Lovosice
M?sto Lovosice z vrcholku hory Lovo?
znak vlajka
Lokalita
Status	m?sto
Pov??ena obec	Lovosice
Obec s roz?i?enou p?sobnosti	Lovosice ( spravni obvod )
Okres	Litom??ice
Kraj	Ustecky kraj
Historicka zem?	?echy
Stat	?esko ?esko
Zem?pisne sou?adnice	50°30′54″ s. ?. , 14°3′4″ v. d.
Zakladni informace
Po?et obyvatel	8 803 (2023) [1]
Rozloha	11,89 km² [2]
Nadmo?ska vy?ka	151 m n. m.
PS?	410 02
Po?et dom?	962 (2021) [3]
Po?et ?asti obce	1
Po?et k. u.	2
Po?et ZSJ	16
Kontakt
Adresa m?stskeho u?adu	M?stsky u?ad Lovosice ?kolni 2 410 30 Lovosice meulovo@meulovo.cz
Starosta	Ing. Vojt?ch Krej?i ( PRO Lovosice )
Oficialni web: www .meulovo .cz
Lovosice
Dal?i udaje
Kod obce	565229
Kod ?asti obce	409006
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
multimedialni obsah na  Commons
Zdroje k infoboxu a ?eskym sidl?m . N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Lovosice ( n?mecky Lobositz ) jsou m?sto v severnich ?echach . Le?i na levem b?ehu ?eky Labe na severnim konci Polabske ni?iny a na ji?nim upati ?eskeho st?edoho?i . Lovosice pat?i do okresu Litom??ice v Usteckem kraji , a? do ?edesatych let 20. stoleti byly okresnim m?stem. Dnes jsou m?stem s roz?i?enou p?sobnosti . M?sto ma velmi dlouhou pr?myslovou tradici, zejmena v  chemickem a potravina?skem pr?myslu . B?hem poslednich let ve m?st? za?aly p?sobit nove zahrani?ni firmy z oblasti elektrotechnickeho a strojirenskeho pr?myslu . Na uzemi m?sta ?ije p?ibli?n? 8 800 ^[1] obyvatel.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Nejbli??i horou je Lovo? , ktery tvo?i p?irozenou dominantu v panoramatu m?sta. Z vrcholku Lovo?e lze p?ehlednout cele m?sto a ?iroke i blizke okoli s vrchy ?eskeho st?edoho?i v ?ele s nejv?trn?j?i horou ?eska Mile?ovkou . Dal?im vyznamnym vrchem v okoli je ?Machova hora“ Radobyl , nachazejici se na prot?j?im b?ehu ?eky u m?sta Litom??ice . Ty jsou odtud vzdaleny asi 5 km sm?rem na vychod na opa?nem b?ehu Labe, Usti nad Labem se nachazi asi 22 km sm?rem severnim, Praha je odtud vzdalena necelych 50 km sm?rem na jihojihovychod. Cela zdej?i oblast, zejmena prot?j?i b?eh Labe, je odedavna vinorodou oblasti, nachazeji se zde vina?ske obce ?alhostice , Male a Velke ?ernoseky .

Lovosice se nachazi nedaleko mista, ktere je odedavna zname jako Porta Bohemica . Blizko Lovosic je Oparenske udoli s mimo?adn? zachovalou p?irodou a s romantickou z?iceninou hradu Oparno , timto udolim proteka Mile?ovsky potok s pr?zra?n? ?istou vodou. M?sto je diky sve poloze podel b?ehu Labe protahle resp. dlouhe a uzke. Tento jejich tvar dal vzniknout znamemu ?eskemu uslovi ? dlouhy jak Lovosice “. Bylo to zp?sobeno i logickym propojenim s dne?nimi obcemi Lhotka nad Labem a Male ?ernoseky s celkovou delkou 5,3 km.

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Prav?k [ editovat | editovat zdroj ]

Oblast kolem Lovosic byla obydlena u? od 6. tisicileti p?. n. l. a archeologicke nalezy z n?kolika neolitickych sidli?? z dob kultur s linearni a vypichanou keramikou ukazuji, ?e byly od te doby osidleny nep?etr?it?.

