한국   대만   중국   일본 
Me'ir Amit ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Me'ir Amit

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Me'ir Amit
???? ????
Me'ir Amit na fotografii z dubna 1957.
Me'ir Amit na fotografii z dubna 1957.
3. ?editel Mosadu
Ve funkci:
1963  ?  1968
P?edch?dce Iser Har'el
Nastupce Cvi Zamir
17.  ministr dopravy Izraele
Ve funkci:
20. ?ervna 1977  ?  15. srpna 1978
P?edch?dce Menachem Begin
Nastupce Chajim Landau
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi Ma'arach (d?ive Da? , ?inuj )
Narozeni 17. b?ezna 1921
Tiberias , Britsky mandat Palestina
(dnes Izrael )
Umrti 17. ?ervence 2009 (88 let)
Izrael
Misto poh?beni Ramat ha-?aron
Kneset 9.
Cho? Jona Kelman
P?ibuzni Boris Sluckij (bratranec)
Alma mater Columbia University
Profese politik , podnikatel a d?stojnik
Ocen?ni Yakir Ramat Gan (1997)
Izraelska cena (2003)
Commons Meir Amit
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Me'ir Amit ( hebrejsky : ???? ????, rodnym jmenem Me'ir Slucki , hebrejsky : ???? ??????; ?il 17. b?ezna 1921 ? 17. ?ervence 2009 ) byl izraelsky politik , generalmajor Izraelskych obrannych sil (IOS), na?elnik izraelske vojenske rozv?dky Aman v letech 1962 a? 1963 a ?editel izraelske rozv?dne slu?by Mosad v letech 1963 a? 1968 . Je historicky jedinym ?lov?kem, ktery stal zarove? v ?ele obou t?chto zpravodajskych slu?eb.

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se ve m?st? Tiberias u b?eh? Galilejskeho jezera jako Me'ir Slucki. Spole?n? s rodinou, ktera byla ?inna v  d?lnicko-sionistickemu hnuti , se jako maly p?est?hoval do Jeruzalema a Ramat Ganu . [1] Chodil do zem?d?lske ?koly v  kibucu Giv'at ha-?lo?a a na telavivskou st?edni ?kolu Balfour Reali. V roce 1936, v patnacti letech, vstoupil do ?idovske podzemni vojenske organizace Hagana [2] a v roce 1939 ode?el do kibucu Alonim v  dolni Galileji . V ?adach Hagany slou?il v letech 1940 a? 1945 jako palestinsky ?idovsky policista. V te dob? si rovn?? hebraizoval sve p?ijmeni na Amit. [2] V roce 1941 se o?enil s Jonou Kelmanovou, se kterou m?l pozd?ji t?i dcery. [2]

Vojenska kariera [ editovat | editovat zdroj ]

V ?adach Hagany se u?astnil boj? b?hem izraelske valky za nezavislost , ve ktere bojoval v bitv? u  Mi?mar ha-Emek , v bitv? u  Jizre'elskeho udoli [3] a v bitv? o  D?enin , ve ktere byl zran?n. [1] Po uzdraveni se stal zastupcem velitele 15. p??iho praporu brigady Golani a posleze povy?il na velitele 19. obrn?neho praporu te?e brigady. [1] B?hem valky jeho obrn?ny prapor bojoval v  operacich Chorev a Uvda a pat?il mezi prvni jednotky brigady Golani, ktere dosahly jihoizraelskeho m?sta Ejlat . [1]

