Peruanska republika
Republica del Peru
|
---|
|
Hymna
Somos libres, seamoslo siempre
|
Motto
Firme y feliz por la union
(Pevni a ??astni pro unii)
|
Geografie
|
---|
Poloha Peru
|
Hlavni m?sto
| Lima
|
---|
Rozloha
| 1 285 216 km² (
19. na sv?t?
)
z toho 0,4 % vodni plochy
|
---|
Nejvy??i bod
| Nevado Huascaran
(6768 m n. m.)
|
---|
?asove pasmo
| ?5
|
---|
Poloha
| 9°24′ j. ?.
,
76° z. d.
|
---|
Geodata
(
OSM
)
| OSM
,
WMF
|
---|
Obyvatelstvo
|
---|
Po?et obyvatel
| 34 068 259 (
45. na sv?t?
, odhad
2024
)
|
---|
Hustota zalidn?ni
| 26,8 ob. / km² (
185. na sv?t?
)
|
---|
HDI
| ▲
0,762 (vysoky) (
87. na sv?t?
, 2022)
|
---|
Jazyk
| ?pan?l?tina
(u?edni),
ke?uan?tina
,
ajmar?tina
a dal?i jazyky
|
---|
Nabo?enstvi
| ?im?ti katolici
76 %, jini 24 %
|
---|
Statni utvar
|
---|
Statni z?izeni
| prezidentska republika
|
---|
Vznik
| 28. ?ervence
1821
(nezavislost na
?pan?lsku
)
|
---|
Prezidentka
| Dina Boluarteova
|
---|
P?edseda vlady
| Gustavo Adrianzen
|
---|
M?na
| Sol
(PEN)
|
---|
HDP
/obyv. (
PPP
)
| 15 310
[1]
USD
(
100. na sv?t?
, 2022)
|
---|
Mezinarodni identifikace
|
---|
ISO 3166-1
| 604 PER
PE
|
---|
MPZ
| PE
|
---|
Telefonni p?edvolba
| +51
|
---|
Narodni TLD
| .pe
|
---|
multimedialni obsah na Commons
|
Peru
(
?pan?lsky
Peru
,
ke?uansky
Piruw
), plnym nazvem
Peruanska republika
, je stat nachazejici se na severozapad?
Ji?ni Ameriky
. Jeho sousedy jsou
Bolivie
,
Brazilie
,
Chile
,
Kolumbie
a
Ekvador
. Hlavnim m?stem je
Lima
.
Na uzemi Peru sidlila jedna z nejstar?ich sv?tovych kultur
Norte Chico
(
32. stoleti p?ed na?im letopo?tem
) a pozd?ji
incka ?i?e
, nejv?t?i stat
p?edkolumbovske Ameriky
. ?i?e Ink? m?la centrum v dne?nim Peru, ale tahla se i dal na jih a sever. Potomci Ink? nadale ?iji v
Andach
tradi?nim zp?sobem ?ivota a tvo?i polovinu peruanske populace. Incke uzemi bylo podrobeno v
16. stoleti
?pan?lskem
a nasledn? na n?m vzniklo
mistokralovstvi Peru
, pod ktere pat?ila v?t?ina ?pan?lskych jihoamerickych kolonii. Nezavislost na Evrop? zem? vyhlasila v roce 1821, realn? ji ziskala roku 1824, po vojenskych kampanich
Jose de San Martina
a
Simona Bolivara
, zvla?t? pak po rozhodujici
bitv? u Ayacucha
. Pote pro?lo Peru obdobimi politickych nepokoj?, finan?nich krizi, valkou s Chile, jako? i fazemi stability a hospoda?skeho r?stu. Kli?ovou postavou ekonomickeho vzmachu na konci 20. stoleti byl prezident
Alberto Fujimori
, ktery si zarove? poradil s
maoistickymi
teroristy z hnuti
Sv?tla stezka
. Na druhou stranu byl obvin?n z poru?ovani lidskych prav a nasilneho potla?ovani opozice.
Peru je
republika
se
zastupitelskou demokracii
, rozd?lena do 25
region?
. Vyzna?uje se vysokou
biologickou diverzitou
, nebo? geografie zem? se m?ni od vyprahlych planin u
tichomo?skeho
pob?e?i, p?es hory
Andy
a? po
amazonsky de?tny prales
.
Je to
rozvojova zem?
se st?ednim
indexem lidskeho rozvoje
a mirou chudoby kolem 19 procent, nicmen? ma jeden z nejrychlej?ich pr?myslovych r?st? na sv?t?, v pr?m?ru 9,6 % ro?n?. Mezi hlavni hospoda?ske ?innosti pat?i tradi?n? zem?d?lstvi, rybolov, d?lni pr?mysl a vyroba textilu, nov? rozvijejicimi se obory jsou telekomunikace a biotechnologie. Zem? je sou?asti
Asijsko-pacifickeho hospoda?skeho spole?enstvi
a
Transpacifickeho partnerstvi
.
V Peru ?ije p?ibli?n? 32 milion? obyvatel r?znych narodnosti, v?etn? p?vodnich obyvatel Peru, Evropan?, Afri?an? a Asiat?.
[2]
A?koli je
?pan?l?tina
hlavnim jazykem, hodn? Peruanc? pou?iva
ajmar?tinu
a
ke?uan?tinu
, ktera je vedle ?pan?l?tiny take u?ednim jazykem. Tato sm?s kulturnich tradic ma za d?sledek velkou rozmanitost v oblastech um?ni, literatury, hudby a kuchyn?. Hlavnim nabo?enstvim je
k?es?anstvi
.
Nejstar?i d?kazy lidske ?innosti na tomto uzemi se datuji p?ibli?n? do roku 11 000 p?. n. l.
[3]
Nejstar?i znama peruanska kultura,
Norte Chico
(zvana te? Caral), vzkvetala v letech 3 000 a? 1 800 p?. n. l. podel Ticheho oceanu.
