Koncentra?ni tabor , v ?e?tin? hovorov? take koncentrak nebo lagr (z n?m. Lager = tabor ), je misto slou?ici k hromadne internaci nebo v?zn?ni lidi, kte?i sem jsou umis?ovani i bez ?adneho soudu nebo jineho pravniho d?vodu. Ozna?eni koncentra?ni tabor bylo nejd?ive pou?ivano ve smyslu interna?nich tabor? pro civilni obyvatelstvo v 19. stoleti (nap?. ve Spojenych statech pro indiany, ^{[1] [2]} v ji?ni Africe v pr?b?hu druhe burske valky ). Pozd?ji byly jako ?koncentra?ni“ ozna?eny tabory, v nich? n?mecky nacisticky re?im zadr?oval, vyko?is?oval, mu?il a zabijel sve skute?ne ?i udajne nep?atele. Pote, co byly nacisticke koncentra?ni tabory v roce 1945 osvobozeny a byla odhalena jejich role v nacisticke genocid? , stalo se ozna?eni koncentra?ni tabor synonymem nejhrub?iho poru?ovani lidskych prav a postupn? se p?estalo pou?ivat jako oficialni ozna?eni existujicich interna?nich tabor?. R?zna v?ze?ska a interna?ni za?izeni v?ak jsou prav? proto ?asto popisovana jako koncentra?ni tabory lidmi, kte?i kritizuji jejich existenci a zp?sob ?innosti.

Po?atky [ editovat | editovat zdroj ]

Termin koncentra?ni tabor byl pro interna?ni tabor poprve pou?it v roce 1896 , kdy nechal ?pan?lsky general Valeriano Weyler y Nicolau ?koncentrovat“ (tedy soust?edit) kubanske obyvatelstvo do specialnich tabor?.

Koncentra?ni tabory budovala i britska armada b?hem druhe burske valky v letech 1899 ? 1902 v Ji?ni Africe (30 000 a? 40 000 ob?ti).

Americka armada v letech 1899 ? 1902 p?i Filipinsko-americke valce take poprve systematicky u?ila koncentra?ni tabory k internaci filipinskeho civilniho obyvatelstva (p?es 200 tisic ob?ti). ^{[3] [4] [5]}

N?mecka armada v letech 1904 ? 1909 v Jihozapadni Africe ( Namibie ) ? Gobabis, Luderitz, Shark Island, Swakopmund, Windhoek (60 000 a? 70 000 ob?ti). ^{[ zdroj? ]}

Na evropskem kontinentu vznikl prvni koncentra?ni tabor Thalerhof v Rakousku-Uhersku a fungoval od 4. za?i 1914 do 10. kv?tna 1917 ve ?tyrskem Hradci (Graz). Byl ur?eny pro neloajalniho ruskojazy?ne obyvatelstvo z oblasti Hali?e (dolo?eno 1 767 ob?ti). ^[6]

Od roku 1918 byly z?izovany koncentra?ni tabory ^[7] v Sov?tskem Rusku , pozd?ji SSSR s nazvem Gulag . Tabory pro?lo 18 milion? lidi ^[8] , 1,6 milionu v nich zem?elo ^[8] , z toho 25 000 ?echoslovak?. ^[9]

Nacisticke N?mecko [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi lety 1933 ? 1945 zalo?ili naciste kolem 20 000 r?znych tabor?, kde v?znili miliony ob?ti. ^[10] Tabory byly pou?ivany pro ?adu u?el?: byly to pracovni tabory, tranzitni (pr?chozi) tabory, kde lide ?ekali na dal?i transport, a take tabory vyhlazovaci ur?ene vyhradn? k hromadnemu vra?d?ni lidi.

Pouhe dva m?sice vlady sta?ily Hitlerov? NSDAP ke z?izeni prvniho koncentra?niho tabora, v Dachau ( 22. b?ezna 1933 ). V prvnich letech nacisticke vlady byly koncentra?ni tabory ur?eny p?edev?im pro politicke odp?rce re?imu (podle NSDAP ?nep?atele statu“), zejmena komunisty a socialni demokraty, ale take pro homosexualy, Romy, Sv?dky Jehovovy (a dal?i ?asocialni ?ivly“); mezi v?zn?nymi bylo samoz?ejm? nemale procento ?id?. ^[11]

Od roku 1935 , kdy byla uzakon?na rasova a biologicka men?cennost ?nearijskeho“ obyvatelstva N?mecka ( Norimberske zakony ), byli do koncentra?nich tabor? posilani take ?ide.

