Naturalis Historia
Autor	Plinius star?i
P?vodni nazev	Naturalis historia
Zem?	?imska ?i?e
Jazyk	latina
?anr	encyklopedie
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Naturalis historia (?esky P?irodopis ) je jedna z prvnich v?eobecnych encyklopedii starov?ku , sepsana Pliniem Star?im , ktery napsal prvnich deset knih v roce 77 a zbytek pak b?hem zbyvajicich dvou let sveho ?ivota. Dilo je jednou z nejrozsahlej?ich praci, je? p?e?ily z dob starov?keho ?ima do dne?nich dni. Shrnuje ve?kere znalosti sve doby o sv?t?. Jeho p?edm?t tedy neni omezen na to, co dnes chapeme pod pojmem p?irodopis . Plinius sam jej definoval jako "p?irozeny sv?t ?i ?ivot". ^[1]

Dilo je rozd?leno do 37 knih uspo?adanych do 10 svazk?. Obory, je? pokryvaji, sahaji od astronomie , p?es matematiku , geografii , etnografii , antropologii , fyziologii ?lov?ka , zoologii , botaniku , zem?d?lstvi , hortikulturu , farmakologii , mineralogii , hornictvi a t??bu a? po socha?stvi , mali?stvi a ?ezbu drahokam? .

Naturalis historia se pro ?i?i sveho zab?ru, citace pramen? a odkazy, jako? i pro odborn? se?azeny rejst?ik stala vzorem pro pozd?j?i encyklopedicka a nau?na dila. Dilo je v?novano cisa?i Titovi , synovi Pliniova blizkeho p?itele cisa?e Vespasiana , v prvnim roce Titovy vlady. Jedna se o jedine Pliniovo dilo, ktere se dochovalo, a sou?asn? posledni, ktere napsal. Do sve smrti v roce 79 b?hem erupce Vesuvu Plinius nedokon?il zav?re?nou revizi sve prace.

Encyklopedie obsahuje celou ?adu udaj?, je? jsou poplatne tehdej?i urovni v?d?ni a dnes ji? davno p?ekonany. Na druhe stran? v?ak obsahuje celou ?adu prvnich, relativn? p?esnych popis? mnoha rostlin a ?ivo?ich? , zajimava pozorovani chovani zvi?at, popisy mineral? a geologickych pochod?, jako? i popisy b??nych aplikaci soudobych poznatk? o p?irod?. Soudobi historici v?dy ji pova?uji za jednu z nejvyznamn?j?ich v?deckych publikaci usvitu v?dy .

Zdroje [ editovat | editovat zdroj ]

Ke ka?de z oblasti, o nich? se zmi?oval, nastudoval Plinius prace odbornik? v danem oboru a pe?liv? uvad?l citace z jejich praci. Jeho seznam pramen? n?kdy uvadi odborniky, s nimi? skute?n? konzultoval, v jinych p?ipadech jde o zasadni autory daneho oboru, z jejich? prace ?erpal. Svoje diky jim vyjad?il v pod?kovani v uvodu. ^[2]

V uvodu Plinius uvadi, ?e dilo obsahuje na 20 000 vypisk? z asi 2000 spis? od 100 vybranych autor?. ^[3] Dochovany seznam t?chto autorit zahrnuje 473 autor?, z ?eho? je 146 ?imskych a 327 ?eckych a ostatnich.

Obsah [ editovat | editovat zdroj ]

Naturalis historia sestava z 37 knih. Plinius sestavil sv?j vlastni obsah. Nasledujici tabulka je souhrn zalo?eny na soudobych nazvech obor?.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Natural History (Pliny) na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Naturalis Historia na Wikimedia Commons
• Neuplny on-line p?epis anglickeho vydani z roku 1601
• Zav?re?ne dva odstavce o Pliniovi na strankach o fenyklu

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.