Nacionalismus , narodovectvi (z lat. natio , narod), jsou my?lenkove tendence, ideologie a politika zd?raz?ujici vyznam naroda , tedy sounale?itost skupiny lidi, kte?i obvykle (dle r?zne definice naroda) sdileji spole?ny p?vod, historii, jazyk, kulturu a uzemi. Z nacionalismu vychazi my?lenka narodnich stat? , na ktere je do zna?ne miry zalo?eno dne?ni uspo?adani stat? sv?ta. Z tohoto pojeti take vychazi nazvoslovi pou?ivajici pojmy narodni a mezinarodni . Pod vlivem nacistickeho (narodn? socialistickeho ) vypjateho nacionalismu se tento vyraz za?al pou?ivat take v negativnim smyslu pro ideologii ?ovinismu , p?esv?d?eni o vyjime?nosti vlastniho naroda. Tento vyznam v?t?inou nemiva odpovidajici ?esky vyraz narodovectvi . P?ibuznym pojmem je patriotismus , ?esky vlastenectvi , ktery zd?raz?uje vlast (ot?inu, n?m. Vaterland, lat. patria ), tedy rodi?t? ?i (u exulant?) zemi rodi??.

Nacionalismus jako intelektualni postoj je dolo?itelny ji? ve st?edov?kych pramenech ( Kosmova kronika , Kronika tak ?e?eneho Dalimila ) a v dile i p?sobnosti st?edov?kych myslitel? ( Jeronym Pra?sky , Johlin z Vod?an). ^[1] O st?edov?kem nacionalismu (namisto dynastickeho ?i zemskeho vlastenectvi) zpravidla hovo?ime tehdy, kdy? se v pramenech vedle definice naroda vlasti ( patria ), p?ipadn? virou ( feides ), vyskytuje definice jazykem a etnickym p?vodem ( lingua a sanquis u Jeronyma) ^[2] . Ve st?edov?ku je nacionalismus ?asto spojen s vymezenim proti ostatnim zemskym narod?m (v ?eskych zemich zejmena proti N?mc?m , v men?i mi?e proti Polak?m), ktere se ?asto od p?vodniho obyvatelstva li?i pouze etnicky (nikoli jazykem atd.).

Ran? novov?ky nacionalismus se st?edov?kym sdili p?edev?im svou exkluzivitu, tedy omezenost na relativn? uzkou vrstvu inteligence. V?decky nazor, podle ktereho se moderni nacionalismus od nacionalismu p?edmoderniho odli?uje p?edev?im zapojenim mas (st?edni a ni??i vrstvy) do politiky a anga?ovanosti v?ech vrstev v narodnostnich a jazykovych otazkach, se nazyva kvantitativni evolucionismus.

Moderni nacionalismus ma p?vod zejmena v  romantismu (zajem o narodni historii) a velke francouzske revoluci , ktera sjednoceny narod chapala jako protiklad Ancien regime . Nacionalismus se tak nejvyrazn?ji rozvijel v  19. stoleti v Evrop?, kdy v oblasti kultury se projevoval narodnimi obrozenimi , v oblasti politiky nejvyrazn?ji sjednocenim Italie a N?mecka , novymi narodnimi staty vzniklymi sjednocenim men?ich stat?.

Nacionalismus hral je?t? v?t?i roli ve 20. stoleti. Byl jednim z princip? uspo?adani Evropy po prvni sv?tove valce , ktere dalo vzniknout ?eskoslovenskemu statu . Vypjate podoby nacionalismus dostal v ?ad? stat? ve t?icatych letech, zejmena v n?meckem nacismu , ktery ve jmenu nacionalnich zajm? rozpoutal druhou sv?tovou valku . Nacionalismus m?l vliv i po druhe sv?tove valce, vyrazn? ovlivnil uspo?adani sv?ta v  postkolonialnich oblastech, pozd?ji nap?iklad p?sobil p?i rozpadu Sov?tskeho svazu , Jugoslavie nebo ?eskoslovenska . V r?zne mi?e ovliv?uje politiku stat? a zm?ny na politicke map? sv?ta i v sou?asnosti.

