo schvaluje/dopl?uje Statut msta Rijeky, schvaluje m?stsky rozpo?et, dohli?i na hospoda?eni m?sta apod. Volebni obdobi rijeckych zastupitel? je ?ty?lete.

Konzulaty [ editovat | editovat zdroj ]

V Rijece se nachazeji konzulaty Rakouska , ?eska [29] , Danska , Finska , Chile , Italie , Ma?arska , Norska , N?mecka , Rumunska , Srbska , ?vedska a Turecka .

Hospoda?stvi a doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

Lo? spole?nosti Jadrolinija

Rijeka je co do po?tu obyvatel t?etim nejv?t?im m?stem v zemi (po Splitu a Zah?ebu ), co? z ni ?ini zna?ne centrum ?ady odv?tvi. Je to d?le?ite pr?myslove m?sto s lod?nici, ropnou rafinerii [30] a koncovou stanici jadranskeho ropovodu .

Zna?na ?ast mistniho obyvatelstva byla historicky zam?stnana v rijeckych lod?nicich. T?ch je n?kolik; Lod?nice 3. kv?tna ( chorv. 3. maj ) byly zalo?eny ji? v roce 1892 a pozd?ji restrukturalizovany v roce 1906 pod nazvem Danubius . Pro Rakousko-Uhersko se jednalo o kli?ovy podnik, ktery umo??oval monarchii ziskat kontrolu nad Jaderskym mo?em. Lod?nice byla zni?ena n?meckou armadou za valky a obnovena socialistickou vladou. Lod?nice Viktora Lenaca byly zalo?eny v roce 1896 (jako firma Lazarus), sou?asny nazev maji od roku 1948 .

Vzhledem k ekonomicke transformaci zem? po roce 1991 klesal vyznam pr?myslu ve prosp?ch slu?eb , p?edev?im turistiky . V druhe dekad? 21. stoleti bylo okolo poloviny obyvatel Rijeky zam?stnano v malych firmach/spole?nostech. Male subjekty se podili na 43 % celkove ekonomicke aktivity m?sta. Ekonomicka konjunktura v druhe polovin? druhe dekady stoleti vedla take k poklesu dlouhodob? problematicke nezam?stnanosti, a to z deviti tisic v roce 2011 na pouhe t?i tisice v roce 2019 .

Media [ editovat | editovat zdroj ]

Nezavisly denik Novi list vychazi v Rijece od roku 1890 a je st??ejnim denikem v regionu. P?edstavuje jedny z mala novin, ktere jsou kriticke jak k chorvatske vlad?, tak i opozici. [ zdroj? ] Nezavisly italsky denik La Voce del Popolo vychazi v Rijece vice ne? 120 let (s p?estavkami).

Regionalni televizni stanice RiTV informuje p?eva?n? o d?ni z regionu. Chorvatske radio spadajici pod HRT spravuje rozhlasovou stanici Radio Rijeka , ktera je v provozu od roku 1945 . Existuje take mnoho dal?ich stanic, nap?iklad Radio SVID, Radio Su?ak nebo Radio Trsat.

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Tra? na Zah?eb
Most p?es ?eku Rje?inu
Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Tramvajova doprava v Rijece .

Rijeka je nejv?t?im p?istavem Chorvatska s ro?nim obratem 13 milion? tun. Krom? p?istavu se zde nachazi i lod?nice . Trajekty odtud jezdi na blizke ostrovy ( Krk , Cres ) a do n?kterych chorvatskych a italskych m?st.

V Rijece sidli take dopravni spole?nost Jadrolinija . Vzhledem k tomu, ?e prav? p?istav umo?nil historicky rozvoj m?sta do sou?asne podoby se hlavni p?istav i nadra?i nachazeji v samotnem st?edu m?sta. Usti ?eky Rje?ina, ktere bylo do jiste miry upraveno take na kotvi?t?, nese dnes nazev Mrtvy kanal ( chorvatsky Mrtvi kanal ).