[4]
Jako dal?i se rozvijely kultury
Chavinska
,
Paracaska
,
Mo?icka
,
Nasca
,
Tiwanaku
,
Vari
a
?imu
. Nejvyznamn?j?i byl Chavin, tato kultura existovala zhruba v letech 900?200 p?. n. l. Jejim centrem a ob?adnim mistem bylo m?sto
Chavin de Huantar
. Byla to patrn? prvni jihoamericka kultura, ktera zpracovavala
zlato
.
[5]
Po padu Chavinu bylo nejd?le?it?j?im civiliza?nim centrem Vari, neboli Huarijska kultura. ?i?e Huari se za?ala rozvijet okolo roku 500 a existovala zhruba p?l stoleti. Po?et obyvatel hlavniho m?sta Huari se odhaduje na 40 000.
V 15. stoleti se
Inkove
seskupili do silneho statu a b?hem stoleti vytvo?ili
nejv?t?i ?i?i
v
p?edkolumbovske Americe
.
[6]
Incka ?i?e si postupn? podrobila v?echny ostatni andske narody nap?. roku 1475 ?i?i ?imu.
[7]
V
15. stoleti
Incka ?i?e
ovladala uzemi asi 3 000 000
km²
. Tato oblast dnes tvo?i velkou ?ast uzemi
Kolumbie
,
Ekvadoru
, Peru,
Bolivie
,
Argentiny
a
Chile
a byla propojena
rozlehlou siti cest
. Hlavni m?sto incke ?i?e bylo
Cuzco
le?ici v peruanskych horach. Krom? sve vojenske moci vynikali Inkove i v
architektu?e
(viz
Machu Picchu
). Jinak v?echny andske kultury byly zem?d?lske a vyu?ivaly
zavla?ovani
a terasy; d?le?ity byl rybolov a hospoda?eni s
velbloudovitymi
. Jeliko? tyto kultury nem?ly pojem o trhu nebo pen?zich, jejich spoluprace se spolehala na oboustrannost a p?erozd?lovani.
[8]
Na po?atku 16. stoleti Inckou ?i?i oslabila epidemie
ne?tovic
a ob?anska valka mezi bratry
Huascarem
a
Atahualpou
. Roku 1532 si Inky podrobili ?pan?l?ti
conquistado?i
pod vedenim
Francisca Pizarra
. Bylo vytvo?eno ?pan?lske
Mistokralovstvi Peru
. Nejvyznamn?j?im peruanskym mistokralem byl
Francisco de Toledo
, ktery provedl modernizaci celeho mistokralovstvi. Za jeho vlady byl popraven posledni exilovy
incky
vladce
Tupac Amaru I.
V roce 1780 rozpoutal
Tupac Amaru II.
(sve jmeno p?ijal na po?est posledniho inckeho vladce) indianske povstani proti ?pan?l?m, ktere si vy?adalo ?ivoty 100 tisic indian? a 30 tisic b?loch?.
[9]
B?hem
okupace
?pan?lska Napoleonem vypuklo dal?i povstani, tentokrat vedene
kreoly
, ale bylo take neusp??ne.
Peruanska valka za nezavislost
, neboli boj proti kolonialni ?pan?lske moci, vyvrcholila v roce 1821, kdy general
Jose de San Martin
vyhlasil nezavislost Peru. Mezi lety
1836
a?
1839
byla vytvo?ena
Peruansko-bolivijska konfederace
, ktera ale byla rozpu?t?na po pora?ce od separatisticke armady v Chile.
40. a? 60 leta 19. stoleti p?inesla kone?n? stabilitu a konsolidaci, diky vlad?
Ramona Castilly
. Ekonomicky r?st byl zalo?en zejmena na vyvozu
guana
. V 70. letech v?ak p?i?la ekonomicka krize, mj. kv?li nezvladnutemu velkorysemu projektu vystavby ?eleznice. Ne??astna leta vyvrcholila
druhou tichomo?skou valkou
s Chile (1879?1883), ktera skon?ila pora?kou Peru a ztratou peruanskych provincii
Arica
a Tacna. Po valce za?alo obdobi rekonstrukce statu, ale r?st p?inesl a? nastup prezidenta
Nicolase de Pieroly
roku
1895
.
P?evzeti u?adu
Augustem B. Leguiou
roku 1919 ukon?ilo serii aristokratickych vlad a nastolilo
autorita?sky re?im
. Leguia z?stal u moci jedenact let. Jeho vlada, znama jako
Oncenio
(jedenactileti), se vyzna?ovala velkorysymi socialnimi opat?enimi, kterymi si ziskal chude, ale take tvrdou politickou represi. Skon?ila roku
1930
vojenskym p?evratem
Luise Miguela Sancheze Cerra
, ktery zahajil obdobi vojenskych vlad (
junt
). Obnoveni
demokracie
roku
1939
a prvni prezidentske obdobi
Manuela Prada Ugartecheho
(1939?1945) p?ineslo obdobi klidu. Bylo p?eru?eno v roce 1948 osmiletou vladou (
Ochenio
) vojenskeho diktatora
Manuela Odriy
. Roku 1956 se k moci vratil Prado Ugarteche a byla znovu nastolena demokracie, ale byla znovu svr?ena vojenskym p?evratem roku 1962, ktery vedl
Ricardo Perez Godoy
. Vladou
Fernanda Belaunde Terryho
byla roku
1963
op?t obnovena demokracie. V roce 1968 provedly ozbrojene sily pod vedenim generala
Juana Velasca Alvarada
dal?i pu?. Alvarado provedl radikalni reformy, zestatnil velkou ?ast podnik?, volil siln? protiamerickou retoriku, ale podporu chudych obyvatel tim neziskal. V roce 1975 general
Francisco Morales Bermudez
Alvarada svrhl a dohli?el na obnoveni demokracie, co? roku 1980 znovu p?ivedlo do u?adu Fernanda Belaunde Terryho. Jeho druhe obdobi bylo ale zna?n? ne??astne. Chronicka
inflace
vedla v roce 1985 k padu peruanske m?ny. Ro?ni p?ijem na obyvatele klesl pod urove? roku 1960 a peruansky HDP poklesl o 20%. Ekonomicke turbulence 80. let prohloubily socialni nap?ti v Peru a ?aste?n? p?isp?ly ke vzestupu nasilnych venkovskych povstaleckych hnuti jako byla
maoisticka
Sv?tla stezka
. Krvava ob?anska valka mezi peruanskou armadou a Sv?tlou stezkou si vy?adala na 70 000 ob?ti. Dal?i nebezpe?nou skupinou byla
MRTA
(
Movimiento Revolucionario Tupac Amaru
).
