한국   대만   중국   일본 
Northrop B-2 Spirit ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Northrop B-2 Spirit

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
B-2 Spirit
Ur?eni strategicky stealth bombarder
P?vod USA
Vyrobce Northrop
Northrop Grumman
Prvni let 17. ?ervence 1989
Za?azeno 1 ledna 1997
Charakter Ve slu?b?
U?ivatel Letectvo Spojenych stat?
Vyroba 1987?2000
Vyrobeno kus? 21 [1] [2]
Cena za kus 1,157-2,2 miliardy $ v roce 1998
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Northrop Grumman B-2 Spirit je americky viceu?elovy strategicky bombarder koncipovany jako samok?idlo a vyu?ivajici technologii stealth , diky ktere m??e snadno pronikat i nad velmi dob?e st?e?ena uzemi. Konstrukce je p?eva?n? z  uhlikovych kompozit? a je velmi naro?na na udr?bu. Letoun se ale diky ni omezuje na minimum mno?stvi vyza?enych ?i odra?enych zvukovych , infra?ervenych , optickych i radarovych signal?.

Spirit byl navr?en jako budouci nahrada za bombardery B-1 Lancer . B?hem osmdesatych let stal jeho tajny vyvoj 23 miliard dolar? . Poprve byl p?edstaven ve?ejnosti 22. listopadu 1988 v  kalifornskem Palmdale . Prvni prototyp B-2 vzletl roku 1989 a v prosinci 1993 byl vyroben prvni seriovy stroj. P?vodn? bylo objednano 135 ks, pozd?ji byla objednavka sni?ena na 75 ks a nakonec bylo vyrobeno jen 21 ks. I diky tomu prudce rostla cena jednoho letounu, ktera dosahuje 1,157 miliard USD (v cenove urovni roku 1998). Spirit je tak pova?ovan za nejdra??i letoun v historii. Opera?n? byl poprve nasazen v roce 1999 v  Kosovu , kdy stroje let?ly ze st?edu USA bez mezip?istani, jen s n?kolika tankovanimi za letu , k cili i zp?t. 23. unora 2008 se z?itil , kratce po startu z  Andersenovy letecke zakladny na Guamu , stroj Spirit of Kansas .

Nastupce B-2 Spirit je strategicky bombarder ?este generace B-21 Raider oficialn? p?edstaveny 2. prosince 2022.

Vznik a vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

B-2 poprve na ve?ejnosti v roce 1988
Prvni ve?ejny let B-2 roku 1989

Na konci 70. let za?al americke ministerstvo obrany znepokojovat fakt, ?e u potencialnich protivnik? USA do?lo k vyraznemu zlep?eni system? protivzdu?ne obrany . Hrozilo, ?e konven?ni strategicke bombardery , jakymi byly B-52 Stratofortress nebo v te dob? vyvijeny B-1 Lancer , se brzy stanou zastaralymi. Proto se americka vlada rozhodla pro zahajeni vyvoje technologicky pokro?ileho bombarderu, ktery by byl schopen dolet?t na velke vzdalenosti, nepozorovan? proniknout nep?atelskou protivzdu?nou obranou a shodit munici na cil. V za?i 1980 stanovilo americke letectvo po?adavky na tento novy bombarder, ktery byl v  USA znamy jako ?Advanced Technology Bomber (ATB)“. Do sout??e na vyvoj noveho letadla se p?ihlasily dva tymy, ka?dy ze dvou spole?nosti. Prvni dvojici tvo?ily firmy Northrop a  Boeing , druhy tym se skladal z firem Lockheed a  Raytheon . Vit?zem sout??e se stal v ?ijnu 1981 navrh letadla od tymu Northrop/Boeing. Nasledn? byla uzav?ena smlouva na dodavku dvou testovacich konstrukci draku letadla , jednoho letajiciho prototypu a p?t p?edseriovych letadel. V 80. letech p?edstavovaly naklady vyvoj B-2 23 miliard dolar?.

P?vodni plan po?ital vedle p?ti p?edseriovych letadel s vyrobou dodate?nych 127 bombarder?. S  rozpadem Sov?tskeho svazu a pozd?j?imi ?krty ve vydajich na obranu do?lo ke zredukovani p?vodn? planovaneho po?tu stroj? B-2 na 75 kus?. Pozd?ji se toto mno?stvi sni?ilo jen na 20 letadel, ktere doplnil jeden prototyp, nazvany Spirit of America . Celkova produkce bombarder? B-2 ?Spirit“ tak dosahla 21 stroj?.