Rijeka je napojena na dalnici A6 , ktera sm??uje do Karlovace a do Zah?ebu , dale potom na dalnici A7 , ktera sm??uje do Slovinska . Rychlostni silnice sm??uje z Rijeky i k m?stu Opatija a na poloostrov Istrie . Do pob?e?nich m?st Crikvenica a Novi Vinodolski vede silnice D8 (znama te? jako Jadranska magistrala ). Na nedaleky ostrov Krk byl v 2. polovin? 20. stoleti postaven silni?ni most . Obyvatelstvo m?sta je vysoce motorizovane; v roce 2017 p?ipadalo na 1000 obyvatel Rijeky celkem 507 aut, co? je na t?etim mist? v Chorvatsku (po istrijske ?up? a hlavnim m?stu Zah?ebu ).

Autobusove nadra?i Rijeka je obsluhovano pravidelnymi autobusovymi linkami se v?emi velkymi chorvatskymi m?sty, jako je Zah?eb, Osijek, Slavonski Brod, đakovo, Nova Gradi?ka, Po?ega, Vukovar, Gospi?, Karlovac, Zadar, ?ibenik, Split, Makarska a Dubrovnik. ?aste jsou odjezdy sm?rem na Istrii, na ostrovy Cres, Lo?inj, Krk, Rab a Pag a do m?st kolem Crikvenice, Novi Vinodolski a Senj. Z mezinarodnich linek jsou pravidelne odjezdy sm?r N?mecko, ?vycarsko, Italie, Bosna a Hercegovina a Srbsko. [31] Vyhledov? by m?lo byt p?emist?no. [32]

Z mistniho nep?ili? frekventovaneho nadra?i jezdi vlaky do Zah?ebu , Osijeku a do Lublan? , v letni sezon? po?et destinaci stoupa o n?ktera st?edoevropska m?sta. V roce 2020 vyjela z Prahy hlavniho nadra?i do Rijeky p?ima vlakova linka od RegioJetu . [33] [34] Zajimavosti je naro?ne trasovani trat? na Zah?eb centrem m?sta. ?elezni?ni tra? Zah?eb?Rijeka p?ekonava hned v Rijece nemale stoupani (jen v useku vedenym samotnym m?stem je to 200 m). ?ast trati je vedena i v tunelu ( tunel Brajdica ) a tra? take sm??uje p?imo po namo?ni promenad? Riva . Severozapadnim sm?rem je take z Rijeky vedena i ?elezni?ni tra? do Slovinska , ktera p?es m?sto Ilirska Bistrica sm??uje do Lublan? a do Terstu .

Leti?t? Rijeka bylo otev?eno v roce 1970 a nachazi se na ostrov? Krk 26 km jihovychodn? od m?sta. Zam??uje se p?edev?im na charterove lety, by? v poslednich letech se zvy?oval po?et pravidelnych leteckych linek. V roce 2017 leti?t? vyu?ilo 141 111 cestujicich, do roku 2020 p?edpokladalo m?sto Rijeka zvy?it po?et odbavenych cestujicich a? na p?l milionu, nakonec se poda?ilo v roce 2019 dosahnout dvou set tisic odbavenych. Vzhledem k pandemii nemoci COVID-19 toto ?islo pokleslo nasledovn? na padesat tisic. [35]

Mistni a m?stskou dopravu zaji??uji autobusy na 17 linkach. V letech 1899 ? 1952 zde byla provozovana take tramvajova doprava , kterou nahradily trolejbusy , zru?ene roku 1971 .

V ramci individualni automobilove dopravy se ve m?st? v letech 2015 ? 2017 pohybovalo na 53 000 silni?nich vozidel denn?.

Infrastruktura [ editovat | editovat zdroj ]

Zdrojem pitne vody pro m?sto Rijeka je ?eka Rje?ina , jeji? voda se rozvadi prost?ednictvim vodovodni sit? v celkove delce 853 km. Krom? ni se vyu?iva voda je?t? z n?kolika podzemnich pramen?, ktere jsou rovn?? na si? napojene. Na vodovod je napojeno 99,85 % obyvatel m?sta, pr?m?rny rije?an spot?ebuje 130 l vody denn?.

Plynofikace byla realizovana siti zbudovanou v 60. a 70. letech 20. stoleti . Plynovy rozvod Rijeky je napojen na centralni chorvatsky plynovod , ktery sm??uje z Rijeky do m?sta Pula na zapad? a Karlovac na vychod?.

