Eugene Henri Paul Gauguin ( 7. ?ervna 1848 Pa?i? ? 8. kv?tna 1903 Atuona , Markezy ) byl francouzsky mali?, v?d?i osobnost postimpresionismu .

?ivot

Paul Gaiuguin se narodil 7. ?ervna 1848 antibonapartovskemu novina?i Clovisi Gauguinovi a Aline , rozene Tristanove , dce?i radikalni feministky Flory Tristanove .

Kdy? se roku 1852 dostal k moci Napoleon III. , rozhodl se Clovis pro jistotu i s man?elkou a dv?ma d?tmi, Marii a Paulem, odcestovat do Peru , kde m?la Aline p?ibuzne. Naro?nou plavbu v?ak Clovis nep?e?il.

U mat?inych p?ibuznych v Lim? pro?il Paul rane d?tstvi, ale po n?kolika letech se s nimi jeho matka nepohodla a i s d?tmi se roku 1854 vratila do Pa?i?e . Tam se Aline ujal bohaty burzian a sb?ratel um?ni Gustavo Arosa. Kdy? zem?ela, p?ijal Paulovu sestru Marii do svoji rodiny a Paula. Gaugin se p?ihlasil k obchodnimu namo?nictvu. V letech 1868 ? 1871 absolvoval namo?ni vojenskou slu?bu, po jejim ukon?eni ziskal praci u burzovniho makle?e Bertina, kde p?sobil jako u?ednika v jeho kancela?i. V tomto zam?stnani si Paul po?inal obdivuhodn? dob?e - byl zrovna ?as velkeho hospoda?skeho vzestupu a obchodnici na burze vyd?lavali obrovske penize.

V te dob? za?al ve volnem ?ase malovat a socha?it. Take nakupoval obrazy prozatim zatracovanych impresionist?, se kterymi, zvla?te pak s Pissarrem , se seznamil v Arosov? rodin?.

Jeho prvni a jedinou ?enou se stala Danka Mette-Sofie Gadova, se kterou se o?enil roku 1873 . S ni m?l ?ty?i syny ( Emil , Clovis , Jean-Rene a Paul Rollon zvany Pola ) a dceru Aline . Take diky ni Gauguin ze svych vyd?lk? nenashroma?dil v?t?i mno?stvi pen?z, proto?e Mette je obratn? utracela.

Kdy? pak nastal propad na burze (1883), Paul p?i?el o praci a jejich man?elstvi se zhroutilo. Kdy? Mette zjistila, ?e ji a d?ti hodla ?ivit malovanim, odjela zp?t do sve vlasti. Paul se pote protloukal jak mohl, ze zbohatlika se stal tulak. ?it v Pa?i?i pro n?j bylo p?ili? nakladne, proto v te dob? ?asto pobyval a maloval v Bretani v m?st? Pont-Aven . Velke pokroky ve sve tvorb? ale ned?lal, stale se dr?el k obrazu svemu pozm?n?neho impresionismu.

Po n?jake dob? se s p?itelem Lavalem vydali za praci u?ednika do St?edni Ameriky, kde sm?rem od p?istavu Colon probihal prvni pokus o stavbu Panamskeho pr?plavu . Brzy v?ak praci v ot?esn? ?pinavem p?istavu nemohli snest a uchylili se na ostrov Martinik . B?hem pobytu na tomto ostrov? namaloval Gauguin jen 12 platen, ale na t?ch je vid?t velky pokrok v hledani sebe sama (nap?iklad platno Pod mangovniky ).

Po navratu ?il st?idav? v Pa?i?i a Pont-Avenu, ale ?ivot v Evrop? jej za?al znechucovat. V te dob? do?lo k osudovemu setkani: galerista Theo van Gogh Gauguinovi p?edstavil sveho bratra Vincenta . Theo navrhl, aby oba mali?i zkusili vest spole?nou domacnost va Vincentov? oblibenem m?st? Arles , ale jejich nedlouhe sou?iti skon?ilo absolutni katastrofou, kdy? se van Gogh pokusil na Gauguina zauto?it no?em a pote se sam zmrza?il.

