Blahoslaveny
Pius IX.
(
13. kv?tna
1792
Senigallia
?
7. unora
1878
?im
), vlastnim jmenem
Giovanni Maria Mastai-Ferretti
byl 255.
pape?em
katolicke cirkve
(1846?1878). Jeho pontifikat byl nejdel?i dolo?eny v historii pape?stvi
[pozn. 1]
, trval vice ne? 31 let (p?esn?ji 11 559 dni).
V roce 1854 vyhlasil dogma o
neposkvrn?nem po?eti Panny Marie
, v roce 1864 vydal
protimodernistickou
encykliku
Quanta cura
a jeji p?ilohu
Syllabus omyl?
. V roce 1869 svolal
prvni vatikansky koncil
, ktery vyhlasil dogmata o poznatelnosti p?irozenosti Bo?i rozumem a
pape?ske neomylnosti
.
V pr?b?hu koncilu italska vojska v roce 1870 nasiln?
obsadila ?im
, co? vedlo k p?ed?asnemu rozpu?t?ni koncilu (formaln? byl ?adn? ukon?en a? v roce 1960). Pius IX. odmitl uznat likvidaci
Pape?skeho statu
i narovnani navr?ene italskou vladou, ktere mu spolu s finan?nimi kompenzacemi garantovalo zachovani nezavisleho Pape?skeho statu v ?asti ?ima, a prohlasil se za
vatikanskeho v?zn?
.
Kanoniza?ni proces
Pia IX. otev?el pape?
sv. Pius X.
v roce 1907, blaho?e?il jej pape?
sv. Jan Pavel II.
v roce 2000. Jeho liturgicka pamatka p?ipadla na 7. unora, vyro?i jeho smrti.
Narodil se v
Senigallii
v pohrani?i
Ancony
jako ?tvrty syn Girolama dei conti Ferrettiho. V mladi trp?l
epilepsii
, po vyle?eni studoval ve
Viterbe
a posleze v
?im?
. V roce 1819 byl vysv?cen na
kn?ze
a po osmi letech se stal
biskupem
. Pro sve souhlasne postoje k organiza?nim zm?nam v
Pape?skem stat?
a sympatie s italskym narodnim hnutim ziskal pov?st
liberala
. V roce 1840 se stal
kardinalem
a v roce 1846, v dvoudennim
konklave
, byl zvoleny
pape?em
a p?ijal jmeno Pius IX.
Giovanni Mastai-Ferreti byl jako ?lov?k up?imn? zbo?ny, dobrosrde?ny a s dobrym smyslem pro humor. O jeho rodin? se s nadsazkou ?ikavalo, ?e jsou v ni
liberalni i ko?ky
. V dob? sveho zvoleni pape?em byl vniman jako liberalni protikandidat ke kardinalovi Lambruschinimu, pova?ovanemu za nekompromisniho a reak?niho konzervativce. Sm?r jeho politicke orientace se v?ak radikaln? zm?nil po drsnych zku?enostech z revolu?niho roku 1848, kdy byl p?imo na schodech
Cancellerie
zavra?d?n jeho ministersky p?edseda
Pellegrino Rossi
a on sam musel uprchnout do
Gaety
, aby si zachranil p?ed rozlicenym davem holy ?ivot. Po t?chto zku?enostech zatrpkl v??i novotam moderni doby a svou politiku po zbytek sveho dlouheho pontifikatu vedl jako vyhran?n? konzervativni v marne snaze sto?it kormidlo d?jin zp?t k minulosti se starymi osv?d?enymi pravidly.
[1]
Podle n?kterych zedna?skych dokument? byl
svobodnym zedna?em
, m?l se jim stat za sveho p?sobeni v
Chile
a pozd?ji byt zedna?i exkomunikovan, jine zdroje, zedna?ske i mimozedna?ske, ale tuto informaci popiraji.
[2]
Vlada Pia IX. za?ala ve znameni liberalnich reforem. Ihned po nastupu vyhlasil
amnestii
pro
politicke v?zn?
, zru?il
cenzuru
a provedl n?kolik dal?ich vyraznych zasah? do statnich struktur. V jistem smyslu te? podpo?il umirn?nou ?ast italskeho narodniho hnuti, co? mu p?ineslo do?asn? sympatie italske ve?ejnosti.
