Peruanska republika Republica del Peru
vlajka znak
Hymna Somos libres, seamoslo siempre
Motto Firme y feliz por la union (Pevni a ??astni pro unii)
Geografie
Poloha Peru
Hlavni m?sto	Lima
Rozloha	1 285 216 km² ( 19. na sv?t? ) z toho 0,4 % vodni plochy
Nejvy??i bod	Nevado Huascaran (6768 m n. m.)
?asove pasmo	?5
Poloha	9°24′ j. ?. , 76° z. d.
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	34 068 259 ( 45. na sv?t? , odhad 2024 )
Hustota zalidn?ni	26,8 ob. / km² ( 185. na sv?t? )
HDI	▲ 0,762 (vysoky) ( 87. na sv?t? , 2022)
Jazyk	?pan?l?tina (u?edni), ke?uan?tina , ajmar?tina a dal?i jazyky
Nabo?enstvi	?im?ti katolici 76 %, jini 24 %
Statni utvar
Statni z?izeni	prezidentska republika
Vznik	28. ?ervence   1821 (nezavislost na ?pan?lsku )
Prezidentka	Dina Boluarteova
P?edseda vlady	Gustavo Adrianzen
M?na	Sol (PEN)
HDP /obyv. ( PPP )	15 310 [1] USD ( 100. na sv?t? , 2022)
Mezinarodni identifikace
ISO 3166-1	604 PER PE
MPZ	PE
Telefonni p?edvolba	+51
Narodni TLD	.pe
multimedialni obsah na Commons

Peru ( ?pan?lsky Peru , ke?uansky Piruw ), plnym nazvem Peruanska republika , je stat nachazejici se na severozapad? Ji?ni Ameriky . Jeho sousedy jsou Bolivie , Brazilie , Chile , Kolumbie a Ekvador . Hlavnim m?stem je Lima .

Na uzemi Peru sidlila jedna z nejstar?ich sv?tovych kultur Norte Chico ( 32. stoleti p?ed na?im letopo?tem ) a pozd?ji incka ?i?e , nejv?t?i stat p?edkolumbovske Ameriky . ?i?e Ink? m?la centrum v dne?nim Peru, ale tahla se i dal na jih a sever. Potomci Ink? nadale ?iji v  Andach tradi?nim zp?sobem ?ivota a tvo?i polovinu peruanske populace. Incke uzemi bylo podrobeno v 16. stoleti ?pan?lskem a nasledn? na n?m vzniklo mistokralovstvi Peru , pod ktere pat?ila v?t?ina ?pan?lskych jihoamerickych kolonii. Nezavislost na Evrop? zem? vyhlasila v roce 1821, realn? ji ziskala roku 1824, po vojenskych kampanich Jose de San Martina a Simona Bolivara , zvla?t? pak po rozhodujici bitv? u Ayacucha . Pote pro?lo Peru obdobimi politickych nepokoj?, finan?nich krizi, valkou s Chile, jako? i fazemi stability a hospoda?skeho r?stu. Kli?ovou postavou ekonomickeho vzmachu na konci 20. stoleti byl prezident Alberto Fujimori , ktery si zarove? poradil s maoistickymi teroristy z hnuti Sv?tla stezka . Na druhou stranu byl obvin?n z poru?ovani lidskych prav a nasilneho potla?ovani opozice.

Peru je republika se zastupitelskou demokracii , rozd?lena do 25 region? . Vyzna?uje se vysokou biologickou diverzitou , nebo? geografie zem? se m?ni od vyprahlych planin u tichomo?skeho pob?e?i, p?es hory Andy a? po amazonsky de?tny prales .

Je to rozvojova zem? se st?ednim indexem lidskeho rozvoje a mirou chudoby kolem 19 procent, nicmen? ma jeden z nejrychlej?ich pr?myslovych r?st? na sv?t?, v pr?m?ru 9,6 % ro?n?. Mezi hlavni hospoda?ske ?innosti pat?i tradi?n? zem?d?lstvi, rybolov, d?lni pr?mysl a vyroba textilu, nov? rozvijejicimi se obory jsou telekomunikace a biotechnologie. Zem? je sou?asti Asijsko-pacifickeho hospoda?skeho spole?enstvi a Transpacifickeho partnerstvi .

V Peru ?ije p?ibli?n? 32 milion? obyvatel r?znych narodnosti, v?etn? p?vodnich obyvatel Peru, Evropan?, Afri?an? a Asiat?. ^[2] A?koli je ?pan?l?tina hlavnim jazykem, hodn? Peruanc? pou?iva ajmar?tinu a ke?uan?tinu , ktera je vedle ?pan?l?tiny take u?ednim jazykem. Tato sm?s kulturnich tradic ma za d?sledek velkou rozmanitost v oblastech um?ni, literatury, hudby a kuchyn?. Hlavnim nabo?enstvim je k?es?anstvi .