Pravoleva orientace [ editovat | editovat zdroj ]

V porevolu?ni Francii byl nacionalismus spojen s levici a republikany. Po e?e boulangerismu a Dreyfusov? afe?e se v?ak nacionalismus stal hodnotou vyznavanou i pravici . Ti to pojali jako ochranu tradi?nich hodnot spojenych s historickym d?dictvim naroda. ^[3] N?kte?i dokonce podporovali etnicky nacionalismus stav?jici na idejich socialniho darwinismu o p?e?iti nejsiln?j?ich, ktere aplikovali na narod ?i rasu. Pravicovy nacionalismus ma romanticky charakter.

Podrobn?j?i charakteristika [ editovat | editovat zdroj ]

Nacionalismus je kolektivni ideologie , tyka se tedy v prvni ?ad? celych spole?enskych skupin.

V nacionalistickem pojeti jsou narody definovany na zaklad? r?znych kriterii, podle nich? se rozli?uji spole?enske skupiny, ktere rysy naroda vykazuji a ktere nikoliv, a jak se jednotlive narody od sebe li?i. Tato kriteria byla ?asto zna?n? oportunisticka a mohla byt zneu?ivana pro politicke u?ely, je? s kategorii naroda nem?ly nic spole?neho. Mezi nej?ast?j?i charakteristiky naroda pat?i spole?ny jazyk , kultura , d?jiny a v neposledni ?ad? uzemi, ktere jeho ?lenove trvale obyvaji, a n?kdy take nabo?enstvi (Severni Irsko, byvala Jugoslavie). Tato charakteristika vznikla v  Evrop? v  19. stoleti , a proto p?sobi zna?ne obti?e, pokud se ji sna?ime aplikovat v jinych ?astech sv?ta.

Nacionaliste ? jako v?ichni ostatni ? pohli?i na vyvoj a rozvoj sveho statu, ale take na sve ?ivotni hodnoty, ukoly a cile prizmatem sve ideologie. V krajnich polohach up?ednost?uji zajmy sveho naroda p?ed celkovym rozvojem ?ir?iho spole?enstvi stat?. Typicky byl tento stav v 19. stoleti v dob? kolonialismu , a?koli tento p?istup neni ani zdaleka vazan jen na nacionalismus, na rozdil od protekcionismu a merkantilismu .

Nacionalismu se v?ak obecn? p?iznava i veskrze kladne p?sobeni, jako je sout??ivost mezi narody, vedouci zpravidla k rychlemu zvy?eni civiliza?ni a kulturni urovn?, schopnost jedince nezi?tn? napnout sve sily na zu?lech?ovani r?znych stranek sveho spole?enstvi a ?inny vztah k ?ir?i komunit? v?bec. Nacionalismus je take uzce spjat se vznikem narodnich stat? , mimo n?? by klasicka ob?anska spole?nost evropskeho typu a s ni souvisejici starodemokracie v podstat? nebyly mo?ny. V prost?edi Evropy, nap?iklad v byvalem rakouskem mocna?stvi, proto narodni hnuti zpravidla ?la ruku v ruce s hnutimi za politickou a socialni emancipaci a za demokraticke uspo?adani spole?nosti (revoluce 1848, ustava, parlamentarismus , reformy ?kolstvi, spolkovy ?ivot po r. 1860, d?lnicke hnuti a podobn?).

Nacionalismus m?l vyrazny vliv na evropske a sv?tove d?jiny od 19. stoleti. D?ive je velmi obti?ne o nacionalismu hovo?it (?ada odbornik? dokonce odmita pou?it tento termin pro obdobi p?ed francouzskou revoluci , nebo? i slovo narod mohl mit ?asto zna?ne odli?ny obsah od dne?niho). Kritici tohoto nazoru namitaji, ?e nacionalismus je daleko star?iho data, co? nap?iklad v ?eskych podminkach doklada Dalimilova kronika nebo n?ktere texty husitske epochy, nejhojn?j?i jsou ov?em doklady ?eskeho jazykoveho nacionalismu z obdobi baroka (obzvla?t? pozoruhodny je jazykovy zakon z r. 1615 nebo Ok?ik Pavla Stranskeho ze Zap z r. 1618, dokonce i v ?temnem“ 18. stoleti nap?. anonymni Zem? dobra, to jest zem? ?eska ).

