Star?i mikrofon; na obrazku je americky politik La Folette, cca 1923
Mikrofon
je za?izeni pro p?em?nu
akustickeho
(
zvukoveho
) signalu na signal elektricky.
Prvni mikrofon vynalezl tv?rce
gramofonove desky
a
gramofonu
Emile Berliner
4. b?ezna
1877
.
Kondenzatorovy mikrofon Equation Audio s pop filtrem
Kondenzatorovy mikrofon bez krytu
Kondenzatorovy mikrofon vynalezl Ph.D.
Edward C. Wente
(C. = Christopher) z Western Electric Engineering Department (p?edch?dce Bell Telephone Laboratories). Patentovou p?ihla?ku (Telephone transmitter) podal 16. b?ezna 1916 pod ?islem 187,978; patent ziskal 16. b?ezna 1920.
Kondenzatorovy mikrofon pracuje tak, ?e akusticke kmity rozechvivaji
membranu
, ktera je jednou z
elektrod
kondenzatoru
, p?ipojeneho do
elektrickeho obvodu
. V rytmu zm?ny polohy membrany se m?ni
kapacita kondenzatoru
. Tato zm?na se p?evadi na elektricky signal bu? tak, ?e je vlastni mikrofonni vlo?ka napajena z velmi m?kkeho zdroje polariza?niho nap?ti a nap?ti na ni je snimano p?edzesilova?em s velkou vstupni
impedanci
, nebo je kapacita vlo?ky pou?ita jako sou?ast
vysokofrekven?niho
oscilatoru
, rozla?ovaneho zm?nou kapacity, a v nasledujicich obvodech je demodulovan nizkofrekven?ni signal.
Kondenzatorove mikrofony obou provedeni vy?aduji napajeni. P?i vhodne konstrukci mikrofonni vlo?ky je mo?ne polariza?nim nap?tim m?nit sm?rove charakteristiky mikrofonu, co? umo??uji n?ktere studiove mikrofony.
Kondenzatorove mikrofony jsou pokladany za nejkvalitn?j?i a pou?ivaji se ?asto k profesionalnimu zaznamu. Take se vyrab?ji pro m??ici u?ely.
Elektretovy mikrofon je typem kondenzatoroveho mikrofonu, u n?ho? je
elektricke pole
, nezbytne pro funkci, vytva?eno
elektretem
, tedy nevodivou hmotou, ktera je permanentn? elektricky nabita (srovnej s ?permanentnim
magnetem
“). V rytmu pohybu membrany se op?t m?ni kapacita kondenzatoru, a tim nap?ti mezi deskami. Zm?ny nap?ti museji byt zpracovavany
p?edzesilova?em
s vysokou vstupni
impedanci
(zpr. s
tranzistory
FET
), ktery je proto sou?asti mikrofonu. Elektretove mikrofony vy?aduji napajeni pro vestav?ny
p?edzesilova?
. Vyrab?ji se jak pro nejnaro?n?j?i profesionalni u?ely (nap?.
m??eni
), tak pro nenaro?ne
aplikace
? v
po?ita?ich
, v
telefonech
,
diktafonech
apod. Pom?rn? jednoducha konstrukce umo??uje snadno miniaturizovat rozm?ry. Citlivost na 1 kHz nebo nap?ti je 1?10 mV/Pa.
Dynamicky mikrofon (te? membranovy mikrofon)
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Dynamicky mikrofon
Membrana pohybuje
civkou
v
magnetickem poli
, vytvo?enem permanentnim
magnetem
, ?im? je vytva?en
elektricky proud
(viz
Zakon elektromagneticke indukce
). Dynamicke mikrofony jsou men? citlive ne? kondenzatorove mikrofony, lepe proto zpracuji nap?iklad hlasity zp?v p?i ?ivych vystoupenich, ozvu?eni ve?ejnych shroma?d?ni apod. Byvaji pom?rn? odolne proti mechanickemu po?kozeni. Nevy?aduji napajeni. Citlivost na 1 kHz nebo nap?ti je u dynamickeho st?edoohmoveho 3?5 mV/Pa a u dynamickeho vysokoohmoveho 10 mV/Pa.
Paskovy mikrofon
Zvla?tnim p?ipadem dynamickeho mikrofonu je mikrofon paskovy. Membranou je kovovy pasek, nej?ast?ji prou?ek tenke
hlinikove
folie, umist?ny v magnetickem poli. Konstrukce je velmi jednoducha. Vzhledem k mechanicke konstrukci je nachylny k mechanickemu po?kozeni, a proto je pou?ivan vyhradn? ve studiovych podminkach. Vzhledem k velmi malemu nap?ti byva obvykle vybaven p?evodnim
transformatorem
. Citlivost na 1 kHz nebo nap?ti je 0,1 mV/Pa.