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Nejstar?i d?kazy lidske ?innosti na tomto uzemi se datuji p?ibli?n? do roku 11 000 p?. n. l. ^[3] Nejstar?i znama peruanska kultura, Norte Chico (zvana te? Caral), vzkvetala v letech 3 000 a? 1 800 p?. n. l. podel Ticheho oceanu. ^[4] Jako dal?i se rozvijely kultury Chavinska , Paracaska , Mo?icka , Nasca , Tiwanaku , Vari a ?imu . Nejvyznamn?j?i byl Chavin, tato kultura existovala zhruba v letech 900?200 p?. n. l. Jejim centrem a ob?adnim mistem bylo m?sto Chavin de Huantar . Byla to patrn? prvni jihoamericka kultura, ktera zpracovavala zlato . ^[5] Po padu Chavinu bylo nejd?le?it?j?im civiliza?nim centrem Vari, neboli Huarijska kultura. ?i?e Huari se za?ala rozvijet okolo roku 500 a existovala zhruba p?l stoleti. Po?et obyvatel hlavniho m?sta Huari se odhaduje na 40 000.

V 15. stoleti se Inkove seskupili do silneho statu a b?hem stoleti vytvo?ili nejv?t?i ?i?i v p?edkolumbovske Americe . ^[6] Incka ?i?e si postupn? podrobila v?echny ostatni andske narody nap?. roku 1475 ?i?i ?imu. ^[7] V 15. stoleti Incka ?i?e ovladala uzemi asi 3 000 000 km² . Tato oblast dnes tvo?i velkou ?ast uzemi Kolumbie , Ekvadoru , Peru, Bolivie , Argentiny a Chile a byla propojena rozlehlou siti cest . Hlavni m?sto incke ?i?e bylo Cuzco le?ici v peruanskych horach. Krom? sve vojenske moci vynikali Inkove i v architektu?e (viz Machu Picchu ). Jinak v?echny andske kultury byly zem?d?lske a vyu?ivaly zavla?ovani a terasy; d?le?ity byl rybolov a hospoda?eni s velbloudovitymi . Jeliko? tyto kultury nem?ly pojem o trhu nebo pen?zich, jejich spoluprace se spolehala na oboustrannost a p?erozd?lovani. ^[8]

Na po?atku 16. stoleti Inckou ?i?i oslabila epidemie ne?tovic a ob?anska valka mezi bratry Huascarem a Atahualpou . Roku 1532 si Inky podrobili ?pan?l?ti conquistado?i pod vedenim Francisca Pizarra . Bylo vytvo?eno ?pan?lske Mistokralovstvi Peru . Nejvyznamn?j?im peruanskym mistokralem byl Francisco de Toledo , ktery provedl modernizaci celeho mistokralovstvi. Za jeho vlady byl popraven posledni exilovy incky vladce Tupac Amaru I. V roce 1780 rozpoutal Tupac Amaru II. (sve jmeno p?ijal na po?est posledniho inckeho vladce) indianske povstani proti ?pan?l?m, ktere si vy?adalo ?ivoty 100 tisic indian? a 30 tisic b?loch?. ^[9] B?hem okupace ?pan?lska Napoleonem vypuklo dal?i povstani, tentokrat vedene kreoly , ale bylo take neusp??ne.

Peruanska valka za nezavislost , neboli boj proti kolonialni ?pan?lske moci, vyvrcholila v roce 1821, kdy general Jose de San Martin vyhlasil nezavislost Peru. Mezi lety 1836 a? 1839 byla vytvo?ena Peruansko-bolivijska konfederace , ktera ale byla rozpu?t?na po pora?ce od separatisticke armady v Chile.

40. a? 60 leta 19. stoleti p?inesla kone?n? stabilitu a konsolidaci, diky vlad? Ramona Castilly . Ekonomicky r?st byl zalo?en zejmena na vyvozu guana . V 70. letech v?ak p?i?la ekonomicka krize, mj. kv?li nezvladnutemu velkorysemu projektu vystavby ?eleznice. Ne??astna leta vyvrcholila druhou tichomo?skou valkou s Chile (1879?1883), ktera skon?ila pora?kou Peru a ztratou peruanskych provincii Arica a Tacna. Po valce za?alo obdobi rekonstrukce statu, ale r?st p?inesl a? nastup prezidenta Nicolase de Pieroly roku 1895 .

P?evzeti u?adu Augustem B. Leguiou roku 1919 ukon?ilo serii aristokratickych vlad a nastolilo autorita?sky re?im . Leguia z?stal u moci jedenact let. Jeho vlada, znama jako Oncenio (jedenactileti), se vyzna?ovala velkorysymi socialnimi opat?enimi, kterymi si ziskal chude, ale take tvrdou politickou represi. Skon?ila roku 1930 vojenskym p?evratem Luise Miguela Sancheze Cerra , ktery zahajil obdobi vojenskych vlad ( junt ). Obnoveni demokracie roku 1939 a prvni prezidentske obdobi Manuela Prada Ugartecheho (1939?1945) p?ineslo obdobi klidu. Bylo p?eru?eno v roce 1948 osmiletou vladou ( Ochenio ) vojenskeho diktatora Manuela Odriy . Roku 1956 se k moci vratil Prado Ugarteche a byla znovu nastolena demokracie, ale byla znovu svr?ena vojenskym p?evratem roku 1962, ktery vedl Ricardo Perez Godoy . Vladou Fernanda Belaunde Terryho byla roku 1963 op?t obnovena demokracie. V roce 1968 provedly ozbrojene sily pod vedenim generala Juana Velasca Alvarada dal?i pu?. Alvarado provedl radikalni reformy, zestatnil velkou ?ast podnik?, volil siln? protiamerickou retoriku, ale podporu chudych obyvatel tim neziskal. V roce 1975 general Francisco Morales Bermudez Alvarada svrhl a dohli?el na obnoveni demokracie, co? roku 1980 znovu p?ivedlo do u?adu Fernanda Belaunde Terryho. Jeho druhe obdobi bylo ale zna?n? ne??astne. Chronicka inflace vedla v roce 1985 k padu peruanske m?ny. Ro?ni p?ijem na obyvatele klesl pod urove? roku 1960 a peruansky HDP poklesl o 20%. Ekonomicke turbulence 80. let prohloubily socialni nap?ti v Peru a ?aste?n? p?isp?ly ke vzestupu nasilnych venkovskych povstaleckych hnuti jako byla maoisticka Sv?tla stezka . Krvava ob?anska valka mezi peruanskou armadou a Sv?tlou stezkou si vy?adala na 70 000 ob?ti. Dal?i nebezpe?nou skupinou byla MRTA ( Movimiento Revolucionario Tupac Amaru ).