B?hem celeho programu spole?nost Northrop Grumman uzce spolupracovala s americkym letectvem, co? se sice pozitivnim zp?sobem odrazilo na kone?nem vysledku, ale na druhou stranu to v?ak vyvoj letadla mirn? zpomalilo. V polovin? 80. let toti? USAF upravilo zadani, ktere p?vodn? po?adovalo bombarder p?izp?sobeny k letu ve vysokych letovych hladinach. Novy po?adavek na letadlo, ktere by bylo schopne i letu nizko nad terenem zp?sobil navy?eni naklad? a zpo?d?ni celeho projektu o dva roky. Prvni ve?ejne p?edstaveni bombarderu B-2 se uskute?nilo v roce 1988 a v ?ervenci 1989 se vznesl do vzduchu ?Spirit of America“ jako prvni z bombarder? B-2. Po?ate?nich opera?nich schopnosti dosahla letka B-2 v dubnu 1997 .

I kdy? vyvoj B-2 pat?il k mimo?adn? utajovanym vojenskym projekt?m, i p?esto byly zaznamenany dva incidenty tykajici se uniku informaci. V prosinci 1984 byl zat?en zam?stnanec firmy Northrop Thomas Cavanagh p?i pokusu o prodej tajnych material? o projektu B-2. Dokumenty z?ejm? pa?oval z tovarny Pico Rivera, kde se stealth bombardery vyrab?ly a sna?il se je prodat sov?tske tajne slu?b? za 25 000 americkych dolar?. 42lety zam?stnanec Northrop se zkontaktoval sov?tskymi diplomaty netu?e, ?e jeho telefonat je odposlouchavan federalnimi agenty. Ti ho nasledn? vylakali na setkani a zatkli. I kdy? nakonec k ?adnemu uniku informaci nedo?lo, Thomas Cavanagh byl za tento pokus odsouzen na do?ivoti. [3] V roce 2011 byl na 32 let odsouzen Noshiro Gowadia, ktery pracoval na vyvoji pohonneho systemu pro B-2. D?vodem bylo, ?e za uplatek 110 000 americkych dolar? vyzradil utajovane technologie ?inske vlad?, ktera je pot?ebovala pro vyvoj ?izene st?ely se sni?enym tepelnym vyza?ovanim. [4]

Konstrukce [ editovat | editovat zdroj ]

Pohled na B-2 Spirit ze strany
Vicepresident Dick Cheney uvnit? kokpitu B-2 s pilotem kpt. Lukem Jaynem b?hem nav?t?vy zakladny Whiteman, 2006
Motory B-2 jsou utopeny hluboko v k?idle, aby byla zakryta jejich dmychadla a byly minimalizovany vyfukove stopy
Nakladani pumy BDU-56 o hmotnosti 910 kg, 2004

Typ konstrukce, ktera byla pou?ita u bombarderu B-2, se ozna?uje jako letajici k?idlo , proto?e p?i ni zcela chybi trup a svisle ocasni plochy . P?i tvorb? navrhu noveho bombarderu firma Northrop propracovala projekty letadel XB-35 a YB-49 z konce 40. let, ktere se nikdy nedo?kaly seriove vyroby . [5] Zajimavosti je, ?e rozp?ti k?idel B-2 je 52,4 m, co? je identicky rozm?r, jaky m?l i jeho o 40 let star?i p?edch?dce YB-49. Podel cele odtokove hrany k?idla, krom? vyfukoveho prostoru bezprost?edn? za motory, se nachazi dev?t velkych ovladacich ploch. Vn?j?i par pohyblivych ploch plni funkci brzdovych kormidel . Ka?da z t?chto ploch se sklada ze dvou ?asti, ktere se mohou pohybovat sm?rem nahoru nebo dol?. Mohou pracovat symetricky jako aerodynamicke brzdy nebo asymetricky jako kormidla. Pohybujici se brzdova kormidla v?ak zvy?uji radarovy odraz letadla, proto v dob?, kdy B-2 vstupuje do bojove zony musi byt zam?ene. P?edpoklada se, ?e v takove situaci letadlo zata?i pomoci rozdilneho tahu motor?. Dal?ich ?est ovladacich ploch se pou?iva hlavn? jako vy?kovky, av?ak nejvzdalen?j?i par m??e p?i nizkych rychlostech plnit i funkci k?idelek . V prostoru mezi vystupnimi tryskami se nachazi posledni ovladaci plocha, ktera eliminuje podelne kyvani, zp?sobene vertikalnimi narazy vzduchu v nizkych vy?kach.