Zem?t?eseni v Peru
v roce 1970 si vy?adalo p?es 66 000 ob?ti. Mezi ob??mi zem?t?eseni bylo take 14 ?len?
?eskoslovenske horolezecke expedice
, jejich? zakladni tabor byl zavalen sesuvem Huascaranu.
Politicka a ekonomicka krize p?ivedla roku 1985 do u?adu
Alana Garciu
, ktery se pokusil vy?e?it v?echny ekonomicke problemy zestatn?nim bank. Deziluze z teto politiky vedla k volb? pravicoveho
Alberta Fujimoriho
v roce 1990. Fujimory, syn
japonskych
p?ist?hovalc?, se stal nejvyrazn?j?i osobnosti modernich peruanskych d?jin. B?hem sve desetilete vlady definitivn? porazil teroristy, zkrotil inflaci, provedl zasadni ekonomicke reformy, v?etn? privatizace mnoha statnich spole?nosti, a vytvo?il p?iznive klima pro podnikani a investice. Jeho vlada v?ak nakonec skon?ila korup?nim skandalem. V roce 2009 byl Fujimori odsouzen k 25 let?m v?zeni za korupci a poru?ovani lidskych prav (?lo o n?ktere nezakonne praktiky p?i boji s levicovymi partyzany).
[10]
Fujimoriovci, sdru?eni ve stran?
Fuerza Popular
, vedene dcerou prezidenta
Keiko Fujimoriovou
, v?ak sehravaji v peruanske politickem systemu stale zasadni roli.
Problem korupce ov?em p?etrval. Fujimoriho nastupce
Alejandro Toledo
za ni byl zat?en roku 2019, jeho nastupce
Alan Garcia
se zast?elil ve stejnem roce, kdy? si pro n?j ?la policie, Garci?v nastupce
Ollanta Humala
byl nucen sledovat, jak jeho premierka
Ana Jaraova
musela opustit sv?j u?ad kv?li skandalu se sledovanim politik? a novina?? tajnou slu?bou.
Ve volbach roku 2016 zvit?zil
Pedro Pablo Kuczynski
ze strany
Peruanos Por el Kambio
(PPK). Parlamentni v?t?inu ziskali fujimoriovci, prezidentem se stal Kuczynski.
[11]
V ramci snahy o smir v zemi propustil z v?zeni Alberta Fujimoriho.
[12]
Brzy v?ak za?alo vy?et?ovani dal?iho korup?niho skandalu spojeneho s brazilskou stavebni firmou Odebrecht, ktere zasahlo i samotneho prezidenta a Kuczynski rezignoval.
[13]
Do prezidentskeho u?adu nastoupil dosavadni viceprezident
Martin Vizcarra
.
[14]
Plan na obnovu ekonomiky dostal tvrdy uder i pote, co na ja?e 2017 zasahl Peru extremni klimaticky jev
El Ni?o
.
[15]
O domov p?i?lo p?es 15 000 lidi, t??ce byla zasa?ena infrastruktura i zem?d?lstvi.
Peruanska vlajka je tvo?ena listem o pom?ru stran 2:3 se t?emi svislymi pruhy ? ?ervenym, bilym a ?ervenym.
Na statni vlajce je uprost?ed umist?ny ?tit ze statniho znaku z roku 1825, ktery obepinaji dv? zelene ratolesti,
vav?inova
a
palmova
, spojene dole ?ervenou stuhou.
Na vale?ne vlajce je znak uplny.
Peruansky statni znak existuje ve dvou variantach.
Escudo nacional
se pou?iva na ve?ejnych budovach a take na vale?ne vlajce,
Escudo de armas
je vyobrazen na statni vlajce a na mincich. ?tit je v obou p?ipadech stejny, Escudo nacional ma jako pozadi ?ty?i ?erveno-bilo-?ervene vlajky, z ka?de strany splyva podel ?titu jedna krat?i a jedna del?i, kde?to Escudo de armas je vrouben zleva
palmovou
a zprava
vav?inovou
ratolesti, ktere jsou svazany stuhou v narodnich barvach.
?tit znaku je rozd?len na t?i pole. V levem hornim je vyobrazena
viku?a
(divoky druh lamy) v p?irozene barv? na modrem pozadi, prave horni pole je bile se zelenou rostlinou
chinovniku
. Spodni polovina znaku je ?ervena a nese zlaty
roh hojnosti
.
Peruanskou hymnu (
?pan?lsky
Himno Nacional del Peru
) slo?il Jose Bernardo Alcedo. Autorem slov je Jose de la Torre Ugarte. Hymna byla p?ijata na zaklad? ve?ejne sout??e k p?ile?itosti vyhla?eni nezavislosti Peru v roce 1821.
Peru je t?eti nejv?t?i stat jihoamerickeho
kontinentu
. Je rozd?leno na t?i oblasti, ktere se tahnou ve sm?ru sever-jih. Na zapad? je
pou?? Sechura
, nej?ir?i na severu, kde je mnoho velkych pise?nych
dun
. Dale na jih je pob?e?i p?eva?n? skalnate se souvislym pasmem hor. Z peruanskych And proteka pou?ti asi 50 ?ek. Andy se zvedaji sm?rem do vnitrozemi a? do vy?ky p?es 5000 metr?. Nejvy??i horou je
Huascaran
(6768 m n. m.). Hlavni dv? horska pasma Kordiller, ktere maji dosud ?inne
sopky
a seismickou aktivitu, jsou rozd?lena vysoko polo?enou nahorni planinou, na ni? se nachazi jezero
Titicaca
(6900 km²).
