Opot?ebovaci valka
konflikt : Arabsko-izraelske valky , studena valka
Boje se soust?edily hlavn? okolo Suezu
Trvani	?erven 1967 - 7. srpna 1970
Misto	Sinajsky poloostrov (pod izraelskou kontrolou)
P?i?iny	Arabska pora?ka b?hem ?estidenni valky , Egypt op?t neuznal Izrael podle chartumske rezoluce
Vysledek	Ob? strany ji pova?uji za vit?znou
Strany
Izrael Izrael Egypt SSSR [1] Kuba Kuba OOP Jordansko Syrie
Velitele
Levi E?kol Jigal Alon Zalman ?azar Chajim Bar-Lev Mordechaj Hod Uzi Narkis Gamal Nasir Ahmad Ismail Ali Anvar as-Sadat Saad El Shazly Abdul Munim Riad † Nikolaj Jur?enko †
Sila
275 000 (v?etn? rezerv) Egypt : 200 000 SSSR : 10 700?15 000 [2] Jordansko : 15 000 [3] OOP : 900-1 000 [4] [5]
Ztraty
594 [6] -1 424 [7] vojak? 127 civilist? [6] 2,659 zran?nych [6] 14 [8] ?30 [9] letadel 1 torpedoborec 4 tanky 2 polopasy 2 obrn?ne vozy Egypt : 2 882 [10] -10 000 [8] vojak? a civilist? 6 285 zran?nych [11] 60 [9] ?114 [12] letadel OOP : 1 828 mrtvych 2 500 zajatc? [13] Jordansko : 84 mrtvych 250 zran?nych 4 zajatci 30 tank? 2 letadla SSSR : 58 mrtvych [14] 4?5 letadel Kuba : 180 mrtvych 250 zran?nych [15] Syrie : 500 mrtvych [16]
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Opot?ebovaci valka ( hebrejsky ????????? ???????????? ‎, arabsky ??? ????????? ‎), te? ?tvrta arabsko-izraelska valka , vy?erpavaci valka , v Egypt? nazyvana valka za vy?erpani Izraele ( harb al-istinzaf ) byla arabsko-izraelskou valkou v letech 1967?1970.

Valka za?ala kratce po ukon?eni ?estidenni valky 21. ?ijna 1967 potopenim izraelskeho torpedoborce Ejlat dv?ma raketovymi ?luny egyptskeho namo?nictva . Pokra?ovala seriemi lokalnich pohrani?nich incident?, utok? a sabota?i , ktere v?ak nebyly spojeny s klasickymi frontovymi boji a obsazovanim uzemi. Skon?ila vyhla?enim p?im??i 7. srpna 1970 , se ztratami na obou stranach (arabske ztraty byly v?t?i). Na arabske stran? se konfliktu u?astnily Egypt , Jordansko a ozbrojene skupiny z Organizace pro osvobozeni Palestiny (OOP).

Datum 21. ?ijen 1967 je nej?ast?ji uvad?nym za?atkem opot?ebovaci valky. N?kte?i historikove ale pova?uji za za?atek teto valky ?ervenec 1967, tj. m?sic po ukon?eni ?estidenni valky ?i a? 27. b?ezen 1969 kdy prezident Gamal Nasir oficialn? zru?il p?im??i. ^[17] N?kte?i u?astnici, zejmena na egyptske stran?, pova?uji opot?ebovaci valku za sou?ast jednoho konfliktu, ktery zahrnuje ?estidenni valku, opot?ebovaci valku a jomkipurskou valku . Zpochyb?ovano je i datum ukon?eni valky.

