Pius IX.

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Blahoslaveny
Pius IX.
255. pape?
Cirkev ?imskokatolicka
Zvoleni 16. ?ervna 1846
Uveden do u?adu 21. ?ervna 1846 ( korunovace )
Pontifikat skon?il 7. unora 1878
P?edch?dce ?eho? XVI.
Nastupce Lev XIII.
Znak Znak
Sv?ceni
Jahenske sv?ceni 6. b?ezna 1819
sv?titel  Pietro Caprano
Kn??ske sv?ceni 10. dubna 1819
sv?titel  Pietro Caprano
Biskupske sv?ceni 3. ?ervna 1827
sv?titel  Pius VIII.
1. spolusv?titel  Giovanni Giacomo Sinibaldi
2. spolusv?titel  Antonio Luigi Piatti
Kardinalska kreace 4. prosince 1840
kreoval  ?eho? XVI.
Titul kardinal-kn?z
Vykonavane u?ady a funkce
Zastavane u?ady
Osobni udaje
Rodne jmeno Giovanni Maria Mastai-Ferreti
Datum narozeni 13. kv?tna 1792
Misto narozeni Senigallia , Italie Itálie Italie
K?est 13. kv?tna 1792
1. svate p?ijimani 2. unora 1803
Bi?movani 9. ?ervna 1799
Datum umrti 7. unora 1878
(ve v?ku 85 let)
Misto umrti Apo?tolsky palac , Vatikan Vatikán Vatikan
Narodnost italska
Rodi?e Girolamo Benedetto Gaspare a Caterina Antonia Maddalena Solazzi
Znamy diky ?vatikansky v?ze?“
Podpis Podpis: Pius IX.
Svato?e?eni
Beatifikace 3. za?i 2000
Svatopetrske nam?sti
beatifikoval Jan Pavel II.
Svatek 7. unora
Uctivan cirkvemi ?imskokatolicka cirkev ,
?eckokatolicka cirkev a dal?i cirkve ve spole?enstvi se Svatym stolcem
Atributy pape?ska roucha
Seznam pape?? nosicich jmeno Pius
multimedialni obsah na  Commons
citaty na  Wikicitatech
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Henri Le Lieure : Portret pape?e Pia IX., 1860

Blahoslaveny Pius IX. ( 13. kv?tna 1792 Senigallia ? 7. unora 1878 ?im ), vlastnim jmenem Giovanni Maria Mastai-Ferretti byl 255. pape?em katolicke cirkve (1846?1878). Jeho pontifikat byl nejdel?i dolo?eny v historii pape?stvi [pozn. 1] , trval vice ne? 31 let (p?esn?ji 11 559 dni).

V roce 1854 vyhlasil dogma o neposkvrn?nem po?eti Panny Marie , v roce 1864 vydal protimodernistickou encykliku Quanta cura a jeji p?ilohu Syllabus omyl? . V roce 1869 svolal prvni vatikansky koncil , ktery vyhlasil dogmata o poznatelnosti p?irozenosti Bo?i rozumem a pape?ske neomylnosti .

V pr?b?hu koncilu italska vojska v roce 1870 nasiln? obsadila ?im , co? vedlo k p?ed?asnemu rozpu?t?ni koncilu (formaln? byl ?adn? ukon?en a? v roce 1960). Pius IX. odmitl uznat likvidaci Pape?skeho statu i narovnani navr?ene italskou vladou, ktere mu spolu s finan?nimi kompenzacemi garantovalo zachovani nezavisleho Pape?skeho statu v ?asti ?ima, a prohlasil se za vatikanskeho v?zn? .