Krize roku 1985 p?ivedla do u?adu Alana Garciu , ktery se pokusil vy?e?it v?echny ekonomicke problemy zestatn?nim bank. Deziluze z teto politiky vedla k volb? pravicoveho Alberta Fujimoriho v roce 1990. Fujimory, syn japonskych p?ist?hovalc?, se stal nejvyrazn?j?i osobnosti modernich peruanskych d?jin. B?hem sve desetilete vlady definitivn? porazil teroristy, zkrotil inflaci, provedl zasadni ekonomicke reformy, v?etn? privatizace mnoha statnich spole?nosti, a vytvo?il p?iznive klima pro podnikani a investice. Jeho vlada v?ak nakonec skon?ila korup?nim skandalem. V roce 2009 byl Fujimori odsouzen k 25 let?m v?zeni za korupci a poru?ovani lidskych prav (?lo o n?ktere nezakonne praktiky p?i boji s levicovymi partyzany). ^[10] Fujimoriovci, sdru?eni ve stran? Fuerza Popular , vedene dcerou prezidenta Keiko Fujimoriovou , v?ak sehravaji v peruanske politickem systemu stale zasadni roli.

Problem korupce ov?em p?etrval. Fujimoriho nastupce Alejandro Toledo za ni byl zat?en roku 2019, jeho nastupce Alan Garcia se zast?elil ve stejnem roce, kdy? si pro n?j ?la policie, Garci?v nastupce Ollanta Humala byl nucen sledovat, jak jeho premierka Ana Jaraova musela opustit sv?j u?ad kv?li skandalu se sledovanim politik? a novina?? tajnou slu?bou.

Ve volbach roku 2016 zvit?zil Pedro Pablo Kuczynski ze strany Peruanos Por el Kambio (PPK). Parlamentni v?t?inu ziskali fujimoriovci, prezidentem se stal Kuczynski. ^[11] V ramci snahy o smir v zemi propustil z v?zeni Alberta Fujimoriho. ^[12] Brzy v?ak za?alo vy?et?ovani dal?iho korup?niho skandalu spojeneho s brazilskou stavebni firmou Odebrecht, ktere zasahlo i samotneho prezidenta a Kuczynski rezignoval. ^[13] Do prezidentskeho u?adu nastoupil dosavadni viceprezident Martin Vizcarra . ^[14]

Plan na obnovu ekonomiky dostal tvrdy uder i pote, co na ja?e 2017 zasahl Peru extremni klimaticky jev El Ni?o . ^[15] O domov p?i?lo p?es 15 000 lidi, t??ce byla zasa?ena infrastruktura i zem?d?lstvi.

Statni symboly [ editovat | editovat zdroj ]

Vlajka [ editovat | editovat zdroj ]

Peruanska vlajka je tvo?ena listem o pom?ru stran 2:3 se t?emi svislymi pruhy ? ?ervenym, bilym a ?ervenym.

Na statni vlajce je uprost?ed umist?ny ?tit ze statniho znaku z roku 1825, ktery obepinaji dv? zelene ratolesti, vav?inova a palmova , spojene dole ?ervenou stuhou. Na vale?ne vlajce je znak uplny.

Znak [ editovat | editovat zdroj ]

Peruansky statni znak existuje ve dvou variantach. Escudo nacional se pou?iva na ve?ejnych budovach a take na vale?ne vlajce, Escudo de armas je vyobrazen na statni vlajce a na mincich. ?tit je v obou p?ipadech stejny, Escudo nacional ma jako pozadi ?ty?i ?erveno-bilo-?ervene vlajky, z ka?de strany splyva podel ?titu jedna krat?i a jedna del?i, kde?to Escudo de armas je vrouben zleva palmovou a zprava vav?inovou ratolesti, ktere jsou svazany stuhou v narodnich barvach.

?tit znaku je rozd?len na t?i pole. V levem hornim je vyobrazena viku?a (divoky druh lamy) v p?irozene barv? na modrem pozadi, prave horni pole je bile se zelenou rostlinou chinovniku . Spodni polovina znaku je ?ervena a nese zlaty roh hojnosti .

