Trombon
?i
pozoun
je
?es?ovy
hudebni nastroj
. Nazev
trombon
pochazi z latiny, kde?to
pozoun
z n?m?iny a jsou naprosto rovnocenne ? nez?idka se ?lov?k ale m??e setkat s nazorem, ?e trombon je v?t?i (ma v?t?i
menzuru
), co? je pravd?podobn? zp?sobeno
fonologickou
podobnosti se slovem
bombardon
, tedy je lidovym ozna?enim pro
heligon
, ?i ?e obsahuje mechaniku ? trombony s v?t?i menzurou zpravidla mivaji tzv. kvartu, ?ili kvartovou klapkou. P?esto jsou to synonyma a tato dv? ozna?eni jsou tedy neomezen? zam?nitelna. Podle
Sachs-Hornbostelovy klasifikace
pat?i mezi
aerofony
. Zvuk vznika chv?nim rtu na
natrubku
. V soustav? trubek usticich do ozvu?niku se pak vytva?i charakteristicky ton.
Trombon je jednim z nejstar?ich hudebnich nastroj? vyrobenych z kovu. Za prvni moderni trombon se pova?uje vyrobek nastroja?e
Hanse Neuschela
(†
1533
) z roku
1478
. Princip sni?ce, tedy dvou do sebe zasunutych dvojic trubek, p?i?el ze
?pan?lska
, tak je pravd?podobne, ?e se na jeho vyvoji nezanedbatelnou mirou podileli
Arabove
. V obdobi
baroka
byl pozoun vyu?ivan jako solovy a komorni nastroj
(z d?vodu nalevkoviteho natrubku, u??i menzury a koni?t?j?iho roztrubu byl jeho zvuk jemn?j?i a dob?e se tedy zvukov? vazal s tehdej?imi violami a zobcovymi fletnami)
, pozd?ji v
klasicismu
jeho vyu?iti pokleslo z d?vodu men?iho obsazeni
symfonickeho orchestru
, av?ak z?stal vyu?ivan p?eva?n? v duchovni hudb?, kde p?edev?im dopl?oval p?vecke sbory po strance intona?ni ale i dynamicke. Solov? ho ale m??eme sly?et nap?. v Mozartov? requiem.
Navrat trombon? do symfonicke (tedy v tomto smyslu sv?tske) hudby nastal v obdobi
romantismu
, ve kterem skladatele za?ali znovu preferovat velky symfonicky orchestr.
Trombon se pou?iva nejen v
orchestrech
, ale i v kvartetech, kvintetech, v
jazzu
a samoz?ejm? se uplat?uje i jako solovy nastroj, nej?ast?ji s doprovodem
klaviru
. V minulosti se pou?ivala ?ir?i ?kala druh? pozounu. Existovaly trombony a pozouny
diskantove
,
altove
,
tenorove
,
basove
a kontrabasove. Dnes se pou?ivaji p?edev?im nastroje altove, tenorove a basove ? diskantove a kontrabasove se pou?ivaji z?idka.
Z hlediska konstrukce existuji dva typy trombonu:
- sni?covy trombon (pozoun)
- trombon s mechanikou (ventilovy ?i pistovy trombon)
Roztrubova ?ast
, ktera se konicky roz?i?uje a na konci p?echazi do
roztrubu
(korpusu) je ob?ma typ?m spole?na. V ohybu se nej?ast?ji vyskytuje dola?ovaci sni?ec a vyva?ovaci zava?i (u pozoun? s kvartou zpravidla toto zava?i zastupuje mechanika a soustava trubek kvarty, nicmen? i u takovych pozoun? se m??eme setkat se zava?im, nap?. pokud je hmotnost teto ?asti oproti sni?ci nedosta?ujici a t??i?t? nastroje by tedy bylo mimo levou ? dr?ici ? ruku hra?e)
Sni?cova ?ast
se sklada z vlastniho
sni?ce
a z vnit?nich trubic. Sni?ec se da plynule posouvat a tim m?ni delku nastroje. Vyu?iva se 7 poloh pomoci kterych se sni?uje vytvo?eny alikvotni ton o 0-6
p?lton?
. Celkova delka trubice tenoroveho pozounu je zhruba dvakrat del?i ne? ma
trubka
, tedy okolo 270
cm
. Uplnym vysunutim sni?ce se prodlou?i o 2×60 cm.