Z?ejm? zamy?lel i dat Pape?skemu statu
ustavu
, nakonec to v?ak odmitl. Jeho popularita pote poklesla a zcela upadla, kdy? se odmitl p?ipojit k italske armad? v bojich proti
Rakousku
.
V ?im? vypuklo
povstani
, ktere p?inutilo Pia IX. uprchnout z m?sta. V ?im? od unora 1849 do ?ervence 1849 vznikla
?imska republika
. Vratit se pape? mohl a? s pomoci francouzskych jednotek, ktere vyhnaly republikanskou armadu. Pius IX. vzal tuto zale?itost jako d?kaz zhoubnosti a nevhodnosti demokratickeho a republikanskeho z?izeni a jeho p?vodn? liberalismu naklon?na orientace se zcela obratila.
Zoufale se sna?il udr?et Pape?sky stat, ale byl to beznad?jny boj. V za?i 1860 po vit?zstvich italske armady nad pape?skou se jeho uzemni rozsah omezil na okoli ?ima chran?ne silnou francouzskou posadkou. Ta v?ak ode?la, kdy? propukla
prusko-francouzska valka
a italska armada vytahla proti ?imu. Velitel pape?skych vojsk cht?l bojovat, ale Pius IX. mu pote, co italska vojska prolomila hradby m?sta, na?idil kapitulovat. 20. za?i 1870 tak Pape?sky stat de facto zanikl.
Sjednocena Italie nehodlala hnat s pape?em spor na ost?i no?e a nabidla mu dohodu o novem uspo?adani a novem pape?skem statu (ktera se pozd?ji v prakticky nezm?n?ne podob? realizovala v roce 1929 podpisem
Lateranskych smluv
a vznikem
statu
Vatikan
). Pius IX. v?ak sjednocenou Italii a likvidaci Pape?skeho statu nikdy neuznal a prohlasil se za ?vatikanskeho v?zn?“. Po zbytek ?ivota z?staval ve Vatikanu, ktery ani jednou neopustil.
Krom t?chto pro pape?stvi ne??astnych politickych konsekvenci lze pontifikat Pia IX. hodnotit jako vyznamny a celkem usp??ny. Provedl rozsahlou reorganizaci cirkevnich struktur a zalo?il mnoho novych
diecezi
a
apo?tolskych vikariat?
, zejmena v
USA
a britskych
koloniich
a uzav?el n?kolik d?le?itych
konkordat?
. Centralizoval cirkevni moc a vicemen? usp??n? se sna?il dosahnout duchovni obrody v cirkvi.
Jeho nejvyznamn?j?imi kroky jsou tyto:
Jeliko? a? do konce ?ivota odmital uznat sjednocenou Italii, vyslou?il si nenavist italskych
nacionalist?
, kte?i se 13. ?ervence 1881 p?i p?ena?eni jeho ostatk? do
baziliky sv. Vav?ince za hradbami
pokusili unest jeho rakev a vhodit ji do
Tibery
.
Dne 3. za?i 2000 byl
sv. Janem Pavlem II.
prohla?en za
blahoslaveneho
. Toto blaho?e?eni velmi rozho??ilo
starokatolickou cirkev
, ktera je ozna?ila za krok t??ce po?kozujici dosavadni
ekumenicke
usili.
[3]
Pius IX. byl stejn? jako mnoho jeho p?edch?dc? velkym sponzorem um?ni. Nechal renovovat mnoho kostel?, v?etn? baziliky sv. Petra, a restaurovat ?adu maleb.
V intencich
tridentskeho koncilu
a ?ady svych p?edch?dc? prosazoval zarove? navrat moralky do um?ni a vymyceni nahoty z k?es?anskych um?leckych d?l a cirkevnich sbirek. V tomto sm?ru dokon?il upravy antickych soch ve vatikanskych sbirkach, nesystematicky provad?nych u? jeho p?edch?dci, kdy? nechal detaily mu?skych pohlavnich organ? nahradit fikovymi listy (tyto snahy nebyly v dane dob? nijak ojedin?le, tote? prosazovala nap?. anglicka kralovna
Viktorie
, ktera byla pobou?ena
sochou Davida
).
[4]
Pius IX. byl prvnim pape?em, ktery byl kdy vyfotografovany.
[5]
[6]
- ↑
Jako nejdel?i pontifikat se v?t?inou uvadi doba p?sobeni
sv. Petra
, ale datum uk?i?ovani Je?i?e Krista i Petrovy smrti neni jiste.