Na vychodni stran? And se vrcholky pozvolna sva?uji do
amazonske ni?iny
, ktera zabira 62 % uzemi statu. Peru ma zhruba t?ikrat vice obyvatel ne? ?R, av?ak hustota obyvatelstva (po?et obyvatel na 1 km²) je nizka. V?t?ina obyvatel ?ije na uzkem pruhu zem? p?i pob?e?i
Ticheho oceanu
.
Peruanske narodni parky
(v roce 2014 celkem 13 park?) a dal?i chran?na uzemi pokryvaji necelych 17 % rozlohy statu.
Hlavni m?sto Peru je
Lima
. Limu zalo?il v roce
1535
?pan?lsky conquistador
Francisco Pizarro
. Po?et obyvatel hlavniho m?sta rychle vzrostl na 6,5 milion? lidi, kte?i sem p?i?li p?i putovani za praci. Bohati bydli v novych obytnych domech nebo vilach na p?edm?sti, chudi obyvaji
calampas
, rozlehle p?elidn?ne ?tvrt? chatr?i vyrostlych na periferii m?sta.
Jezero
Titicaca
se rozklada ve vy?ce 3812 m n. m., tak?e je nejvy?e polo?enou vodni nadr?i s pravidelnou
lodni dopravou
na sv?t?, a p?es hranici zasahuje do
Bolivie
. V jeho vodach od nepam?ti lovili mistni
Indiani
ryby. Indian?ti Uruove ?iji na jeze?e v obydlich postavenych na n?kolika desitkach um?lych ?rakosovych“ ostr?vk? z rostliny totora (botanicky sk?ipinec). Jejich tradi?ni ob?ivou je p?stovani
brambor
, jedne z mala u?itkovych rostlin plodicich v teto vy?ce, ryba?eni a lov ptak? ?ijicich na jeze?e a jeho b?ezich. V sou?asne dob? se p?eva?na ?ast z asi 1200 obyvatel ?ijicich na ostrovech ?ivi turismem a prodejem ru?n? vyrab?nych p?edm?t?.
Pasmo And d?li celou zemi do n?kolika klimatickych oblasti.
[16]
Na pou?tich p?i pob?e?i Ticheho oceanu je podnebi chladne a suche diky vlivu
Humboldtova proudu
, na severnim pob?e?i se diky vlivu jevu
El Nino
ob?as (jednou za p?t ?i ?est let) objevuji obdobi horka a vlhka. Podnebi And je vysokohorske a rozdilne podle nadmo?ske vy?ky. V severovychodni ?asti zem?, ktera spada do Amazonske ni?iny, je po cely rok horke a suche klima. Hlavni m?sto
Lima
le?ici nedaleko pob?e?i Ticheho oceanu ma lednovou pr?m?rnou teplotu 23 °C a ?ervencovou teplotu 16 °C. Ro?n? zde spadne pouze 50 mm sra?ek.
Peru je podle ustavy z roku 1979 republika s
prezidentskym systemem
. V roce 1992 rozpustil prezident
Alberto Fujimori
dvoukomorovy parlament. Nova
ustava
, ktera byla p?ijata v roce 1993 v referendu, zavedla jednokomorovy parlament a posilila moc prezidenta. Podle sou?asne ustavy je prezident hlavou statu a vlady. Je volen na p?t let lidovym hlasovanim a nem??e slou?it dv? po sob? jdouci obdobi. Prezident ov?em sam vlad? nep?edseda, ale jmenuje p?edsedu vlady a na jeho radu ministry. Hovo?i se tak n?kdy o poloprezidentskem systemu. Parlament, zvany Kongres republiky, je jednokomorovy a ma 130 ?len? volenych na p?t let. Hlasovani do parlamentu je povinne, pro v?echny ob?any ve v?ku 18 a? 70 let.
V
80. letech
v Peru probihala
teroristicka
kampa? partyzanskych skupin hnuti zvane
Sendero luminoso
(
Sv?tla stezka
), p?i ktere zem?elo n?kolik desitek tisic lidi. Extremiste cht?li nastolit komunisticky
maoisticky re?im
a ovladnout zemi prost?ednictvim teroru. Vra?dili odp?rce a zastra?ovali je bombovymi
atentaty
ve m?stech. V roce 1992 byl jejich v?dce
Abimael Guzman
zajat a uv?zn?n.
Peru je zapojeno do n?kolika projekt? a organizaci na poli
latinskoamericke integrace
. Je ?lenskym statem nap?. organizaci
Spole?enstvi latinskoamerickych a karibskych stat?
,
Unie jihoamerickych narod?
,
Pacificka aliance
,
Latinskoamericky hospoda?sky system
,
Latinskoamericke integra?ni sdru?eni
,
Andske spole?enstvi
a p?idru?enym statem
Mercosuru
.
Napjate jsou tradi?n? vztahy s Chile, s ni? prob?hlo v minulosti n?kolik valek. V roce 2005 Peru znovu zpochybnilo sve namo?ni hranice s Chile v Tichem oceanu.
[17]
Za Fujimoriho vlady se zhor?ily vztahy se Spojenymi staty a Evropou.
Peruanec
Javier Perez de Cuellar
byl v letech 1981?1991
generalnim tajemnikem OSN
.
Uzemi Peru je od 18. listopadu
2002
spravovano 25 regionalnimi vladami. Ka?da regionalni vlada spravuje jeden departement (po?et 24) a konstitu?ni provincii Callao. Departementy se dale d?li na provincie, ktere jsou tvo?eny distrikty. Celkem je cele uzemi rozd?leno do 196 provincii (od roku 2022) a 1874 okres?. Provincie Lima nespada pod ?adnou regionalni vladu.
Departamenty/regiony
:
Provincie:
Peruanska hospoda?ska politika za?ila ve 20. stoleti velke prom?ny. Vlada
Juana Velasca Alvarada
v letech 1968?1975 vyvlastnila zahrani?ni spole?nosti, zavedla planovanou ekonomiku a vytvo?ila velky statni sektor. Tato opat?eni ov?em nedokazala dosahnout ky?enych cil? lepe p?erozd?lit bohatstvi a ukon?it ekonomickou zavislost na rozvinutych zemich. Navzdory tomu nebyla zru?ena a? do 90. let, kdy vlada Alberta Fujimoriho za?ala ekonomiku prudce deregulovat a liberalizovat. Fujimoriho reformy zp?sobily trvaly hospoda?sky r?st od roku 1993, s vyjimkou poklesu po asijske finan?ni krizi v roce 1997.