Hymna [ editovat | editovat zdroj ]

Peruanskou hymnu ( ?pan?lsky Himno Nacional del Peru ) slo?il Jose Bernardo Alcedo. Autorem slov je Jose de la Torre Ugarte. Hymna byla p?ijata na zaklad? ve?ejne sout??e k p?ile?itosti vyhla?eni nezavislosti Peru v roce 1821.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Peru je t?eti nejv?t?i stat jihoamerickeho kontinentu . Je rozd?leno na t?i oblasti, ktere se tahnou ve sm?ru sever-jih. Na zapad? je pou?? Sechura , nej?ir?i na severu, kde je mnoho velkych pise?nych dun . Dale na jih je pob?e?i p?eva?n? skalnate se souvislym pasmem hor. Z peruanskych And proteka pou?ti asi 50 ?ek. Andy se zvedaji sm?rem do vnitrozemi a? do vy?ky p?es 5000 metr?. Nejvy??i horou je Huascaran (6768 m n. m.). Hlavni dv? horska pasma Kordiller, ktere maji dosud ?inne sopky a seismickou aktivitu, jsou rozd?lena vysoko polo?enou nahorni planinou, na ni? se nachazi jezero Titicaca (6900 km²).

Na vychodni stran? And se vrcholky pozvolna sva?uji do amazonske ni?iny , ktera zabira 62 % uzemi statu. Peru ma zhruba t?ikrat vice obyvatel ne? ?R, av?ak hustota obyvatelstva (po?et obyvatel na 1 km²) je nizka. V?t?ina obyvatel ?ije na uzkem pruhu zem? p?i pob?e?i Ticheho oceanu . Peruanske narodni parky (v roce 2014 celkem 13 park?) a dal?i chran?na uzemi pokryvaji necelych 17 % rozlohy statu.

Hlavni m?sto Peru je Lima . Limu zalo?il v roce 1535 ?pan?lsky conquistador Francisco Pizarro . Po?et obyvatel hlavniho m?sta rychle vzrostl na 6,5 milion? lidi, kte?i sem p?i?li p?i putovani za praci. Bohati bydli v novych obytnych domech nebo vilach na p?edm?sti, chudi obyvaji calampas , rozlehle p?elidn?ne ?tvrt? chatr?i vyrostlych na periferii m?sta.

Jezero Titicaca [ editovat | editovat zdroj ]

Jezero Titicaca se rozklada ve vy?ce 3812 m n. m., tak?e je nejvy?e polo?enou vodni nadr?i s pravidelnou lodni dopravou na sv?t?, a p?es hranici zasahuje do Bolivie . V jeho vodach od nepam?ti lovili mistni Indiani ryby. Indian?ti Uruove ?iji na jeze?e v obydlich postavenych na n?kolika desitkach um?lych ?rakosovych“ ostr?vk? z rostliny totora (botanicky sk?ipinec). Jejich tradi?ni ob?ivou je p?stovani brambor , jedne z mala u?itkovych rostlin plodicich v teto vy?ce, ryba?eni a lov ptak? ?ijicich na jeze?e a jeho b?ezich. V sou?asne dob? se p?eva?na ?ast z asi 1200 obyvatel ?ijicich na ostrovech ?ivi turismem a prodejem ru?n? vyrab?nych p?edm?t?.

Klimaticke podminky [ editovat | editovat zdroj ]

Pasmo And d?li celou zemi do n?kolika klimatickych oblasti. ^[16] Na pou?tich p?i pob?e?i Ticheho oceanu je podnebi chladne a suche diky vlivu Humboldtova proudu , na severnim pob?e?i se diky vlivu jevu El Nino ob?as (jednou za p?t ?i ?est let) objevuji obdobi horka a vlhka. Podnebi And je vysokohorske a rozdilne podle nadmo?ske vy?ky. V severovychodni ?asti zem?, ktera spada do Amazonske ni?iny, je po cely rok horke a suche klima. Hlavni m?sto Lima le?ici nedaleko pob?e?i Ticheho oceanu ma lednovou pr?m?rnou teplotu 23 °C a ?ervencovou teplotu 16 °C. Ro?n? zde spadne pouze 50 mm sra?ek.

Politicky system [ editovat | editovat zdroj ]

Peru je podle ustavy z roku 1979 republika s  prezidentskym systemem . V roce 1992 rozpustil prezident Alberto Fujimori dvoukomorovy parlament. Nova ustava , ktera byla p?ijata v roce 1993 v referendu, zavedla jednokomorovy parlament a posilila moc prezidenta. Podle sou?asne ustavy je prezident hlavou statu a vlady. Je volen na p?t let lidovym hlasovanim a nem??e slou?it dv? po sob? jdouci obdobi. Prezident ov?em sam vlad? nep?edseda, ale jmenuje p?edsedu vlady a na jeho radu ministry. Hovo?i se tak n?kdy o poloprezidentskem systemu. Parlament, zvany Kongres republiky, je jednokomorovy a ma 130 ?len? volenych na p?t let. Hlasovani do parlamentu je povinne, pro v?echny ob?any ve v?ku 18 a? 70 let.

Sv?tla stezka [ editovat | editovat zdroj ]

V  80. letech v Peru probihala teroristicka kampa? partyzanskych skupin hnuti zvane Sendero luminoso ( Sv?tla stezka ), p?i ktere zem?elo n?kolik desitek tisic lidi. Extremiste cht?li nastolit komunisticky maoisticky re?im a ovladnout zemi prost?ednictvim teroru. Vra?dili odp?rce a zastra?ovali je bombovymi atentaty ve m?stech. V roce 1992 byl jejich v?dce Abimael Guzman zajat a uv?zn?n.