Situace p?ed za?atkem valky [ editovat | editovat zdroj ]

Drtiva prohra koalice arabskych stat? b?hem ?estidenni valky m?la za nasledek ohro?eni vladnoucich re?im? v Egypt? a Syrii . 9. ?ervna 1967 Nasir dokonce nabidl svou demisi, ktera byla ale na lidovych demonstracich odmitnuta. Nasir hned na to p?iznal svou spoluvinu a sesadil vrchniho velitele egyptskych ozbrojenych sil Abd al-Hakima Amira. Ten se pokusil tomuto rozhodnuti postavit spole?n? s dal?imi d?stojniky, jejich jednani ale bylo ozna?eno za p?ipravu vojenskeho p?evratu. Amir byl zat?en a 14. ?ijna spachal ve v?zeni sebevra?du . Nasledn? Nasir provedl velkou ?istku v egyptske armad?, b?hem ktere bylo sesazeno 300 vysokych d?stojnik? v?etn? 15 general?. ^[18] V Syrii do?lo k odvolani velitele tzv. Lidove armady Chalida al-D?undiho a k ?istkam uvnit? vladnouci strany Baas . Jordansky kral Husajn jako jediny vid?l, ?e vychodiskem neni je?t? v?t?i p?iklon k SSSR , ale jednani o miru s Izraelem. K tomu byl ale ochoten pouze za p?edpokladu, ?e se Izrael zava?e vydat alespo? v?t?i ?ast obsazenych uzemi, co? Izrael odmitl. ^[19]

Snadnym vit?zstvim a uzemnimi zisky byl zasko?en i Izrael. Izraelska vlada p?edpokladala, ?e stejn? jako v roce 1956 po Suezske krizi bude nucena ziskana uzemi vratit, a proto ani nem?la p?ipravene plany co si s nimi po?it. Objevily se dva navrhy, podle kterych by Izrael Golanske vy?iny a Sinaj vratil vym?nou za garance miru ?i by si je ponechal, p?i?em? by Palestinc?m z t?chto uzemi byla nabidnuta autonomie (nikoliv nezavislost). Dal?i obsazene uzemi, Zapadni b?eh Jordanu a zejmena Vychodni Jeruzalem byl mnoha ?idy vniman jako tzv. Erec Jisrael , p?i?em? ale toto uzemi obsahovalo naprostou p?evahu palestinskeho obyvatelstva. K dal?im negativ?m pat?ila nevra?ivost sv?tove ve?ejnosti v??i Izraeli (zejmena kv?li obsazeni Vychodniho Jeruzalema) a embargo na vojensky material vyhla?ene Francii proti Izraeli.

Sov?tsky svaz, jako velmocensky spojenec arabskych stat? t??ce nesl jejich pora?ku v ?estidenni valce, ale zarove? byl p?ipraven znovuvyzbrojit tyto zem?. Sov?tske vedeni si sice bylo v?domo, ?e p?edev?im Nasir v ?adnem p?ipad? nehodla p?ijmout sou?asny stav (tzn. ztratu presti?e v o?ich arabskeho sv?ta a ztratu uzemni) a ziskane zbran? hodla pou?it v nove valce proti Izraeli. Zarove? ale necht?lo riskovat odklon t?chto zemi k Spojenym stat?m . Materialni pomoc se rozhodl poskytnout i p?es to, ?e se podstatn? zvy?ila pravd?podobnost p?imeho st?etu SSSR a USA v regionu. 21. ?ervna p?i nav?t?v? sov?tske delegace v Egypt? nabidl toti? Nasir Sov?tskemu svazu spole?ne sov?tsko-egyptske ta?eni proti Izraeli a pod?izeni egyptskeho letectva sov?tskemu veleni. To bylo ale sov?tskymi p?edstaviteli odmitnuto. ^[20] Spojene staty vit?zstvi Izraele v ?estidenni valce p?ivitaly, proto?e v?ak toto vit?zstvi ziskal bez cizi pomoci, panovaly v USA obavy z mo?ne neustupnosti ?idovskeho statu.

29. srpna a? 1. za?i 1967 se na podn?t egyptskeho prezidenta Nasira uskute?nil v Chartumu arabsky summit, ktery sice p?ipustil, ?e valkou posti?ene arabske zem? mohou vyjednavat o miru, ale zarove? p?ijal zasady o neuznani Izraele a nevyjednavani s Izraelem. ^[21]

Prolog k valce [ editovat | editovat zdroj ]