Gauguin se op?t uchylil do Bretan?, ale atmosfera v Pont-Avenu, ktery se mezi tim stal oblibenym cilem um?lc? i vyletnik?, mu p?estala vyhovovat, a proto se tentorkat usadil v ryba?skem Le Pouldu. Kv?li nevyda?enym finan?nim spekulacim a naslednymi dluhy se rozhodl uniknout na Tahiti , podle jeho p?edstav stale civilizaci nedot?eneho tropickeho raje. V pa?i?ske auk?ni sini u Drouota aukci svych d?l, ktera mu vynesla dost na cestu a p?ibli?n? t?i roky ?ivota v Tichomo?i.

Po p?ijezdu se usadil v m?st? Papeete , spravnim centru Tahiti, ale to brzy vym?nil za vesnici Mataica. Na?el si domorodou ?enu Teha'amanu jako milenku a modelku pro sve obrazy.

Kdy? mu do?ly vyd?lane penize, vratil se da Pa?i?e uspo?adal prodejni vystavu svych d?l, ktera v?ak nebyla tak usp??na jako dra?ba p?ed odjezdem. Zavital do milovane Bretan?, kde se v p?istavu Concarneau p?ipletl do rva?ky a utrp?l te?kou zlomeninu nohy. Take diky postupujici syfilid? se mu toto zran?ni ji? nikdy pln? nezhojilo.

Roku 1897 se pokusil o sebevra?du, ale byl zachran?n. P?est?hoval se na maly ostrov Hiva-Oa v Markezach , kde zem?el. Tentokrat m?l, se zastavkou na Tahiti, nami?eno na Markezy . Galerista Vollard se uvolil mu posilat pravidelnou apana? ve vy?i, ktera na Markezach znamenala slu?ny p?ijem. Navzdory klidnemu ?ivotu bez existen?nich problem? se jeho syfilida rychle zhor?ovala a mali? se stal zavislym na uklid?ujicim morfiu a alkoholu.

Paul Gauguin zem?el 8. kv?tna 1903 na zastavu srdce.

Dilo

Paul Gauguin vy?el z impresionismu , ale postupn? si vytvo?il vlastni osobity styl.

Sv?j prvni obraz ? Lesik ve Viroflay ? vytvo?il v roce 1876 . Pote se stava ?akem Camilla Pissarra .

Diky kratkemu pobytu na Martiniku nalezl vlastni styl, co? dokazuje obraz ?luty Kristus .

Po navratu do Francie ziskal obdiv a uznani. Jednim z jeho p?ivr?enc? je i Vincent van Gogh . N?jaky ?as ?il v Bretani , ale po?ad musel myslet na exoticke kraje, a proto odcestoval na Tahiti . Na obrazech Tahitske ?eny a Arearea se sna?i ukazat Tahiti jako raj nezka?eny civilizaci.

Mezi jeho vrcholna dila pat?i U? nikdy ( 1897 ) a Divky s kv?ty mangovniku ( 1899 ).

Galerie dal?ich znamych d?l

• 
  Autoportret s kloboukem (1893)
• 
  Vid?ni po kazani: Jakub zapasi s and?lem (1888)
• 
  Mu? se sekyrou (1891)
• 
  Te Rerioa (Sen) (1897)
• 
  Ia orana, Maria (1891)
• 
  Divky s kv?ty manga (1899)
• 
  ?luty Kristus (1889)
• 
• 
• 
• 
• 

Galerie Paul Gauguin na Wikimedia Commons

• • Lokalni ?ablona odkazuje na jinou galerii Commons ne? p?i?azena polo?ka Wikidat:
    • Lokalni odkaz: Category:Paul_Gauguin
    • Wikidata : c:Paul Gauguin

?ablona:Link FA