Zahrani?ni vztahy [ editovat | editovat zdroj ]

Peru je zapojeno do n?kolika projekt? a organizaci na poli latinskoamericke integrace . Je ?lenskym statem nap?. organizaci Spole?enstvi latinskoamerickych a karibskych stat? , Unie jihoamerickych narod? , Pacificka aliance , Latinskoamericky hospoda?sky system , Latinskoamericke integra?ni sdru?eni , Andske spole?enstvi a p?idru?enym statem Mercosuru .

Napjate jsou tradi?n? vztahy s Chile, s ni? prob?hlo v minulosti n?kolik valek. V roce 2005 Peru znovu zpochybnilo sve namo?ni hranice s Chile v Tichem oceanu. ^[17] Za Fujimoriho vlady se zhor?ily vztahy se Spojenymi staty a Evropou.

Peruanec Javier Perez de Cuellar byl v letech 1981?1991 generalnim tajemnikem OSN .

Administrativni ?len?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Uzemi Peru je od 18. listopadu 2002 spravovano 25 regionalnimi vladami. Ka?da regionalni vlada spravuje jeden departement (po?et 24) a konstitu?ni provincii Callao. Departementy se dale d?li na provincie, ktere jsou tvo?eny distrikty. Celkem je cele uzemi rozd?leno do 196 provincii (od roku 2022) a 1874 okres?. Provincie Lima nespada pod ?adnou regionalni vladu.

Departamenty/regiony :

Provincie:

• Callao
• Lima

Ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

Peruanska hospoda?ska politika za?ila ve 20. stoleti velke prom?ny. Vlada Juana Velasca Alvarada v letech 1968?1975 vyvlastnila zahrani?ni spole?nosti, zavedla planovanou ekonomiku a vytvo?ila velky statni sektor. Tato opat?eni ov?em nedokazala dosahnout ky?enych cil? lepe p?erozd?lit bohatstvi a ukon?it ekonomickou zavislost na rozvinutych zemich. Navzdory tomu nebyla zru?ena a? do 90. let, kdy vlada Alberta Fujimoriho za?ala ekonomiku prudce deregulovat a liberalizovat. Fujimoriho reformy zp?sobily trvaly hospoda?sky r?st od roku 1993, s vyjimkou poklesu po asijske finan?ni krizi v roce 1997.

Dnes je ekonomika Peru 48. nejv?t?im na sv?t? ( HDP v parit? kupni sily ). Od roku 2011 je jednou z nejrychleji rostoucich ekonomik planety. Od reforem v 90. letech 20. stoleti velmi posilil index lidskeho rozvoje , p?esto stale z?stava podstatn? ni??i ne? v p?ipad? souseda (a tradi?niho rivala) Chile, ktere ma tento index v Ji?ni Americe nejvy??i (Peru ?esty a? sedmy nejvy??i). ^[18] Hospoda?stvi je ji? postindustrialni - slu?by p?edstavuji 53% hrubeho domaciho produktu-

Hospoda?sky rozvoj je ov?em nerovnom?rny. Polovina hrubeho domaciho produktu vznika v metropolitni oblasti Limy, zbytek zem? slou?i p?edev?im k zem?d?lstvi a t??b? surovin. Problemem peruanske ekonomiky je, ?e stale stoji na exportu primarnich, nezpracovanych surovin. Poptavka po peruanskych nerostnych surovinach (m??, zinek, zlato) roste zejmena ze strany ?inske lidove republiky . K dal?im problem?m pat?i korupce, nedostate?na infrastruktura a ??eda ekonomika", ktera zam?stnava 73 % ekonomicky aktivniho obyvatelstva a zp?sobuje nizky vyb?r dani. Na druhou stranu k tradi?nim zbranim peruanske ekonomiky pat?i nizke zadlu?eni (34 % HDP) a devizove rezervy, je? svym pom?rem k HDP (29 procent) pat?i dlouhodob? k nejvy??im v Latinske Americe i na sv?t?. Diky tomu je i velmi stabilni mistni m?na sol . Na rozdil od jinych jihoamerickych zemi neni platba americkymi dolary v maloobchodni siti b??na. ^[19] Silna domaci m?na je d?le?ita vzhledem k zavislosti na dovozu. Naopak ale komplikuje ?ivot exporter?m.

Hlavnimi obchodnimi partnery (k roku 2017) jsou ?ina (26 % exportu a 22 % importu) a Spojene staty americke (16 % vyvozu a 20 % dovozu). ^[20] Nejvyznamn?j?i exportni polo?ky jsou rudy m?di, zinku, jejich slitiny, maso a ryby, zemni plyn. ^[21]

Zem?d?lstvi [ editovat | editovat zdroj ]

A?koliv Peru ma pouze 3 % orne p?dy, 36 % ekonomicky aktivnich obyvatel pracuje na farmach. 21 % p?dy se vyu?iva pro pastevectvi. Hlavnimi oblastmi p?stovani plodin jsou uzemi podel ?ek protekajicich pou?ti. Cukrova t?tina a bavlnik jsou hlavnimi obchodnimi plodinami, pro ob?ivu se p?stuje ry?e. Vinna reva, olivy, tabak, pomeran?e a banany se p?stuji v Andach, ve vy??ich polohach pak obiloviny, fazole, a brambory. Na vychodnich svazich se vyu?iva p?da pro chov ovci , lam a alpak. V zemi se p?stuje i  koka .