Moderni nacionalismus se ?i?il v souvislosti s formovanim narodniho uv?dom?ni a snahami o narodni nezavislost u nesamostatnych etnik ( ?e?i , Polaci , Italove , N?mci , Baskove a jine evropske narody, mimo Evropu nap?. Indove a Brazilci ). U ji? existujicich narod?, obyvajicich autonomni uzemi ( Francouzi , Britove , Japonci , Ameri?ane ? USA ) posiloval vnit?ni politicke a ekonomicke usili uvnit? jednotlivych stat? v zajmu hospoda?sky p?edstihnout ostatni soupe?ici staty (kolonialni expanze, rozvoj pr?myslu, v?dy a dopravy).

Specificky je ?idovsky nacionalismus, jen? se ve sve politicke rovin? projevuje tzv. sionismem .

Pozd?ji byly n?ktere aspekty nacionalismu vyu?ity k formovani a obhajob? ?ady totalitnich ?i diktatorskych ideologii a doktrin ( nacismus , peronismus , frankismus ).

Nacionalismus dal vzniknout ?ad? novodobych narodnich myt?, ktere m?ly ?i maji podpo?it narodni soudr?nost ?i narodni uv?dom?ni uvnit? skupiny. Myty ?i vyklad vlastnich d?jin ov?em hraly d?le?itou roli p?i formovani v?domi pospolitosti u v?ech lidskych spole?enstvi od nejstar?ich dob, tedy davno p?ed vznikem moderniho nacionalismu, a svou dvojzna?nou funkci plni i nadale.

Nacionalismus dle Masaryka [ editovat | editovat zdroj ]

Toma? Garrigue Masaryk charakterizoval pozitivni ulohu nacionalismu ve svem spise Sv?tova revoluce nasledujicim zp?sobem: ?Nenamitam pranic proti nacionalismu, jestli?e se timto nazvem ozna?uje laska k narodu; laska k narodu, narodnostni idea, jak se oby?ejn? ?ika, je velmi cenna a ?lechetna sila politicka, organizujici jednotlivce v ob?tivy celek. A tyto organizovane narodni celky se spojuji v ?lov??enstvo. O lasku k narodu nem??e byt sporu; spor m??e byt jen o kvalitu te lasky a o to, ?eho pro narod dosahujeme, jaky je program a taktika lasky k narodu. Jsem odedavna pro Nerudovu lasku k narodu uv?dom?lou, nesta?i mn? du?ovani o lasce k narodu, ta se dnes rozumi sama sebou, ale nerozumi se samo sebou, ?e je spravny a opravn?ny ka?dy program, jej? jednotlivci, frakce a strany prohla?uji za narodni.“

Nacionalismus dle Ernesta Gellnera [ editovat | editovat zdroj ]

Ernest Gellner odmita v?eobecn? roz?i?ene pojeti, ?e nacionalismus je projevem probouzeni se spicich narod? . Narodnost neni sou?asti lidske p?irozenosti, narodnost byla zkonstruovana a? jako po?adavek nacionalismu.

Zakladni my?lenka Gellnerova pojeti nacionalismu byva vyjad?ovana heslem: Nacionalismus vytva?i narod, a ne naopak.

Vznik nacionalismu Gellner spojuje s pr?myslovou epochou. Podle Gellnera je moderni sv?t pr?myslu nejen prost?edim, kde se nacionalismus mohl objevit a prosadit, tedy p?edpokladem jeho vzniku, ale take naopak nacionalismus je nutnym projevem a po?adavkem moderni doby.

Kli?ovymi rysy pr?myslove ery a nacionalismu jsou dle Gellnera stejnorodost, gramotnost a anonymita .

Nacionalismus je specialnim typem patriotismu uskute??ovanym v kulturn? homogennich jednotkach. Tyto jednotky musi byt dostate?n? velke, aby mohly mit nad?ji na udr?ovani vzd?lavaci soustavy.

Dal?i podminkou vzniku nacionalismu je toti? vysoka vzd?lana kultura (tj. kultura opirajici se o pismo ), ktera ke sve existenci pot?ebuje prav? vzd?lavaci soustavu.