U trombon? s mechanickymi ventily je namisto sni?ce
soustava mechanicky p?ipojovanych odbo?ek
(podobn? jako na
trubce
) a stejn? jako u trubky se u?iva jak
pist?, tak rotor?
. Hra na takovyto trombon je pochopiteln? v mnoha ohledech snaz?i, ale p?itom je ochuzena o n?ktere melodicke prvky a ozdoby, nap?. o takzvane
glissando
, tedy volne "klouzani" mezi jednotlivymi tony a zarove? takovy trombon nehraje p?ili? ?ist? ? nelze nap?iklad dola?ovat tony v ramci
p?irozeneho lad?ni
a je tedy nutno u?ivat jen
temperovaneho lad?ni
.
N?ktere sni?cove pozouny jsou vybaveny i jednou klapkou pro palec, ktera prodlu?uje drahu
vzduchu
a sni?uje
zvuk
o
kvartu
. Tato klapka velmi zjednodu?uje hrani, proto?e neni t?eba natahovat se daleko do 6. ?i 7. polohy: namisto toho hra? vytahne jen prvni nebo druhou a sni?i
ton
pomoci klapky.
Trombon
Je nejmen?i z rodiny trombonovych nastroj?.
Takte? ozna?ovan jako
diskantovy
je lad?n v C, nebo v B. Rozsahem je nejbli??i
trubce
a ma i podobny zvuk. Byl zkonstruovan v
klasicismu
, aby doplnil trombonovy kvartet o vrchni hlas, ktery v p?ede?le interpretaci hral zpravidla
cink
. Dnes se prakticky neu?iva a pokud se s nim setkame, zpravidla le?i ve vitrin? nebo visi na zdi. Pro svou intona?ni choulostivost zp?sobenou velmi kratkym sni?cem byl ?asto pro nedostatek kvalitnich sopranpozounist? nahrazovan
sni?covou trubkou
a dnes je p?i interpretaci star?ich skladeb nahrazovan trubkou klasickou.
Odbornou hatyrkou
?al?ak“
je lad?n in Es. U?ivany rozsah je zpravidla od A do es², ale jako ka?dy ?es?ovy nastroj ma horni hranici ur?enou natiskovymi mo?nostmi hra?e. Jeho part se zapisuje v
altovem kli?i
in C, tedy na rozdil od jinych dechovych nastroj? (nap?.
lesniho rohu
nebo
klarinetu
) netransponovan?. U?iva se z?idka, v?t?inou ve star?ich skladbach, zpravidla ve m?ich (nap?.
Mozart?v requiem
), ojedin?le se s nim v?ak m??eme setkat i v modernich kompozicich ? hojn? ho uplat?oval ve svych aran?ich nap?.
Pulec-oktet
.
Dnes neju?ivan?j?i typ trombonu, na hudebnich ?kolach, konzervato?ich a akademiich take jediny vyu?ovany jako hlavni obor. Alt- a bastrombon se p?ipadn? u?i dopl?kov? jako tzv. p?ibuzny nastroj.
Tenortrombon je lad?n in B a zapisuje se v
basovem
,
tenorovem a altovem kli?i
in C.
(Velice z?idka se m??eme ve skladbach sou?asnych skladatel? setkat i s
houslovym kli?em
? pravd?podobn? pro jeho celkov? ?ast?j?i pou?ivani, ale hra?i to nebyva akceptovano zrovna kladn?.)
By? je basovy kli? pro pozoun neju?ivan?j?i a pota?mo ?zakladni“, profesionalni hra? musi perfektn? ovladat v?echny t?i. V jazzu se zpravidla u?iva jen basovy. Ve va?ne hudb? je pro zapis ve vy??ich polohach obvykly tenorovy, ale altovy (zvla?t? v 1. pozounu) nebyva vyjimkou, a to i v p?ipad?, ?e part ani p?vodn? nebyl ur?en pro altovy trombon.
(Nap?iklad
Antonin Dvo?ak
, jen? byl
violista
, ?asto psal ve violovem kli?i i 2. trombon - mo?na prav? z toho d?vodu, ?e z n?j od 16 let hral.)
?U?ebnicovy“ rozsah tenoroveho trombonu/pozounu byva udavan od E do c², ale to je velice zavad?jici, a to jak sm?rem nahoru, tak i dol?. Horni hranice, jak je popsano vy?e, neni striktn? omezena, ale navic existuje nemalo kompozic, ktere i v?t?i rozsah vy?aduji.
(Nap?. ve slavnem
Ravelov?
