Putovani na zapad

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Putovani na zapad
Stránka z nejstaršího známého vydání Putování na západ z konce 16. století
Stranka z nejstar?iho znameho vydani Putovani na zapad z konce 16. stoleti
Autor Wu ?cheng-en a Li Chunfang
P?vodni nazev 西遊記
Zem? Ming
Jazyk written Chinese language
?anr fantasy , gods and demons fiction a dobrodru?na literatura
Datum vydani 1592
P?edchozi a nasledujici dilo
A Supplement to the Journey to the West
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Putovani na zapad ( ?insky : 西遊記, ZZ : 西游?, pinyin : X? You Ji , ?esky p?epis : Si-jou-?i ), v ?eskem p?ekladu jako Opi?i kral (Vyprav?ni o putovani na zapad) , je vedle Snu v ?ervenem dom? , P?ib?h? od jezerniho b?ehu a P?ib?h? T?i ?i?i jednim ze ?ty? klasickych roman? ?inske literatury .

Roman byl vydan anonymn? koncem 16. stoleti , pozd?ji bylo na zaklad? textovych analyz autorstvi p?ipsano Wu ?cheng-enovi (1500?1582, podle jinych pramen? 1505?1580). D?j romanu byl inspirovan skute?nou historickou udalosti, putovanim buddhistickeho mnicha Suan-canga (v romanu se nazyva San-cang nebo Tripitaka) pro posvatne svitky suter z ?i?e Tchang? a? do Indie v letech 629 ? 645 . P?edch?dci Wu ?cheng-enova romanu byla tradovana lidova vyprav?ni a star?i pisemne zaznamy t?chto p?ib?h?. Roman se stal v ?in? nesmirn? popularni ?etbou a ma velky vyznam i z literarn?-historickeho hlediska. Prvnim evropskym jazykem, do n?j? byl roman Putovani na zapad p?elo?en, se stala angli?tina . Vybor a p?eklad byly dilem Arthura Davida Waleyho a kniha vy?la pod nazvem Monkey: A Fairy Tale ( Opi?ak: Pohadka ) roku 1942 v Londyn? . [1] V plnem zn?ni vy?el v Evrop? roman poprve roku 1957 , a to francouzsky v p?ekladu Louise Avenola pod nazvem Si Yeou Ki ou Le Voyage en Occident . Roman take poslou?il jako p?edloha pro mnoho divadelnich i filmovych adaptaci v ?in? i v dal?ich zemich a kulturach.

P?vodni roman [ editovat | editovat zdroj ]

Zna?n? mytologizovane a fantasticke Wu ?cheng-enovo podani je nejlep?im ?inskym mytologickym romanem, ma silne pozadi v ?inskem lidovem nabo?enstvi a mytologii, v u?eni buddhismu a konfucianismu . Z?eteln? se v n?m odra?i i autor?v pohled na sv?t, jeho zklamani a snaha vyjad?it nazor na p?i?iny moralniho upadku tehdej?i spole?nosti, jeji ironicky popis a p?ani jeji napravy. [2]

Dilo se sklada ze 100 kapitol, ktere jsou navzajem pouze voln? spojene. V prvnich 12 kapitolach roman sleduje osudy opi?iho krale Sun Wu-kchunga od jeho zrozeni p?es v?echny vzpoury proti nebeskym hodnosta??m a? po jeho potrestani zakletim pod horu P?ti prvk?. Dal?i kapitoly popisuji putovani pro sutry . Mnich Tripitaka cestuje se spole?niky ?unikem ?u Pa-?iem, Pise?nym mnichem ?a-sengem, a p?edev?im s napravenym opi?akem Sun Wu-kchungem , nebojacnym hrdinou, ktery odolava v?em silam zla. [3] Opi?i kral svym ?p?acim“ kyjem (?elezna ty? se zlatymi krou?ky, ktera podle p?ani m?ni velikost) vyhubi v?echny zle demony, co? je alegorii autorova snu o lep?im sv?t?. Roman kon?i p?ichodem poutnik? k Nejvy??imu Buddhovi do Zapadniho raje, kde musi uplatit jeho u?edniky, aby kone?n? dostali prave posvatne svitky.

  • Ilustrace z Putování na západ, čínský dřevoryt z 18. století.
    Ilustrace z Putovani na zapad , ?insky d?evoryt z 18. stoleti.
  • Opičák Sun jako ilustrace k Putování na západ.
    Opi?ak Sun jako ilustrace k Putovani na zapad .
  • Tripitaka jako ilustrace k Putování na západ.
    Tripitaka jako ilustrace k Putovani na zapad .

