Emile Berliner
Rodne jmeno	Emile Berliner
Narozeni	20. kv?tna 1851 Hannover
Umrti	3. srpna 1929 (ve v?ku 78 let) Washington, D.C.
P?i?ina umrti	infarkt myokardu
Misto poh?beni	h?bitov Rock Creek
Bydli?t?	Hannover (1851?1870) Spojene staty americke (od 1870)
Alma mater	Cooper Union
Povolani	vynalezce , podnikatel , elektroin?enyr a pr?myslnik
Ocen?ni	John Scott Medal (1897) medaile Elliotta Cressona (1913) Franklinova medaile (1929) Grammy Trustees Award (1987) Narodni si? slavy vynalezc? (1994)
D?ti	Henry Berliner Herbert Samuel Berliner
P?ibuzni	Joseph Berliner , Jacob Berliner a Manfred Berliner (sourozenci) Cora Berliner ( nete? ) Hans Berliner (prasynovec)
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Emile Berliner ( 20. kv?ten 1851 Hannover ? 3. srpen 1929 Washington, D.C. ) byl v  N?mecku narozeny americky vynalezce ?idovskeho p?vodu. V roce 1870 se p?est?hoval z N?mecka do Spojenych stat? , do Washingtonu D.C. Americke ob?anstvi ziskal v roce 1881. Do Evropy se vracel zpen??it n?ktere ze svych nejslibn?j?ich vynalez? ? mezi nejznam?j?i pat?il mikrofon ( 1877 ) a gramofon ( 1887 ). ?il a podnikal st?idav? v USA, N?mecku, ve Velke Britanii a v Kanad?.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho otec byl obchodnik. M?l dvanact sourozenc?, dva z nich je?t? v d?tstvi zem?eli. Po st?edni ?kole ( Samsonschule ve Wolfenbuttelu ) za?al pracovat v otcov? obchod?. Brzy v?ak ode?el do Spojenych stat? americkych (1870), mo?na proto, aby se vyhnul narukovani do prusko-francouzske valky . Namisto k?estniho jmena Emil u?ival v USA jmeno Emile. Nejprve ?il ve Washingtonu , pozd?ji v New Yorku , kde ziskal misto v laborato?i Constantina Fahlberga , objevitele sacharinu . Fahlberg ho zcela nadchl pro v?du, spolu s dobovou atmosferou, ktera senza?nimi zpravami o novych vynalezech doslova p?etekala. Jednim z nich byl i Bell?v telefon. Kdy? ho Berliner prozkoumal, zklamalo ho, jak malo je sly?et hlas z druhe strany p?istroje. Sestrojil tedy p?istroj, jen? nazval ?volny kontaktni vysila?“. To byl jeho prvni velky vynalez ? dnes znamy jako mikrofon .

Berliner ?adal podil na patentu telefonu. Ten nevysoudil, ale Bell?v kolega Thomas Watson Berlinera nav?tivil, aby si mikrofon prohledl ? byl nad?eny a nabidl mu misto v Bellovych laborato?ich. Berliner p?ijal a Bellova firma v roce 1877 patent mikrofonu zaregistrovany odkoupila za 50 000 dolar?. Tim mohl p?istroj nastoupit sve vit?zne ta?eni sv?tem (a Berliner se stal ekonomicky nezavislym). ^[1]

Z Bellovy firmy Berliner ode?el v roce 1884. P?esidlil zp?t do Washingtonu a zde zalo?il firmu vlastni. V??il, ?e ma s ?im prorazit: sestrojil prvni gramofon a gramofonovou desku . Patent ziskal roku 29. za?i 1887 ve Washingtonu a 8. listopadu 1887 v N?mecku (Kaiserlichen Patentamt). Prvni desky vyrab?l ze skla. Pozd?ji p?e?el na zinek . Pr?lomem byl nastup plast?. Berliner prokazal brzy i ryze obchodni talent. Navazal za u?elem propagace gramofonu spolupraci se dv?ma p?veckymi hv?zdami te doby, p?vkyni Nellie Melbou a hlavn? nejslavn?j?im tenorem Enricem Carusem . ^[2] V roce 1898 prodal vice ne? sedm set tisic desek. ^[3] Dob?e pracoval i s konceptem zna?ky. Kdy? Berliner a Elridge Johnson zalo?ili v roce 1901 Victor Talking Machine Company, stal se jeji obchodni zna?kou Little Nipper ? pejsek, na ktereho z gramofonu promlouva jeho pan. I tuto zna?ku a napisem His Master’s Voice (?hlas jeho pana“, ?pan?v hlas“) si Berliner nechal patentovat. ^{[4] [3]} Sv?j podil Berliner pozd?ji odprodal ? v USA jeho jmeno z hudebniho pr?myslu postupn? zmizelo a bylo nahrazeno jmeny Victor a Victrola. ^[3]

Proto?e Berlinera lakalo letectvi, zdokonalil letecky motor, sestrojil rota?ni letecky motor ?Gyro“ (pou?ival jej mj. Lincoln Beachey ). Se synem Henrym Berlinerem sestrojil vrtulnik , ktery se prvn? vznesl roku 1919. V roce 1924 postavil se synem vrtulnik, ktery byl nejvykonn?j?im vrtulnikem v USA do roku 1939 (vyst?idal jej Sikorskeho vrtulnik VS-300 ). Model vrtulniku je umist?n v College Park Aviation Museum v Marylandu . V roce 1909 zalo?il Emil Berliner ve Washingtonu spole?nost na vyrobu leteckych rota?nich motor? Gyro Motor Company, ktera vyrab?la p?ibli?n? do roku 1926. ^{[5] [6]}

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• KA?PAREK, Michal. Vyvoj zaznamovych za?izeni VII. ? gramofon vs. fonograf. Muzikus. 2012, [ro?. 22], ?. 10, s. 100?[101]. Online: 20. 8 2013 [cit. 8. 11. 2022]. Dostupne z: https://www.casopismuzikus.cz/workshopy/vyvoj-zaznamovych-zarizeni-vii-gramofon-vs-fonograf
• RIESS, Curt. Knaurs Weltgeschichte der Schallplatte . Zurich: Knaur, 1966. 447 s.
• STEJSKALOVA, Helena. Pro? gramofonove desky nejlepe prodaval pes? Epochaplus.cz [online]. 6. 4. 2021 [cit. 10. 11. 2022]. Dostupne z: https://epochaplus.cz/proc-gramofonove-desky-nejlepe-prodaval-pes/
• The Gramophone. In: Library of Congress [online]. [2015] [cit. 10. 11. 2022]. Dostupne z: https://www.loc.gov/collections/emile-berliner/articles-and-essays/gramophone/

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Emile Berliner na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.