Znak brigady Golani , jejim? byl Amit velitelem

Po valce se rozhodl opustit kibuc a vstoupil do ?ad Izraelskych obrannych sil (IOS). [4] V letech 1951 a? 1952 byl velitelem brigady Golani a z teto pozice velel bitv? u Tel Mutila, ktera byla izraelskou reakci na syrske p?ekro?eni demilitarizovaneho pasma na Golanskych vy?inach . [3] B?hem bitvy se Izraelc?m poda?ilo zatla?it Sy?any zp?t na jejich ?ast demilitarizovaneho pasma, av?ak za cenu 40 mrtvych izraelskych vojak? a mnoha dal?ich zran?nych, za co? byl Amit izraelskym armadnim velenim kritizovan. [2] V roce 1952 byl jmenovan velitelem ?koliciho velitelstvi IOS. V roce 1954 se zu?astnil d?stojnickeho kurzu ve m?st? Camberley ve Spojenem kralovstvi a po navratu do Izraele stanul v ?ele opera?niho odd?leni IOS. [2] [pozn 1] V roce 1955 byl jmenovan velitelem ji?niho velitelstvi IOS a o rok pozd?ji byl op?tovn? jmenovan do ?ele armadniho opera?niho odd?leni. Ze svych funkci byl zodpov?dny za naplanovani a provedeni Sinajskeho ta?eni z roku 1956. [1] V letech 1958 a? 1959 stal v ?ele centralniho velitelstvi IOS . [3]

V roce 1958 se va?n? zranil b?hem rutinniho para?utistickeho treninku, kdy? se mu p?i seskoku jen ?aste?n? otev?el padak . [2] Po n?kolik dni byl jeho stav kriticky a po zlep?eni stravil osmnact m?sic? v nemocnici. [2] Po propu?t?ni z nemocnice byl poslan na studijni pobyt do Spojenych stat? , kde studoval ekonomii na Columbijske univerzit? v  New Yorku , kterou absolvoval v roce 1961. [4]

Zpravodajska kariera [ editovat | editovat zdroj ]

? My v Amanu jsme p?esv?d?eni, ?e hlavnim problemem je bezpe?nost, a nikoli Josele Schumacher ba dokonce ani Eichmann?v unos . Je pravda, ?e tim, ?e se nam poda?ilo Eichmanna dostat do Izraele, ziskalo na?e zpravodajstvi, na rozdil od p?ipadu Joseleho, nejen profesionalni odbornost, ale i dobrou pov?st. Aman se v?ak potykal se svymi vlastnimi problemy. Ony dal?i operace vy?adovaly tolik usili, ?e jsem svym nad?izenym byl nucen sd?lit, ?e kdy? v d?sledku od?erpavani na?ich zdroj? jinym sm?rem trpime tak va?nym nedostatkem informaci, nechci ve sve praci dale pokra?ovat. “

— Me'ir Amit, k situaci mezi Amanem a Mosadem [5]

Po svem navratu do Izraele v roce 1961 Amit vyhov?l ?adosti na?elnika Generalniho ?tabu Cvi Cura a stal se na?elnikem vojenske zpravodajske slu?by Aman . [5] Ve funkci jej provazely st?ety s tehdej?im ?editelem Mosadu Iserem Har'elem ohledn? kompetenci obou slu?eb. Amit p?itom pat?il k nejnekompromisn?j?im kritik?m Mosadu [5] a spole?n? s nam?stkem ministra obrany ?imonem Peresem kritizoval Har'ela za jeho postup v??i egyptskemu raketovemu programu. [1]