Od ukon?eni ?estidenni valky probihaly v Egypt? diskuse o zp?sobu valky, kterym by bylo mo?ne Izrael porazit. Nakonec byla p?ijata varianta vy?erpavaci valky, ktera m?la za ukol Izrael postupn? oslabit rostoucim tlakem a teprve potom zahajit hlavni utok. K prvnim ozbrojenym konflikt?m za?alo dochazet ji? za?atkem podzimu. Proto?e Egypt nepovolil Izraeli proplouvat Suezskym pr?plavem , ost?elovalo izraelske d?lost?electvo egyptske lod? ?istici pr?plav od vrak?. Zarove? do Egypta a Syrie plynuly dodavky zbrani. Egypt navic za pomoci tisic? (uvadi se 15 a? 20 tisic) ^[22] sov?tskych poradc? provad?l modernizaci sve armady a p?estavbu jeji koncepce.

Vyzbroj [ editovat | editovat zdroj ]

Vyzbroj armad obou zemi, jak Egypta tak Izraele se b?hem opot?ebovaci valky m?nila, jak p?ichazely nove zbrojni dodavky jak ze Sov?tskeho svazu (do Egypta), tak z USA (do Izraele).

Izrael [ editovat | editovat zdroj ]

IOS byla vybavena americkymi protileteckymi raketami Hawk a tanky M48 Patton . Po zavedeni francouzskeho embarga na zbran? po ?estidenni valce sice Izrael nedostal ji? zaplacene stihaci bombardery Mirage 5 (50 stroj?), ale pote, co se obratil na USA , dostal bitevniky A-4H Skyhawk . ^[23] Pozd?ji (v zim? 1969?1970) byly do vyzbroje zavedeny vykonne stihaci bombardery F-4E Phantom II . Nadale v?ak ve vyzbroji z?stavaly i francouzske Mirage III , jejich? provoz byl zaji??ovan s pomoci Jihoafricke republiky .

Do vyzbroje pance?ovych jednotek bylo na p?echodnou dobu (do dokon?eni vyvoje izraelskeho tanku Merkava ) zahrnuto 200 ko?istnych T-54 a T-55 . V USA byly nakoupeny tanky M60 Patton . K dal?im tank?m ve vyzbroji IOS pat?ily star?i Shermany a Centuriony s dodate?n? namontovanymi 105mm kanony. Dale byly nakupovany (v USA) samohybne kanony M-109 a M-107.

Co se tykalo p?chotnich zbrani byla situace ?patna; izrael?ti vojaci byli vybaveni starymi samonabijecimi pu?kami FN , samopaly Uzi , ?i dokonce opakova?kami Mauser 98 .

Egypt [ editovat | editovat zdroj ]

Egyptske letectvo bylo vybaveno sov?tskymi stihacimi letouny MiG-21 a stihacimi bombardery Su-7

P?chota byla standardn? vybavena sov?tskymi uto?nymi pu?kami AK-47 .

Za?atek valky [ editovat | editovat zdroj ]

Za za?atek valky je obvykle pova?ovano potopeni vlajkove lodi izraelskeho vojenskeho namo?nictva , torpedoborce Ejlat 21. ?ijna 1967 raketami odpalenymi ze dvou egyptskych raketovych ?lun? . ^{[24] [25]}

21. ?ijna v 17:32 byl torpedoborec Ejlat nachazejici se pobli? Port Saidu zasa?en nejmen? dv?ma raketami P-15 Termit (NATO: SS-N-2 Styx ) z raketovych ?lun? ?504“ a ?501“ sov?tske vyroby projektu 183R (NATO: Komar ) . Ejlat zachvatil po?ar a lo? se nachylila na bok. Zachranna akce izraelskeho namo?nictva musela byt po dvou hodinach p?eru?ena, proto?e Ejlat se stal znovu cilem raketoveho utoku. Zahynulo 47 namo?nik?, 90 jich bylo zran?no (ze 199). ^{[24] [25]}

25. ?ijna odpov?d?l Izrael masivni d?lost?eleckou palbou na ropne rafinerie v egyptskem m?st? Suez a take m?sta Isma'ilija a Kantara . V rafineriich n?kolik tydn? zu?ily rozsahle po?ary, ktere paralyzovaly egyptske hospoda?stvi. ^[21] Z ost?elovanych oblasti uprchlo do vnitrozemi a? 750 000 civilist?. Egypt nasledn? ost?eloval izraelske pozice po celem useku Suezskeho pr?plavu. Zarove? byla Egyptem vyhla?ena tzv. valka za vy?erpani Izraele .