Spole?nost Boeing se jako druhy ?len tymu podilela na dodani vn?j?ich k?idel, zadni centralni ?asti, palivoveho systemu, zbra?oveho systemu a podvozku. Northrop byl zodpov?dny za p?edni centralni ?ast letadla, kokpit , nab??ne a odtokove hrany, ovladaci plochy, jako? i finalni monta? a celkovou koordinaci projektu. Z povrchu letadla bylo odstran?no mno?stvi hran, b??n? se nachazejicich na konven?nich letadlech, ?im? se vyrazn? zredukoval odraz radarovych vln. N?ktere plochy jsou pota?eny materialem, absorbujicim radarove vlny (RAM). Hlavni podvozek je ?ty?kolovy, umist?ny je hned vedle motor? a zatahuje se sm?rem dop?edu. P?edni dvoukolovy podvozek se zatahuje sm?rem dozadu.

Ve srovnani s p?edchazejicimi americkymi bombardery do?lo u B-2 k vyraznemu sni?eni posadky. Zatimco posadka B-52H Stratofortress sklada z 5 ?len? a posadka B-1B Lancer ze ?ty? ?len?, letadlo B-2 ma pouze dva piloty. Ti sedi v kabin? vedle sebe, p?i?em? nalevo je misto hlavniho pilota a napravo sedadlo velitele mise. Velitel mise je primarn? odpov?dny za navigaci a za pln?ni ukol? v roli operatora zbra?ovych system? , ale tyto funkce m??e v p?ipad? pot?eby provad?t i pilot. Ka?dy ?len posadky ma k dispozici ?ty?i barevne CRT monitory.

B-2 je vybaven radilokatorom AN/APQ-181 od spole?nosti Hughes Aircraft (v sou?asnosti Raytheon). Navigaci letadla zaji??uji dva systemy, ktere mohou pracovat samostatn?, ale vy??i p?esnosti se dosahuje p?i pou?iti obou system? sou?asn?. Jednim z nich je inercialni system Kearfott a druhym astronomicko-inercialni system Northrop NAS-26. NAS-26 byl p?vodn? vyvinut pro ?izene st?ely dlouheho doletu Snark. Ur?ovani aktualni polohy letadla probiha na zaklad? p?edem vybranych hv?zd a funguje i p?es zamra?enou denni oblohu. Kli?ovym prvkem tohoto systemu je stabilizovany elektroopticky teleskop, ktery je umist?n nalevo od kabiny posadky.

Letadlo je pohan?no ?ty?mi dvouproudovymi motory General Electric F118-GE-100 , z nich? ka?dy ma tah 77 kN. F118-GE-100 byl vyvinut z motoru F101-X , pou?item v stihacich letadlech F-14 . Maximalni rychlost B-2 je 915 km/h a maximalni dostup p?edstavuje 15 200 m. Bombarder doleti bez tankovani 11 100 km, p?i?em? s jednim tankovanim ve vzduchu doka?e prodlou?it tuto vzdalenost na 18 500 km. B-2 m??e dostavat palivo b?hem letu pomoci nastavce, ktery se nachazi za kokpitem. Nasavaci otvory pohonne soustavy jsou esoviteho tvaru, aby ukryly kompresor motoru p?ed radiolokatorem nep?itele. Jejich okraje jsou zoubkovane, aby se rozptylily vlny nep?atelskych radar? a nedo?lo k jejich navratu zp?t ke zdroji. Vyfukove plyny z motoru jsou ochlazovany, aby se sni?ila tepelna stopa letadla a minimalizovala mo?nost odhalit a sledovat bombarder nep?atelskymi infra?ervenymi detek?nimi systemy.

