Ralph Linton
Narozeni	27. unora 1893 Filadelfie
Umrti	24. prosince 1953 (ve v?ku 60 let) New Haven
Alma mater	Harvardova univerzita Pensylvanska univerzita Kolumbijska univerzita Swarthmore College
Povolani	antropolog a sociolog
Zam?stnavatele	Yaleova univerzita Kolumbijska univerzita
Ocen?ni	spole?nik Americke akademie um?ni a v?d
Cho?	Adelin Linton (od 1934) [1]
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ralph Linton ( 27. unora 1893 Filadelfie ? 24. prosince 1953 New Haven ) byl americky antropolog , vlivny p?edev?im v polovin? 20. stoleti, hlavn? diky jeho pracim The Study of Man (1936) a The Tree of Culture (1955) . Jednim z jeho hlavnich p?inos? bylo zkoumani vztahu mezi statusem a roli .

Studia a po?atek zajmu o antropologii [ editovat | editovat zdroj ]

Linton se narodil ve Filadelfii v roce 1893 , v kvakerske rodin?, ktera vlastnila restaurace. Jak u? to je u tehdej?ich antropolog? ?aste, jeho oficialni vzd?lani probihalo z v?t?i ?asti v jinem oboru, v jeho p?ipad? v archeologii.

V roce 1911 za?al studovat na Swartmore College a p?esto?e jeho otec cht?l, aby pokra?oval v rodinnem podnikani, rozhodl se pro studia archeologie a u? v te dob? se podilel na vykopavkach v Guatemale . ?kolu absolvoval v roce 1915 a pokra?oval ve studiu archeologie na Pensylvanske Univerzit? . Zde se podilel na vykopavkach ve statech New Jersey a Nove Mexiko . Pote za?al studovat postgradualn? na Kolumbijske Univerzit? , ale nebyl p?ili? ovlivn?n tehdy zde p?sobicim Franzem Boasem , asi nejvlivn?j?im americkym antropologem te doby. Kdy? vypukla prvni sv?tova valka , Linton bojoval jako dobrovolnik ve Francii a po navratu sva studia dokon?il na Harvardu .

Po roce stravenem na Harvardu se Linton rozhodl vice soust?edit na terenni praci, nejprve v pueblu Mesa Verde a na Markezach ve Francouzske Polynesii . B?hem pobytu v Pacifiku se jeho zajem p?esunul od archeologie sm?rem ke kulturni antropologii, p?esto?e se stale velice zajimal o studium kulturnich artefakt? a primitivniho "um?ni" . Z Markez se vratil v roce 1922 a doktorsky titul ziskal v roce 1925 .

P?edvale?na prace [ editovat | editovat zdroj ]

V te dob? byl take kuratorem sbirek p?edm?t? Americkych Indian? ve Field Museum of Natural History v Chicagu , pokra?oval take ve vykopavkach v Ohiu a analyzoval p?edm?ty o kmeni Pawnee v muzejnich depozita?ich. V te dob? ji? vydal ?adu odbornych ?lank?. V letech 1925 ? 1927 Linton podnikl cestu na Madagaskar , kde shroma??oval exponaty pro sve muzeum. Zkoumal tu zapadni okraj okruhu austranezske kultury, se kterou se ji? setkal p?i vyzkumu na Markezach. Provedl tu take sv?j terenni vyzkum , na zaklad? ktereho publikoval knihu The Tanala: The Hill Tribe of Madagascar (1933) , svou nejdetailn?j?i etnografickou praci.

Po svem navratu Linton za?al p?sobit na University of Wisconsin , kde se roz?i?ila katedra sociologie prav? o studium antropologie. Ta nakonec ziskala vlastni katedru. N?kte?i z jeho tehdej?ich student? se v oboru prosadili, nap?iklad Clyde Kluckhohn a Marvin Opler . Do teto doby se Linton pohyboval p?edev?im v terenu, ale ve Wisconsinu m?l dostatek ?asu pro vyuku a publikaci teoretickych ?lank?. V roce 1936 vydal svou praci The Study of Man , ve ktere prokazal svou schopnost psat velice ?tivym stylem. V te dob? take potkal svou t?eti man?elku Adelin Hohlfeld , ktera s nim nejprve spolupracovala jako sekreta?ka, editorka a pozd?ji u? p?imo jako spoluautorka ?ady jeho praci.

Vydani knihy The Study of Man ud?lal z Lintona jednoho z ?elnych teoretik? oboru, ktery inspiroval p?edev?im ty, kte?i se pohybovali mimo pojeti Franze Boase . Diky tomu bylo Lintonovi nabidnuto, aby v roce 1937 p?evzal vedeni katedry antropologie na Kolumbijske Univerzit?, kde byl jeho p?edch?dcem v teto pozici prav? Franz Boas. Jeho p?ichod provad?ly spory. Boasova nejbli??i spolupracovnice byla Ruth Benedictova a jmenovani Lintona vyvolalo odpor ?len? katedry. Linton v te dob? spolupracoval s Rodertem Redfieldem a Melvillem Herskovitsem na presti?nim vyzkumu problematiky akulturace . Vysledkem byla jejich spole?na publikace Memorandum for the Study of Acculturation (1936) . Linton take ziskal grant pro studenty, zabyvajici se problemem akulturace od vladni agentury Works Progress Administration , ktera byla sou?asti programu New Deal na ?e?eni nasledk? ekonomicke krize. Jeho p?isp?vky o v publikaci Acculturation in Seven American Indian Tribes jsou dodnes jedny z jeho nejpodn?tn?j?ich praci.

Valka a povale?ne p?sobeni [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem druhe sv?tove valky se Linton podilel na vale?nem planovani a jeho uvahy o valce a roli USA v ni jsou znat nap?iklad na jeho povale?ne publikaci The Science of Man in the World Crisis (1945) . B?hem valky Linton podnikl vyzkumnou cestu do Ji?ni Ameriky, b?hem ktere zjistil, ?e trpi srde?ni chorobou. Po valce se p?esunul na Yale University , kde u?il a publikoval v letech 1946 ? 1953 . Za?al zde pracovat na knize The Tree of Culture , ambiciozni publikaci, ktera se zabyvala kulturou celeho lidstva. B?hem prace na teto knize v?ak na ?t?dry den roku 1953 zem?el na selhani srdce a knihu The Tree of Culture dokon?ila a? jeho ?ena.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Ralph Linton na anglicke Wikipedii.