V ?ervenci 1962 toti? egyptsky prezident Gamal Nasir ve?ejn? prohlasil, ?e Egypt vlastni pro boj s Izraelem nove tajne zbran?. Tato skute?nost v?ak nebyla v Izraeli pln? znama, nebo? byl Mosad zaneprazdn?n jinymi ukoly: ?Har'elovi se kladlo za vinu, ?e nebyl schopen tento vyvoj situace p?edvidat (…) a ?e p?i honb? za nacisty a sledovanim Joseleho Schumachera [pozn 2] po celem sv?t? zbyte?n? mrhal ?asem a prost?edky Mosadu.“ [5] Nedlouho nato zjistili agenti Mosadu informace o p?vodu t?chto zbrani. Ji? od 50. let toti? v egyptskem zbrojnim pr?myslu p?sobila ?ada n?meckych technik?, in?enyr? a byvalych d?stojniku Wehrmachtu . [7] P?imo na egyptskem raketovem programu p?itom pracovali n?me?ti raketovi odbornici, kte?i se b?hem druhe sv?tove valky podileli na nacistickem programu raket V-2 . Po zji?t?ni t?chto skute?nosti byl Har'el ?p?esv?d?en, ?e n?me?ti v?dci pracuji na zbranich ohro?ujicich samotnou existenci Izraele.“ [5] Mosad proto zahajil operaci s krycim nazvem ?Damokles“, jejim? sou?asti bylo zasilani dopisovych bomb, unosy a ?ada ?nehod.“ [7] Cela zale?itost se provalila v b?eznu 1963, kdy? byli ve ?vycarsku zat?eni dva agenti Mosadu. Kv?li ?rozsahle hystericke tiskove kampani“, ktera mohla ohrozit Ben Gurionovu politiku v??i Zapadnimu N?mecku a tajny n?mecko-izraelsky nakup zbrani, na?idil Ben Gurion Har'elovi zastavit v?echnu ?innost proti n?meckym v?dc?m v Egypt?. [7] Har'el v?ak namisto toho rezignoval, na?e? Ben Gurion povolal Amita do Tel Avivu, kde mu nakazal, aby po Har'elovi p?evzal ?izeni Mosadu do doby, ne? se po Har'elovi najde vhodny nastupce. [8] Na dev?t m?sic? se stal historicky jedinym ?lov?kem, ktery zarove? stal ve vedeni Amanu i Mosadu. [4]

V ?ele Mosadu [ editovat | editovat zdroj ]

? Kdy? Isser Har'el z Mosadu s prasknutim dve?i ode?el, byl p?esv?d?en, ?e Mosad bez n?ho nebude moci dale fungovat. Ohromujici je, ?e po jeho odchodu urove? prace Mosadu nebyvale stoupla. “

— Me'ir Amit, popisuje svou uvahu nad Har'elovou animozitou [9]

Po nastupu do ?ela Mosadu se Amit musel vyrovnat s animozitou sveho p?edch?dce, ktery se p?i nejr?zn?j?ich p?ile?itostech sna?il zpochyb?ovat jeho vedeni. Har'el v?ak nebyl jedinym, komu se novy ?editel nelibil; ?ast nespokojenych agent?, v?etn? nap?iklad budouciho premiera Jicchaka ?amira , z agentury na protest ode?la. [10] Patrn? nejva?n?j?i situaci, p?i ni? Har'el po?adoval Amitovo propu?t?ni, bylo zapleteni Mosadu do vra?dy marockeho opozi?niho v?dce Mehdiho Ben Barky z roku 1965. [9] Po?atkem 60. let toti? Mosad spolupracoval s marockou tajnou slu?bou, kterou dokonce pomahal reformovat a cvi?it jeji agenty. [9] V roce 1965 po?adal marocky ministr vnitra a ?ef tajne slu?by Mohamed Oufkir Mosad, aby pomohl vypatrat Ben Barku, ktery planoval svr?eni marockeho monarchistickeho re?imu. Do operace se zapojila i francouzska tajna slu?ba SDECE . Ve spolupraci v?ech t?i tajnych slu?eb byl Ben Barka vypatran a marockymi a francouzskymi agenty v ?ijnu 1965 unesen do Pa?i?e . Nasledn? byl po vyslechu a mu?eni zabit. Pote, co se cela udalost provalila, za?alo ve Francii medii velmi sledovane vy?et?ovani. P?esto?e se Francouzi o podilu Izraelc? nezminili, po?adoval Har'el v Izraeli odvolani Amita ?i premiera Levi E?kola a zodpov?dnou osobu obvinil z poru?eni narodniho a mezinarodniho prava. [9] Amit v?ak ?u?ast izraelskych agent? na unosu a zavra?d?ni Ben Barky pop?el a tvrdil, ?e Mosad v celem p?ipad? sehral jen ?okrajovou ulohu‘: Marokanc?m pouze dodal ?jeden pas‘ a ?pronajal pro n? n?kolik aut‘.“ [9] Zarove? dodal, ?e premier E?kol dal k operaci souhlas. Nasledn? prob?hla dv? interni vy?et?ovani v?ak ?adny vysledek nep?inesla. Amitovi se nakonec poda?ilo celou udalost p?e?kat a samotny skandal z?stal v tajnosti. [9]