Boleru
je pozounove solo psano do des², nechvaln? zname jsou mezi trombonisty take n?ktere skladby
Albana Berga
, ktere se misty pohybuji a? do e² ? pozounovy part jeho T?i orchestralnich kus? dokonce za?ina v
pianissimu
na es².)
Stejn? tak ani o spodni hranici se neda uva?ovat absolutn?. Za prve je tu mo?nost tzv. pedalovych ton? (E
1
a? B
1
) a za druhe jsou moderni tenortrombony ?asto vybaveny kvartou (diky tomu jsou take ozna?ovany jako
tenor/bas
?i B/F), ktera je?t? prodlu?uje spodni nepedalovy rozsah a? do C.
(S kvartou a pedalovymi tony v pozounovych partech svych skladeb nap?iklad po?ital
Leo? Jana?ek
. Tento spodni ?nadstavbovy“ rejst?ik se u?iva ? stejn? jako vrchni ? i solov?, zvla?t? v modernich skladbach ? nap?. Sonata pro trombon a klavir ?Vox Gabrieli“ od
Stjepana ?ulka
.)
V dne?ni dob? zname dva typy bastrombonu.
Dnes obvykle pou?ivany typ. Je lad?n stejn? jako tenortrombon in B a zpravidla je zapisovan do basoveho kli?e. Tenorovy kli? je u?ivan z?idka a tem?? vyhradn? pouze v solovych partech, kdy? se melodie pohybuje ve vy??ich polohach. Ma ov?em v?t?i menzuru, korpus a take natrubek, aby se lepe hraly spodni polohy a lepe zn?ly. Moderni bastrombon obsahuje take jeden, ?ast?ji v?ak dva ventily.
Stavbou se neli?i od standardniho tenortrombonu s kvartou. Miva jen v?t?i menzuru a korpus.
Jsou lad?ny zpravidla B/F/Es nebo B/F/D, n?ktere modely dokonce mohou lad?ni zapojek m?nit. Typy klapek d?lime podle uspo?adani na
zavisle (dependent)
a
nezavisle (independent nebo in-line)
. V p?ipad? zavislosti klapek je D (p?. Es) ventil p?ipojen na zapojku F, tak?e nem??e byt u?ivan samostatn?. Ob? klapky jsou pak ovladany pouze palcem a ma?kaji se bu? ob?, nebo jen F klapka. U in-line mechaniky jsou oba ventily p?ipojeny p?imo na samotny nastroj. Zatimco kvarta (F klapka) je ovladana standardn? palcem, druhy ventil je vyveden pod n?ktery z dal?ich prst? leve ruky. Zapojky se tak mohou ovladat samostatn? a takovy trombon m??e u?ivat i lad?ni G p?ipadn? Ges zapojenim druhe klapky bez prvni.
Historicky existuje F a Es bastrombon. Dnes se z?idka u?iva pouze F trombon. Diky vodici pace velice dlouheho sni?ce se mezi hudebniky take p?ezdiva
?pohraba?“
. Kv?li teto pace je take technicky pon?kud "neohrabany", a proto ho postupem ?asu nahradil zapojkovy bastrombon. S rozsahem je na tom podobn? jako tenorovy trombon bez kvarty, jen o kvartu ni?.
Ma lad?ni bu? in B ? o oktavu ni? ne? tenorovy ? tedy stejn? jako
tuba
a pro pohodlnost je vybaven dvojitym sni?cem (dvojit? zahnutym). V?echny polohy jsou tudi? stejn? vzdalene jako u tenoroveho pozounu. Je u?ivan z?idka, v?t?inou pro dopln?ni trombonoveho kvartetu v symfonickem orchestru. V tomto smyslu je v?ak ?ast?ji uplat?ovano
Cimbasso
. V posledni dob? se stale vice uplat?uje i kontrabastrombon lad?ny in F s jednou nebo dv?ma zapojkami, ktery ov?em nema vodici paku, jako p?vodni F trombon, aby byla snaz?i technicka pohyblivost. Samoz?ejm? takovy sni?ec nema standardni rozsah 7 poloh, jeliko? by byl moc dlouhy na ruku hra?e.
pozn.: V?echny tyto pozouny spadaji do kategorie sni?covych ? nehled? na to, kolik maji zapojek.
- Frank P. Bar: Hudebni nastroje (Fraus, 2006)
- Miloslav Hejda: ?kola hry na sni?covy tenorovy pozoun (
Supraphon
, 1982)