Dnes je ekonomika Peru 48. nejv?t?im na sv?t? (
HDP v parit? kupni sily
). Od roku 2011 je jednou z nejrychleji rostoucich ekonomik planety. Od reforem v 90. letech 20. stoleti velmi posilil
index lidskeho rozvoje
, p?esto stale z?stava podstatn? ni??i ne? v p?ipad? souseda (a tradi?niho rivala) Chile, ktere ma tento index v Ji?ni Americe nejvy??i (Peru ?esty a? sedmy nejvy??i).
[18]
Hospoda?stvi je ji? postindustrialni - slu?by p?edstavuji 53% hrubeho domaciho produktu-
Hospoda?sky rozvoj je ov?em nerovnom?rny. Polovina
hrubeho domaciho produktu
vznika v metropolitni oblasti Limy, zbytek zem? slou?i p?edev?im k zem?d?lstvi a t??b? surovin. Problemem peruanske ekonomiky je, ?e stale stoji na exportu primarnich, nezpracovanych surovin. Poptavka po peruanskych nerostnych surovinach (m??, zinek, zlato) roste zejmena ze strany
?inske lidove republiky
. K dal?im problem?m pat?i korupce, nedostate?na infrastruktura a ??eda ekonomika", ktera zam?stnava 73 % ekonomicky aktivniho obyvatelstva a zp?sobuje nizky vyb?r dani. Na druhou stranu k tradi?nim zbranim peruanske ekonomiky pat?i nizke zadlu?eni (34 % HDP) a devizove rezervy, je? svym pom?rem k HDP (29 procent) pat?i dlouhodob? k nejvy??im v Latinske Americe i na sv?t?. Diky tomu je i velmi stabilni mistni m?na
sol
. Na rozdil od jinych jihoamerickych zemi neni platba
americkymi dolary
v maloobchodni siti b??na.
[19]
Silna domaci m?na je d?le?ita vzhledem k zavislosti na dovozu. Naopak ale komplikuje ?ivot exporter?m.
Hlavnimi obchodnimi partnery (k roku 2017) jsou ?ina (26 % exportu a 22 % importu) a Spojene staty americke (16 % vyvozu a 20 % dovozu).
[20]
Nejvyznamn?j?i exportni polo?ky jsou rudy m?di, zinku, jejich slitiny, maso a ryby, zemni plyn.
[21]
A?koliv Peru ma pouze 3 % orne p?dy, 36 % ekonomicky aktivnich obyvatel pracuje na farmach. 21 % p?dy se vyu?iva pro pastevectvi. Hlavnimi oblastmi p?stovani plodin jsou uzemi podel ?ek protekajicich pou?ti.
Cukrova t?tina
a
bavlnik
jsou hlavnimi obchodnimi plodinami, pro ob?ivu se p?stuje ry?e. Vinna reva, olivy, tabak, pomeran?e a banany se p?stuji v Andach, ve vy??ich polohach pak obiloviny, fazole, a brambory. Na vychodnich svazich se vyu?iva p?da pro chov
ovci
, lam a alpak. V zemi se p?stuje i
koka
.
Chladny
Humboldt?v proud
p?ina?i obrovske mno?stvi planktonu, co? je vyborna potrava pro ryby. Peru je jednim z nejv?t?ich producent? ryb s pr?m?rnym ro?nim ulovkem 45 milion? tun. Hlavnimi druhy ryb jsou
sardele
,
tu?ak
, makrelovite ryby a
sardinky
. Ka?dy 9. nebo 10. rok v?ak teply mo?sky proud
El Nino
naru?i rovnovahu organickeho ?ivota a ryby odpluji za potravou jinam. To samoz?ejm? t??ce postihuje ryba?sky pr?mysl.
Obrovske lesni plochy ve vnitrozemi jsou t??ko p?istupne a vyu?itelne. K p?eprav? n?kterych produkt? se vyu?ivaji ?eky a p?istav ve m?st?
Iquitos
.
Peru ma bohata nalezi?t? r?znych nerost?, zejmena
m?di
,
st?ibra
,
?eleza
a
zlata
a take
ropy
a uhli. Peru je druhe na sv?t? v produkci st?ibra, pate na sv?t? v produkci zlata (8,2 % sv?tove produkce
[22]
), v
Latinske Americe
prvni v produkci olova a druhe, co se ty?e m?di. Centrum t??by ?elezne rudy je
Marcona
na ji?nim pob?e?i, ropa se t??i v Amazonske ni?in?.
Mnoha pr?myslova odv?tvi souvisi se zpracovanim nerost? a jsou umist?na v oblasti And. Pr?mysl se rozviji ve m?stech na pob?e?i. V mnohych p?istavech je d?le?ita vyroba rybi mou?ky, hojn? roz?i?eny je pr?mysl potravina?sky a textilni. K dal?im odv?tvim pat?i vyroba cementu, oceli, stavba lodi, monta? aut aj. Hlavni pr?myslovou oblasti je Lima Callao, nebo? je zde soust?ed?no 70 % ve?kereho pr?myslu. 57 % elektricke energie dodavaji hydroelektrarny.
Pou?t?
p?i pob?e?i, zalesn?ne vnitrozemi a poho?i
And
p?sobi problemy v doprav?. D?le?ita je doprava letecka, a?koliv v?t?ina Peruanc? na ni nema prost?edky. Jedna z nejobdivuhodn?j?ich ?eleznic (transandska) sv?ta vede z Limy do vnitrozemi do La Oroya. M??i 170 km a p?ekonava vy?ku 4816 metr? nad mo?em. Silnice v Peru ?itaji kolem 137 000 km, ktere tvo?i t?i velke skupiny: dalnice, vnit?ni silnice a spojovaci sit?. To v?echno spojuje okresy a hlavni m?sta provincii. To zase dovoluje v?em ob?an?m cestovat svym autem nebo autobusem mnoha linek. Z 20 000 km ma pevny povrch. D?le?itou dopravni spojnici je
Panamericka dalnice
(3337 km).
