Peter Ferdinand Drucker
Narozeni	19. listopadu 1909 Kaasgraben (dnes sou?ast Vidn?), Rakousko
Umrti	11. listopadu 2005 (ve v?ku 95 let) Claremont , Kalifornie
Bydli?t?	Rakousko Anglie N?mecko Spojene staty americke
Alma mater	Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt
Povolani	sloupka? , ekonom , spisovatel , vysoko?kolsky u?itel , novina? , advokat , socha? , podnikatel a filozof
Zam?stnavatel	Newyorska univerzita
Ocen?ni	Henry Laurence Gantt Medal (1959) ?estny doktor Miamske univerzity (1986) ?estny doktor Katalanske polytechnicke univerzity (1990) Prezidentska medaile svobody (2002) velka ?estna dekorace ve zlat? ?estneho odznaku za zasluhy o Rakouskou republiku
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Peter Ferdinand Drucker ( 19. listopadu 1909 , Kaasgraben , Rakousko ? 11. listopadu 2005 , Claremont , Kalifornie ^[1] ) byl americky teoretik a filosof managementu , ekonom a autor souvisejici literatury . Plati za zakladatele moderniho managementu.

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Drucker se narodil do rodiny vysoce postaveneho u?ednika v habsburskem Rakousku-Uhersku . Na sv?t p?i?el v hlavnim m?st? ?okolady Rakouska, v male vesnici jmenem Kaasgraben, ktera je dnes sou?asti Vidn? (19. okrsek, Dobling ). Po pora?ce Rakouska-Uherska v prvni sv?tove valce byl ve Vidni nedostatek pracovnich mist, a tak se po dokon?eni ?koly p?est?hoval do N?mecka , kde nejprve pracoval v bankovnictvi a pozd?ji jako ?urnalista. Ve 20. letech studoval na univerzit? v Hamburku a potom studoval ve Frankfurtu mezinarodni pravo, z ktereho ziskal doktorat. Zde take pracoval jako redaktor listu Frankfurter General-Anzeiger ( ?esky Frankfurtsky v?eobecny p?ehled ) pro mezinarodni vztahy a hospoda?stvi.

Vzestup nacismu jej v?ak donutil v roce 1933 opustit zemi. Pote, co ode?el, spalili nacisti jedno z jeho d?l. Po ?ty?ech letech v Londyn? , kde pracoval pro noviny Financial Times , ode?el roku 1937 natrvalo do USA , kde se z n?j stal univerzitni profesor, ale take spisovatel na volne noze a va?eny odbornik p?es management a podnikani. O schopnostech Druckera m??e sv?d?it i to, ?e jej George Orwell ozna?il za jednoho ze spisovatel?, kte?i p?edpov?d?li N?mecko-rusky pakt z roku 1939 . ^[2] P?edpov?d?l i n?kolik dal?ich vyznamnych udalosti, mimo jine nap?. propad newyorske burzy roku 1987. ^[3] Roku 1943 ziskava Drucker statni ob?anstvi USA. Nejprve pracoval na Bennington College v Benningtonu , kde take roku 1945 napsal jedno ze svych nejlep?ich d?l Concept of the Corporation .

Od roku 1950 vyu?oval jako profesor managementu na Newyorske univerzit?, p?i?em? pracoval na mnoha odbornych publikacich, pravideln? p?ispival do Wall Street Journal a d?lal take poradce n?kolika nadnarodnim koncern?m jako nap?iklad General Motors a Sears Roeb

Od roku 1971 a? do sve smrti byl profesorem socialnich v?d a managementu na Claremont Graduate University pobli? Los Angeles . Zde byla z?izena organizace ?Peter F. Drucker Graduate School of Management at Claremont University“, ktera ka?doro?n? ud?luje ocen?ni Peter F. Drucker Award for Nonprofit Innovation .

Dne 9. ?ervence 2002 obdr?el Drucker americkou prezidentskou medaili svobody (v orig. Presidential Medal of Freedom ), nejvy??i civilni ocen?ni Spojenych stat?, od George W. Bushe. Mnoho odbornik? z bran?e jej uznava jako nejvlivn?j?iho pr?kopnika moderniho managementu ^[4] . Drucker zem?el 11. listopadu 2005 , n?kolik dni p?ed svymi nedo?itymi 96. narozeninami, v Claremontu v Kalifornii p?irozenou smrti.

Kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho kariera ekonomickeho teoretika za?ala roku 1945 , kdy mu jeho prvotni prace na tema politiky a spole?nosti otev?ela dve?e do zale?itosti uvnit? spole?nosti General Motors , jedne z nejv?t?ich korporaci na sv?t?. Diky svym zku?enostem z Evropy byl fascinovan problemy s udr?ovanim autority . Svoje udiveni sdilel s Donaldsonem Brownem , hlavnim mozkem administrativy GM. Brown jej p?ivedl do spole?nosti, aby provedl n?co, co by se dalo ozna?it jako ?politicky audit“. Z vysledk? jeho prace vzniklo dilo Concept of the Corporation , kterym zpopularizoval mnohadivizionalni strukturu GM a vedl k velke odezv? v odbornych mediich, na?e? nasledovaly navazujici ?lanky a knihy, ktere dale rozvijely tuto my?lenku.

Drucker se zajimal o rostouci po?et lidi, kte?i pracovali stale vice spi? mysli ne? vlastnima rukama. Byl zaujaty zam?stnanci, kte?i v?d?li vice o ur?itych v?cech ne? jejich ?efove nebo kolegove, ale museli ji? spolupracovat s ostatnimi ve velke organizaci. Ne? aby to prohlasil za projev u?asneho lidskeho pokroku, analyzoval Drucker tento fenomen a zjistil, jak naru?uje b??ne smy?leni o tom, jak by m?la byt organizace vedena.

Jeho p?istup fungoval dob?e ve stale vysp?lej?im sv?t? podnikani druhe poloviny 20. stoleti . V teto dob? ji? m?ly velke korporace vyvinuty zakladni vyrobni postupy a hierarchii ?izeni masove produkce . Vykonni vedouci si mysleli, ?e v?di, jak vest spole?nosti, a Drucker jim do toho najednou ve?el s tim, ?e poukazal na skuliny v jejich p?esv?d?eni, ktere by mohly zp?sobit stagnaci podniku. Ale ud?lal to velice sympatickym zp?sobem. P?edpokladal, ?e jeho ?tena?i jsou inteligentni, racionalni a t??ce pracujici lide dobre v?le, a tak, jestli?e jejich organizace za?ivala problemy, v??il, ?e je to zap?i?in?no zastaralymi my?lenkami, p?ili? plochym pojetim problem? nebo jejich vnit?nim neporozum?nim.

Drucker je autorem t?icetideviti knih, ^[5] ktere byly p?elo?eny do vice ne? dvaceti jazyk?. Dv? z jeho knih jsou romany , jeden autobiograficky . Je spoluautorem knihy zabyvaji se japonskymi malbami a vytvo?il take 4 serie vzd?lavacich film? na tema management . Jeho prvni kniha byla napsana roku 1939 , mezi lety 1975 a 1995 byl redak?nim sloupka?em listu The Wall Street Journal a byl take ?astym p?isp?vatelem Harvard Business Review , The Atlantic Monthly a The Economist . V praci podnikoveho konzultanta (pracoval ale take pro neziskove organizace) pokra?oval a? do sve smrti.

Postkapitalisticka Spole?nost [ editovat | editovat zdroj ]

Uvod : transformace [ editovat | editovat zdroj ]

V teto ?asti autor p?edev?im seznamuje ?tena?e s historii spole?nosti, transformaci.

• Jedna z t?chto transformaci nastala v 13. stoleti, kdy se evropsky sv?t tem?? p?es noc soust?edil do novych m?st se vznikajicimi m?stskymi cechy, s gotikou a novou a skv?lou m?stskou, skute?n? bur?oazni architekturou, s novymi m?stskymi cirkevnimi ?ady a v pr?b?hu n?kolika desetileti pak s p?echodem od latiny k hovorovemu jazyku.

• O dv? stoleti pozd?ji se odehravala dal?i transformace. Byla to desetileti rozkv?tu renesance , ktera vyvrcholila mezi lety 1470 a 1500 ve Florencii a v Benatkach, se znovu objevenim antiky, s evropskym objevenim Ameriky a znovu objevenim anatomie a s tim i v?deckeho badani a kone?n? se v?eobecnym p?ijetim arabskych ?islic na zapad?.
• Dal?i transformace za?ala v roce 1776 a skon?ila o 40 let pozd?ji. V t?chto letech se objevil kapitalismus, komunismus i pr?myslova revoluce. T?chto 40 let m?lo za nasledek vytvo?eni nove evropske civilizace .