Kanoniza?ni proces Pia IX. otev?el pape? sv. Pius X. v roce 1907, blaho?e?il jej pape? sv. Jan Pavel II. v roce 2000. Jeho liturgicka pamatka p?ipadla na 7. unora, vyro?i jeho smrti.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v Senigallii v pohrani?i Ancony jako ?tvrty syn Girolama dei conti Ferrettiho. V mladi trp?l epilepsii , po vyle?eni studoval ve Viterbe a posleze v ?im? . V roce 1819 byl vysv?cen na kn?ze a po osmi letech se stal biskupem . Pro sve souhlasne postoje k organiza?nim zm?nam v Pape?skem stat? a sympatie s italskym narodnim hnutim ziskal pov?st liberala . V roce 1840 se stal kardinalem a v roce 1846, v dvoudennim konklave , byl zvoleny pape?em a p?ijal jmeno Pius IX.

Smy?leni a politicka orientace [ editovat | editovat zdroj ]

Giovanni Mastai-Ferreti byl jako ?lov?k up?imn? zbo?ny, dobrosrde?ny a s dobrym smyslem pro humor. O jeho rodin? se s nadsazkou ?ikavalo, ?e jsou v ni liberalni i ko?ky . V dob? sveho zvoleni pape?em byl vniman jako liberalni protikandidat ke kardinalovi Lambruschinimu, pova?ovanemu za nekompromisniho a reak?niho konzervativce. Sm?r jeho politicke orientace se v?ak radikaln? zm?nil po drsnych zku?enostech z revolu?niho roku 1848, kdy byl p?imo na schodech Cancellerie zavra?d?n jeho ministersky p?edseda Pellegrino Rossi a on sam musel uprchnout do Gaety , aby si zachranil p?ed rozlicenym davem holy ?ivot. Po t?chto zku?enostech zatrpkl v??i novotam moderni doby a svou politiku po zbytek sveho dlouheho pontifikatu vedl jako vyhran?n? konzervativni v marne snaze sto?it kormidlo d?jin zp?t k minulosti se starymi osv?d?enymi pravidly. [1]

Podle n?kterych zedna?skych dokument? byl svobodnym zedna?em , m?l se jim stat za sveho p?sobeni v Chile a pozd?ji byt zedna?i exkomunikovan, jine zdroje, zedna?ske i mimozedna?ske, ale tuto informaci popiraji. [2]

Pontifikat [ editovat | editovat zdroj ]

Vlada Pia IX. za?ala ve znameni liberalnich reforem. Ihned po nastupu vyhlasil amnestii pro politicke v?zn? , zru?il cenzuru a provedl n?kolik dal?ich vyraznych zasah? do statnich struktur. V jistem smyslu te? podpo?il umirn?nou ?ast italskeho narodniho hnuti, co? mu p?ineslo do?asn? sympatie italske ve?ejnosti.

Z?ejm? zamy?lel i dat Pape?skemu statu ustavu , nakonec to v?ak odmitl. Jeho popularita pote poklesla a zcela upadla, kdy? se odmitl p?ipojit k italske armad? v bojich proti Rakousku .

V ?im? vypuklo povstani , ktere p?inutilo Pia IX. uprchnout z m?sta. V ?im? od unora 1849 do ?ervence 1849 vznikla ?imska republika . Vratit se pape? mohl a? s pomoci francouzskych jednotek, ktere vyhnaly republikanskou armadu. Pius IX. vzal tuto zale?itost jako d?kaz zhoubnosti a nevhodnosti demokratickeho a republikanskeho z?izeni a jeho p?vodn? liberalismu naklon?na orientace se zcela obratila.

Zoufale se sna?il udr?et Pape?sky stat, ale byl to beznad?jny boj. V za?i 1860 po vit?zstvich italske armady nad pape?skou se jeho uzemni rozsah omezil na okoli ?ima chran?ne silnou francouzskou posadkou. Ta v?ak ode?la, kdy? propukla prusko-francouzska valka a italska armada vytahla proti ?imu. Velitel pape?skych vojsk cht?l bojovat, ale Pius IX. mu pote, co italska vojska prolomila hradby m?sta, na?idil kapitulovat. 20. za?i 1870 tak Pape?sky stat de facto zanikl.