Peruansky statisticky u?ad odhadl v roce 2018 po?et obyvatel na 32 162 184. Pr?m?rny popula?ni p?ir?stek pak na 1,07 %.
[19]
Podle peruanskeho s?itani z roku 1940 m?lo Peru sedm milion? obyvatel.
[23]
T?etina v?ech obyvatel ?ije v metropolitni oblast
Lima
?
Callao
(10 milion? lidi). V hlavnim m?st?
Lima
je to asi ?tvrtina. Vice ne? polovina obyvatel zem? je soust?ed?na na pob?e?i. Naproti tomu rozsahle oblasti Amazonie na vychod? jsou osidleny jen velmi ?idce. Ve m?stech ?ije 76,9 % obyvatelstva. Mezi nejv?t?i m?sta v Andach pat?i
Arequipa
,
Cuzco
a
Huancayo
. Dal?i d?le?ita m?sta jsou p?i pob?e?i ?
Callao
,
Trujillo
,
Chiclayo
,
Piura
a
Chimbote
.
Iquitos
je nejv?t?i amazonsky p?istav v zemi.
98 % obyvatelstva ma peruanske ob?anstvi, v pohrani?nich oblastech ?iji skupiny
Ekvadorc?
,
Bolivijc?
a
Brazilc?
bez ob?anstvi. V Peru ?ije tem?? milion etnickych ?i?an? a asi 100 tisic
Japonc?
, kte?i sem p?i?li koncem 19. stoleti. V roce 2018 do zem? p?i?la migra?ni vlna
Venezuelc?
prchajicich kv?li rozkladu sve zem? pod vladou
chavezist?
. Podle peruanskeho imigra?niho u?adu jich je p?es 800 tisic.
45 % obyvatelstva Peru jsou potomci p?vodnich Indian?, p?edev?im kmen?
Ke?ua
a Aymara. 37 % jsou mi?enci p?vodniho obyvatelstva a b?loch? (
mestici
), 15 % jsou b?lo?i (p?eva?n?
?pan?lskeho
p?vodu), 3 % ostatni. Ve vychodni
Amazonii
?ije 333 tisic domorodych indian? rozd?lenych do 32 etnickych skupin, mezi kterymi jsou nejv?t?i
Ashaninkaove
, jejich? populace se odhaduje na 51 tisic. V pralese ?ije i n?kolik civilizaci nekontaktovanych indianskych kmen?.
[24]
U?edni jazyky jsou dva, ?pan?l?tina a
ke?uan?tina
. Mluvi se v?ak te? vice ne? padesati domorodymi jazyky, nejv?t?i z nich je
ajmar?tina
, nasleduji jazyky aguaruna, ashaninka, shipibo-conibo, chayahuita ad.
Podle s?itani lidu z roku 2005 se 81,3 % Peruanc? hlasi k
?imskokatolickemu
nabo?enstvi, 12,5 % k
protestantismu
. Do k?es?anstvi mnoha lidi se ov?em prolinaji i staroindianske elementy.
V Lim? je nejstar?i
univerzita
v Latinske Americe, zalo?ena roku 1551.
[25]
Peruansky spisovatel
Mario Vargas Llosa
obdr?el v roce 2010
Nobelovu cenu za literaturu
, jako prvni Peruanec v historii.
[26]
V roce 1994 ziskal rovn??
Cervantesovu cenu
, nejpresti?n?j?i literarni ocen?ni ?pan?lsky mluviciho sv?ta, op?t jako prvni Peruanec a dosud jediny (k roku 2018).
[27]
K oce?ovanym autor?m pat?il i basnik
Cesar Vallejo
, ktery byl ?lenem skupiny peruanskych intelektual? zvanych Severni skupina (
Grupo Norte
).
[28]
Otcem zakladatelem peruanske literatury byl kronika?
Inca Garcilaso de la Vega
, prvni jihoamericky autor, ktery se prosadil v
Evrop?
. Novina? a filozof
Jose Carlos Mariategui
byl p?edstavitelem
marxismu
a m?l silny vliv na vyvoj cele
jihoamericke
levice
.
[29]
Spisovatele
Jose Maria Arguedas
nebo
Ciro Alegria
[30]
zachytili ve svych romanech ?ivot peruanskych indian?.
Slavnou zp?va?kou byla
Yma Sumacova
, opernim tenorem
Juan Diego Florez
. Jako ilustrator
fantasy
knih proslul
Boris Vallejo
. Re?iserka
Claudia Llosaova
ziskala v roce 2009 se svym filmem
Mleko ?alu
Zlateho medv?da
na
festivalu v Berlin?
.
[31]
Peru ma po Brazilii druhy nejv?t?i po?et pamatek na seznamu
sv?toveho kulturniho d?dictvi UNESCO
v Ji?ni Americe, zejmena diky ohromnemu mno?stvi poz?statk? indianskych kultur. Na seznam byla zapsana p?edkolumbovska m?sta
Cuzco
,
Machu Picchu
,
Chan Chan
,
Caral-Supe
a
Chavin de Huantar
,
geoglyfy na planin? Nazca a Pampas de Jumana
, historicke centrum Limy a kla?ter San Francisco de Lima, historicke centrum m?sta
Arequipa
a andsky system cest
Qhapaq Nan
.
[32]
Vysoko v horach
And
vystav?ne
Machu Picchu
bylo v 15. a 16. stoleti vyznamnym inckym m?stem. Opevn?ne sidlo uniklo pozornosti ?pan?lskych dobyvatel?, kte?i sem vtrhli v roce 1532, a z?stalo zapomenuto a? do roku 1911, kdy je objevil americky archeolog
Hiram Bingham
. Diky tomu je nejzachovalej?i inckou pamatkou. Zachovaly se zbytky kultovnich objekt? a 143 obytnych dom?.