T?eti podminkou nacionalismu je anonymita obyvatelstva. Pro jednotlivce u? neni st??ejni ?lenstvi v podskupin? ( komunita , cirkev , ?iroka rodina , obec , cech ), ale je p?imo jednotkou ?naroda“.

Proudy nacionalismu [ editovat | editovat zdroj ]

Liberalni nacionalismus [ editovat | editovat zdroj ]

V liberalnim nacionalismu, ktery pat?i k nejstar?im proud?m nacionalismu, lze spat?ovat klasickou formu evropskeho liberalismu. Jeho vznik se datuje do konce 18. stoleti, kdy probihala Velka francouzska revoluce . Tento sm?r se rychle ?i?il na evropskem kontinentu, ideje nejz?eteln?ji formuloval Giuseppe Mazzini , o kterem se ?asto hovo?i jako o ?proroku“ sjednoceni Italie. Dal?i vyznamnou osobnosti liberalniho nacionalismu byl Simon Bolivar , Sunjatsen , Woodrow Wilson nebo prvni indicky premier D?avarharlal Nehru . ^[4]

Liberalni nacionalismus vychazi z p?edpokladu, ?e se spole?nost p?irozen? d?li na narody a ka?dy narod ma svoji identitu. Hlavnim tematem je v?rnost zasad? sebeur?eni naroda, co? vede k vytvo?eni narodniho statu.

Konzervativni nacionalismus [ editovat | editovat zdroj ]

Konzervativci nekladou takovy d?raz na principialni nacionalismus projevujici se v?eobecnym sebeur?enim, ale jde p?edev?im o socialni soudr?nost a ve?ejny po?adek zt?lesn?ny v pocitech narodniho vlastenectvi. Hlavnim cilem konzervativniho nacionalismu je zachovani jednoty naroda. Nacionalismus se tim stava jednou z forem tradicionalismu , co? se projevuje neustalym ohli?enim se do minulosti (nap?. v USA, neustale zd?raz?ovani Otc? poutnik? a Valky za nezavislost ). Mezi p?edstavitele tohoto proudu pat?i Charles de Gaulle .

Rozpinavy nacionalismus [ editovat | editovat zdroj ]

Rozpinavy nacionalismus je pravym opakem zasadove miry sebeur?eni naroda (liberalni nacionalismus) a projevuje se p?edev?im agresivitou a militarismem. Je vyrazn? spojovan s kolonialni expanzi v Africe a evropskym imperialismem. Ve Spojenem kralovstvi se za?alo pou?ivat nove slovo jingoism , huravlastenectvi, kterym se m?la popsat tato nalada ? lidovy nacionalismus. ^[5] Tradi?ni n?mecky nacionalismus vykazoval znaky ?ovinismu , ktery se nejvyrazn?ji projevil v rasistickych a antisemitskych teoriich rozvijenych nacisty .

Protikolonialni nacionalismus [ editovat | editovat zdroj ]

Za?itek kolonialni nadvlady pomahal probouzet v lidu Asie a Afriky v?domi p?inale?itosti k narodu a touhu po narodnim osvobozeni a vedl tak ke specifickemu protikolonialnimu nacionalismu. A? p?ili? velka imperia Britanie, Francie, Nizozemska a Portugalska se pod tlakem siliciho nacionalismu nakonec zhroutila. Tento antikolonialismus vyrazn? ovlivnil podobu nacionalismu v rozvojovem sv?t?. V?t?ina v?dc? antikolonialnich hnuti byla p?itahovana ur?itou podobou socialismu ? po?inaje mirumilovnymi p?edstavami Gandhiho a Nehrua a kon?e revolu?nim marxismem vyznavanym Mao Ce-tungem v ?in?. D?sledkem toho v t?chto zemich hnuti znarodnila ekonomicke zdroje, cizi majetek a zalo?ila planovana hospoda?stvi sov?tskeho typu. ^[4]

Nacionalismus v ?eskych zemich [ editovat | editovat zdroj ]