Dal?i boje [ editovat | editovat zdroj ]

Zatimco v egyptske armad? probihala modernizace (zavad?ly se stiha?ky MiG 21 a tanky T-55 a T-62 ), nastoupil do funkce na?elnika Generalniho ?tabu IOS Chajim Bar-Lev , pod jeho? vedenim do?lo k transformaci vylu?n? ofenzivni strategie izraelske armady na strategii zohled?ujici i obranne povinnosti. D?iv?j?i strategie, kdy se preemptivnim uderem p?ede?lo utoku protivnika, byla nahrazena strategii obrannou, p?i ktere byl utok protivnika zadr?en a po p?ichodu zaloh se p?e?lo do protiofenzivy. Pro podporu teto strategie za?ala byt budovana na Sinaji p?i Suezskem pr?plavu tzv. Bar Levova linie , soustava opevn?ni a op?rnych bod?, ktera m?la za ukol ni?it a zdr?ovat postupujici jednotky nep?itele.

21. b?ezna 1968 zahajila izraelska armada operaci Tofet ( Peklo ), p?i ktere dv? izraelske kombinovane brigady zauto?ily p?es ?eku Jordan do Jordanska . Cilem operace bylo zni?it boj?vky OOP , ktere od roku 1964 podnikaly utoky proti izraelskemu uzemi. Zaminkou pro zahajeni operace Tofet byla nastra?ena mina, ktera vybuchla pod proji?d?jicim autobusem a zabila 2 Izraelce. Vpad vyvrcholil bitvou u jordanskeho m?sta Karame , kde se Izraelci dostali do soust?ed?ne palby jordanskeho d?lost?electva. Izraelc?m se sice poda?ilo po t??kych bojich dostat do palestinskych uprchlickych tabor?, ale ztratili 28 vojak? a 4 tanky (zarove? podle izraelskych zdroj? zahynulo 150 palestinskych ozbrojenc? a 25 jordanskych vojak?). Operace skon?ila uplnym sta?enim izraelske armady. Palestinci vysledek t?chto boj? pova?ovali za sve vit?zstvi, a?koliv to pro n? zarove? znamenalo uplny rozchod s politickou a vojenskou reprezentaci Jordanskeho kralovstvi . Na uzemi Jordanska toti? vznikla neformalni palestinska autonomie , ve ktere si OOP budovalo nejen vojenske, ale i spravni a politicke struktury.

8. za?i 1968 zahajilo egyptske d?lost?electvo palbu p?es Suezsky kanal, jeho? vysledkem bylo 10 mrtvych Izraelc?. D?lost?elecka palba byla vedena s cilem kryt vysadek egyptskych zvla?tnich jednotek. Ty nasledn? zp?sobily izraelske armad? dal?i ztraty.

Izraelske vedeni se rozhodlo na taktiku vy?erpavaci valky odpov?d?t taktikou tzv. asymetricke odpov?di , p?i ktere izraelska odveta za egyptsky utok byla nepom?rn? v?t?i a ni?iv?j?i.

V noci z 30. na 31. ?ijna 1968 p?i operaci Maka (Uder) napadlo izraelske letectvo dva mosty v Dolnim Egypt? a zarove? izraelske specialni oddily za pomoci vrtulnik? provedly najezd na Nag Hamadi . Zni?ili d?le?ity most p?es Nil a velkou trafostanici vysokeho nap?ti. Zarove? v oblasti udoli Jordanu izraelska p?chota systematicky likvidovala v p?edem p?ipravenych le?kach skupiny palestinskych bojovnik? a ni?ila jejich skladi?t? a op?rne body. Pro vedeni tohoto druhu protipartizanskeho boje za?al Izrael formovat specialni pr?zkumne jednotky, tzv. sajeret . 29. prosince 1968 provedl Izrael navic operaci Doron ( Darek ) jako odvetu za teroristicke utoky Palestinc? proti letadl?m El Al . B?hem operace byli p?islu?nici izraelske zvla?tni jednotky vysazeni na bejrutskem mezinarodnim leti?ti a zni?ili 13 letadel r?znych arabskych spole?nosti. Tato operace byla sice provedena vyborn?, ale na pr?b?h boj? nem?la ?adny vliv.