Amitovu p?sobeni v ?ele Mosadu je v?ak p?ipisovano ukon?eni rivality mezi tajnymi slu?bami, ktere se dlouha leta potykala s nejednozna?nosti pole p?sobnosti. [1] To bylo umo?n?no p?edev?im jeho chapanim pot?eby koordinace a spoluprace mezi jednotlivymi slu?bami. [11] Za Amitova vedeni do?lo k ?ad? vyznamnych usp?ch? zpravodajske slu?by a p?ipisuje se mu i velka zasluha na roz?i?eni sit? agent? (tzv. HUMINT ), zvla?t? v arabskem sv?t?. Jednim z jeho prvnich rozhodnuti bylo v roce 1964 navazani spoluprace s irackymi Kurdy , ktere Mosad pomahal cvi?it a zbrojit. [10] Kurdy v Iraku dokonce Amit n?kolikrat tajn? nav?tivil. [1]

Ob??ene t?lo Eli Kohena viselo po poprav? 19. kv?tna 1965 na dama?skem nam?sti Mu?ednik? ?est hodin, zatimco kolem chodily davy lidi, aby si izraelskeho ?piona prohledly.

Velkym usp?chem izraelskych zpravodajskych slu?eb byla infiltrace ?piona Eliho Kohena (kryci jmeno ?Mena?e“) do nejvy??ich urovni syrske politiky. [12] Kohen byl v kv?tnu 1960 naverbovan do zvla?tni jednotky vojenske rozv?dky Aman a nasledn? vyslan p?es Argentinu , coby bohaty obchodnik, v roce 1962 do Syrie. V Syrii vystupoval jako prosperujici obchodnik s nabytkem a postupn? ziskal mnoho konexi ve vysokych finan?nich, vojenskych a politickych kruzich, v?etn? uzkych styk? s nejvyznamn?j?imi p?edstaviteli strany Baas . [13] Diky tomu se nap?iklad se syrskymi p?ateli vypravil v ?ervenci 1962 na vylet po syrskych opevn?nich na Golanskych vy?inach a ziskane informace a po?izene fotografie pak Izraeli pozd?ji pomohly p?i dobyti tohoto hornateho uzemi v ?estidenni valce v roce 1967. [12] V roce 1964 byl Kohen p?evelen pod Mosad a nadale pokra?oval ve sve ?piona?ni ?innosti v Syrii. [13] Kohen v?ak nepat?il mezi dokonale ?piony a jeho ?aste pou?ivani vysila?ky, navic na stejne frekvenci, nakonec vedlo k jeho odhaleni syrskou kontrarozv?dkou. [13] V naslednem procesu byl odsouzen k trestu smrti a 19. kv?tna 1965 ve?ejn? ob??en. [14]

