한국   대만   중국   일본 
Kurd?tina ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Kurd?tina

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Kurd?tina
Mapa rozšíření jazyka
Mapa roz?i?eni jazyka
Roz?i?eni Irak Irák Irak
Iran Írán Iran
Turecko Turecko Turecko
Po?et mluv?ich 35,9 milion? ( sporne ) [1] [2] [3] [4]
Klasifikace
Pismo Arabske pismo , Latinka
Postaveni
Regulator neni stanoven
U?edni jazyk neni u?ednim
Kody
ISO 639-1 ku
ISO 639-2 kur (B)
ISO 639-3 kur
Ethnologue kur
Wikipedie
ku.wikipedia.org
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Kurd?tina (kurdsky ????? , kurdi nebo kurdki ) je soubor n?kolika indoevropskych jazyk? pat?icich do iranske v?tve , resp. mezi severozapadni iranske jazyky . Moderni kurd?tina se da rozd?lit do t?i skupin: kurmand?i , sorani a ji?ni kurd?tiny . N?kdy se take z ji?ni kurd?tiny vyd?luje jazyk laki . Tyto jazyky ?i dialekty kurd?tiny si nejsou vzajemn? srozumitelne. Vzacn?ji se mezi kurd?tinu ?adi i jazyky zazaki a gorani , jejich? mluv?i se pova?uji za etnicke Kurdy , ale tyto jazyky jsou ostatnim kurdskym jazyk?m ji? jen vzdalen?ji p?ibuzne. Oblasti, ve kterych se kurd?tina pou?iva, jsou regiony vychodniho Turecka , sever Syrie , oblasti Iraku , Iranu a uzemi byvaleho Sov?tskeho svazu . Nejroz?i?en?j?im kurdskym jazykem je kurmand?i, ktere ma kolem 20 milion? mluv?ich.

Kurd?tina je (spolu s arab?tinou ) u?ednim jazykem v Iraku , naopak v Syrii je zakazano publikovat jakekoliv texty v kurd?tin?. Podobna omezeni existovala do roku 2002 i v Turecku, bylo zde zakazano u?ivat kurd?tinu ve ?kolstvi a v mediich ; po zru?eni t?chto omezeni ale byla kurd?tina experimentaln? pou?ita ve ?kolstvi a v roce 2009 dokonce v Turecku vznikla celodenn? vysilajici televizni stanice v kurd?tin?.

System zapisu kurd?tiny dosud neni pevn? stanoven a sjednocen. V Turecku se kurd?tina zapisuje latinkou tureckym pravopisem , v Iranu upravenou variantou arabskeho pisma , v Iraku bu? arabskym pismem, nebo latinkou. V Syrii se pro zapis kurd?tiny rovn?? pou?iva latinka. Kurdove na uzemi byvaleho Sov?tskeho svazu u?ivaji v?t?inou stale upravenou variantu cyrilice .

Mezi nejstar?i literarni dila v kurd?tin? pat?i Mishefa Re? , svata kniha specificky kurdskeho nabo?enstvi jezidismu . V 15. stoleti se za?ala rozvijet kurdska poezie a specificky literarni jazyk. V roce 1787 vydal italsky misiona? Maurizio Garzoni v ital?tin? v ?im? prvni gramatiku kurd?tiny, ?im? byl polo?en zaklad k v?deckemu zkoumani kurd?tiny z hlediska evropske lingvistiky.

Abeceda [ editovat | editovat zdroj ]

A a B b C c C c D d E e E e F f G g H h I i
I i J j K k L l M m N n O o P p Q q R r S s
? ? T t U u U u V v W w X x Y y Z z

[5]

Vzorovy text [ editovat | editovat zdroj ]

Ot?e na? (modlitba Pan?):

Bave Me ye li esmanan, nave te piroz be.
Bila pa?atiya te be, daxwaza te be cawa li esmen,
Nane me ye rojane bide me.
Deynen me bibex?ine, cawa ku em deyndaren xwe dibex?inin.
U me nebe ceribandine, le me ji ye xirab xilas bike. Amin.

V?eobecna deklarace lidskych prav

kurdsky

Hemu mirov azad u di weqar u mafan de wekhev ten dinyaye. Ew xwedi hi? u ?uur in u dive li hember hev bi zihniyeteke bratiye bilivin.

?esky

V?ichni lide se rodi svobodni a sob? rovni co do d?stojnosti a prav. Jsou nadani rozumem a sv?domim a maji spolu jednat v duchu bratrstvi.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Middle East :: Turkey ? The World Factbook - Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online]. [cit. 2019-11-18]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2017-09-20.  
  2. Middle East :: Iraq ? The World Factbook - Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online]. [cit. 2019-11-18]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2018-12-24.  
  3. Middle East :: Iran ? The World Factbook - Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online]. [cit. 2019-11-18]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-05-29.  
  4. Middle East :: Syria ? The World Factbook - Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online]. [cit. 2019-11-18]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2017-12-29.  
  5. https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%83%D1%80%D0%B4%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B9_%D1%8F%D0%B7%D1%8B%D0%BA?wprov=sfla1

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]