Vyzbroj je ukryta ve dvou pumovnicich , z nich? ka?da pojme 9 tun pum nebo ?izenych st?el. B-2 m??e nest ?irokou ?kalu konven?ni munice, ale i jaderne bomby typu B61 a B83 [6] v po?tu 16 kus?. Z konven?nich ne?izenych pum jsou to Mk 82 o hmotnosti 227 kg a Mk 84 o hmotnosti 907 kg. Jejich ?izenym ekvivalentem, ktery byl do B-2 integrovany, jsou pumy GBU-38 a GBU-31, vybavene systemem inercialniho a satelitniho navad?ni. Pln? nalo?eny bombarder unese a? 80 kus? Mk 82/GBU-38 nebo 16 pum Mk 84/GBU-31. Aby se p?i utoku na nep?atelske cile zvy?ily ?ance B-2 na p?e?iti, dostaly bombardery do vyzbroje i pumy AGM-154 JSOW. Ty p?i vhozeni ve vysoke letove hladin? doka?i klouzavym letem p?ekonat vzdalenost a? 130 km. P?esn? zasahnout cil jim umo??uje GPS navigace v kombinaci s infra?ervenym navad?nim v zav?re?ne fazi letu. K je?t? v?t?i minimalizaci ztrat v p?ipad? mo?neho konfliktu p?ispiva integrace ?izene st?ely AGM-158 JASSM. Ta umo??uje bombarderu zauto?it na dob?e chran?ne cile ze vzdalenosti 370 km, ani? by se vystavil v?t?imu riziku. [7]

V roce 2022 ziskaly letouny schopnost nest vylep?ene st?ely s plochou drahou letu AGM-158B JASSM-ER, jejich? dolet m??e byt a? 900 km. Bombardery maji take ziskat novy zam??ovaci system Radar Aided Targeting System (RATS), co? by m?lo umo?nit letounu pou?ivat munici, ktera by byla nezavisla na signalu GPS. [7] [8]

Slu?ba [ editovat | editovat zdroj ]

B-2 p?i shazovani 47 pum Mark 82 b?hem ostreho cvi?eni v roce 1994 pobli? Point Mugu v Kalifornii

Bombardery B-2 byly poprve bojov? nasazeny valky v Kosovu v ramci operace Spojenecka sila ( Operation Allied Force , operace NATO) dne 24. b?ezna 1999. P?i prvnim naletu vzletly dva B-2 ze zakladny Whiteman , p?elet?ly do Evropy a shodily 32 pum na n?kolik cil? v Srbsku. Po ukon?eni bojove faze mise a po 31hodinovem letu se vratily zp?t na domovskou zakladnu v Missouri . Krom? prvniho nasazeni letoun? B-2 m?ly bojovou premieru i satelitem navad?ne pumy JDAM.

P?esto?e se bombardery B-2 zu?astnily pouze 1% bojovych misi, byly odpov?dne za zni?eni 33% v?ech srbskych cil?. ?est letadel B-2, ktera byla nasazena v operaci ?Spojenecka sila“, zrealizovalo celkem 45 nalet? a shodilo 656 pum JDAM. [9]

7. ?ijna 2001 b?hem operace Trvala svoboda (Operation Enduring Freedom) byl bombarder B-2 prvnim, ktery vlet?l do afghanskeho vzdu?neho prostoru a bombardoval cile terorist? hluboko ve vnitrozemi. [10] B?hem teto mise absolvovali piloti B-2 ?asov? nejnaro?n?j?i bojovou operaci v historii, kdy jejich let trval celkem 44 hodin. [11]

V b?eznu 2003 zahajily B-2 tzv. operaci Iracka svoboda (Operation Iraqi Freedom), b?hem ni? ?est t?chto bombarder? zni?ilo celkem 92 cil?. Jednim z t?chto cil? byl i bunkr v Bagdadu , o kterem se americke veleni domnivalo, ?e slou?i jako ukryt Saddama Husajna .

