Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Jihozapadni Asie
P?ibli?na oblast jihozapadni Asie
Geografie
Sou?adnice	29°10′ s. ?. , 47°36′ v. d.
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jihozapadni Asie nebo Zapadni Asie je subregion v jihozapadni ?asti Asie . Toto ozna?eni neni p?ili? u?ivane, misto toho se oblast spi?e nazyva Blizky vychod ?i St?edni vychod , do toho je v?ak na rozdil od Jihozapadni Asie obvykle zahrnovan Egypt a naopak do n?j neni po?itan Kavkaz . Terminu se u?iva v?t?inou pro statisticke u?ely a odhadovany po?et obyvatel v oblasti k roku 2015 je okolo t?i set milion?.

Jihozapadni Asie ma velmi ?lenity povrch. Severni ?ast vypl?uji pasemna poho?i vytvo?ena v pr?b?hu alpinsko-himalajskeho vrasn?ni, nap?. Taurus v Male Asii, Armenskou vyso?inu (nejvy??i vrchol Ararat ) a na hranici Evropy a Asie Velky Kavkaz (nejvy??i vrchol Elbrus ). Sou?asti jihozapadni Asie je i Arabsky poloostrov . Ma charakter nahorni plo?iny, ktera se sva?uje od zapadu k vychodu.

Staty Jihozapadni Asie [ editovat | editovat zdroj ]

Stat a jeho vlajka	Hlavni m?sto	Rozloha (km²)	Po?et obyvatel (odhad k 1. 7. 2002)	Hustota osidleni (ob./km²)
Armenie Armenie	Jerevan	29 800	3 330 099	111,7
Azerbajd?an Azerbajd?an	Baku	86 600	9 000 000	103,9
Bahrajn Bahrajn	Manama	665	656 397	987,1
Egypt Egypt	Kahira	1 001 739	101 606 000	99
Gruzie Gruzie	Tbilisi	69 700	4 630 841	66,4
Irak Irak	Bagdad	437 072	24 001 816	54,9
Iran Iran	Teheran	1 648 195	82 021 564	41
Izrael Izrael	Jeruzalem	20 770	6 029 529	290,3
Jemen Jemen	Sana	527 970	18 701 257	30,4
Jordansko Jordansko	Amman	92 300	5 307 470	57,5
Katar Katar	Dauha	11 437	793 341	69,4
Kuvajt Kuvajt	Kuvajt	17 820	2 111 561	118,5
Kypr Kypr	Nikosie	9 250	775 927	83,9
Libanon Libanon	Bejrut	10 400	3 677 780	353,6
Oman Oman	Maskat	212 460	2 713 462	12,8
Pasmo Gazy	Gaza	363	1 203 591	3 315,7
Saudska Arabie Saudska Arabie	Rijad	1 960 582	23 513 330	12,0
Spojene arabske emiraty Spojene arabske emiraty	Abu Zabi	82 880	2 445 989	29,5
Syrie Syrie	Dama?ek	185 180	17 155 814	92,6
Turecko Turecko **	Ankara	756 768	57 855 068	76,5
Zapadni b?eh Jordanu	Ramallah	5 860	2 303 660	393,1

*V?t?ina Egypta se nachazi v Africe .
**Mala ?ast Turecka se nachazi v Evrop? .

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Jihozapadni Asie je ohrani?ena na severu ?ernym mo?em , Kavkazem , Kaspickym mo?em na vychod? Pamir a udoli Indu . Na jihu je obmyvana Arabskym mo?em , Perskym , Omansky , Adenskym zalivem a na zapad? Rudym , St?edozemnim a Egejskym mo?em .

Povrch jihovychodni Asie tvo?i hornaty poloostrov Mala Asie dal?im vyrazn? zvrasn?nym celkem je Iranska vrchovina . Na samem jihu le?i Arabsky poloostrov pokryty p?eva?n? pou?ti Rub al-Chali . Vychodni b?eh St?edozemniho mo?e pokryva polopou?tni Levant .

Povrch [ editovat | editovat zdroj ]

Jihozapadni Asie ma velmi ?lenity povrch. Severni ?ast vypl?uji pasemna poho?i vytvo?ena v pr?b?hu alpinsko-himalajskeho vrasn?ni, nap?. Taurus v Male Asii, Armenska vyso?ina (nejvy??i vrchol Ararat ) a na hranici Evropy a Asie Velky Kavkaz (nejvy??i vrchol Elbrus ). Sou?asti jihozapadni Asie je i Arabsky poloostrov. Ma charakter nahorni plo?iny, ktera se sva?uje od zapadu k vychodu.

Vodstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Vzhledem k suchemu aridnimu klimatu se v oblasti nenachazi mnoho vodnich zdroj?. Vyjimku tvo?i p?edev?im ?eky Eufrat a Tigris , ktere zavla?uji Mezopotamskou ni?inu . Dal?i vyznamnou ?ekou v oblasti je Jordan .

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

V?t?ina Jihozapadni Asie je obyvana muslimy , zpravidla sunnity , vyjimkou je Iran , kde p?eva?uji ?i'ite . K?es?anstvi p?eva?uje v Gruzii , Armenii a na Kypru , Izrael je ?idovsky stat. Oblast obyvaji take etnoreligiozni skupiny jako Druzove , Mandejci , Jezidove , Zoroastriani , Samaritani a Alavite .

Ve v?t?in? zemi p?eva?uje arab?tina , ostatnimi oficialnimi jazyky jsou per?tina , ture?tina , armen?tina nebo hebrej?tina .

Nerostne bohatstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Region je sv?tov? vyznamny, kv?li ohromnym zasobam ropy a zemniho plynu v Perskem zalivu.

V jihozapadni Asii se nachazi velka nalezi?t? ropy. Ta se t??i hlavn? na Arabskem poloostrov? a pob?e?i Perskeho zalivu . Krom? ropy se na Arabskem poloostrov? t??i zemni plyn, zlato a fosfaty . Na Arabskem poloostrov? se nachazi nejv?t?i zasoba ropy na sv?t?. V Turecku se t??i uhli , magnezit a chrom . V ostatnich statech se t??i hlavn? ropa a fosfaty. V JZ se t??i polovina ropy na sv?t?. ^{[ zdroj?? ]}

Ropa se vyva?i do EU a Japonska . Petrochemicky pr?mysl (ropny) a vyroba elektricke energie.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Western Asia na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Jihozapadni Asie na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.

.