P?esto?e dne?ni pojeti narodu a nacionalismu se i v ?eskych zemich vytva?elo a? v novov?ku, lze n?ktere rysy nalezt ji? od st?edov?ku, zejmena ve vymezovani se ?ech? v??i N?mc?m . Za jeden z ranych p?iklad? byva pova?ovano shroma?d?ni ?eskych velmo?? proti n?meckemu nep?iteli p?ed bitvou u Chlumce roku 1126. Vyrazn?ji je tato tendence patrna v postojich neznameho pisatele Dalimilovy kroniky z po?atku 14. stoleti. Narodni rysy nabralo i obdobi husitstvi , ktere se stalo ust?ednim motivem ?eskych d?jin v pojeti ?Otce ?eskeho naroda“, Franti?ka Palackeho . V nasledujicim obdobi nad nacionalistickymi tendencemi p?evladaly zajmy stavovske a konfesijni , nacionalni charakter tak nem?lo nap?. ani ?eske stavovske povstani . V  dob? pob?lohorske do?lo k centralizaci habsburske monarchie a s tim k poklesu vyznamu ?eskych elit a ?eskeho jazyka.

Zavad?ni a formovani pojmu nacionalismus v ?eskych zemich m??eme sledovat v ?asech narodniho obrozeni . Tento trend s sebou nesl ur?ite znaky, kterymi se vyzna?ovala po?ate?ni forma fenomenu nacionalismu jako takoveho. V letech narodniho obrozeni byla brana jednota naroda jako etnograficky spole?ensky prvek ? biologicky zaklad naroda. K tomuto pojmu take p?islu?ela p?da, jeliko? s ni byly spojovany d?jinne p?edstavy naroda i osobni za?itky. Proto tedy m?la vy??i ne? hmotnou hodnotu ? byla vlasti. Dal?i d?le?itou slo?kou byla pro obrozence take ?e?. Diky ni byla zprost?edkovana jazykova jednota a jednota kulturni. Tento proces slou?il nasledn? pro formovani dal?ich generaci, p?i?em? mate?ska ?e? a jeji znalost ur?ovala stupe? vlastenectvi. Statnost, v tomto p?ipad? budouci ?eska statnost, je? je mnohdy nespravn? chapana jako projev nacionalismu, se v te dob? teprve formovala. Nabo?enske vlivy zasahovaly do vzniku nacionalismu v ?eskych zemich jen okrajov?, jeliko? neur?ovaly jeho zam??eni, ale spi?e postulovaly tzv. nadp?irozene opravn?ni naroda. ^[6]

Jako p?iklad nacionalistickych postoj? v ?eskoslovensku po prvni sv?tove valce lze uvest ?eskoslovenskou narodni demokracii, vyrazne studentske nacionalisticke spolky, intelektualni revue Narodni My?lenka nebo hnuti Vlajka . Po okupaci ?eskych zemi v roce 1939 v dob? Protektoratu ?echy a Morava p?e?li p?edstavitele Vlajky ke kolaborantstvi s okupa?ni moci, p?i?em? velka ?ast byvalych ?len? z hnuti vystoupila.

Po roce 1989 se vyzna?ovala nacionalistickymi tendencemi p?edev?im Sdru?eni pro republiku ? Republikanska strana ?eskoslovenska . Pozd?ji i strany jako D?lnicka strana socialni spravedlnosti , Usvit ? Narodni koalice a Narodni Demokracie . K vzestupu nacionalismu p?isp?la evropska migra?ni krize .

Nacionalismus v arabskem sv?t? [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atky arabskeho nacionalismu m??eme hledat na p?elomu 19. a 20. stoleti, kdy se za?alo stejn? jako v Evrop? budovat jiste narodni uv?dom?ni, ktere bylo spojene s odmitavym postojem proti cizi nadvlad?, a to p?edev?im francouzske, britske a turecke. Arabsky sv?t byl typicky svymi neprostupnymi nabo?enskymi a kmenovymi strukturami, ktere byly z velke ?asti ovliv?ovaly proces nacionalizace v regionu. Islam tvo?il zaklad politickych ideji a prostupoval v?emi vrstvami spole?nosti. Vira v boha byla provazana s virou v narod. D?le?itym stmelovacim prvkem byl take jazyk.

Mezi prvni nositele nacionalismu ?adime Araby k?es?anskeho vyznani, kte?i byli ovlivn?ni zapadnimi my?lenkami a ideami. Ty ov?em nebyly schopni p?enest do men? vyvojov? rozvinute arabske spole?nosti, a tak se ne v?echny podn?ty setkaly v arabskem sv?t? s usp?chem.