Po anexi Rakouska v dubnu 1938 bylo mnoho n?meckych a rakouskych ?id? deportovano do Dachau , Buchenwaldu a Sachsenhausenu . Masove zatykani ?id? probihalo take po K?i??alove noci (96 ?id? bylo zavra?d?no b?hem ni, asi 30 000 poslano do koncentra?nich tabor?) ^[12] v listopadu 1938.

Po rozpoutani 2. sv?tove valky v za?i 1939 po?et koncentra?nich (pracovnich) tabor? a jejich pobo?ek rychle rostl. Statisice ob?an? okupovanych zemi tu umiraly vy?erpanim, hladem ?i tyranim (v n?kterych byly na v?znich provad?ny pseudoleka?ske pokusy ). Od roku 1941 bylo nutne zvy?it po?et tabor? pro vale?ne zajatce. N?ktere tabory byly postaveny v ji? existujicich taborovych komplexech v Polsku (nap?. Osv?tim ). Tisice sov?tskych zajatc? byly nap?. zast?eleny ?i zplynovany v nov? zalo?enem tabo?e v Lublinu , pozd?ji znamem pod jmenem Majdanek .

?ide (a Romove) z okupovanych zemi byly nejprve deportovani do shroma??ovacich a pr?chozich tabor? ? ghett (nap?. Var?ava , Lod? ad. v Polsku, Westerbork v Nizozemi, Drancy ve Francii, Terezin v Protektoratu ?echy a Morava ). Ghetta byla ?p?estupnimi stanicemi“ na cest? do ?stanic kone?nych“ ? vyhlazovacich tabor? (?i ?tabor? smrti“) na uzemi Polska. Vyhlazovaci tabory m?ly zefektivnit masove vyhlazovani ?idovskeho obyvatelstva (viz holokaust ).

Prvnim vyhlazovacim taborem bylo Chełmno (n?m. Kulmhof ), zalo?eno v prosinci 1941, ob?ti zde byly vra?d?ny v pojizdnych nakladnich autech (tzv. du?egubkach). ^[13] Dal?i vyhlazovaci tabory vznikly v r. 1942 v Bel?ci , Sobiboru , Treblince a B?ezince (=n?m. Birkenau ? pobo?ny tabor v taborovem komplexu Osv?tim). V?zni byli vra?d?ni v plynovych komorach a t?la spalovana v krematoriich . V B?ezince v dob? nejintenzivn?j?ich deportaci bylo denn? plynovano a? 8000 osob. ^{[14] [15]}

V r?znych druzich nacistickych tabor?, pod spravou SS , byly v?zn?ny a zavra?d?ny miliony lidi. ?Postupn? koncentra?ni tabory p?echazely do vylu?ne spravy SS a jejich ostrahu p?evzaly stra?ni oddily SS (SS-Totenkopfverbande). Na podzim 1939 byl do ?ela samostatneho inspektoratu koncentra?nich tabor? jmenovan SS-Brigadefuhrer Richard Glucks , v roce 1942 inspektorat za?len?n do Hlavniho u?adu hospoda?stvi a spravy SS (WVHA) jako skupina D.“ ^[16]

Chorvatsko [ editovat | editovat zdroj ]

Tato ?ast ?lanku neni dostate?n? ozdrojovana , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

B?hem druhe sv?tove valky se koncentra?ni tabor nachazel i v Chorvatsku (tehdy Nezavisly stat Chorvatsko ) ? koncentra?ni tabor Jasenovac m?l p?t ?asti, take dokonce odd?leni pro d?ti. Byli v n?m uv?zn?ni lide p?edev?im srbskeho p?vodu, kte?i vyznavali pravoslavi (oproti katolickym Chorvat?m), ?ide, Romove a Chorvate nesouhlasici s touto politikou. Muslim?ti Bos?aci nebyli Chorvaty nijak perzekvovani.

P?enesene ozna?eni [ editovat | editovat zdroj ]

I po druhe sv?tove valce jako ?koncentra?ni tabory“ ozna?ovali a ozna?uji jejich kritici i dal?i za?izeni ur?ena k internaci a v?zn?ni lidi, v nich? podle jejich nazoru dochazi k zava?nemu poru?ovani lidskych prav, t?eba?e tato za?izeni oficialn? nesou jiny nazev. Nap?iklad to byly ?i jsou:

• Pracovni tabory SSSR , Gulag ? (rusky: ГУЛАГ, Г лавное У правление Исправительно-Трудовых Лаг ерей ), budovane na zaklad? carskych pracovnich tabor? za Lenina a dale roz?i?ene za Stalina .
• Ruske Filtra?ni tabory v ?e?ensku b?hem tamnich valek, v nich? byli zadr?ovani a ?asto brutaln? tyrani potencialni nep?atele Ruska, tedy ?e?en?ti mu?i a chlapci. ^[17]
• Interna?ni tabory pro p?islu?niky ?nep?atelskych“ narodnosti na uzemi Spojenc? za druhe sv?tove valky , zejmena USA , kde fungovaly nap?. interna?ni tabory pro osoby japonskeho p?vodu . N?ktere z nich se jako koncentra?ni tabory ozna?ovaly oficialn?.
• Vojenska v?znice na namo?ni zakladn? USA v Guantanamu na Kub? , ^{[18] [19] [20]} z?izena v roce 2002 v ramci valky proti terorismu , zadr?ujici osoby, podez?ivane z u?asti na mezinarodnim terorismu ?i ze spoluprace s hnutim Taliban .
• Tabory z?izovane vojenskymi diktaturami (v ?ecku 1948 ? 1967 , v Chile 1973 ? 1989 a jinde).
• Zajatecke a interna?ni tabory z?izovane v pr?b?hu ob?anske valky v Jugoslavii val?icimi stranami. ^{[ zdroj? ]}
• ?P?evychovne“ tabory a v?znice pro politicke v?zn? v komunistickych zemich. Dosud je ve velkem m??itku provozuje Severni Korea ^{[21] [22]} a ?inska lidova republika (tzv. laogai ). ^{[23] [24]}
  • ? Reeduka?ni st?ediska v Sin-?iangu “ z?izene v ?LR Si ?in-pchingovym re?imem pro ?p?evychovu“ Ujgur? a p?islu?nik? n?kterych dal?ich minorit.

?eske zem? [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni a druha republika [ editovat | editovat zdroj ]

A?koliv u? za Rakouska-Uherska existovaly donucovaci pracovny , kam mohly u?ady uv?znit ?nep?izp?sobive“ ob?any i bez soudniho rozhodnuti a rovn?? na konci 20. let byly schvalen zakon o vzniku nucenych pracovnich kolonii pro potulne cikany , za?izeni vzhledem a povahou blizka n?meckym koncentra?nim tabor?m vznikla teprve za druhe republiky . ^[25] Tak zvane karne pracovni tabory (nap?iklad Lety , Hodonin ) byly p?vodn? take ur?eny pro ?nep?izp?sobive“ skupiny obyvatel, ale brzy do nich byly posilani take politi?ti odp?rci, nap?iklad ?pan?l?ti interbrigadiste , kte?i se vratili do republiky. ^[26]

Za druhe sv?tove valky [ editovat | editovat zdroj ]

Za n?mecke okupace v ?eskych zemich existovaly p?edev?im pobo?ky velkych koncentra?nich tabor?. N?kdy byla pro umist?ni v?z?? vyu?ita ji? existujici taborova za?izeni r?znych typ?, nap?iklad ubytovaci d?lnicke tabory u velkych staveb, vojenska kasarna (Brno ? Pod Ka?tany), karne pracovni tabory (Lety), ale i uprchlicke tabory ( Svatobo?ice ). V?t?inou v?ak byly postaveny tabory nove. Podle zji?t?ni historik? na uzemi dne?ni ?R v pr?b?hu 2. sv. valky existovalo vice ne? 600 tabor? r?zneho typu. ^[27]

N?ktere koncentra?ni tabory a jejich pobo?ky, jak n?mecky, tak ?esky vedene: Bila Voda , Bily Kostel nad Nisou , Bo?i?any , Brn?nec , Bruntal , Bukovany, Byst?ice u Bene?ova, D?t?ichov u Moravske T?ebove , Hanu?ovice , Hodoninek u Kun?tatu, Holy?ov , Hradi?tko , Chrastava , Jeze?i - Albrechtice , Ji?etin pod Jedlovou , Kamenicky ?enov , Korunni , Kraslice , K?epenice , Le?any , Lety u Pisku, Litom??ice , Lovosice , Miro?ov , Most , Nove M?sto pod Smrkem , Nova Role , Olbramovice, Ostrov nad Oh?i , Po?i?i u Trutnova , Prameny Vltavy , Rab?tejn , Richard u Litom??ic , Rtyn? nad Bilinou , Rychnov u Jablonce nad Nisou , Skrochovice , Svatava, Teplice , Terezin , Vrchotovy Janovice

Tabory pro N?mce po druhe sv?tove valce [ editovat | editovat zdroj ]

Interna?ni tabory pro N?mce byly vytva?eny bezprost?edn? po druhe sv?tove valce jednak k internaci n?meckych vojak?, jednak k internaci obyvatel n?mecke narodnosti.