Rybolov [ editovat | editovat zdroj ]

Chladny Humboldt?v proud p?ina?i obrovske mno?stvi planktonu, co? je vyborna potrava pro ryby. Peru je jednim z nejv?t?ich producent? ryb s pr?m?rnym ro?nim ulovkem 45 milion? tun. Hlavnimi druhy ryb jsou sardele , tu?ak , makrelovite ryby a sardinky . Ka?dy 9. nebo 10. rok v?ak teply mo?sky proud El Nino naru?i rovnovahu organickeho ?ivota a ryby odpluji za potravou jinam. To samoz?ejm? t??ce postihuje ryba?sky pr?mysl.

Lesnictvi [ editovat | editovat zdroj ]

Obrovske lesni plochy ve vnitrozemi jsou t??ko p?istupne a vyu?itelne. K p?eprav? n?kterych produkt? se vyu?ivaji ?eky a p?istav ve m?st? Iquitos .

T??ba [ editovat | editovat zdroj ]

Peru ma bohata nalezi?t? r?znych nerost?, zejmena m?di , st?ibra , ?eleza a zlata a take ropy a uhli. Peru je druhe na sv?t? v produkci st?ibra, pate na sv?t? v produkci zlata (8,2 % sv?tove produkce ^[22] ), v  Latinske Americe prvni v produkci olova a druhe, co se ty?e m?di. Centrum t??by ?elezne rudy je Marcona na ji?nim pob?e?i, ropa se t??i v Amazonske ni?in?.

Energie a pr?mysl [ editovat | editovat zdroj ]

Mnoha pr?myslova odv?tvi souvisi se zpracovanim nerost? a jsou umist?na v oblasti And. Pr?mysl se rozviji ve m?stech na pob?e?i. V mnohych p?istavech je d?le?ita vyroba rybi mou?ky, hojn? roz?i?eny je pr?mysl potravina?sky a textilni. K dal?im odv?tvim pat?i vyroba cementu, oceli, stavba lodi, monta? aut aj. Hlavni pr?myslovou oblasti je Lima Callao, nebo? je zde soust?ed?no 70 % ve?kereho pr?myslu. 57 % elektricke energie dodavaji hydroelektrarny.

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Pou?t? p?i pob?e?i, zalesn?ne vnitrozemi a poho?i And p?sobi problemy v doprav?. D?le?ita je doprava letecka, a?koliv v?t?ina Peruanc? na ni nema prost?edky. Jedna z nejobdivuhodn?j?ich ?eleznic (transandska) sv?ta vede z Limy do vnitrozemi do La Oroya. M??i 170 km a p?ekonava vy?ku 4816 metr? nad mo?em. Silnice v Peru ?itaji kolem 137 000 km, ktere tvo?i t?i velke skupiny: dalnice, vnit?ni silnice a spojovaci sit?. To v?echno spojuje okresy a hlavni m?sta provincii. To zase dovoluje v?em ob?an?m cestovat svym autem nebo autobusem mnoha linek. Z 20 000 km ma pevny povrch. D?le?itou dopravni spojnici je Panamericka dalnice (3337 km).

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Peruansky statisticky u?ad odhadl v roce 2018 po?et obyvatel na 32 162 184. Pr?m?rny popula?ni p?ir?stek pak na 1,07 %. ^[19]

T?etina v?ech obyvatel ?ije v metropolitni oblast Lima ? Callao (10 milion? lidi). V hlavnim m?st? Lima je to asi ?tvrtina. Vice ne? polovina obyvatel zem? je soust?ed?na na pob?e?i. Naproti tomu rozsahle oblasti Amazonie na vychod? jsou osidleny jen velmi ?idce. Ve m?stech ?ije 76,9 % obyvatelstva. Mezi nejv?t?i m?sta v Andach pat?i Arequipa , Cuzco a Huancayo . Dal?i d?le?ita m?sta jsou p?i pob?e?i ? Callao , Trujillo , Chiclayo , Piura a Chimbote . Iquitos je nejv?t?i amazonsky p?istav v zemi.

98 % obyvatelstva ma peruanske ob?anstvi, v pohrani?nich oblastech ?iji skupiny Ekvadorc? , Bolivijc? a Brazilc? bez ob?anstvi. V Peru ?ije tem?? milion etnickych ?i?an? a asi 100 tisic Japonc? , kte?i sem p?i?li koncem 19. stoleti. V roce 2018 do zem? p?i?la migra?ni vlna Venezuelc? prchajicich kv?li rozkladu sve zem? pod vladou chavezist? . Podle peruanskeho imigra?niho u?adu jich je p?es 800 tisic.

45 % obyvatelstva Peru jsou potomci p?vodnich Indian?, p?edev?im kmen? Ke?ua a Aymara. 37 % jsou mi?enci p?vodniho obyvatelstva a b?loch? ( mestici ), 15 % jsou b?lo?i (p?eva?n? ?pan?lskeho p?vodu), 3 % ostatni. Ve vychodni Amazonii ?ije 333 tisic domorodych indian? rozd?lenych do 32 etnickych skupin, mezi kterymi jsou nejv?t?i Ashaninkaove , jejich? populace se odhaduje na 51 tisic. V pralese ?ije i n?kolik civilizaci nekontaktovanych indianskych kmen?. ^[23] .