Uhlikovy mikrofon
Uhlikovy mikrofon se hojn? vyu?ival do 30.?40. let
20. stoleti
, v
telefonech
a? do 80. let 20. stoleti. Membrana stla?uje
uhlikova
zrnka, ?im? m?ni jejich odpor. Mikrofon umo??uje p?imo
modulovat
prochazejici signal, ?eho? se vyu?ivalo na po?atku 20. stoleti, kdy je?t? nebyly k dispozici zesilovaci prvky. V za?atcich
rozhlasoveho vysilani
uhlikovymi mikrofony p?imo prochazel signal vysila?e s vysokym vykonem, mikrofony proto vy?adovaly chlazeni. Uhlikove mikrofony jsou nekvalitni, p?i ne?adoucim pohybu vydavaji intenzivni chrastive zvuky, a proto byly umis?ovany do t??kych pouzder upevn?nych do soustavy pru?in. Uhlikove mikrofonni vlo?ky se dlouha leta pou?ivaly v telefonnich p?istrojich.
Piezoelektricky mikrofon se pou?ival p?eva?n? v
50. letech
20. stoleti
. Pracuje na principu
piezoelektrickeho jevu
: stla?ovanim ?i ohybem n?kterych material? (soli n?kterych
mineral?
) vznika
elektricke nap?ti
. Tyto mikrofony v?ak nikdy nebyly p?ili? kvalitni. Pou?ivaly se p?eva?n? v systemech ve?ejneho ozvu?eni a i tam se od jejich u?ivani zahy upustilo s nastupem dynamickeho mikrofonu. Piezoelektrickeho jevu se v?ak dlouhou dobu vyu?ivalo v za?izeni podobnem mikrofonu ?
gramofonove
p?enosce, p?i?em? se v levnych vyrobcich vyu?iva doposud ?, a dale v n?kterych typech snima??
hudebnich nastroj?
nebo kontaktnich snima?? chv?ni.
V zavislosti na velikosti a konstrukci pouzdra mikrofonu m??e tento p?ijimat zvuk z r?znych sm?r? v r?zne intenzit?. Konstrukte?i mikrofony zam?rn? navrhuji s r?znymi charakteristikami v zavislosti na p?edpokladanem pou?iti. Sm?rova charakteristika je frekven?n? zavisla ? projevuje se zpravidla u vysokych ton?, zatimco hluboke z?stavaji nepoznamenany.
- V?esm?rova
neboli
omnidirekcionalni
neboli
kulova
charakteristika je takova, p?i ktere mikrofon p?ijima zvuk stejn? kvalitn? ze v?ech stran. Je dosahovana nejjednodu?eji a je typicka pro levne elektretove mikrofony, velke jen n?kolik milimetr?.
- Kardioidni
neboli
ledvinova
charakteristika potla?uje p?ijem zvuku ?zezadu“ mikrofonu. Diagram p?ipomina N?mc?m a ?ech?m tvar ledviny (n?mecke ozna?eni je
Niere
), Anglosas?m srdce. Jde o typickou charakteristiku dynamickych mikrofon? pro zp?vaky, nebo? potla?uje zp?tnou vazbu.
- Superkardioidni
charakteristika je vice sm?rova ne? charakteristika kardioidni. Mikrofon p?ijima zvuk ?aste?n? i zezadu.
- Hyperkardioidni
(nikoliv hyperledvinova) charakteristika je je?t? vice sm?rova ne? charakteristika superkardioidni, p?ijem zvuku zezadu mikrofonu je v?t?i.
- Osmi?kova
neboli
bidirekcionalni
charakteristika je takova, p?i ktere mikrofon p?ijima zvuk pouze zep?edu a zezadu, nikoliv v?ak ze stran. Pou?iva se p?edev?im p?i n?kterych metodach snimani stereofonniho zvuku.