Uko?ist?ny iracky MiG-21 v muzeu na letecke zakladn? Chacerim

Mezi nejvyznamn?j?i usp?chy Mosadu pod Amitovym vedenim v?ak pat?ilo zorganizovani unosu tehdy nejmodern?j?iho sov?tskeho stihaciho letounu MiG-21F z vyzbroje irackeho letectva v roce 1966. [15] Celou operaci p?itom iniciovala poznamka tehdej?iho velitele letectva a pozd?j?iho prezidenta Ezera Weizmana , ktery v roce 1963 sm?rem k Amitovi prohlasil: ?Kdy? mi sem dopravite Mig-21, odvedete dobrou praci.“ [15] Operace dostala kodovy nazev ?Jahalom“, av?ak Mosad p?i ni zprvu nebyl usp??ny. Nakonec se mu ale poda?ilo k dezerci p?emluvit irackeho pilota, kapitana Munira Redfu , ktery pochazel z  maronitske k?es?anske rodiny. Vym?nou za dezerci Redfa ?adal, aby Mosad propa?oval z Iraku jeho rodinu. Navic byla dohodnuta finan?ni odm?na ve vy?i vice ne? milion dolar?. [16] Cela operace nakonec prob?hla 16. srpna 1966. [17] Redfa let?l p?es severni Jordansko a kratce p?ed izraelskym vzdu?nym prostorem mu p?ilet?ly naproti dva izraelske stihaci letouny. [16] Diky ziskani letounu, ktery byl ve vyzbroji v?ech nep?atelskych stat?, se Izraeli poda?ilo zjistit letove a technicke vlastnosti a parametry letounu, ktere se pozd?ji ukazaly jako nedocenitelne p?i ?estidenni valce v roce 1967. [16] [17] Plany letounu i letoun samotny Izrael rovn?? zap?j?il americke stran? ( CIA a USAF ), diky ?emu? do?lo k je?t? v?t?imu upevn?ni vzajemnych vztah?. [1]

Diky t?mto agent?m v egyptske armad? m?la IOS b?hem ?estidenni valky v roce 1967 k dispozici kli?ove informace pro izraelsky preventivni uder proti egyptskym leteckym zakladnam ( operace Moked ). Dal?i detailni informace dodane Amitovym Mosadem pak poslou?ily p?i nasledne pozemni ofenziv?. Diky Amitovi, ktery p?esv?d?il tehdej?iho americkeho prezidenta Johnsona a ?efa CIA Helmse , se v ?estidenni valce dostalo Izraeli na diplomaticke p?d? podpory Spojenych stat? .

Politicka kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Po svem odchodu z Mosadu dale pracoval pro vladu. V roce 1976 vystoupil ze Ma'arachu a pomahal zakladat Demokraticke hnuti za zm?nu (zkracen? Da?) Mo?e Dajana. [10] Ve volbach v roce 1977 pak za tuto stranu kandidoval do Knesetu a stal se jeho poslancem. V roce 1977 byl jmenovan ministrem dopravy a komunikaci ve vlad? Menachema Begina , [3] ?im? rozhn?val sve n?kdej?i labouristicke kolegy a p?atele. [10] V roce 1978 v?ak vladu i Da? opustil a stal se ?lenem opozi?ni liberalni strany ?inuj a v roce 1980 se nakonec vratil do Ma'arachu. [10] B?hem funk?niho obdobi sedmeho Knesetu byl ?lenem vyboru pro zahrani?ni v?ci a obranu. [18] Po jednom funk?nim obdobi v Knesetu v roce 1982 ukon?il svou politickou drahu.

Po odchodu z politiky [ editovat | editovat zdroj ]

Po odchodu z politiky zastaval ?adu vysokych pozic v izraelskych hi-tech spole?nostech. Stal se jednim z ?otc?“ vystavby prvni izraelske telekomunika?ni dru?ice Amos. [3] V roce 2003 mu byla ud?lena Izraelska cena za celo?ivotni p?inos izraelske spole?nosti. [3] V roce 2006 poskytl rozhovor, ve kterem zhodnotil boj s islamskym terorismem. Na konflikt s nim se diva jako na t?eti sv?tovou valku kv?li snaham roz?i?it islam po celem sv?t?. [19] Zastava take nazor, ?e by sou?asny iransky prezident Mahmud Ahmadine?ad m?l byt odstran?n. [20] P?ed svou smrti byl p?edsedou izraelskeho St?ediska pro zvla?tni studia.