Mistni pla?e jsou ocen?ny (n?ktere) Modrou vlajkou. [36]

?kolstvi, kultura a sport [ editovat | editovat zdroj ]

?kolstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Zakladni ?kola Nikoly Tesly

Na uzemi m?sta Rijeky se nachazi celkem 28 vzd?lavacich instituci. M?sto Rijeka je z?izovatelem 24 z nich. N?ktere vzd?lavaci instituce jsou soukrome.

Ve m?st? se nachazi 14 odbornych ?kol a 4 gymnazia . Italska st?edni ?kola [10] p?sobi v Rijece od roku 1888 .

Od roku 1973 ma Rijeka vlastni univerzitu ( chorvatsky Rije?ko sveu?ili?te ). V ramci ni p?sobi Akademie vytvarnych um?ni, ekonomicka, filozofska, stavebni, leka?ska, namo?ni, pravni a technicka fakulta. Fakulta ekonomiky a turistky je umist?na v istrijskem m?st? Pula , Vysoka pedagogicka ?kola ma svoje pobo?ky i ve m?st? Gospi? . Existuje zde take vy??i odborna ?kola PAR.

V Rakousko-Uhersku byla Rijeka znama p?edev?im diky namo?ni ?kole, kde byli vychovavani budouci d?stojnici v rakouskem namo?nictvu. ?kola p?edev?im vzd?lavala potomky dob?e postavenych aristokratickych rodin, technicke vzd?lani v?ak bylo zaji?t?no i ?ad? nadanych ?ak?.

Kultura a turistika [ editovat | editovat zdroj ]

Rijeka je oblibene turisticke letovisko ? p?edev?im kv?li svym pamatkam, jako barokni [37] jezuitsky Chram sv. Vita , vystav?ny na kruhovem p?dorysu, kostel sv. Jeronyma , palace z 19. stoleti (nap?. Vranyczansky palac nebo budova hlavni po?ty ), kapucinsky kostel z po?atku 20. stoleti, poz?statky ?imskeho osidleni ?i vystavni Korzo [36] a uzke uli?ky ve st?edu m?sta, pote pro mo?ske pob?e?i. Mezi kulturni pamatky pat?i take industrialni stavby (tovarny, zbudovane v druhe polovin? 19. stoleti ). M?stska v?? , poz?statek p?vodniho m?stskeho opevn?ni , vznikla na mist? star?i brany v 18. stoleti . [38] Nav?t?vovana je rovn?? i pevnost (p?vodni zmin?ny hrad Trsat), ktery se nachazi vychodn? od st?edu m?sta.

Jsou zde take divadla, univerzita (1973), galerie a mnoho muzei. V byvalem guvernatorskem palaci dnes sidli muzeum regionalni historie a namo?nictvi ( chorvatsky Povijesni i pomorski muzej ). [39] Dale zde je take Muzeum moderniho a sou?asneho um?ni a Muzeum p?irodnich v?d . [36] Od roku 1982 se ve m?st? ka?doro?n? v lednu a unoru po?ada karneval, ktery nav?tivi a? 120 000 lidi. Po?adan je pravideln? v zim?, v roce 2020 byl z d?vodu pandemie nemoci COVID-19 poprve uskute?n?n v let?. [40]

Mezi oblibene kulturni akce v Rijece pat?i nap?. Rijecke letni noci ( chorvatsky Rije?ke ljetne no?i ), ktere organizuje Chorvatske narodni divadlo, dale Leto na Gradin?, Revue loutkoveho divadla, kterou organizuje M?stske divadlo loutek Rijeka , Mezinarodni festival malych scen, Jazz time festival, Festival komorni hudby, Mezinarodni bienale komiks? a dal?i.

V blizkosti Rijeky se nachazi take Narodni park Risnjak . [41]

M?sto Rijeka bylo mezi ?ty?mi chorvatskymi kandidaty zvoleno za Evropske m?sto kultury v roce 2020 . [13] [36] V ramci tohoto titulu byly ve m?st? otev?eny n?ktere nove budovy a kulturni objekty, jejich? obnovu a rozvoj umo?nily evropske fondy.