- Uzce sm?rova
neboli shotgun charakteristika ma vyrazn? oslaben p?ijem zvuku zezadu, ?eho? byva z fyzikalnich d?vod? dosa?eno za cenu delky mikrofonu a? 1 metr. Pou?iva se pro specialni aplikace (p?ijem pomocneho zvuku p?i filmovani). Uzce sm?rova charakteristika mikrofonu je dosahovana za cenu z?etelneho zhor?eni frekven?ni charakteristiky, nebo jen v ?asti akustickeho spektra.
|
|
|
|
|
|
| Kulova
|
Kardioidni
|
Superkardioidni
|
Hyperkardioidni
|
Osmi?kova
|
Uzce sm?rova
|
Kmito?tove charakteristiky mikrofon?, naho?e Oktava 319 (studiovy), dole Shure SM58 (zp?vovy)
Fyzikalnim idealem by byl mikrofon, ktery by akusticky podn?t p?em?nil v?dy na odpovidajici elektricky signal bez ohledu na jeho frekvenci. Tak tomu v?ak neni a nejen proto, ?e by takovy mikrofon byl mj. sou?asn? i barometrem. Dosa?eni vyrovnane charakteristiky alespo? ve sly?itelne oblasti vy?aduje nakladna opat?eni, nap?. velmi male rozm?ry mikrofonu.
Z nedostatku se v?ak ?asem stala ctnost a frekven?ni nevyrovnanosti jednotlivych vyrobk? za?aly byt vyu?ivany tak, aby pomohly vyzdvihnout ?i potla?it n?ktere charakteristicke zvukove odstiny snimanych objekt?. Nap?. v?echny mikrofony krom? kulovych pracuji jako p?evodniky gradientu tlaku, s p?ibli?ovanim ke zdroji signalu zesiluji hluboke kmito?ty ? tzv.
proximity efekt
. Toho vyu?ivaji n?kte?i zp?vaci k dosa?eni teple barvy hlasu v n?kterych pasa?ich zp?vu p?ibli?ovanim a oddalovanim mikrofonu.
Pro specialn?j?i u?ely se vyrab?ji mikrofony s potla?enou ?asti kmito?tove charakteristiky (nap?. pro reporta?ni snimani ?e?i nebo pro komunika?ni za?izeni v hlu?nem prost?edi), v n?kterych p?ipadech jsou vybaveny i p?epinatelnymi korekcemi p?imo ve vlastnim t?lese mikrofonu, nebo maji zd?razn?nu ur?itou ?ast spektra, a jsou ur?eny t?eba ke snimani ur?itych hudebnich nastroj?.
Dr?ak nema obecn? ?argonovite ozna?eni. Obvykle sta?i pouze ?ict jeho nazev, aby si odbornik vybavil, o jaky p?istroj se jedna. Nap?iklad evrop?ti statnici minuli i sou?asni nej?ast?ji vyu?ivaji
Sennheiser
MD441
.
Gustav Husak
jich na sjezdech KS? mival na stojancich sou?asn? osm (bez ohledu na to, ?e byly vyrab?ny v
NSR
) a posm??n? se jim ?ikalo ?dychaci p?istroj“; dnes jsou u ?e?nickych pult? Parlamentu ?R pouze dva. Jde o dynamicky mikrofon s ledvinovou charakteristikou a se zdvihem vysokych frekvenci, co? zlep?uje srozumitelnost. Spi?e ne?ekan? jej pou?ila i skupina
Sugababes
ve videoklipu
Round Round
. N?mecky
Neumann U47
s tlustym valcovitym t?lem a rakousky
AKG C12
jsou p?iklady mikrofon?, pokladanych za vrchol pro studiovy zaznam hlasu. Technickym vrcholem jsou v?ak mikrofony s vyrovnanou frekven?ni charakteristikou v celem sly?itelnem pasmu od danske firmy na laboratorni p?istroje
Bruel & Kjær
, ktere za?aly byt prodavany zvuka??m divizi teto firmy
DPA
. Soukroma radia pou?ivaji pro moderatory, kte?i zarove? obsluhuji odbavovaci za?izeni, s oblibou americky dynamicky kardioidni mikrofon
Electrovoice RE20
, do ktereho lze mluvit zblizka, ?im? se pro poslucha?e relativn? zeslabi hluky ovladani za?izeni a akustika vysilaciho studia, ani? by se zd?raz?ovaly basy a
retnice
.