Divadelni zpracovani [ editovat | editovat zdroj ]

Roman Putovani na zapad se stal oblibenou p?edlohou pro nes?etna divadelni zpracovani v r?znych ?inskych divadlech, p?edev?im ve form? tzv. ?inske opery . Jednotlive soubory si vybiraji r?zne epizody z romanu a sestavuji z nich svebytne inscenace. Sjednocujicim znakem jsou typizovane kostymy a masky jednotlivych postav. V ramci Pra?skeho jara 2001 v pra?skem Narodnim divadle hostoval soubor ?inske opery Kuo Kuang z hlavniho m?sta Tchaj-wanu Tchaj-peje s inscenaci Opi?i kral .

Take mimo ?inu vzniklo mnoho divadelnich zpracovani teto latky, ?asto v podob? muzikal? . N?ktere inscenace z poslednich let:

  • Journey to the West ? The New York Musical Theatre Festival, 2006 .
  • Monkey: Journey to the West ? koprodukce Theatre du Chatelet , Manchester International Festival a Berlin Staatsoper. Scena? a re?ie: Chen Shi-Zheng. Premiera: 28. ?ervna 2007 v Manchesteru .

Filmova a televizni zpracovani [ editovat | editovat zdroj ]

Roman Putovani na zapad poslou?il jako p?edloha nebo inspirace rovn?? pro celou ?adu film?, p?ipadn? serial?. N?ktere p?iklady:

  • Da nao tian gong ( Poprask v nebi ) ?ina 1965 ? animovany film re?isera Wan Lai-Minga.
  • Cyklus ?ty? film? Xi You Ji ( Putovani na zapad ) 1966 , Tie Shan Gong Zhu ( Princezna ?elezny v?ji? ) 1966 , Pan si dong ( Jeskyn? hedvabne pavu?iny ) 1967 a Nu er guo ( Zem? mnoha v?ni ) 1968 ? Shaw Brothers Studio, Hongkong , re?ie Ho Meng-hua.
  • Saiyuki ( Opi?ak ) ? televizni serial se dv?ma seriemi po 26 dilech, Japonsko 1978 ? 1980 .
  • Xi You Ji ( Putovani na zapad ), 25dilny televizni serial, ?ina 1986 , ziskal nejvy??i ?inska ocen?ni Zlaty orel 1988 za nejlep?i serial a hlavni mu?skou roli (Zhang Jinlai, um?leckym jmenem Liu Xiao Ling Tong za roli Suna ). Pod nazvem Opi?i kral byl promitan roku 1991 v ?eskem p?ekladu Zdenky He?manove brn?nskym studiem ?ST , reprizovan byl roku 1993 . Druhou, 16dilnou serii nato?ila ?inska televize roku 1999 .
  • Saiyuki ( Opi?ak ) ? televizni film, remake podle serialu z let 1978 ? 1980 , Japonsko 1993 .
  • Sai yau gei ( Putovani na zapad , promitan take pod nazvem A Chinese Odyssey ), dvoudilny film voln? na motivy romanu, Hongkong 1994 .
  • Ching din dai sing ( ?inska bachorka ), Hongkong 1994 .
  • Sai yau gei ( Putovani na zapad ), 30dilny televizni serial, Hongkong 1996 . Roku 1998 byl k serialu nato?en dodatek.
  • Saiyuki ( Opi?ak ), 11dilny televizni serial, Japonsko 2006 . O rok pozd?ji byl po obrovskem usp?chu serialu nato?en je?t? televizni film.
  • The Forbidden Kingdom ( Zakazane kralovstvi ), USA / ?ina 2008 .
  • Xi You Ji ( Putovani na zapad ), 52dilny televizni serial, ?ina 2010 .
  • Wu Cheng'en Yu Xi You Ji ( Wu ?cheng-en aneb Putovani na zapad ), ?ina 2010 , televizni film o spisovateli a jeho nejslavn?j?im dile. Ve filmu hraji v?t?inou herci ze serialu z let 1986 a 1999 , hlavni p?edstavitel Zhang Jinlai (Liu Xiao Ling Tong) zde hraje Wu ?cheng-ena i Opi?aka Suna .
  • Xi you ji: Da nao tian gong ( Putovani na zapad: Poprask v nebi ), ?ina , Hongkong , USA 2014 , re?ie: Pou-Soi Cheang, v roli Opi?iho krale : Donnie Yen . Film existuje i ve 3D verzi , nata?el se p?es t?i roky a jde o zatim nejdra??i asijsky film s rozpo?tem 100 mil. USD. Premiera se uskute?nila 30. ledna 2014. [4] [5]

Roman jako p?edloha po?ita?ove hry [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 2020 se na internetu objevila ukazka z p?ipravovane hry Black Myth: Wu Kong ?inskeho studia Game Science. [6] [7] Hra je postavena na d?ji romanu Putovani na zapad .