V roce 2017 nav?tivilo Rijeku 134 472 turist?, z nich? cca 30 tisic byli nav?t?vnici z Chorvatska a zbytek ze zahrani?i. Zhruba polovina nav?t?vnik? se ubytovavala v soukromi, jedna t?etina v hotelech, 15 % v hostelech a 10 % v nekomer?nich ubytovacich za?izenich. M?sto je nicmen? z turistickeho hlediska relativn? men? atraktivni, ne? jina na chorvatskem pob?e?i Jaderskeho mo?e. [23] V roce 2019 nav?tivilo Rijeku 166 534 turist?, z nich? 135 168 bylo nav?t?vnik? zahrani?nich a 31 366 domacich. Uskute?n?no bylo celkem 467 639 p?enocovani. Po pandemii nemoci COVID-19 do?lo k postupnemu u?iveni turistickeho ruchu; v prvni polovin? roku 2021 p?ijelo do Rijeky celkem 22 tisic lidi. [42]

  • Výškové budovy v Rijece
    Vy?kove budovy v Rijece
  • Rijecký přístav
    Rijecky p?istav
  • Třída Korzo v noci
    T?ida Korzo v noci
  • Třída Korzo ve dne
    T?ida Korzo ve dne
  • Kostel Panny Marie Lourdské
    Kostel Panny Marie Lourdske
  • Střed města
    St?ed m?sta
  • Palác Jadran
    Palac Jadran
  • Palác guvernéra, dnes muzeum
    Palac guvernera, dnes muzeum
  • Náměstí Ivana Koblera
    Nam?sti Ivana Koblera
  • Jadranské náměstí
    Jadranske nam?sti

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Sportovni hala Zamet

Sidli zde fotbalovy klub HNK Rijeka , ktery hraje v prvni chorvatske fotbalove lize, a ktery vyhral chorvatsky i jugoslavsky fotbalovy pohar. Naposledy tomu tak bylo v sezon? 2016/2017.

V Rijece p?sobi celkem 38 sportovnich organizaci.

?ada mistnich sportovc? ziskala medaile na r?znych mezinarodnich sout??ich. V roce 2008 nap?. vybojovala mistni sportovkyn? Sne?ana Pej?i? bronzovou medaili na olympijskych hrach v Pekingu ve st?elb?.

Mistni klub vodniho pola VK Primorje Rijeka v roce 2013 vyhral Adria ligu , kterou hraji proslule tymy z Chorvatska, ?erne Hory a Slovinska .

V letech 1978 a? 1990 se Grand Prix Jugoslavie konala t?inactkrat na Automotodromu Grobnik v ramci mistrovstvi sv?ta motocykl?. Zavody na tomto okruhu pokra?ovaly i po rozpadu Jugoslavie a byly ?asto i nav?t?vovany ?adou turist? ze zahrani?i. [14]

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Rijeka na anglicke Wikipedii, Rijeka na chorvatske Wikipedii a Fiume na ma?arske Wikipedii.