[33]
Geoglyfy na nahorni plo?in? Nazca tvo?i vice ne? 300 obrazc?, tvo?enych sv?tlymi liniemi, vzniklymi odstran?nim tmav?iho vulkanickeho povrchu. Jednotlive obrazce jsou z?etelne a? p?i pohledu z letadla nebo balonu a dodnes neni jednozna?n? prokazano, z jakeho d?vodu byly vytvo?eny.
[34]
Hlavni centrum Incke ?i?e Cuzco le?elo na vychodnich svazich And ve vy?ce 3 400 metr?. Kdy? inckou metropoli spat?ili ?pan?l?ti kronika?i v 16. stoleti, napsali, ?e ?adne m?sto ve stare Evrop? se s ni nem??e srovnavat.
[35]
Hlavni inckou pamatkou je pevnost
Sacsayhuaman
. Roku 1536 se stala zakladnou povstani
Manco Capaca II.
proti ?pan?l?m, pote byla pobo?ena. Na ruinach inckeho Cuzca vystav?ly ?pan?le m?sto nove. Nejvyznamn?j?i k?es?anskou pamatkou je Katedrala Nanebevzeti Panny Marie.
Archeolo?ka a matemati?ka n?meckeho p?vodu
Maria Reicheova
se proslavila vyzkumem geoglyf? a petroglyf? na planin? Nazca, jejich m??eni a zkoumani zasv?tila cely ?ivot, p?i?em? byla zastankyni astronomicke interpretace teto starov?ke pamatky.
[36]
Ekonom
Hernando de Soto
je znamy svou praci v oboru informa?ni ekonomie. Je te? prezidentem Institutu pro svobodu a demokracii, vlivneho think-tanku zabyvajiciho se rozvojem zemi t?etiho sv?ta, sidliciho v Lim?. Vyznamnym matematikem specializujicim se na teorii ?isel je
Harald Helfgott
.
Peruanska kuchyn? vychazi z vliv? kuchyn?
Ink?
a dal?ich indianskych kmen?,
?pan?lske kuchyn?
,
?inske kuchyn?
,
africke kuchyn?
, ale i
italske
,
n?mecke
nebo
japonske kuchyn?
.
[37]
Mezi tradi?ni zakladni suroviny peruanske kuchyn? pat?i
brambory
(kterych je v
Peru
dostupnych stovky druh?),
kuku?ice
,
quinoa
,
lu?t?niny
a r?zne hlizy (jako je
oka
,
licho?e?i?nice
nebo
melok
). ?pan?le do Peru p?ivezli
p?enici
,
ry?i
,
citrony
a
hov?zi
,
vep?ove
a
ku?eci maso
.
[38]
[37]
Peruanske pokrmy byvaji typicky velmi pikantni, pou?iva se n?kolik druh?
chilli
(nejpopularn?j?i druh chilli je
aji
).
[38]
Typickou mistni specialitou je
ceviche
, tvo?i ji syrove ryby nebo
mo?ske plody
podavana pokapane citronem nebo limetkou a s chilli a bylinkami. Jako p?iloha se ?asto podavaji brambory. Ceviche se podava p?edev?im v pob?e?nich oblastech Peru. P?edev?im v horskych oblastech je oblibenym pokrmem pe?ene
mor?e
cuy
, podavane vcelku, ?asto s bramborami nebo
maniokem
. Oblibene jsou, jako i v jinych latinoamerickych zemich,
tamales
a
empanada
. Ze sladkosti je to dezert z
dyn?
picarones nebo mazamorra morada
,
ka?e z fialove kuku?ice ochucena
sko?ici
. Z palenek je oblibene
pisco
, pivo se va?i hlavn? z kuku?ice, z nealkoholickych napoj? je oblibena
chica morada
nebo
inca kola
.
Peru se zu?ast?uje olympijskych her od roku 1936 (a?koli ji? roku 1900 sout??il Peruanec
Carlos de Candamo
). Dosud ziskala jednu zlatou medaili (k roku 2018). Z londynskych her ji roku 1948 p?ivezl sportovni st?elec
Edwin Vasquez
. Take dv? ze t?i st?ibrnych medaili byly st?elecke (
Francisco Boza
,
Juan Giha
). Tu t?eti vybojovala
?enska volejbalova reprezentace
na
olympijskych hrach v Soulu roku 1988
. ?leny sin? slavy Mezinarodni volejbalove federace jsou
Cecilia Taitova
a
Gabriela Perez del Solarova
.
[39]
Peruanska fotbalova reprezentace
dvakrat vyhrala turnaj
Copa America
, v letech 1939 a 1975. Peruansky tenista
Alex Olmedo
vyhral roku 1959
Wimbledon
i
Australian Open
, reprezentoval ov?em Spojene staty. Roku 1987 byl uveden do mezinarodni tenisove Sin? slavy.
[40]
Tento seznam referenci pot?ebuje upravit.
Tento ?lanek obsahuje
reference
, ktere nemaji standardni formu. P?idejte prosim dopl?ujici informace a upravte je do podoby standardnich
citaci
. Pom??ete tim udr?et
ov??itelnost
a jednotny
vzhled a styl
?lank?.
- ↑
Sv?tova banka.
GDP per capita, PPP (current international $)
[online]. [cit. 2022-01-14].
Dostupne online
.
- ↑
El Peru tiene una poblacion de 31 millones 488 mil 625 habitantes.
www.inei.gob.pe
[online]. [cit. 2018-12-08].
Dostupne online
.
- ↑
Tom Dillehay
et al, "The first settlers", s. 20.
- ↑
Jonathan Haas et al, "Dating the Late Archaic occupation of the Norte Chico region in Peru", s. 1021.
- ↑
Chavin.
www.cojeco.cz
[online]. [cit. 2021-02-14].
Dostupne online
.
- ↑
Terence D'Altroy,
The Incas
, s. 2?3.
- ↑
V Peru na?li ritualni ob?adi?t?, kde v jednom dni ob?tovali 140 d?ti
. Novinky. 27. dubna 2018.
- ↑
Enrique Mayer,
The articulated peasant
, s. 47?68.