3. b?ezna 1969 Nasir formaln? zru?il platnost p?im??i z roku 1967 a od 8. b?ezna se boje mezi Egyptem a Izraelem rozho?ely naplno.

V b?eznu 1969 za?alo egyptske d?lost?electvo ni?it pevn?stky Bar Levovy linie na co? Izrael odpovidal odvetnou palbou (p?i ni zahynul 9. b?ezna na?elnik Generalniho ?tabu egyptske armady A. M. Rijad spole?n? s n?kolika sov?tskymi poradci). ^[26] Od b?ezna do kv?tna podnikala take egyptska armada vypady p?es Suezsky pr?plav a ni?ila izraelske pozice (v b?eznu 84 vypad?, v dubnu 475 a 231 vypad? v kv?tnu).

V kv?tnu 1969 do?lo k dal?i sch?zce mezi vyjednava?i SSSR a USA ve Washingtonu , kte?i se dohodli na dvoustrannych egyptsko-izraelskych rozhovorech. Ty v?ak Nasir odmitl a podminil jakekoliv dohody u?asti v?ech arabskych zemi na jednani a vytvo?eni harmonogramu stahovani Izraele z obsazenych uzemi.

10. ?ervence 1969, kdy? egyptsky uderny oddil usp??n? napadl izraelskou tankovou rotu, bylo rozhodnuto o systematickem nasazeni izraelskeho letectva a jednotky zalo?nik? na Bar Levov? linii byly dopln?ny zku?enymi profesionaly. V noci z 19. na 20. ?ervence p?i operaci Bulmus 6 (Zu?ivost 6) obsadili p?islu?nici zvla?tnich jednotek Sajeret Matkal a Sajeret 13 opevn?nou radarovou stanici na Zelenem ostrov?. Egyp?an?m se je poda?ilo vypudit a? pote, co tuto vlastni stanici za?ali ost?elovat z d?l. P?itom ale zni?ili radarove za?izeni, tak?e dal?ich deset dni mohly izraelske letouny ni?it egyptske d?lost?elecke pozice a pozice protileteckych raket bez obav. V tomto obdobi take do?lo ke dv?ma velkym leteckym bitvam, b?hem nich? Egypt ztratil 12 letadel.

8. za?i 1969 potopili izrael?ti potap??i u Ras Sadat dva egyptske torpedove ?luny . Den nato, 9. za?i se izraelska uderna skupina vylodila u Al-Hafair a pote 9 hodin ni?ila egyptska vojenska za?izeni (ani? byla napadena, za co? byl odvolan na?elnik G? Ismail). V odvetu zauto?ili Egyp?ane velkym mno?stvim letadel na izraelske pozice. Utok byl odra?en a navic byla Izraelci zji?t?na pozice sov?tskeho vykonneho (a utajovaneho) radaru P-12 Jenisej (NATO: Spoon Rest). Dne 19. za?i provedli Izraelci dal?i najezd na egyptske pob?e?i a zabili kolem 200 Egyp?an?.

Valka pokra?ovala a Izrael za?al poci?ovat ztraty, ktere nedokazal nahradit a kv?li nim? se obranne linie stavaly stale propustn?j?imi. 29. listopadu nap?. rota egyptske armady p?ekro?ila pr?plav a napadla nejv?t?i izraelskou pevnost linie.