  1. ↑ Rijeka Was ein in der Europaeischen Kulturhauptstadt 2020 zu sehen. Der Standard . Dostupne online [cit. 2023-08-06]. (n?m?ina)  
  2. ↑ Citta e fiume della Spagna. Zazoom . Dostupne online [cit. 2023-08-06]. (ital?tina)  
  3. ↑ a b PAVLOVI?, Zoran. Modern World Nations: Croatia . [s.l.]: Chelsea House Publishers, 2003. 117 s. ISBN   0-7910-7911-2 . S. 84. (angli?tina)  
  4. ↑ ?lanek na portalu rijeka.hr (chorvatsky)
  5. ↑ a b c SCHWARZ, Berthold. Chorvatske pob?e?i Jadranu . Mnichov: Nelles Guide, 1998. ISBN   80-86169-24-3 . Kapitola Rijeka, s. 102.  
  6. ↑ TRACY, James D. Balkan Wars, Habsburg Croatia, Ottoman Bosnia and Venetian Dalmatia 1499?1617 . Londyn: Rowman & Littlefield, 2016. ISBN   978-144-2213-58-6 . S. 59. (angli?tina)  
  7. ↑ FINE, John, V. A. When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans . [s.l.]: The University of Michigan Press, 2006. ISBN   978-0-472-11414-6 . S. 173. (angli?tina)  
  8. ↑ FINE, John, V. A. When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans . [s.l.]: The University of Michigan Press, 2006. ISBN   978-0-472-11414-6 . S. 454. (angli?tina)  
  9. ↑ a b CUPA?, Damir. Rijeka ? slobodna kraljevska luka: Pro?lo je 300 godina. Bio je to pe?at utisnut za bolju budu?nost grada. Novi List . Dostupne online [cit. 2022-08-18]. (chorvat?tina)  
  10. ↑ a b c https://total-croatia-news.com/news/made-in-croatia/rijeka-fiume-italian/ . Total Croatia News . Dostupne online [cit. 2023-08-06]. (angli?tina)  
  11. ↑ BOSNI?, Karmen. Grad na Rje?ini u vrijeme Giovannija de Ciotte: Kako je mali grad ubrzo postao ? mali velegrad. Novi List . Dostupne online [cit. 2021-12-19]. (chorvat?tina)  
  12. ↑ BILAND?I?, Du?an. Hrvatska moderna povijest . Zah?eb: Golden Marketing S. 21. (chorvat?tina)  
  13. ↑ a b 10 things you didn’t know about Rijeka [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupne online . (anglicky)  
  14. ↑ a b SCHWARZ, Berthold. Chorvatske pob?e?i Jadranu . Mnichov: Nelles Guide, 1998. ISBN   80-86169-24-3 . Kapitola Rijeka, s. 103.  
  15. ↑ ?EBA, Jan. Rusko a Mala dohoda v politice sv?tove . Praha: Melantrich, 1936. 652 s. Kapitola II., s. 517.  
  16. ↑ DOLNI?AR, Ivan. Jugoslavija 1941 ? 1981 . B?lehrad: eksport pres, 1981. S. 68. (srbochorvat?tina)  
  17. ↑ Dan oslobođenja Rijeke: “Cijenimo vrijednosti antifa?izma i dalje razvijajmo na? grad”. Novi List [online]. [cit. 2022-05-22]. Dostupne online . (chorvatsky)  
  18. ↑ Brodarski institut: Kako je jo? jedan velikan otplovio u zaborav. Novi List [online]. [cit. 2022-05-22]. Dostupne online . (chorvatsky)  
  19. ↑ Projektiranje “mar?alovih” brodova: Najbolje Titove jahte djelo su Pepija s Trsata. Novi List [online]. [cit. 2022-05-22]. Dostupne online . (chorvatsky)  
  20. ↑ ?lanek na portalu gkr.hr (chorvatsky) .. gkr.hr [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2019-01-16.  
  21. ↑ GRANDITS, Hannes; TAYLOR, Karin. Sun?ana strana Jugoslavije: Povijest turizma u socijalizmu . Zah?eb: CEU Press, 2013. ISBN   978-953-7963-03-3 . S. 331. (chorvat?tina)  
  22. ↑ U Rijeci obilje?ena 100. godi?njica rođenja sv. Ivana Pavla II.. Fiuman [online]. [cit. 2022-05-22]. Dostupne online . (chorvatsky)  
  23. ↑ a b c Rijeka, grad koji ?ivi razli?itosti. Deutsche Welle . Dostupne online [cit. 2022-08-18]. (srb?tina)  
  24. ↑ ?lanek na strankach rijeka.hr (chorvatsky)
  25. ↑ Statistika nikako nije dobra: Rijeka u godinu dana izgubila 1.520 stanovnika, evo koliko ih sada ima. Novi List [online]. [cit. 2022-03-29]. Dostupne online . (chorvatsky)  