- ↑
Rebel a mytus Tupac Amaru
. Respekt. 10. srpna 1998.
- ↑
Exprezident Fujimori odsouzen jako vrah. 25 let
. Tyden. 7. dubna 2009.
- ↑
Fujimoriova p?iznala pora?ku. Novym prezidentem Peru bude ekonom Kuczynski.
iROZHLAS
[online].
?esky rozhlas
[cit. 2018-12-08].
Dostupne online
.
- ↑
Peruansky prezident Kuczynski omilostnil sveho p?edch?dce Fujimoriho.
www.echo24.cz
[online]. 2017-12-25 [cit. 2018-12-08].
Dostupne online
.
- ↑
Peruansky prezident Kuczynski oznamil rezignaci
. Novinky. 21. b?ezna 2018.
- ↑
Novym prezidentem Peru je Martin Vizcarra.
Novinky.cz
[online]. Borgis [cit. 2018-12-08].
Dostupne online
.
- ↑
Peru za?iva nejhor?i zaplavy za poslednich dvacet let.
?T24
[online]. ?eska televize [cit. 2018-12-08].
Dostupne online
.
- ↑
Peru - Ubicacion, geografia y clima
[online]. [cit. 2022-06-01].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2022-08-19. (?pan?lsky)
- ↑
Peru-Chile border row escalates.
news.bbc.co.uk
. 2005-11-04.
Dostupne online
[cit. 2018-12-08]. (anglicky)
- ↑
South America : HDI - Human Development Index by country - 2016.
en.actualitix.com
[online]. [cit. 2018-12-08].
Dostupne online
.
[
nedostupny zdroj
]
- ↑
a
b
Peru: Zakladni charakteristika teritoria.
www.businessinfo.cz
[online]. [cit. 2018-12-08].
Dostupne online
.
- ↑
Peru: Zahrani?ni obchod a investice.
www.businessinfo.cz
[online]. [cit. 2018-12-08].
Dostupne online
.
- ↑
Peru: NATIONAL NATIONAL ECONOMIC PROFILE
[online].
Hospoda?ska komise pro Latinskou Ameriku a Karibik
[cit. 2019-12-25].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
DEYL, Daniel. D?dicove krale Midase.
Tyden
. Leden 2009, ?is. 2/2009, s. 34?39.
- ↑
First results of the Peruvian population census conducted last year.
The Peru Telegraph
. 26 June 2018.
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 10 July 2018.
Je zde pou?ita ?ablona
{{
Cite news
}}
ozna?ena jako k ?pouze do?asnemu pou?iti“.
- ↑
"
Z prales? Amazonie se vyno?il neznamy kmen indian?. ?adaji o pomoc
".
iDNES.cz.
3. srpna 2014.
- ↑
Opatrny zem?pis (9. dil): Peru.
?esky rozhlas Plus
[online]. 2008-11-12 [cit. 2018-12-08].
Dostupne online
.
- ↑
Nobelovu cenu za literaturu ziskal Peruanec Mario Vargas Llosa.
Novinky.cz
[online]. Borgis [cit. 2018-12-07].
Dostupne online
.
- ↑
Vargas Llosa gano El Cervantes.
El Tiempo
[online]. 1994-11-29 [cit. 2021-02-14].
Dostupne online
. (spanish)
- ↑
Cesar Vallejo | Peruvian poet.
Encyclopedia Britannica
[online]. [cit. 2021-02-14].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
ANGOTTI, Thomas. The Contributions of Jose Carlos Mariategui to Revolutionary Theory.
Latin American Perspectives
. 1986, ro?. 13, ?is. 2, s. 33?57.
Dostupne online
[cit. 2021-02-14].
ISSN
0094-582X
.
- ↑
Ciro Alegria | Biography, Books, & Facts.
Encyclopedia Britannica
[online]. [cit. 2021-02-14].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
P?ekvapeni na Berlinale: Vyhral film mlade peruanske re?iserky.
iDNES.cz
[online]. 2009-02-14 [cit. 2018-12-07].
Dostupne online
.
- ↑
Peru - d?dictvi UNESCO.
www.mujpruvodce.cz
[online]. [cit. 2018-12-07].
Dostupne online
.
[
nedostupny zdroj
]
- ↑
100 let od objeveni Machu Picchu.
Novinky.cz
[online]. Borgis [cit. 2018-12-07].
Dostupne online
.
- ↑
Nazca je jedno z nejtajemn?j?ich mist sv?ta. Poznejte jeji ohromujici obrazce.
Novinky.cz
[online]. Borgis [cit. 2018-12-07].
Dostupne online
.
- ↑
Cuzco ? incky klenot, se kterym se evropska m?sta nemohla srovnavat.
Novinky.cz
[online]. Borgis [cit. 2018-12-08].
Dostupne online
.
- ↑
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1998/cislo-3/prelet-nad-planinou-nazca.html
- ↑
a
b
ALEXANDRA FIEDLEROVA. Peruanska kuchyn?: Specialni jidla, ktera musite ochutnat v Peru.
JenProCestovatele
[online]. 2018-05-02 [cit. 2020-05-04].
Dostupne online
.
- ↑
a
b
World Travel Guide
[online]. [cit. 2020-05-04].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Archivovana kopie.
www.volleyhall.org
[online]. [cit. 2019-05-14].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2020-05-29.
- ↑
International Tennis Hall of Fame: Alex Olmedo.
www.tennisfame.com
[online]. [cit. 2018-12-08].
Dostupne online
.
- ROEDL, Bohumir.
D?jiny Peru a Bolivie
. Praha: Nakladatelstvi lidove noviny, 2007.
ISBN
978-80-7106-839-6
.
- ROEDL, Bohumir.
Peru
. Praha: Libri, 2003.
ISBN
80-7277-205-8
.
- SLAVICKY, Stanislav.
Scenicke tradice Latinske Ameriky
. Praha : KANT - Karel Kerlicky, 2013. 136 s.
ISBN
978-80-7437-117-2
.
Staty a uzemi s ?lenstvim v
APEC
|
|
|