?Klopak” je b??ne ?eske ozna?eni pro mikrofon velikosti cca 1 cm spojeny se sponkou nebo magnetem, ktery se p?ipev?uje na klopu saka. Jde ov?em o nespravne umis?ovani, vyrobci zpravidla udavaji, ?e mikrofon ma byt ni?e a uprost?ed (nap?iklad na kravat?). Vyrab?ji se z kondenzatorovych (levn?j?i z elektretovych) mikrofon?. Standardni mezinarodni ozna?eni takoveho mikrofonu je
lavalier
. Nejznam?j?im klopakem vyu?ivanym bez rozdilu v?emi ?eskymi a mnoha evropskymi televiznimi stanicemi ve zpravodajskych po?adech je n?mecky
Sennheiser
MKE 40
s ledvinovou sm?rovou charakteristikou. Byva pou?ivan zpravidla s ?ernym nebo bilym protiv?trnym krytem, ktery mu dodava charakteristicky valcovy tvar. Pokud ma byt klopak pou?it neviditelnym zp?sobem k zamikrofonovani herc? ve filmu nebo v televizi, je zpravidla pou?ivan
japonsky
mikrofon
Sanken Cos
, dansky
DPA 4061
, nebo americky
TRAM
(pro sve rozm?ry s kulovou sm?rovou charakteristikou). K takovym mikrofon?m jsou p?idavany r?zne kryty, obaly, dr?atka, tmely, lepici pasky, oboustrann? lepici ?titky a jina vylep?eni, kterymi lze mikrofon pevn? p?ilepit k od?vu nebo t?lu, ani? by bylo sly?et ?ust?ni textilu.
Mikrofon ?pu?ka“ v?etn? teleskopicke ty?e (?tago“) v akci.
- Handka
je obecn? mikrofon do ruky. Pou?ivaji ho zp?vaci, ?e?nici. Nejslavn?j?im modelem je americky mikrofon
Shure SM58
, ur?eny pro zp?v. Byvaji nej?ast?ji dynamicke.
- Polopu?ka
neboli
short shotgun
je mikrofon s hyperkardioidni charakteristikou. Tradi?n? se pou?iva ke snimani zvuku p?i filmovani. Nap?.
Sennheiser
MKH 416
.
- Dlouha pu?ka
neboli
shotgun
je mikrofon s uzce sm?rovou charakteristikou. Nap?.
Sennheiser
MKH 816
.
- PZM
neboli
boundary mic
? mikrofon je zapu?t?n v desti?ce, ktera se polo?i na st?l nebo na podlahu. P?vodn? vynalezeno pro snimani violoncella, n?kdy nevhodn? vyu?ivano pro snimani televiznich diskusi.
- Laserovy mikrofon
? specialni vyu?iti laseroveho paprsku jako mikrofonu ? pou?iva se vyhradn? ke ?piona?nim u?el?m.
Nara?i-li na membranu mikrofonu proud vzduchu (nap?. vitr, je-li mikrofon pou?ivan venku, ale sta?i i proud vzduchu p?i vyslovovani hlasek ?p“, ?t“, ?b“, …), vznikaji nep?ijemne silne hluboke pazvuky, ktere zpravidla zcela znehodnoti sejmuty zaznam. Mikrofon lze proto ?asto umistit do dodate?neho obalu, ktery za cenu zhor?eni p?enosu vysokych frekvenci soust?edny proud vzduchu lame. Existuje vice druh? ochran, p?i?em? zakladni jsou:
- ko?
(z?idka te?
pucka
), angl.
windjammer
? n?kolik centimetr? velky oval nasazeny na handku;
- cepelin
(srov. s tvarem vzducholodi
Zeppelin
), angl.
windshield
? n?kolik desitek centimetr? velky kryt pokryvajici cely mikrofon.
V zavislosti na cen? jsou kryty konstruovany z levnych um?lych hmot nebo z prave ko?e?iny sibi?ske li?ky. Nejznam?j?im (nejdra??im) vyrobcem profesionalnich kryt? je firma
Rycote
. Velci vyrobci mikrofon? rovn?? vyrab?ji protiv?trne kryty.
Zp?va?ka zpiva na mikrofon s pop filtrem
Pro pou?iti ve studiich se u n?kterych mikrofon? pou?ivaji takzvane POP filtry. Slou?i k potla?eni extremnich zm?n akustickych tlak? p?i explozivnich hlaskach a slabikach (?p“, ?b“, ?t“, ??“, sykavky aj.), p?i?em? vyu?ivaji principu rozptyleni akusticke energie mimo hlavni sm?r ?i?eni zvuku. Obvykle to jsou rame?ky, na ktere je napnuta r?zna pr?zvu?na tkanina, si?ka a podobne materialy. Upev?uji se r?znymi dr?aky ke stojan?m mikrofon?, nebo samostatn?, mezi mikrofon a zp?vaka ?i ?e?nika. U?elem je krom? odstran?ni problem? p?i snimani retnic i ochrana mikrofonu p?ed dechem a ev. i slinami. Vlhko dechu n?kterym mikrofon?m zna?n? ?kodi.