Ve dnech 22.?25. za?i prob?hla v marockem Rabatu konference arabskych zemi, od ni? si Nasir sliboval ?ir?i solidaritu v boji proti Izraeli. Te se mu v?ak nedostalo. ^[27] Egypt navic stale vice poci?oval ztraty zp?sobene v bojich (krom? jineho ztratil t?etinu obnoveneho letectva a v?t?inu protiletadlovych raket v Suezu ^[28] a proto projevil ochotu pro mirova vyjednavani podle tzv. rhodskeho protokolu (vyjednavani za pomoci prost?ednik?, p?i kterem se jednotlive strany konfliktu v?bec nesetkaji). Po americko-sov?tskych rozhovorech vznikl plan, podle ktereho by mir mezi Izraelem, Egyptem a Jordanskem byl uzav?en pote, co by se hranice mezi u?astniky konfliktu vratily p?ed ?erven 1967, status Jeruzalema a Pasma Gazy by vychazel z jednani mezi Izraelem, Egyptem a Jordanskem a byl by umo?n?n navrat palestinskym uprchlik?m. Tento navrh odmitli jak Izraelci, tak arabske zem?. 20. prosince se v Rabatu konal dal?i arabsky summit, ktery ale skon?il krachem, nebo? zu?astn?ne zem? odmitly poskytnout Egyptu jak materialni, tak vojenskou pomoc a navic byl Nasir kritizovan za rozbijeni arabske jednoty spol?ovanim se se Sov?tskym svazem.

Izrael ve snaze co nejd?ive ukon?it vleklou a vy?erpavajici valku zahajil na podzim 1969 operaci Boxer , mohutne letecke bombardovani egyptskych pozic podel Suezskeho pr?plavu. Operace pozd?ji p?e?la v kampa? leteckeho hloubkoveho pr?niku, p?i kterem izraelska letadla pronikala hluboko do egyptskeho vnitrozemi a ni?ila nejen vojenske, ale i hospoda?ske a dopravni cile. ^[29] 25. prosince podniklo navic izraelske letectvo rozsahlou operaci, p?i ni? bylo zni?eno 12 baterii raket S-75 Dvina (NATO: SA-2 Guideline ) a izraelske zvla?tni jednotky p?i operaci Of 35 ( Ku?e 35 ) na ostrov? Ras Ghaleb demontovaly a odvezly do Izraele moderni sov?tsky radar P-12 pro sledovani nizkoleticich cil?. Radarovy system P-12 uko?istil Izrael i b?hem operace Tarnegol 53 ( Kohout 53 ). Egyp?ane se pokou?eli ?idit protileteckou obranu pomoci pr?zkumnych letoun?, ale bez usp?chu. 24. prosince Izraelci unesli z p?istavu Cherbourg p?t novych raketovych ?lun? t?idy Sa'ar 1 , ji? zaplacenych, ale v ramci francouzskeho embarga zadr?ovanych. ^[30]

7. ledna 1970 podnikla izraelska armada najezd na egyptske uzemi a ni?ila zakladny a sklady (ob?ti ale byly i mezi civilnim obyvatelstvem), 22. ledna p?i operaci Rhodos obsadilo izraelske namo?nictvo ostrov ?adwan v Suezskem zalivu. Nasledn? do?lo k mohutnemu naletu na egyptskou tovarnu v Abu Zabal (25 km od centra Kahiry ). Nasirovi nezbyvalo nic jineho, ne? se obratit o pomoc do Moskvy , kam odcestoval 22. ledna 1970. V Moskv? p?edlo?il sov?tskemu vedeni seznam po?adavk? na vojenskou vyzbroj. Hlavni polo?kou byly sov?tske protiletadlove raketove systemy S-125 N?va (NATO: SA-3 Goa ). Sov?ti souhlasili za p?edpokladu, ?e na jejich ochranu budou nasazena letadla se sov?tskymi posadkami. Nasir souhlasil. V unoru zahajily svou ?innost prvni baterie. Do ?ervna 1970 bylo v Egypt? rozmist?no 55 baterii S-125. Naproti tomu izraelska letadla za?ala byt vybavovana americkym za?izenim schopnym registrovat zam??eni stroje radarem. Sov?tska p?itomnost v oblasti se zvy?ila na 10?12 tisic specialist? a 100?150 sov?tskych pilot?. V dubnu byl poprve zaregistrovan let MiG-21 J se sov?tskou posadkou. Izraelci ukon?ili strategii hloubkovych let? ve snaze nevyvolat p?ime st?etnuti se sov?ty a stahli se za kanal (take sov?t?ti piloti se vyhybali konfrontaci s izraelskym letectvem). Toto obdobi trvalo do 22. ?ervna, kdy sov?t?ti piloti sest?elili izraelsky Skyhawk a 30. ?ervna byly sest?eleny dva Phantomy. Izraelci pomoci raket Hawk sest?elili p?t egyptskych letadel. 30. ?ervna se situace je?t? vice vyost?ila, kdy? Sov?tsky svaz zahajil operaci Kavkaz , v jejim? ramci uvedl do pohotovosti sve vysadkove jednotky a pohrozil Izraeli p?imou intervenci.