Ohlasy romanu v ?eske kultu?e [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni ?eske vydani vy?lo ve zkracene verzi v p?ekladu Zdenky Novotne (He?manove) roku 1961 ve Statnim nakladatelstvi d?tske knihy v Praze . Z ideologickych d?vod? nemohla kniha vyjit pod p?vodnim titulem, ale dostala nazev Opi?i kral (Vyprav?ni o putovani na zapad) . Pro prvni vydani byl pou?it vybor ?inskeho editora ?uo-ku (Ruo Gu). ?e?tina se po angli?tin? , francouz?tin? a ru?tin? stala teprve ?tvrtym evropskym jazykem, do n?j? byl roman p?elo?en. Zden?k Sklena? pro prvni vydani vytvo?il 25 barevnych a 81 jednobarevnych ilustraci. Vypravne, tem?? bibliofilske vydani ziskalo ocen?ni na benatskem La Biennale 1962, co? podnitilo zajem o tento vybor i v zahrani?i. ?eskoslovenske cizojazy?ne nakladatelstvi Artia pote knihu se Sklena?ovymi ilustracemi vydalo v angli?tin? ( The Monkey King: A New Translation of the Classic Chinese Legend , 1964) a v n?m?in? ( Der Affenkonig: Ein chinesisches Marchen , 1964), p?i?em? oba p?eklady vznikly podle ?eskeho vydani. V roce 1992 byl tento vybor zasluhou nakladatelstvi Aventinum vydan znovu v n?meckem ( Das klassische chinesische Marchen. Der Affenkonig ) i anglickem p?ekladu ( The Legend of the Monkey King ), a navic v p?ekladu francouzskem ( Le Roi des singes ). V?echna t?i vydani byla doprovazena novymi ilustracemi Zdenky Krej?ove . ?esky vy?la kniha podruhe v bro?ovane podob? roku 1994 (ilustrace tvo?ily ?inske d?evoryty) a pot?eti roku 1997 ve vypravnem vydani s ilustracemi Zdenky Krej?ove.

Ve vydani z roku 1997 byly ?oproti prvnimu ?eskemu vydani vypu?t?ny n?ktere pasa?e retardujici d?j a nov? byly p?elo?eny kapitoly 16?18“, a obsahuje tak p?ibli?n? ?tvrtinu originalu. Nakladatelstvi Apostrof vydalo toto vydani elektronicky a je v n?m navic za?azen doslov Setkavani s opi?imi krali . [8]

Roku 1984 inscenovalo Amaterske divadlo Esence z Prahy hru Opi?ak Sun . Scena? napsali Ivan Fried a Marie Kubrova podle prvniho ?eskeho vydani v p?ekladu Zdenky He?manove . Inscenace se hrala ve dvou verzich, pro dosp?le a pro d?ti. D?tska verze byla pojednana jako tzv. ?teatromat“, p?i n?m? divaci hlasovanim volili dal?i pokra?ovani d?je. Dohromady v obou verzich bylo odehrano celkem 35 p?edstaveni. [9]

  • Plakát k inscenaci divadla Esence, rok 1984.
    Plakat k inscenaci divadla Esence , rok 1984 .
  • Sun Wu-kchung a démon Rušitel světa v inscenaci divadla Esence, rok 1984.
    Sun Wu-kchung a demon Ru?itel sv?ta v inscenaci divadla Esence, rok 1984.
  • Princezna Okvětní lístek vězněná démonem Modrým Buvolem v inscenaci divadla Esence, rok 1984.
    Princezna Okv?tni listek v?zn?na demonem Modrym Buvolem v inscenaci divadla Esence, rok 1984.
  • Sun, Tripitaka, Písek a Čuník v Západním ráji, inscenace divadla Esence, rok 1984.
    Sun , Tripitaka, Pisek a ?unik v Zapadnim raji, inscenace divadla Esence, rok 1984.

Roku 1991 odvysilala ?eskoslovenska televize Brno prvni serii ?inskeho serialu Opi?i kral (25 dil? z roku 1986) s ?eskym dabingem podle p?ekladu Zdenky He?manove. Serial byl reprizovan roku 1993.

Roku 1994 se v byvalem kostele sv. Vav?ince na Male Stran? v Praze uskute?nila premiera ?eske adaptace p?vodni hry litevskeho spisovatele Alvydase Bausyse Bli? ne? dal ( Ar?iau nei toli ). Podle p?ekladu Lorety Martyniuk napsal scena? Ivan Fried (spolupracoval i na p?ekladu), re?ii m?l Ji?i Nekvasil . Hra propojuje osudy Wu ?cheng-ena a reflexe jeho romanu. Reprizy se uskute?nily v ?i?kovske sini Atrium v Praze a v ramci festivalu Setkani kultur ve Spole?enskem dom? v Neratovicich (1995). Tiskem scena? vy?el ve Sv?tove literatu?e roku 1993 . [10]

Roku 2006 uvedla ?esko ? ?inska spole?nost v pra?ske Jind?i?ske v??i po?ad Zdenky He?manove Jak se stal Opi?ak kralem .