Bombardery B-2 vzletaly poprve ne z uzemi USA , ale ze zakladny Diego Garcia v Indickem oceanu a z nezname zakladny v Anglii . [12] B?hem cele operace uskute?nila letadla B-2 49 bojovych misi, b?hem nich? shodila vice ne? 680 000 kg munice. [13]

20. b?ezna 2011 vzletly t?i bombardery B-2 ze zakladny Whiteman v Missouri. V ramci operace ?Usvit Odysei“ (Operation Odyssey Dawn) shodily 40 pum na leti?t? v Libyi s cilem zni?it vzdu?ne sily Muammara Kaddafiho . [14]

18. ledna 2017 [15] uskute?nilo americke letectvo ve spolupraci s libyjskou vladou narodni jednoty nalety na militanty z teroristicke skupiny Islamsky stat v Libyi. Cilem bombardovani se staly dva odlehle tabory p?ibli?n? 45 kilometr? jihozapadn? od m?sta Syrta . Utok provedla dvojice bombarder? B-2, ktera vzletla ze sve domovske zakladny Whiteman v Missouri. Cela mise v?etn? navratu zp?t na zakladnu trvala 34 hodin. Zu?astnilo se ji i 15 tankovacich letadel KC-135 a KC-10 . [16] Bombardery p?i ni svrhly 108 pum GBU-38 o hmotnosti 227 kg. Po uvodnim naletu strategickych bombarder? zauto?ily na tyto cile je?t? bezpilotni letouny MQ-9 Reaper st?elami AGM-114 Hellfire . [17] Odhaduje se, ?e o ?ivot p?i?lo asi 80 bojovnik? Islamskeho statu. Vzhledem k tomu, ?e letova hodina bombarder? B-2 stoji 130 000 USD, byla cela tato operace mimo?adn? draha. Po zapo?itani provoznich naklad? a ceny svr?ene munice lze konstatovat, ?e celkove naklady na misi p?ekro?ily vy?i 11,5 mil. USD. [18]

Bombardery B-2 byly ?asto nasazovany v oblasti Indickeho a  Ticheho oceanu . Koncem 20. let 21. stoleti take v oblasti Evropy . Jejich nasazeni v t?chto oblastech bylo p?edev?im demonstraci sily. [19] [20]

Nehody [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Havarie bombarderu B-2 na Andersenov? letecke zakladn? .
  • 23. unora 2008 havaroval bombarder B-2 Spirit of Kansas p?i vzletu ze zakladny Andersen na ostrov? Guam . P?i?inou havarie byla zji?t?na vlhkost ve t?ech senzorech v d?sledku ?eho? dostaval system ?izeni letu nespravne informace o rychlosti letu a uhlu nab?hu. To zp?sobilo, ?e letadlo p?i vzletu za?alo prudce stoupat a zarove? se naklan?t doleva. Z toho d?vodu se leve k?idlo dostalo do styku se zemi a nasledn? stroj havaroval. Oba piloti se stihli katapultovat a nehodu se jim poda?ilo p?e?it. [21]
  • 14. za?i 2021 na Whitemanov? letecke zakladn? ve statu Missouri sjel letoun B-2 ?Spirit of Georgia“ z drahy b?hem nouzoveho p?istani. [22] Oba ?lenove posadky vyvazli bez zran?ni a nehoda se obe?la bez po?aru. [23] Leve k?idlo letounu zasahlo vlivem zhrouceni leve podvozkove nohy ranvej. Co? vedlo k vyjeti letounu z p?istavaci plochy. [24] P?i?inou nehody byl unik hydraulicke kapaliny po poru?e vysokotlake spojky CryoFit. B?hem minuty uniklo 21 galon? hydraulicke kapaliny. Nasledn? i druhy okruh p?i?el o kapalinu. Zamek, ktery m?l pomoci zajistit podvozek p?i p?istani, tak nemohl spravn? fungovat. Sou?asn? pru?iny, ktere m?ly pomoci zajistit podvozek nespl?ovaly parametry na n?? byly navr?eny. P?i nehod? byl po?kozen podvozek, dve?e leveho podvozku, k?idlo na jeho? spodni stran? byla odhalena jeho vnit?ni struktura. Chyba posadky byla vylou?ena. Naklady na opravu byly odhadnuty na 10 milion? USD. [25] 22. za?i 2022 byl letoun p?eletnut k oprav? do vyrobniho zavodu Plant 42 v Palmdale. [26]
  • V prosinci roku 2022 do?lo b?hem letu k nouzove situaci, ktera vedla k nouzovemu p?istani na Whitemanov? letecke zakladn?. Po p?istani do?lo k po?aru a bli?e neur?enemu po?kozeni letounu. Incident potvrdilo 509. bombardovaci k?idlo . Incident se obe?el bez zran?ni osob. [27] [28] [29] V d?sledku teto nehody byly zbyvajici bombardery B-2 uzemn?ny. [19] [30]