U?edni jazyky jsou dva, ?pan?l?tina a ke?uan?tina . Mluvi se v?ak te? vice ne? padesati domorodymi jazyky, nejv?t?i z nich je ajmar?tina , nasleduji jazyky aguaruna, ashaninka, shipibo-conibo, chayahuita ad.

Podle s?itani lidu z roku 2005 se 81,3 % Peruanc? hlasi k ?imskokatolickemu nabo?enstvi, 12,5 % k protestantismu . Do k?es?anstvi mnoha lidi se ov?em prolinaji i staroindianske elementy.

V Lim? je nejstar?i univerzita v Latinske Americe, zalo?ena roku 1551. ^[24]

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Peruansky spisovatel Mario Vargas Llosa obdr?el v roce 2010 Nobelovu cenu za literaturu , jako prvni Peruanec v historii. ^[25] V roce 1994 ziskal rovn?? Cervantesovu cenu , nejpresti?n?j?i literarni ocen?ni ?pan?lsky mluviciho sv?ta, op?t jako prvni Peruanec a dosud jediny (k roku 2018). ^[26] K oce?ovanym autor?m pat?il i basnik Cesar Vallejo , ktery byl ?lenem skupiny peruanskych intelektual? zvanych Severni skupina ( Grupo Norte ). ^[27] Otcem zakladatelem peruanske literatury byl kronika? Inca Garcilaso de la Vega , prvni jihoamericky autor, ktery se prosadil v Evrop? . Novina? a filozof Jose Carlos Mariategui byl p?edstavitelem marxismu a m?l silny vliv na vyvoj cele jihoamericke levice . ^[28] Spisovatele Jose Maria Arguedas nebo Ciro Alegria ^[29] zachytili ve svych romanech ?ivot peruanskych indian?.

Slavnou zp?va?kou byla Yma Sumacova , opernim tenorem Juan Diego Florez . Jako ilustrator fantasy knih proslul Boris Vallejo . Re?iserka Claudia Llosaova ziskala v roce 2009 se svym filmem Mleko ?alu Zlateho medv?da na festivalu v Berlin? . ^[30]

Pamatky [ editovat | editovat zdroj ]

Peru ma po Brazilii druhy nejv?t?i po?et pamatek na seznamu sv?toveho kulturniho d?dictvi UNESCO v Ji?ni Americe, zejmena diky ohromnemu mno?stvi poz?statk? indianskych kultur. Na seznam byla zapsana p?edkolumbovska m?sta Cuzco , Machu Picchu , Chan Chan , Caral-Supe a Chavin de Huantar , geoglyfy na planin? Nazca a Pampas de Jumana , historicke centrum Limy a kla?ter San Francisco de Lima, historicke centrum m?sta Arequipa a andsky system cest Qhapaq Nan . ^[31]

Vysoko v horach And vystav?ne Machu Picchu bylo v 15. a 16. stoleti vyznamnym inckym m?stem. Opevn?ne sidlo uniklo pozornosti ?pan?lskych dobyvatel?, kte?i sem vtrhli v roce 1532, a z?stalo zapomenuto a? do roku 1911, kdy je objevil americky archeolog Hiram Bingham . Diky tomu je nejzachovalej?i inckou pamatkou. Zachovaly se zbytky kultovnich objekt? a 143 obytnych dom?. ^[32]

Geoglyfy na nahorni plo?in? Nazca tvo?i vice ne? 300 obrazc?, tvo?enych sv?tlymi liniemi, vzniklymi odstran?nim tmav?iho vulkanickeho povrchu. Jednotlive obrazce jsou z?etelne a? p?i pohledu z letadla nebo balonu a dodnes neni jednozna?n? prokazano, z jakeho d?vodu byly vytvo?eny. ^[33]

Hlavni centrum Incke ?i?e Cuzco le?elo na vychodnich svazich And ve vy?ce 3 400 metr?. Kdy? inckou metropoli spat?ili ?pan?l?ti kronika?i v 16. stoleti, napsali, ?e ?adne m?sto ve stare Evrop? se s ni nem??e srovnavat. ^[34] Hlavni inckou pamatkou je pevnost Sacsayhuaman . Roku 1536 se stala zakladnou povstani Manco Capaca II. proti ?pan?l?m, pote byla pobo?ena. Na ruinach inckeho Cuzca vystav?ly ?pan?le m?sto nove. Nejvyznamn?j?i k?es?anskou pamatkou je Katedrala Nanebevzeti Panny Marie.

V?da [ editovat | editovat zdroj ]

Archeolo?ka a matemati?ka n?meckeho p?vodu Maria Reicheova se proslavila vyzkumem geoglyf? a petroglyf? na planin? Nazca, jejich m??eni a zkoumani zasv?tila cely ?ivot, p?i?em? byla zastankyni astronomicke interpretace teto starov?ke pamatky. ^[35] Ekonom Hernando de Soto je znamy svou praci v oboru informa?ni ekonomie. Je te? prezidentem Institutu pro svobodu a demokracii, vlivneho think-tanku zabyvajiciho se rozvojem zemi t?etiho sv?ta, sidliciho v Lim?. Vyznamnym matematikem specializujicim se na teorii ?isel je Harald Helfgott .