Roku 2009 uspo?adalo Narodni um?lecke muzeum ?iny (NAMOC) v Pekingu vystavu obraz? Zde?ka Sklena?e v?etn? ilustraci k Opi?imu krali . Sou?asn? vznikl dokumentarni film ?ina Zde?ka Sklena?e . Roku 2010 se v dom? U Kamenneho zvonu v Praze uskute?nila jubilejni retrospektivni vystava Sklena?ova dila. Ilustrace k Opi?imu krali , dopln?ne animovanou interaktivni instalaci (graficke studio pixl-e Ond?eje Dole?ala, Brno) se staly sou?asti ?eske expozice na sv?tove vystav? Expo 2010 v ?anghaji . Vystavu nav?tivil i serialovy p?edstavitel Sun Wu-kchunga Zhang Jinlai (Liu Xiao Ling Tong). [11] U nas byla tato instalace p?edvedena v ramci vystavy Opi?i kral Zde?ka Sklena?e v Litomy?li . Na konci roku 2010 se uskute?nila v Kulturnim dom? v Holicich vystava Opi?i kral a Expo 2010 , zachycujici ?inskou tradici teto romanove postavy v r?znych podobach a jeji ohlasy v ?eske kultu?e. [12] Sou?asti vystavy byly i exponaty pou?ite na Expo 2010. V roce 2011 se expozice vydala na cesty: byla vystavena v Muzeu Krom??i?ska v Krom??i?i [13] , ve Spole?enskem dom? v Neratovicich [14] , v Muzeu marionet v ?eskem Krumlov? a ve Vlastiv?dnem muzeu v Olomouci , kde byla spolupo?adatelem Konfuciova akademie p?i UP v Olomouci . [15] [16] .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Si jou ?i na slovenske Wikipedii.

  1. ↑ WU, Ch'eng-en . Monkey: A Fairy Tale . P?eklad Arthur David Waley. London: G. Allen & Unwin, 1942. (angli?tina)   . Katalog BL Archivovano 16. 7. 2020 na Wayback Machine . British Library .
  2. ↑ ?inska encyklopedie Archivovano 31. 5. 2013 na Wayback Machine . Heslo o romanu.
  3. ↑ VRBENSKA, Franti?ka . Opi?ak vazany a ti?t?ny ? Bojovnici ze ztracenych p?ib?h?. Ikarie . Praha za?i 2006, ?is. 9, s. 56. ISSN 1210?6798 .  
  4. ↑ SPA?ILOVA, Tereza . ?i?ane cht?ji konkurovat Avataru, t?eti rozm?r dostal tradi?ni Opi?i kral. i-DNES . Praha 3. 11. 2010. Dostupne online .  
  5. ↑ IMDb Film v Internet Movie Database .
  6. ↑ SRP, Honza. V ?in? vznika prvni AAA hra, fanou?ci jsou z ukazky nad?eni. i-DNES . Praha 24. 8. 2020. Dostupne online .  
  7. ↑ Game Science Webove stranky spole?nosti. (?in?tina)
  8. ↑ Wu ?cheng-en: Opi?i kral ; Apostrof Praha , 2011; ISBN   978-80-904887-0-0 (epub), 978-80-904887-1-7 (pdf), 978-80-904887-2-4 (mobi).
  9. ↑ Opi?ak Sun Webova stranka v?novana inscenaci divadla Esence .
  10. ↑ BAUSYS, Alvydas; FRIED, Ivan (uprava). Bli? ne? dal (Ar?iau nei toli). P?eklad Loreta Martyniuk a Ivan Fried. Sv?tova literatura . Praha ?erven 1993, ro?. 38, ?is. 6, s. 168 ? 178.  
  11. ↑ EXPO 2010 [ nedostupny zdroj ] , Foto Nav?t?va Liu Xiao Ling Tonga v ?eskem pavilonu.
  12. ↑ Vystava v Holicich Archivovano 21. 8. 2014 na Wayback Machine . Opi?i kral a Expo 2010 .
  13. ↑ Vystava v Krom??i?i [ nedostupny zdroj ] Opi?i kral ? Expo 2010 .
  14. ↑ Vystava v Neratovicich Opi?i kral a Expo 2010 .
  15. ↑ Vystava v Olomouci Opi?i kral a Expo 2010 .
  16. ↑ M?sic ?inske kultury Archivovano 21. 8. 2014 na Wayback Machine . Webove stranky Konfuciovy akademie.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Putovani_na_zapad&oldid=23461963 “