Sjednocena Italie nehodlala hnat s pape?em spor na ost?i no?e a nabidla mu dohodu o novem uspo?adani a novem pape?skem statu (ktera se pozd?ji v prakticky nezm?n?ne podob? realizovala v roce 1929 podpisem Lateranskych smluv a vznikem statu Vatikan ). Pius IX. v?ak sjednocenou Italii a likvidaci Pape?skeho statu nikdy neuznal a prohlasil se za ?vatikanskeho v?zn?“. Po zbytek ?ivota z?staval ve Vatikanu, ktery ani jednou neopustil.

Krom t?chto pro pape?stvi ne??astnych politickych konsekvenci lze pontifikat Pia IX. hodnotit jako vyznamny a celkem usp??ny. Provedl rozsahlou reorganizaci cirkevnich struktur a zalo?il mnoho novych diecezi a apo?tolskych vikariat? , zejmena v USA a britskych koloniich a uzav?el n?kolik d?le?itych konkordat? . Centralizoval cirkevni moc a vicemen? usp??n? se sna?il dosahnout duchovni obrody v cirkvi.

Jeho nejvyznamn?j?imi kroky jsou tyto:

Jeliko? a? do konce ?ivota odmital uznat sjednocenou Italii, vyslou?il si nenavist italskych nacionalist? , kte?i se 13. ?ervence 1881 p?i p?ena?eni jeho ostatk? do baziliky sv. Vav?ince za hradbami pokusili unest jeho rakev a vhodit ji do Tibery .

Dne 3. za?i 2000 byl sv. Janem Pavlem II. prohla?en za blahoslaveneho . Toto blaho?e?eni velmi rozho??ilo starokatolickou cirkev , ktera je ozna?ila za krok t??ce po?kozujici dosavadni ekumenicke usili. [3]

Pius IX. a um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Pius IX. byl stejn? jako mnoho jeho p?edch?dc? velkym sponzorem um?ni. Nechal renovovat mnoho kostel?, v?etn? baziliky sv. Petra, a restaurovat ?adu maleb.

V intencich tridentskeho koncilu a ?ady svych p?edch?dc? prosazoval zarove? navrat moralky do um?ni a vymyceni nahoty z k?es?anskych um?leckych d?l a cirkevnich sbirek. V tomto sm?ru dokon?il upravy antickych soch ve vatikanskych sbirkach, nesystematicky provad?nych u? jeho p?edch?dci, kdy? nechal detaily mu?skych pohlavnich organ? nahradit fikovymi listy (tyto snahy nebyly v dane dob? nijak ojedin?le, tote? prosazovala nap?. anglicka kralovna Viktorie , ktera byla pobou?ena sochou Davida ). [4]

Zajimavost [ editovat | editovat zdroj ]

Pius IX. byl prvnim pape?em, ktery byl kdy vyfotografovany. [5] [6]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Jako nejdel?i pontifikat se v?t?inou uvadi doba p?sobeni sv. Petra , ale datum uk?i?ovani Je?i?e Krista i Petrovy smrti neni jiste.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. http://www.teologicketexty.cz/casopis/2000-5/K-debate-o-papezi-Piu-IX.html
  2. http://www.freemasonry.bcy.ca/biography/pius_ix/freemason.html
  3. Robert N?mec: Mezi katoliky a starokatoliky to zajisk?ilo , in ChristNet 24. 7. 2000; dostupne: http://www.christnet.eu/magazin/clanek.asp?clanek=242 (nav?tiveno 27. 8. 2008)
  4. BOND, Sarah. Medieval Censorship, Nudity And The Revealing History Of The Fig Leaf. Forbes [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupne online . (anglicky)  
  5. Pio Nono: First Pope to be Photographed. The American Catholic [online]. 2013-09-30 [cit. 2019-09-08]. Dostupne online . (anglicky)  
  6. EDITOR, ChurchPOP. ChurchPOP [online]. 2016-07-02 [cit. 2019-09-08]. Dostupne online . (anglicky)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Pape?
P?edch?dce:
?eho? XVI.
1846 ? 1878
Pius IX.
Nastupce:
Lev XIII.