Maghreb

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Marrake? v Maroku, v pozadi poho?i Atlas v Maghrebu.
?lenove svazu arabskeho Maghrebu

Maghreb ( arabsky ?????? ?????? al-Ma?rib al-?Arab? ) znamena v arabskych jazycich ?zapadni“. Je to region v Africe na severu Sahary a zapadn? od Nilu , znamy take jako Severozapadni Afrika . Konkretn? jsou to staty Maroko , Zapadni Sahara , Al?irsko , Tunisko , Libye a vice ?i men? Mauritanie . N?kdy je chapan jako protiklad Ma?reku .

Od konce doby ledove, kdy vyschla pou?? Sahara , byl kontakt mezi Maghrebem a subsaharskou Afrikou velmi omezeny kv?li nutnosti p?ekro?it pou?? . To skon?ilo expanzi Arab? a roz?i?enim islamu , i kdy? kontakt nadale z?staval diky obchodu, zprost?edkovanym karavanami p?epravujicimi zbo?i jako s?l, zlato, slonovinu a otroky .

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Lide z Maghrebu maji jak africke, tak vychodni ko?eny. V?t?ina lidi v teto oblasti jsou bu? Arabove , tedy lide s p?edky ze St?edniho vychodu , nebo Berbe?i , kte?i ze severni Afriky pochazi. Men?i ?ast obyvatel ma p?edky z tzv. ?erne Afriky, pozd?ji se p?edev?im na pob?e?i dostaly i narodnosti jako nap?. Francouzi , Italove , ?pan?le a Turci . Region take sdili v?t?inu kulina?skych tradici. Habib Bourguiba Maghreb popisuje jako ?ast severni Afriky , kde se va?i kuskus .

Svaz arabskeho Maghrebu ( Union du Maghreb Arabe ) ma za cil koordinaci politiky a ekonomiky stat? v tomto regionu; neshody v ?adach ?len? a bezpe?nostni problemy v Al?iru ji ale stavi do cesty p?eka?ky.

Nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Nejstar?i znama nabo?enstvi v oblasti byla berberska nabo?enstvi, v?etn? megalitickych kult?. [1] Kratce po vzniku k?es?anstvi se v oblasti roz?i?ilo k?es?anstvi s vyznamnym centrem na uzemi dne?niho Tuniska , kde vznikaly uznavane teologicke ?koly a p?sobili zde k?es?an?ti myslitele jako Tertulian , Cyprian nebo Augustin . Prvni latinske teologicke texty vznikly prav? zde. [2]

Islamska expanze nedlouho po vzniku islamu v 7. stoleti rychle v severni Africe p?epsala nabo?enskou realitu [3] a k?es?anstvi se stalo men?inovym, le? stale p?itomnym nabo?enstvim. V roce 641 za vlady chalify Umara ibn al-Chattaba muslimska vojska ovladla Egypt a hned nasledujici rok take uzemi dne?ni Libye ; o ?est let pozd?ji muslimove ovladli uzemi dne?niho Tuniska. Dal?i t?i desetileti sta?ily na to, aby islam ovladl celou severni Afriku a? k pob?e?i Atlantskeho oceanu a pomalu za?al pronikat Saharou na jih. Islam dnes drtiv? oblasti dominuje ? v Al?irsku, Libyi nebo Maroku se k islamu hlasi a? 99 % obyvatel. [4] V?t?ina maghrebskych muslim? jsou podle afrikanisty Ond?eje Havelky sunnite , [5] ov?em nap?iklad v Tunisku je p?ibli?n? 40% nekonfesnich muslim?. [6] K?es?ane a dal?i nabo?enstvi tvo?i nepo?etne men?iny. [7]

Sou?asti Maghrebu [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Maghreb na anglicke Wikipedii.

  1. HAVELKA, Ond?ej. Tuaregove: muslimove s k?es?anskou minulosti a polyteistickymi berberskymi ko?eny. Dingir [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupne online .  
  2. HAVELKA, Ond?ej . K?es?anstvi v Africe: t?i faze christianizace a specifika africke teologie a spirituality. Theologicka revue . 2022, ro?. 92, ?is. 3, s. 291?309.  
  3. HAZEN, Walter. The Spread of Islam: Inside Islam . 1. vyd. Dayton: Milliken Publishing Company, 2002.  
  4. DIAMANT, Jeff. The countries with the 10 largest Christian populations and the 10 largest Muslim populations [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupne online . (anglicky)  
  5. HAVELKA, Ond?ej. Africky islam 2/2: Sou?asnost. Dingir [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupne online .  
  6. HAVELKA, Ond?ej . Islam v Africe: Pevna tradice, vyjime?ne univerzity i synkretismy. Dingir . 2023, ro?. 26, ?is. 1, s. 2?6. Dostupne online .  
  7. DESILVER, Drew; MASCI, David. World’s Muslim population more widespread than you might think [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupne online . (anglicky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]