Izraelsky prezident ?imon Peres o n?m po jeho smrti prohlasil:

? Generace Izraelc?, cele generace d?ti, jsou povinovany Me'iru Amitovi vd??nosti za jeho nesmirny p?isp?vek ? jeho? velka ?ast z?stava tajna ? k budovani sily a odstra?ujici sily Izraele. Byl p?irozenym v?dcem, kteremu lide v??ili, a sou?asn? byl viziona?em statu. “
? izraelsky prezident ?imon Peres [21]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

  • A Life in Israel's Intelligence Service: An Autobiography . [s.l.]: Mitchell Vallentine & Company, 2009. ISBN   978-0853036487 . (anglicky)  

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ V te dob? byl na?elnikem Generalniho ?tabu IOS Mo?e Dajan a Amit byl pova?ovan jako jeho chran?nce. [4]
  2. ↑ Josele Schumacher byl osmilety chlapec, ktery byl svym rodi??m unesen ultraortodoxnimi ?idy , ?odp?rci sionismu a ?idovskeho statu.“ [6] Jak se pozd?ji ukazalo, za unosem stali chlapcovi prarodi?e. Ben Gurion byl timto p?ipadem velice znepokojen a jeliko? ani soud, ani policie nebyly usp??ne v patrani, byly povolany izraelske tajne slu?by ?in Bet a Mosad. Na patrani po chlapci byly vynalo?eny velke personalni a finan?ni zdroje, ktere chyb?ly pro analyzy jinych hrozeb. Chlapec byl nakonec vypatran za p?isp?ni FBI v  New Yorku . [6]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Meir Amit na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i ISSEROFF, Ami. Biography of Meir Amit [online]. Zionism and Israel, 2009-08-26 [cit. 2010-02-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  2. ↑ a b c d e f g Major-General Meir Amit [online]. The Daily Telegraph, 2009-07-22 [cit. 2010-02-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  3. ↑ a b c d e f Former minister, Mossad chief Meir Amit dead at 88 [online]. Ynetnews, 2009-07-17 [cit. 2010-02-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  4. ↑ a b c d MELMAN, Yossi. Ex-Mossad chief Meir Amit dies at 88 [online]. Haaretz [cit. 2010-02-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  5. ↑ a b c d e BLACK, Ian; MORRIS, Benny. Mossad - izraelske tajne valky . Praha: Jota, 2006. 632 s. ISBN   80-7217-392-8 . S. 210?211. Dale jen: Mossad - izraelske tajne valky .  
  6. ↑ a b Mossad - izraelske tajne valky. s. 208-209
  7. ↑ a b c SACHAR, Howard, M . D?jiny Statu Izrael . Praha: Regia, 1999. 767 s. ISBN   80-902484-4-6 . S. 440?441.  
  8. ↑ Mossad - izraelske tajne valky. s. 217
  9. ↑ a b c d e f Mossad - izraelske tajne valky. s. 220-223
  10. ↑ a b c d e JOFFE, Lawrence. Major General Meir Amit [online]. The Guardian , 2009-07-28 [cit. 2010-03-03]. Dostupne online . (anglicky)  
  11. ↑ OREN, Amir. ???? ???? 2009-1921 [online]. Haaretz , 2009-07-19 [cit. 2010-03-03]. Dostupne online . (hebrejsky)  
  12. ↑ a b HAREL, Isser . Mosad: operace Eichmann . Praha: Leda, 2008. 282 s. ISBN   978-80-7335-150-2 . S. 11.  
  13. ↑ a b c Mossad - izraelske tajne valky. s. 246-247
  14. ↑ GILBERT, Martin . Izrael: D?jiny . Praha: BB Art, 2002. 668 s. ISBN   80-7257-740-9 . S. 352.  
  15. ↑ a b Mossad - izraelske tajne valky. s. 224
  16. ↑ a b c Mossad - izraelske tajne valky. s. 226-227
  17. ↑ a b HELLEBRAND, Karel; RADINA, Vladislav. Chel ha-Avir: Izraelske letectvo . Cheb: Sv?t k?idel, 1994. 241 s. ISBN   80-85280-24-8 . S. 108.  
  18. ↑ Meir Amit [online]. Kneset [cit. 2010-02-22]. Zalo?ka Knesset Activities. Dostupne online . (anglicky)  
  19. ↑ "We're on the eve of World War III" [online]. WorldNetDaily, 2006-3-28 [cit. 2009-07-19]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-12-04. (anglicky)  
  20. ↑ KLEIN, Aaron. Former Mossad chief: Assassinate Ahmadinejad [online]. WorldNetDaily, 2007-2-14 [cit. 2009-07-19]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-08-20. (anglicky)  
  21. ↑ BLAUSTEIN, Max. Zem?el byvaly ?editel Mossadu Meir Amit [online]. Eretz.cz , 2007-07-19 [cit. 2009-07-19]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • GORDON, Thomas. Gideon's Spies: The Secret History of the Mossad . New York: St. Martin's Press, 2000. 400 s. ISBN   0-312-25284-6 . (anglicky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Me'ir Amit
Minist?i dopravy Izraele