Kuchyn? [ editovat | editovat zdroj ]

Peruanska kuchyn? vychazi z vliv? kuchyn? Ink? a dal?ich indianskych kmen?, ?pan?lske kuchyn? , ?inske kuchyn? , africke kuchyn? , ale i italske , n?mecke nebo japonske kuchyn? . ^[36] Mezi tradi?ni zakladni suroviny peruanske kuchyn? pat?i brambory (kterych je v Peru dostupnych stovky druh?), kuku?ice , quinoa , lu?t?niny a r?zne hlizy (jako je oka , licho?e?i?nice nebo melok ). ?pan?le do Peru p?ivezli p?enici , ry?i , citrony a hov?zi , vep?ove a ku?eci maso . ^{[37] [36]} Peruanske pokrmy byvaji typicky velmi pikantni, pou?iva se n?kolik druh? chilli (nejpopularn?j?i druh chilli je aji ). ^[37] Typickou mistni specialitou je ceviche , tvo?i ji syrove ryby nebo mo?ske plody podavana pokapane citronem nebo limetkou a s chilli a bylinkami. Jako p?iloha se ?asto podavaji brambory. Ceviche se podava p?edev?im v pob?e?nich oblastech Peru. P?edev?im v horskych oblastech je oblibenym pokrmem pe?ene mor?e cuy , podavane vcelku, ?asto s bramborami nebo maniokem . Oblibene jsou, jako i v jinych latinoamerickych zemich, tamales a empanada . Ze sladkosti je to dezert z dyn? picarones nebo mazamorra morada , ka?e z fialove kuku?ice ochucena sko?ici . Z palenek je oblibene pisco , pivo se va?i hlavn? z kuku?ice, z nealkoholickych napoj? je oblibena chica morada nebo inca kola .

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Peru se zu?ast?uje olympijskych her od roku 1936 (a?koli ji? roku 1900 sout??il Peruanec Carlos de Candamo ). Dosud ziskala jednu zlatou medaili (k roku 2018). Z londynskych her ji roku 1948 p?ivezl sportovni st?elec Edwin Vasquez . Take dv? ze t?i st?ibrnych medaili byly st?elecke ( Francisco Boza , Juan Giha ). Tu t?eti vybojovala ?enska volejbalova reprezentace na olympijskych hrach v Soulu roku 1988 . ?leny sin? slavy Mezinarodni volejbalove federace jsou Cecilia Taitova a Gabriela Perez del Solarova . ^[38]

Peruanska fotbalova reprezentace dvakrat vyhrala turnaj Copa America , v letech 1939 a 1975. Peruansky tenista Alex Olmedo vyhral roku 1959 Wimbledon i Australian Open , reprezentoval ov?em Spojene staty. Roku 1987 byl uveden do mezinarodni tenisove Sin? slavy. ^[39]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Tento seznam referenci pot?ebuje upravit.

Tento ?lanek obsahuje reference , ktere nemaji standardni formu. P?idejte prosim dopl?ujici informace a upravte je do podoby standardnich citaci . Pom??ete tim udr?et ov??itelnost a jednotny vzhled a styl ?lank?.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ROEDL, Bohumir. D?jiny Peru a Bolivie . Praha: Nakladatelstvi lidove noviny, 2007. ISBN   978-80-7106-839-6 .  
• ROEDL, Bohumir. Peru . Praha: Libri, 2003. ISBN   80-7277-205-8 .  
• SLAVICKY, Stanislav. Scenicke tradice Latinske Ameriky . Praha : KANT - Karel Kerlicky, 2013. 136 s. ISBN   978-80-7437-117-2 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Hispanoamerika

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Peru na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? tematem je Peru
• Slovnikove heslo Peru ve Wikislovniku
• Peru - profil zem? [online]. Latinska Amerika Dnes [cit. 2011-11-18]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-10-20.  
• Peru - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-08-11. (anglicky)  
• Peru (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-08-23. (anglicky)  
• Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 ? Country Report [online]. Gutersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-05-21. (anglicky)  
• Bureau of Western Hemisphere Affairs. Background Note: Peru [online]. U.S. Department of State, 2010-09-30 [cit. 2011-08-09]. Dostupne online . (anglicky)  
• CIA . The World Factbook - Peru [online]. Rev. 2011-07-28 [cit. 2011-08-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2020-05-08. (anglicky)  
• Zastupitelsky u?ad ?R v Lim?. Souhrnna teritorialni informace: Peru [online]. Businessinfo.cz, 2011-07-03 [cit. 2011-08-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-08-12.  
• BURR, Robert N., a kol. Peru [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-09]. Dostupne online . (anglicky)  
• Peru: Prakticke informacie, alebo ako u?etri? nervy, ?as a peniaze. Dostupne online ^{[ nedostupny zdroj ]} (slovensky)

Staty a uzemi v  Ji?ni Americe
Nezavisle staty	Argentina ? Bolivie ? Brazilie ? Ekvador ? Guyana ? Chile ? Kolumbie ? Paraguay ? Peru ? Surinam ? Uruguay ? Venezuela
Sou?asti suverennich stat?	Francie : ( Francouzska Guyana ) ? Nizozemske kralovstvi ( Bonaire ? Saba ? Svaty Eustach )
Teritoria, kolonie a zavisla uzemi	Spojene kralovstvi : ( Falklandy ? Ji?ni Georgie a Ji?ni Sandwichovy ostrovy ) ? Nizozemske kralovstvi ( Aruba ? Curacao ? Svaty Martin )