V roce 1958 prezident Nasir vymezoval arabsky nacionalismus takto: ?Arabsky nacionalismus, ktery pry?ti z v?domi ka?deho arabskeho jednotlivce, arabsky nacionalismus, ktery zt?les?uje principy bratrstvi a arabske solidarity, arabsky nacionalismus, o n?m? jsme snili, ale ktery se zdal nemo?ny ... arabsky nacionalismus je nesmrtelny, pokud arabsky lid v n?j v??i a pracuje pro n?j.“ ^[7]

Postupem ?ase se ukazalo, ?e nabo?enstvi, jazyk a narodni pouto neni dosta?ujicim prvkem, ktery by spojoval v jistych ohledech r?znorodou arabskou spole?nost.

Arabsky nacionalismus, jak ho zname dnes, je p?edev?im reakci na situaci v 50. letech 20. stoleti, kdy byla nejv?t?i pozornost ze strany arabskych vlad v?novana politickym problem?m. ^[8]

Arabsky nacionalismus take byva n?kterymi autory a mysliteli spojovan s muslimskym fundamentalismem. ^[9]

Nacionalismus v N?mecku [ editovat | editovat zdroj ]

Ko?eny moderniho n?meckeho nacionalismu sahaji a? do doby Napoleonskych valek na p?elomu 18. a 19. stoleti, tedy do tehdej?i Svate ?i?e ?imske naroda n?meckeho. Prav? v te dob? do?lo ke genezi n?meckeho nacionalismu v d?sledku reakce na Napoleonovu agresivni politiku. Do?lo k dalekosahlym politickym a spole?enskym zm?nam, ktere u n?kterych N?mc? vedly ke krizi identity a zarove? formovaly pohled na noveho spole?neho nep?itele, co? jsou dva aspekty pova?ujici se za d?le?ite podminky zrodu nacionalismu. ^[10] Ve druhe polovin? 19. stoleti do?lo k expanzivnimu r?stu n?meckeho nacionalismu a stal se silou, ktera cht?la nastolit v Evrop? a ve sv?t? n?meckou hegemonii. V prvni polovin? 20. stoleti nakonec vyustil v  nacismus . ^[11]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Andrew HEYWOOD:  Politologie . Praha : Eurolex Bohemia, 2004.  ISBN   80-86432-95-5 .
• Andrew HEYWOOD:  Politologicke ideologie . Plze? : Vydavatelstvi a nakladatelstvi Alex ?en?k, 2008. ISBN   978-80-7380-137-3
• Ernest/Arno?t GELLNER: Nations and nationalism , 1983 (?esky Narody a nacionalismus. Praha: H?ibal, 1993).
• Miroslav HROCH: Na prahu narodni existence . Praha: MF 1999.
• MIROSLAV HROCH: Evropska narodni hnuti v 19. stoleti . Praha: Svoboda 1986.
• MIROSLAV HROCH (ed.). Pohled na narod a nacionalismus . Praha: SLON 2003.
• Franti?ek KUTNAR: Obrozenecke vlastenectvi a nacionalismus . Praha: Karolinum 2003.
• Vladimir MACURA: ?esky sen . Praha: NLN 1998.
• Vladimir MACURA: Znameni zrodu . Praha: ?S 1983, 2. vyd. 1995.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Bur?oazni nacionalismus
• D?jiny nacionalismu
• Fundamentalismus
• Iredenta
• Kosmopolitismus
• Narod
• Narodni stat
• Narodnost

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu nacionalismus na Wikimedia Commons
• Tema Nacionalismus ve Wikicitatech
• Slovnikove heslo nacionalismus ve Wikislovniku
• Slovnikove heslo nacionalizmus ve Wikislovniku
• (?esky) Nacionalismus je p?irozeny
• (anglicky) encyklopedicke heslo ve Stanford Encyclopedia of Philosophy
• (n?mecky) Nation und Nationalismus , se?it B 39/2004 ?ady Aus Politik und Zeitgeschichte , vydano Bundeszentrale fur politische Bildung
• (anglicky) The Nationalism Project Archivovano 2. 10. 2019 na Wayback Machine .