Operujici jednotky s B-2 [ editovat | editovat zdroj ]

United States Air Force

Seznam bombarder? B-2 [ editovat | editovat zdroj ]

Srovnani B-2 s F/A-18 Hornet a dv?ma F-16 Fighting Falcon
Havarie B-2 na Andersenov? letecke zakladn?
Po?adi Seriove ?islo # Oficialni nazev
AV-1 82-1066 Spirit of America
AV-2 82-1067 Spirit of Arizona
AV-3 82-1068 Spirit of New York
AV-4 82-1069 Spirit of Indiana
AV-5 82-1070 Spirit of Ohio
AV-6 82-1071 Spirit of Mississippi
AV-7 88-0328 Spirit of Texas
AV-8 88-0329 Spirit of Missouri
AV-9 88-0330 Spirit of California
AV-10 88-0331 Spirit of South Carolina
AV-11 88-0332 Spirit of Washington
AV-12 89-0127 Spirit of Kansas
AV-13 89-0128 Spirit of Nebraska
AV-14 89-0129 Spirit of Georgia
AV-15 90-0040 Spirit of Alaska
AV-16 90-0041 Spirit of Hawaii
AV-17 92-0700 Spirit of Florida
AV-18 93-1085 Spirit of Oklahoma
AV-19 93-1086 Spirit of Kitty Hawk
AV-20 93-1087 Spirit of Pennsylvania
AV-21 93-1088 Spirit of Louisiana
AV-22 ? AV-135 byly zru?eny
Zdroj: FAS.ORG [31]

pozn.: AV-12 ?Spirit of Kansas“ se z?itil 23.2.2008 kratce po vzletu z Andersen AFB na ostrov? Guam.

Muzejni exponaty [ editovat | editovat zdroj ]

Jeden ze dvou zku?ebnich letoun?, ktery nebyl vybaven p?istroji ani motory je sou?asti sbirek Narodniho muzea Letectva Spojenych stat? americkych . [32]

Specifikace (B-2A) [ editovat | editovat zdroj ]

Technicke udaje [ editovat | editovat zdroj ]

  • Posadka : 2
  • Rozp?ti : 52,12 m
  • Delka : 20,9 m
  • Vy?ka : 5,1 m
  • Nosna plocha : 460 m²
  • Plo?ne zati?eni : 329 kg/m²
  • Hmotnost prazdneho stroje : 71 700 kg
  • Vzletova hmotnost : 152 634 kg
  • Maximalni vzletova hmotnost : 170 550 kg
  • Pohonne jednotky : 4× dvouproudovy motor General Electric F118 -GE-100, ka?dy o tahu 77 kN

Vykony [ editovat | editovat zdroj ]

  • Maximalni rychlost : Mach 0,85 (915 km/h)
  • Dostup : 15 000 m
  • Dolet : 12 000 km
  • Tah/Hmotnost : 0,205

Vyzbroj [ editovat | editovat zdroj ]

  • 18 000 kg pum Mk82 o hmotnosti 225 kg v kazetovem pumovnicovem zav?sniku BRA (Bomb Rack Assembly) (celkovy po?et: 80)
  • 12 000 kg pum CBU o hmotnosti 340 kg v kazetovem pumovnicovem zav?sniku BRA (celkovy po?et: 36)
  • 16 ks vyzbroje o hmotnosti 907 kg (2000 lb) (Mk84, JDAM-84, JDAM-102) na rota?nim pumovnicovem zav?sniku RLA (Rotary Launcher Assembly)
  • 16 ks jaderne pumy B61 nebo B83 na rota?nim pumovnicovem zav?sniku RLA

Pozd?j?i avionika a vystroj umo?nila pou?ivat JSOW a GBU-28 . Spirit m??e take nest st?ely AGM-158 JASSM .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Northrop Grumman B-2 Spirit na slovenske Wikipedii.