S proximity efektem se potyka v?t?ina mikrofon?. Efekt nastane, kdy? se zdroj zvuku nachazi p?ili? blizko u mikrofonu. To pote zp?sobuje intenzivn?j?i zd?razn?ni nizkych frekvenci a nasledkem toho jsou i zm?ny sily vzduchu p?i vyslovovani explozivnich hlasek z?eteln?j?i.
[1]
Nylonovy
pop filtr je pravd?podobn? nejznam?j?i. Je hojn? vyu?ivany jak nahravacimi studii, tak i za?ate?niky, a to z d?vodu jeho vysoke dostupnosti a nizke ceny. Snadno se ale po?kodi a ob?as m??e zp?sobovat omezeni vysokych frekvenci signalu.
Kovovy
pop filtr se vyzna?uje p?edev?im jeho specialni strukturou. Drobne otvory zaobleneho trojuhelnikoveho tvaru odvraci v?t?inu vzduchu sm?rem dol?, a nechavaji tak dob?e projit zvukove signaly. Nevy?aduji zvla?tni udr?bu a jsou oblibene zejmena diky jejich atraktivnimu a kompaktnimu vzhledu. ?asto jsou v?ak dra??i a po ur?ite dob? nachylne k ohnuti a produkci hvizdaveho zvuku.
[1]
[2]
Dal?i mo?nosti je vytvo?eni provizorniho pop filtru s vyu?itim oby?ejne tu?ky (pop?ipad? sta?i i dva prsty), ktera se umisti mezi usta a mikrofon. Toto alternativni vytvo?eni p?eka?ky ?aste?n? zadr?i plny naraz vzduchu p?ed mikrofonem.
Rozdil mezi pop filtrem a windscreenem
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Tyto dva nastroje se ?asto zam??uji a nerozli?uji se. P?esto?e oba slou?i ke stejnemu u?elu, tj. ke zredukovani zkresleni zvuku mikrofonu p?i vyslovovani explozivnich hlasek ?i sykavek, li?i se v n?kolika v?cech.
Pop filtr
je plochou stranou v pravem uhlu postaven mezi zdroj zvuku a mikrofon ve vzdalenosti n?kolika centimetr?. Material pokryvajici pop filtr necht?ne p?ijimane zm?ny tlaku vzduchu rozptyluje do okoli, a m?ni tak jejich sm?r d?ive, ne? dosp?ji k membran? (anglicky
diaphragm
) mikrofonu. Napnuta latka je v?ak natolik propustna, ?e necha ostatni po?adovane zvukove vlny proniknout.
[1]
[3]
Windscreen
(n?kdy take
windshield
) je nej?ast?ji vyroben z p?noveho materialu, jako je molitan. Pou?iva se take i ko?e?ina s dlouhymi chlupy (mluvime pak o
windjammeru
[4]
), a to zejmena ve venkovnim prost?edi za nep?iznivych podminek, nap?. p?i silnem v?tru. Windscreen je na rozdil od pop filtru nasazen na hlavici mikrofonu a pln? ji obepina po celem jejim povrchu. Timto zp?sobem pohlcuje ne?adouci tlakove vlny je?t? p?edtim, ne? sta?i dorazit k membran? mikrofonu, a zdeformovat tak vysledny zvuk. Kv?li silne vrstv? p?noveho materialu v?ak ?asto absorbuje vy??i frekvence signalu, a vysledny zvuk se tak m??e li?it od realneho. Tato zm?na v?ak neni p?ili? patrna.
[3]
[5]
Pokud neni mikrofon dr?en v ruce nebo neni v provedeni PZM, byva zpravidla upevn?n v
dr?aku
. Dr?ak m??e byt jako jednoducha objimka, do ktere se t?lo mikrofonu zasune, nebo odpru?ovaci mechanismus, zvany ?pavouk“. Dr?ak je spojen s n?kterym z t?chto za?izeni:
- stojan
(?stativ“ je spi?e slovo vyu?ivane fotografy)
- stojanek
je mala desti?ka nebo trojno?ka s vy?nivajicim ?roubkem pro polo?eni na st?l. Na ?roubek se posleze p?i?roubuje dr?ak.