Nyni, o dv? stoleti pozd?ji, nastalo op?t obdobi transformace. Tentokrat ov?em neni omezena jen na zapadni spole?nost a d?jiny Zapadu jako ty p?ede?le. Jednou ze zasadnich zm?n je, ?e ji? nejde o ?zapadni“ historii nebo ?zapadni“ civilizaci. Existuje pouze sv?tova historie a sv?tova civilizace. Ob? jsou ale ?pozapadn?le“. Tato transformace, zm?nila ji? politickou, ekonomickou, socialni a mravni tva? sv?ta. Autor se k sou?asne transformaci neodva?uje ?ici jak bude postkapitalisticky sv?t vypadat, ale p?esto p?edpoklada, ?e kli?ovou slo?kou systemu, ktery autor nazyva ? postkapitalisticky politicky system “ jsou a budou znalosti. V tomto systemu vedle sebe ?iji a vzajemn? sout??i nadnarodni, regionalni, narodni, lokalni nebo dokonce kmenove struktury.

?ast prvni : spole?nost [ editovat | editovat zdroj ]

V teto ?asti se Drucker mimo jine zabyva a popisuje p?echod spole?nosti od kapitalismu , tj. od roku 1750, kdy technika a kapitalismus ovladly cely sv?t a vytvo?ily sv?tovou civilizaci a? po dne?ni spole?nost, kterou autor nazyva postkapitalistickou. Toto v?e autor rozt?idil do t?ech fazi.

V po?ate?ni fazi bylo v?d?ni aplikovano na nastroje, zpracovatelske a vyrobni procesy a na vyrobky . Tak za?ala pr?myslova revoluce. A? do po?atku 16. stoleti se ve Starem sv?t? rychle ?i?ily nove nastroje, nove vyroby, nove materialy, nova osiva, nove techniky, v?e, ?emu dnes ?ikame ?technologie“. Technologicka zm?na ov?em byvala tem?? bez vyjimky omezena pouze na jedno ?emeslo nebo jednu aplikaci. Vynalezy pr?myslove revoluce v?ak okam?it? nachazely uplatn?ni bez ohledu na hranice a ve v?ech mo?nych ?emeslech a oborech. Nove technologie take vy?adovaly velke zdroje energie a? u? vodni nebo parni, ktere nebylo mo?no decentralizovat. Ale p?esto?e tato pot?eba energii byla vyznamna, byla druhotnou. Ust?ednim motivem bylo to, ?e vyroba tem?? p?es noc zm?nila svou zakladnu . P?vodn? zalo?ena na ?emeslnych dovednostech dostala novy, technologicky zaklad. Vysledkem toho bylo, ?e se kapitaliste tem?? p?es noc stali centrem ekonomiky a spole?nosti . Ov?em nejh??e na tom byl d?lnik, v teto dob? ?v?ichni v?d?li“, ?e jedinou cestou, jak mohl d?lnik vyprodukovat vice, bylo pracovat dele nebo usilovn?ji. Pr?myslova revoluce, tj. stroje a tovarni system, se ?i?ila stejn? rychle, ani? by stejn? tak nara?ela na n?jaky vyznamny odpor i p?es mistni nepokoje nap?. v Anglii ?i n?meckem Slezsku.

Ve druhe fazi, ktera za?inala kolem roku 1880 a kulminovala kolem druhe sv?tove valky, za?ina byt v?d?ni ve svem novem vyznamu aplikovano na praci . Byl to uvod k revoluci produktivity.

• V roce 1881 Ameri?an Frederick Winslow Taylor jako prvni aplikoval poznani p?i studiu prace, p?i analyze prace a p?i jeji organizaci. Tento si stanovil za cil pomoci d?lnik?m zvy?it jejich produktivitu tak, aby dostavali slu?nou mzdu . A? do sve smrti zd?raz?oval, ?e tim, kdo ziska hlavni p?inos zvy?ene produktivity, musi byt d?lnik , nikoli vlastnik. Taylor zavedl aplikaci znalosti na praci, co? vedlo k ohromnemu zvy?eni produktivity. Od Taylorovych po?atk? se produktivita ve v?ech rozvinutych zemich zvy?ila padesatinasobn?. Revoluce produktivity se stala ob?ti vlastniho usp?chu. Rozhodujici bude nadale produktivita nemanualnich pracovnik?. A to vy?aduje aplikaci znalosti na poznani .

Posledni faze za?ala po druhe sv?tove valce, kdy v?d?ni je aplikovano na sebe samo. To je mana?erska revoluce . V 18. stoleti bylo vysoko?kolske studium bu? zale?itosti synk? z bohatych rodin, nebo velmi maleho po?tu chudych, ale vyjime?n? nadanych mladik?. A? do roku 1950 ?i 1960 bylo nejrychlej?im zp?sobem jak se dostat ve Spojenych statech, v Britanii a v N?mecku mezi st?edni p?ijmove vrstvy nejit na univerzitu, ale nastoupit do prace v n?kterem pr?myslovem odv?tvi hromadne vyroby, v n?m? maji silne postaveni odbory. Dnes prakticky neexistuje mo?nost dostat se do st?edni p?ijmove vrstvy bez formalniho akademickeho titulu. Znalosti jsou dnes jedinym smysluplnym zdrojem .