Minist?i komunikaci Izraele
?editele Mosadu
Na?elnici Amanu Izrael

Velitele centralniho velitelstvi Izrael
Ajalon (1948?52) ? Avidar (1952?53) ? Ajalon (1954?56) ? Cur (1956?58) ? Amit (1958?59) ? Geva (1960?66) ? Narkis (1966?68) ? Ze'evi (1968?72) ? Efrat (1973?77) ? Levi (1977?81) ? Or (1981?83) ? Lipkin-?achak (1983?86) ? Barak (1986?87) ? Micna (1987?89) ? Mordechaj (1989?91) ? Jatom (1991?93) ? Tamari (1993?94) ? Jatom (1994) ? Biran (1994?95) ? Dajan (1996?98) ? Ja'alon (1998?2000) ? Ejtan (2000?02) ? Kaplinsky (2000?04) ? Nave (2005?07) ? ?amni (2007?09) ? Mizrachi (2009?12) ? Alon (2012?15) ? Numa (2015?18) ? Padan (2018?20) ? Jadaj (2020?21) ? Fuks (2021?sou?asnost)
Velitele ji?niho velitelstvi Izrael
Alon (1948?49) ? Rabin (1949) ? Dajan (1949-51) ? Cadok (1951?54) ? Peri (1954) ? Amit (1955?56) ? Simchoni (1956) ? Laskov (1956?58) ? Herzog (1958) ? Jofe (1958?62) ? Cvi Zamir (1962-64) ? Gavi? (1965-69) ? ?aron (1969-73) ? Gonen (1973) ? Bar-Lev (1973) ? Tal (1973-74) ? Adan (1974) ? Adam (1974-76) ? ?apir (1976?78) ? ?omron (1978?82) ? Erez (1982?83) ? Bar Kochva (1983?86) ? Sagi (1986) ? Mordechaj (1986?89) ? Vilnaj (1989?94) ? Mofaz (1994?96) ? Janaj (1996?97) ? Samia (1997?2000) ? Almog (2000?03) ? Harel (2003?05) ? Galant (2005?2010) ? Ruso (2010?2013) ? Turd?eman (2013?2015) ? Ejal Zamir (2015?2018) ? Halevi (2018?2021) ? Toledano (2021?sou?asnost)
?lenove devateho Knesetu zvoleneho roku 1977
Likud
Ma'arach
Da?
Mafdal
Chada?
Agudat Jisra'el
Machane smol le-Jisra'el
?lomcijon
Pituach ve-?alom
Rac
Liberalim acma'im
Po'alej Agudat Jisra'el
Sjednoc. arab. kandidatka
* abecedni ?azeni, nikoliv podle pozice na kandidatni listin?
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Me%27ir_Amit&oldid=23091589 “