- husi krk
(angl.
gooseneck
) ? mikrofon je spojen s n?kolik desitek centimetr? dlouhou tenkou pru?nou trubkou, kterou lze zkroutit do tem?? libovolne polohy. Druhy konec trubky je zpravidla zapu?t?n do stolu. Vyu?iva se v n?kterych radiich, v konferen?nich mistnostech, pro dorozumivaci systemy, u ?e?nickych stol?.
- ty?ka
(angl.
boom
) je n?kolikametrova zpravidla teleskopicka ty? vyrobena z lehkeho moderniho materialu (nap?.
kevlar
]). P?i filmovani hranych film? ji dr?i mikrofonista (take ?asistent zvuku“) tak, aby snimala zvuk z ust herc?, ani? by byla vid?t v zab?ru kamery. Ty?ce se take b??n? p?ezdiva ?tago“ nebo ?bambus“(kdysi se u nas toti? k t?mto u?el?m u?ivalo bambusovych ty?i).
- ?ibenice
je ty?ka upevn?na na teleskopickem stojanu, obojim lze libovoln? pohybovat zpravidla soustavou klik. Tato soustava m??e byt spolu s ?idli?kou na vozi?ku. Pou?ivala se zejmena v za?atcich filmu a do poloviny 90. let 20. stoleti v televizi p?i snimani del?ich scen (nap?. diskusnich po?ad?). Vzhledem k rozm?r?m a cenam je vytla?ovana pou?ivanim mikroport?.
- mikrofon m??e viset i od stropu mistnosti na vhodnem za?izeni (tah, ro?t), nap?. v divadle nad scenou
- r?zne typy uchyt? pro klopove mikrofony byly zmin?ny ji? vy?e
Levn?j?i mikrofony byvaji zapojeny nesymetricky pomoci dvou vodi?? z nich? jednim je veden signal a druhy slou?i jako zemni vodi? a stin?ni. Kvalitn?j?i mikrofony pou?ivaji symetrickeho zapojeni. Signal je veden dv?ma vodi?i v protifazi, t?eti vodi? slou?i jako stin?ni.
Jak ji? bylo uvedeno, n?ktere typy mikrofon? vy?aduji napajeni. Existuje n?kolik standard?, ktere jsou obecn? podporovany vyrobci za?izeni, do kterych se mikrofony p?ipojuji (mixa?ni pult, videokamera, po?ita? atd. ? dale ?spot?ebi?“), tak?e p?i spravne kombinaci mikrofonu a za?izeni neni pot?eba k mikrofonu p?ipojovat zvla?tni napaje?, nebo? za?izeni samo funguje jako zdroj elekt?iny.
- Tonaderspeisung
(v ?e?tin? se nej?ast?ji pou?iva n?mecky nazev; ozna?eni jako
AB napajeni
,
T-power
nebo
paralelni napajeni
se p?ili? neuchytila) pokryto normou DIN 45595 ? napajeni 12 V je vedeno p?imo (p?es shodne odpory na obou polech) symetrickym vedenim. Mikrofon vytvo?i st?idave nap?ti a to se vraci do spot?ebi?e, kde je stejnosm?rne napajeci nap?ti filtrovano.
- Fantomove napajeni
(angl.
Phantom Supply/Powering
) norma Audio Engineering Society, DIN 45596 ? mikrofon je spojen
symetrickym
vedenim se spot?ebi?em pomoci konektoru XLR-3 (tzv. ?Cannon“ podle p?vodniho vyrobce). Mezi vyvody 1,2 resp. mezi vyvody 1,3 lze nam??it nap?ti 9, 12, 24, 48 (nej?ast?ji), 52 V. Mezi vyvody 2,3 nelze nam??it nic. Signal se z mikrofonu vraci do spot?ebi?e prav? po vodi?ich 2,3. Pokud je p?ipojen mikrofon, ktery napajeni nepot?ebuje (nap?. dynamicky), ned?je se nic. Nesmi se ov?em p?ipojit dynamicky mikrofon nesymetrickym kabelem ? v tom p?ipad? by fantomove napajeni mohlo spalit vinuti civky.
- Podle standardu
PC99
je mikrofon p?ipojeny nesymetricky k po?ita?i stereofonnim 3,5mm (1/8") konektorem ?jack“, p?i?em? na spodni ?asti konektoru (sleeve) je zem, na krou?ku (ring) je napajeni +5 V pro mikrofonni p?edzesilova?, na ?pi?ce (tip) je signal z mikrofonu.
- WIRSUM, Siegfried.
Abeceda NF techniky.
1. vyd. Praha: BEN-technicka literatura, 2003. 191 s.
ISBN 80-86056-26-0
. S. 12.