Sov?t?ti piloti se stale vice zapojovali do boj? (25. ?ervence pronikli p?i pronasledovani izraelskych Skyhawk? hluboko nad Sinaj). 30. ?ervence proto Izraelci p?ichystali le?ku ? operaci Rimon 20 . Nejprve letka Phantom? napadla egyptskou radarovou stanici v Suezskem pr?plavu. Pote, co byly Phantomy napadeny 16 MiGy, objevila se v zaloze ?ekajici letka stiha?ek Mirage IIIC. Do?lo k bitv?, jejim? vysledkem bylo sest?eleni p?ti MiG-21J a smrt ?ty? sov?tskych pilot?.

Soub??n? s bojovymi akcemi probihala v roce 1970 dal?i diplomaticka jednani. Americky prezident Richard Nixon pov??il Williama Rogerse dal?im vyjednavanim s cilem nastolit v oblasti rovnovahu, zajistit zastaveni boj? a prosazeni pln?ni rezoluce Rady bezpe?nosti OSN ?. 242 . Rogers se sna?il p?im?t Rusy k ukon?eni dodavek zbrani Egyptu a prosadit sv?j plan spo?ivajici ve vym?n? uzemi za mir. Bez usp?chu. Tzv. Rogers?v plan skon?il krachem, kdy? ho odmitli v?ichni zu?astn?ni.

Asistent statniho tajemnika USA J. Sisco pote nav?tivil Kahiru a po jednanich a s ohledem na pokra?ujici boje doporu?il dal?i zbrojni dodavky Izraeli. Ministr zahrani?i SSSR oficialn? nereagoval, ale diplomatickymi kanaly oznamil, ?e snahou Sov?tskeho svazu je pouze posilit obranu Egypta a vynutit si na Nasirovi ustupky a nikoliv nastolit nerovnovahu. To se sov?tskym p?edstavitel?m definitivn? poda?ilo p?i Nasirov? nav?t?v? v SSSR. Od 8. srpna 1970 vstoupilo v platnost 90denni p?im??i dohodnute SSSR a USA den p?ed tim, s tim dodatkem, ?e 50 km od obou b?eh? pr?plavu nebudou budovana ?adna vojenska za?izeni. To sice Egypt poru?il tim, ?e sve protiletecke baterie S-125 posunul do tohoto pasma, s ?im? se Izrael po protestech nakonec smi?il.

28. za?i 1970 zem?el egyptsky prezident Nasir na infarkt a jeho nastupce Anvar as-Sadat souhlasil s ukon?enim boj?.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BRO?, Ivan . Arabsko-izraelske valky . Praha: Epocha, 2005. 360 s. ISBN   80-86328-91-0 .  
• GILBERT, Martin . Izrael: D?jiny . Praha: BB Art, 2002. 668 s. ISBN   80-7257-740-9 .  
• HERZOG, Chaim . Arabsko-izraelske valky . Praha: Lidove noviny, 2008. 617 s. ISBN   978-80-7106-954-6 .  
• SACHAR, Howard, M . D?jiny Statu Izrael . Praha: Regia, 1999. 767 s. ISBN   80-902484-4-6 .  
• WANNER, Jan . Krvavy Jom Kippur. ?tvrta a pata arabsko-izraelska valka ve sv?tove politice . Praha: Libri, 2002. 356 s. ISBN   80-7277-121-3 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu opot?ebovaci valka na Wikimedia Commons
• (?esky) Operace Tarnegol 53
• (anglicky) Dal?i informace
• The Operations Room: Soviet MiGs vs Israeli Phantoms over Egypt, 1970 - Animated na YouTube (anglicky)