• Dle Druckera je zakladem v?ech t?i fazi p?echodu k znalostem zasadni zm?na vyznamu poznani . Od poznatk? p?e?la spole?nost ke v?dam.

Dale v teto ?asti Drucker popisuje spole?nost organizaci . ?e je to skupina lidi slo?ena ze specialist? , kte?i spole?n? pracuji na spole?nem ukolu. Jsou efektivni proto, ?e se soust?e?uji na jeden ukol . Funkce organizace je produktivni vyu?iti znalosti . Ve v?ech vysp?lych zemich je organizace ust?ednim prvkem spole?nosti. Vysledky organizace v?dy sm??uji navenek. Znamena to, ?e vysledky jako takove byvaji zna?n? vzdaleny p?inosu ka?deho jejiho ?lena. Ve v?t?in? instituci je individualni p?inos jednotlivych specialist? zcela pohlcen ukolem a ztraci se v n?m. Je to jen organizace kdo dosahuje vysledk? .

Politicky system [ editovat | editovat zdroj ]

V teto ?asti Drucker popisuje zm?ny v politicke struktu?e a politickem systemu postkapitalisticke spole?nosti celo sv?toveho rozsahu. Nejd?ive se zaobira historii pokus? o vytvo?eni ve Starem sv?t? tzv. narodniho statu a? ji? ?pan?ly, Francouzi, N?mci, Italy nebo Rusy. Dale zde popisuje p?echod od narodniho statu k megastatu , ktery za?al koncem 19. stoleti. Prvnim kr??kem sm?rem k megastatu byla Bismarckova my?lenka socialniho statu. Jeho cilem bylo postavit se rychle se ?i?icim socialistickym proud?m. Jako prvni zavedl socialni opat?eni - zdravotni a urazove poji?t?ni, starobni d?chody. Pozd?ji v Britanii k tomu p?idali je?t? podporu v nezam?stnanosti. Tyto opat?eni byla sice velice skromna, ov?em princip byl radikalni. V neposledni ?ad? se zde Drucker zaobira my?lenkou zda v?bec megastat funguje.

Vlada. V n?kolika kapitolach teto ?asti knihy Drucker popisuje a nasti?uje pot?ebu jeji politicke odvahy, p?edstavivosti, inovace a v?dcovstvi. Z hlediska vn?j?iho nov? promyslet a radikaln? inovovat n?kolik oblasti aby mohl spravn? fungovat stat. I z hlediska vnit?niho je to stejn? nalehave. ?eho je t?eba se v hospoda?ske politice z?ici? To je, ?e vladni vydaje nesmi stimulovat r?st spot?eby. Nizke dan? je?t? neznamenaji ekonomicky r?st. Spravnym cilem musi byt investice do vzd?lani a do lidskych zdroj?, do produktivnich podnikatelskych kapacit a do infrastruktury . Toto je tajemstvi hospoda?skych usp?ch? posledniho p?lstoleti Japonska, N?mecka, Ji?ni Koreje, Hongkongu , Singapuru a Tchaj-wanu. Ov?em p?ili?ne zasahovani statu do socialni sfery dosahlo jen velmi nepatrnych vysledk?. Tam kde ?innost vyvijeli nevladni a autonomni spole?enske organizace, se ud?lalo mnoho. Postkapitalisticka spole?nost a postkapitalisticky system vy?aduji dle Druckera novy socialni sektor .

Socialni sektor. Timto tematem se Drucker zaobira v posledni samostatne kapitole teto ?asti. Zde vysv?tluje pot?ebu spole?enstvi, komunity, rodiny . Ale take spole?enstvi v tovarnach kde jednotlivci a zvla?t? kvalifikovani specialiste pot?ebuji mit smysluplnou oblast spole?enskeho ?ivota, osobnich vztah? a vazeb aktivni u?asti , p?ekra?ujicich okruh vlastniho zam?stnani, vlastni organizace a mi?icich i mimo vlastni oblast jejich specializovanych znalosti.