N?ktere z tabor? vznikly prostou vym?nou v?zn?nych v byvalych n?meckych koncentra?nich taborech (nap?. v Terezin? , Hodonin? u Kun?tatu , Byst?ici pobli? Bene?ova). V n?kterych taborech se v?znitele v zachazeni s v?zn?nymi lidmi mohli pom??ovat se svymi nacistickymi p?edch?dci. ^[28]

Komunisticke tabory [ editovat | editovat zdroj ]

V 50. letech 20. stoleti komunisticky re?im v ?eskoslovensku sve odp?rce trestal mimo jine v taborech z?izenych p?i t??b? uranove rudy ; v dikci tehdej?iho totalitniho re?imu ?lo o tzv. tabory nucene prace (TNP) a napravn? pracovni tabory (NPT) z?izovane v oblastech Horni Slavkov , Jachymov a P?ibram . Dale existovaly tzv. soust?e?ovaci kla?tery , v nich? bylo v roce 1950 bez jakehokoliv zakonneho podkladu postupn? v?zn?no p?es 2300 kn??i a ?eholnik? a asi 8000 ?eholnic ^[29] nebo vojenske ? Pomocne technicke prapory “ (PTP) a v?znice.

Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• HUBL, Du?an. Zapisky v?zn?ne N?mky z interna?nich tabor? a povale?ne Prahy. Denik Margarete Schellove. In: ?esky rozhlas. Re?ie Toma? Jirman. 20. ?erven 2021.
• SCHELL, Margarete; HUBL, Du?an, ed. a NOVOTNY, Ji?i, ed. Denik z Prahy 1945?1946. P?eklad Michaela ?kultety. 1. vyd. Praha: Academia, 2019. 660 s., 56 ne?isl. s. obr. p?iloh. Pam??, sv. 106. ISBN 978-80-200-2949-2 .
• STAN?K, Toma?. N?me?ti vale?ni zajatci v ?eskych zemich 1945?1950: (nastin vybranych problem?) . 1. vyd. Opava: Slezske zemske muzeum, 2011. 212 s. ISBN 978-80-86224-89-3 .
• STAN?K, Toma?. Perzekuce 1945: perzekuce tzv. statn? nespolehliveho obyvatelstva v ?eskych zemich (mimo tabory a v?znice) v kv?tnu ? srpnu 1945. 1. vyd. Praha: Institut pro st?edoevropskou kulturu a politiku, 1996. 231 s. ISBN 80-85241-99-4 .
• STAN?K, Toma?. Retribu?ni v?zni v ?eskych zemich: 1945?1955. 1. vyd. Opava: Slezsky ustav Slezskeho zemskeho muzea, 2002. 248 s. ISBN 80-86224-33-3 .
• STAN?K, Toma?. Tabory v ?eskych zemich 1945?1948. 1. vyd. ?enov u Ostravy: Tilia, 1996. 263 s. ISBN 80-902075-3-7 .
• Tema: Holocaust: informa?ni material pro u?itele k vyuce na zakladnich a st?ednich ?kolach. Naps. Vojt?ch BLODIG, Otomar KREJ?A, Helena KREJ?OVA, Jan MUNK, Petr LHOTKA a Leo PAVLAT. Praha: M?MT, Ustav pro informace ve vzd?lavani v nakl. Tauris, 2005. 51 s. ISBN 80-211-0364-7 .
• ZAME?NIK, Stanislav. To bylo Dachau. 1. vyd. Praha: Paseka, 2003. 402 s., [32] s. obr. p?il. ISBN 80-7185-536-7 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Holokaust
• Antisemitismus
• Rasismus
• Seznam lidi, kte?i pomahali ?id?m za druhe sv?tove valky

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu koncentra?ni tabor na Wikimedia Commons
• Tema Koncentra?ni tabor ve Wikicitatech
• Slovnikove heslo koncentra?ni tabor ve Wikislovniku
• www.druhasvetovavalka.cz - Stranky ukazuji fotografie a videa souvisejici s druhou sv?tovou valkou. Mimo jine jsou zde zmapovany desitky koncentra?nich tabor?. S mo?nosti sta?eni POI do navigace s p?esnou polohou ka?deho mista.
• Nacisticke koncentra?ni tabory a ghetta - na strankach holocaust.cz
• Typologie koncentra?nich tabor?
• Slovnik koncentra?nich tabor? (anglicky)
• Filmy z koncentra?niho tabora (anglicky)
• GULAG, Главное Управление Исправительно-Трудовых Лагерей
• Laogai.org (anglicky)
• World War Two: Japanese Concentration Camps - War Against Humanity 119 na YouTube (anglicky)