  26. ↑ ?eska beseda Rijeka. www.ceskabesedarijeka.hr [online]. [cit. 2013-11-18]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2013-05-31.  
  27. ↑ Krajanci v Chorvatsku d?sledn? udr?uji ?eske zvyky, pomalu jich ale ubyva. ?esky rozhlas [online]. [cit. 2023-10-25]. Dostupne online .  
  28. ↑ Sramota rije?kih vlasti: Sinagogu koju su 1948. sru?ili partizani, pripisali nacistima. Max Portal [online]. [cit. 2023-10-25]. Dostupne online . (chorvatsky)  
  29. ↑ V let? posili konzulaty v oblibenych destinacich. Drozd bude na mobilech. iDNES [online]. [cit. 2023-10-25]. Dostupne online .  
  30. ↑ Rafinerija nafte Rijeka pokre?e postrojenje, u travnju puni radni kapacitet. tportal.hr . Dostupne online [cit. 2022-08-19]. (chorvat?tina)  
  31. ↑ Rijeka [online]. arriva [cit. 2022-11-28]. Dostupne online . (chorvatsky)  
  32. ↑ Rije?ki arhitekti organizirali raspravu o izgradnji novog autobusnog kolodvora u Rijeci, evo naglasaka. riportal [online]. [cit. 2023-10-25]. Dostupne online . (chorvatsky)  
  33. ↑ Dva tisice piv i su?i. Jeli jsme prvnim ?lutym vlakem do Chorvatska [online]. 2020-06-30 [cit. 2020-09-30]. Dostupne online .  
  34. ↑ ON-LINE: RegioJet dorazil s vlakem k Jadranu, cestou nabral p?es hodinu zpo?d?ni [online]. 2020-07-01 [cit. 2020-09-30]. Dostupne online .  
  35. ↑ GLAVAN, Marinko. Rijeku spa?ava luksuz! Aerodrom na Krku zavr?it ?e u plusu zbog ogromnog skoka privatnih letova. Evo za?to nema Ryanaira. Novi List . Dostupne online [cit. 2021-12-19]. (chorvat?tina)  
  36. ↑ a b c d Fiume, la citta croata da visitare assolutamente. Si Viaggia [online]. [cit. 2023-10-25]. Dostupne online . (italsky)  
  37. ↑ ALLA SCOPERTA DI FIUME, CARATTERISTICA CITTA CROATA. Wine and Food Tour [online]. [cit. 2023-10-25]. Dostupne online . (italsky)  
  38. ↑ SCHWARZ, Berthold. Chorvatske pob?e?i Jadranu . Mnichov: Nelles Guide, 1998. ISBN   80-86169-24-3 . Kapitola Rijeka, s. 104.  
  39. ↑ SCHWARZ, Berthold. Chorvatske pob?e?i Jadranu . Mnichov: Nelles Guide, 1998. ISBN   80-86169-24-3 . Kapitola Rijeka, s. 105.  
  40. ↑ Najavljen ljetni Rije?ki karneval, prvi u 573 godina dugoj tradiciji. Evo ?to se sve sprema. Novi List . Dostupne online [cit. 2022-08-19]. (chorvat?tina)  
  41. ↑ PAVLOVI?, Zoran. Modern World Nations: Croatia . [s.l.]: Chelsea House Publishers, 2003. 117 s. ISBN   0-7910-7911-2 . S. 82. (angli?tina)  
  42. ↑ Turisti?ka statistika u Rijeci izgleda puno bolje: U lipnju 74 posto vi?e turista nego lani. Novi List . Dostupne online [cit. 2022-08-19]. (chorvat?tina)  
  43. ↑ Rijeka je druk?ija. Deutsche Welle . Dostupne online [cit. 2022-08-18]. (srb?tina)  
  44. ↑ U Rijeci rođen kasniji mađarski vođa Janos Kadar (1912.). Povijest.hr [online]. [cit. 2022-07-12]. Dostupne online . (chorvatsky)  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Program za?tite zraka, ozonskog sloja, ubla?avanja klimatskih promjena i prilagodbe klimatskim promjenama za podru?je grada Rijeke za razdoblje 2018?2022 (chorvatsky)
  • Filip Novosel: Rijeka u 19. stolje?u (chorvatsky)
  • Jakov Sabolji?: Povijest grada Rijeke od 18. stolje?a do 1924. (chorvatsky)
  • Plan razvoja grada Rijeke 2021?2027 (chorvatsky)

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Chorvatsko ? Hrvatska ? ( HR )
?upy (?upanije) Chorvatska (a jejich spravni centra)
M?sta a op?iny P?imo?sko-gorskokotarske ?upy
M?sta
Op?iny
M?sta v Chorvatsku podle po?tu obyvatel
750 000+ Chorvatská vlajka
500 000+
?
250 000+
?
100 000+
50 000+
30 000+
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rijeka&oldid=23927888 “