Znalosti [ editovat | editovat zdroj ]

V posledni ?asti teto knihy se Drucker sna?i osv?tlit jak ovlivnilo ekonomiku p?echod ke znalostem jako zakladnimu zdroji tr?niho hospoda?stvi . Pr?myslova odv?tvi se v poslednim p?l stoleti p?esunula do centra ekonomiky, jsou zalo?ena spi?e na produkci a distribuci znalosti a informaci ne? na produkci a distribuci p?edm?t?. Skute?nym produktem jsou znalosti. Vyrobky jejich vysledkem, nebo jak Drucker ?ika, jejich ?obal“. Dle autora je?t? pln? nerozumime tomu, jak se znalosti chovaji jako ekonomicky zdroj. Zatim nemame dost zku?enosti, abychom formulovali teorii a ov??ili ji. Dosud m??eme jen ?ici, ?e takovou teorii pot?ebujeme. Pot?ebujeme ekonomickou teorii, ktera umisti znalosti do st?edu procesu tvorby bohatstvi. Jen takova teorie m??e vysv?tlit sou?asnou ekonomiku. Jen ona m??e vysv?tlit ekonomicky r?st, inovace.

Znalosti se neziskavaji levn?. Rozvinute zem? davaji asi kolem p?tiny sveho hrubeho domaciho produktu na produkci a roz?i?ovani znalosti, tj. vzd?lavani. Produktivita znalosti bude stale vice rozhodovat o ekonomickem a socialnim usp?chu a celkove ekonomicke vykonnosti statu . Take ve stale v?t?i mi?e bude ur?ujicim faktorem konkuren?niho postaveni zem?, odv?tvi nebo firmy.

Cele je to o tom, kolik pen?z je stat schopen a take ochoten ?investovat“ do vzd?lani a to ji? od utleho v?ku obyvatelstva a tim jeho zhodnocovani jako kapitalu, ale take jakou formou a druhem dal?ich vzd?lavacich instituci.

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

• ?ad posvatneho pokladu III. t?idy (24. ?ervna 1966, Japonsko ) ^[6]
• velka ?estna dekorace ve st?ib?e ?estneho odznaku Za zasluhy o Rakouskou republiku (1974, Rakousko ) ^[7]
• velka ?estna dekorace ve zlat? ?estneho odznaku Za zasluhy o Rakouskou republiku (1991, Rakousko) ^[8]
• ?estny k?i? Za v?du a um?ni I. t?idy (1999, Rakousko) ^[9]
• Prezidentska medaile svobody (9. ?ervence 2002, USA ? ud?lil prezident George W. Bush )

Bibliografie [ editovat | editovat zdroj ]

?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

(od roku 1996)

• ?Five Years Ago in 'The Corporate Board'“, The Corporate Board, kv?ten a? ?erven 1996
• ?Leaders Are Doers“, Executive Excellence, duben 1996
• ?Management Is Not a Technique“, Across the Board, leden 1996
• ?Not Enough Generals Were Killed!“, Forbes, 8. dubna 1996
• ?The Global Economy and the Nation-State“, Foreign Affairs, za?i/?ijen 1997
• ?Management's New Paradigms“, Forbes, 5. ?ijna 1998
• ?Beyond the Information Revolution“, Atlantic Monthly, ?ijen 1999"
• ?Innovate or Die. Drucker on Financial Services“, The Economist, 25. za?i 1999
• ?The Next Society: A Survey of the Near Future“, The Economist, 3. listopadu 2001

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Peter Drucker na anglicke Wikipedii a Peter Drucker na n?mecke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Edersheimova, Elizabeth: The Definitive Drucker (2007) ISBN   0-07-147233-9
• Tarrant, John C., Drucker: The Man Who Invented the Corporate Society (1976) ISBN   0-8436-0744-0
• Beatty, Jack, The World According to Peter Drucker (1998) ISBN   0-684-83801-X
• John E. Flaherty: Peter Drucker. Shaping the managerial mind . Jossey-Bass, San Francisco 1999, ISBN   0-7879-4764-4 (biografie a bibliografie)
• Tony H. Bonaparte, John E. Flaherty (vydavatel): Peter Drucker. Contributions to business enterprise . New York University Press, New York 1970, ISBN   0-8147-0951-6
• Peter Drucker: Schlusseljahre. Stationen meines Lebens . Campus, Frankfurt am Main u.a. 2001, ISBN   3-593-36771-8 (autobiografie)

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Henri Fayol
• Henry Ford

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Peter Drucker na Wikimedia Commons
• Osoba Peter Drucker ve Wikicitatech
• Osoba Peter Drucker ve Wikicitatech (anglicky)
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Peter Drucker
• The Definitive Drucker: Final Advice from the Father of Modern Management (anglicky)
• The Drucker Institute (anglicky)
• Thought Leaders Forum: Peter F. Drucker (anglicky)