  1. ↑ "Northrop B-2A Spirit fact sheet." Archivovano 28. 2. 2008 na Wayback Machine . National Museum of the United States Air Force . Retrieved 13 September 2009.
  2. ↑ Mehuron, Tamar A., Assoc. Editor. "2009 USAF Almanac, Fact and Figures." Archivovano 13. 1. 2013 na Wayback Machine . Air Force Magazine , May 2009. Retrieved 13 September 2009.
  3. ↑ The Cavanagh affair
  4. ↑ Engineer jailed for selling US stealth bomber technology to China
  5. ↑ Northrop B-2A Spirit
  6. ↑ B?2 Spirit ? Stealth bomber. www.bga-aeroweb.com [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2015-10-09.  
  7. ↑ a b Bombardery B-2 ziskavaji vylep?ene schopnosti v?etn? jadernych. ATM . 2022-09-23, ?is. 10/2022, s. 59. ISSN 1802-4823 .  
  8. ↑ GROHMANN, Jan. Bombardery B-2 odpalily st?ely JASSM-ER s doletem 900 kilometr? [online]. armadninoviny, 2022-08-30 [cit. 2022-12-16]. Dostupne online .  
  9. ↑ B-2 Operations
  10. ↑ The B-2 Spirit Stealth Bomber Turns 25. www.northropgrumman.com [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-03-15.  
  11. ↑ The Longest Bombing Run Ever. usoonpatrol.org [online]. [cit. 2016-03-19]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-03-10.  
  12. ↑ B-2 Bomber
  13. ↑ B-2 Spirit
  14. ↑ Crisis in Libya: U.S. bombs Qaddafi's airfields
  15. ↑ TAGHVAEE, Babak. Spirits Strike. AirForces Monthly . B?ezen 2017, ?is. 348, s. 68?71. (anglicky)  
  16. ↑ All we know about the U.S. B-2 bombers 30-hour round trip mission to pound Daesh in Libya
  17. ↑ B-2 bomber hits Islamic State sites in Libya
  18. ↑ The colossal price to fly a pair of B-2 bombers to hit two ISIS camps in Libya
  19. ↑ a b Air Force Grounds Entire B-2 Fleet After Emergency Landing [online]. US News, 2022-12-19 [cit. 2022-12-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  20. ↑ OSBORN, Kris. Why are American B-2 Stealth Bombers Flying Over Europe? [online]. nationalinterest, 2021-11-28 [cit. 2022-12-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  21. ↑ Air Force: Sensor moisture caused 1st B-2 crash USA Today , 5. ?ervna 2008
  22. ↑ LOSEY, Stephen. B-2 Rolled Off Runway at Whiteman in Emergency Landing [online]. military.com, 2021-09-16 [cit. 2022-03-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  23. ↑ COHEN, Rachel. B-2 bomber crashes in Missouri after in-flight malfunction; none injured [online]. airforcetimes.com, 2021-09-17 [cit. 2022-03-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  24. ↑ SALATHE, Sandra. PICTURED: Satellite photo reveals wreckage of $1b B2 Stealth bomber [online]. dailymail, 2021-09-16 [cit. 2022-03-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  25. ↑ LOSEY, Stephen. Old, weak landing gear springs led to a B-2’s $10M skid off the runway [online]. airforcetimes.com, 2022-03-17 [cit. 2022-03-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  26. ↑ TREVITHICK, Joseph. Damaged B-2 Returns To Palmdale For Repairs A Year After Landing Mishap [online]. The Drive, 2022-09-23 [cit. 2022-11-09]. Dostupne online . (anglicky)  
  27. ↑ ROGOWAY, Tyler. B-2 Stealth Bomber Damaged During Emergency Landing [online]. thedrive, 2022-12-11 [cit. 2022-12-11]. Dostupne online .  
  28. ↑ SLAYTON, Nicholas. B-2 Spirit makes emergency landing, catches fire, following malfunction [online]. taskandpurpose, 2022-12-11 [cit. 2022-12-11]. Dostupne online . (anglicky)  
  29. ↑ NILES, Russ. B-2 Damaged In Emergency Landing [online]. 2022-12-11 [cit. 2022-12-11]. Dostupne online . (anglicky)  
  30. ↑ CENCIOTTI, David. AFGSC Stands Down B-2 Fleet Following Recent Emergency Landing And Fire At Whiteman AFB [online]. theaviationist, 2022-12-18 [cit. 2022-12-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  31. ↑ O B-2 na fas.org
  32. ↑ Northrop B-2 Spirit [online]. [cit. 2022-12-19]. Dostupne online . (anglicky)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Americke bombardovaci letouny po roce 1962
B-1 ? B-2 ? B-3 a? B-20  ?  B-21
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Northrop_B-2_Spirit&oldid=23568094 “