Mezi zdej?imi nalezy z doby eneolitu ( 3800 p?. n. l. ? 2000 p?. n. l. ) je zastoupeno mnoho r?znych kultur: kultura nalevkovitych pohar? , kultura kulovitych amfor , ?ivna?ska kultura , kultura se ???rovou keramikou a kultura zvoncovitych pohar? , co? doklada, ?e Lovosice byly vyznamnym dopravnim uzlem.

Ani v dob? bronzove ( 2000 p?. n. l. ? 750 p?. n. l. ) se situace nezm?nila, a v Lovosicich se tak nalezly stopy v?ech kultur ?eskeho prav?ku: un?ticke , mohylove , knovizske a lu?icke . Zvla?t? z doby un?ticke kultury pochazi bohate nalezy, dokladajici, ?e Lovosice byly v te dob? st?edem v?t?i oblasti a d?le?itym obchodnim bodem. Nalezeno bylo nap?iklad 40 bronzovych h?iven. Stejn? bohate nalezy pochazi i z obdobi kultury knovizske. Ty dokazuji, ?e Lovosice staly na kulturni hranici, proto?e na druhem b?ehu Labe sidlila kultura lu?icka.

Ve star?i dob? ?elezne za dob bylanske kultury bylo tohle misto i nadale vyznamnym centrem. Z teto doby se zde nalezly bohate kni?eci hroby . V mlad?i dob? ?elezne, za dob latenske kultury se v teto oblasti objevuji Keltove , kte?i ji hust? osidlili. Na p?elomu 3. a 2. stoleti p?. n. l. se na uzemi dne?niho m?sta z?ejm? nachazelo n?kolik osad, ktere se posleze spojily. Nove centrum vzniklo u p?vodniho usti Modly do Labe. Archeologicky vyzkum ukazal, ?e centrum se uspo?adanim bli?ilo keltskym oppid?m .

V 1. stoleti p?. n. l. Lovosice osidlil germansky kmen Markoman? . A?koli Lovosice u? nebyly takovym centrem jako za Kelt?, p?esto bylo zdej?i osidleni huste. Z teto doby zde nalezena keramika a ?perky z Podunaji, a tedy z ?imske ?i?e .

I z doby archeologicky chudeho obdobi st?hovani narod? ( 5. a prvni polovina 6. stoleti ) se nalezly hroby. Prvni znamkou p?ichodu Slovan? jsou nevzhledne hrnce takzvaneho pra?skeho typu, op?t z mist p?vodniho keltskeho sidli?t?.

St?edov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Po p?ichodu Slovan? zde bylo velke opevn?ne tr?i?t? s obchodnim p?istavem . Lovosice jsou proto take jednim z mist, o nich? se diskutovalo, zda zde nestal Canburg , hledane ran? st?edov?ke hradi?t?, ktere se nepovedlo dobyt vojsku Karla Velikeho . Bohatstvi zdej?iho sidli?t? pramenilo z obchodu s obilim , ktere se zde sm??ovalo za s?l ze Saska . Nalezena byla i zrnka fik? a vinne revy . Jde o nejstar?i nalezy tohoto druhu v ?echach.

Upadek sidla v 10. a 11. stoleti byl zp?soben rozmachem blizkych Litom??ic , podporovanych P?emyslovci . Centrum vsi se v teto dob? posouva z p?vodniho mista u usti Modly asi o 1 km jihovychodn? do prostoru kostela svateho Vaclava a p?vodni centrum je na dlouho opu?t?no.

Prvni zminka o Lovosicich pochazi z 12. dubna 1143 , kdy kni?e Vladislav II. daroval upadajici Lovosice Strahovskemu kla?teru . Ze zapis? z 13. stoleti vime, ?e pat?ily Lichtemburk?m . Pak je dr?el ?i spravoval jisty Dra?ek z Lovosic ( 1237 ). Jind?ich ze ?itavy je roku 1248 d?di?n? pronajal litom??ickemu m???anu Hartvikovi. Z listiny vyplyva, ?e zde ?ili i bezzemci, kte?i platili dan? v soli. Lovosice tedy m?ly m?stsky charakter. V srpnu roku 1251 prodal Smil z Lichtenburka polovinu vsi mi?e?skemu cisterciackemu kla?teru Altzella za 900 h?iven st?ibra. V roce 1272 byl temu? kla?teru odprodan zbytek Lovosic za dal?ich 500 h?iven. Jejich vysoka cena op?t ukazuje na to, ?e Lovosice nebyly pouhou vsi.

Roku 1415 ?adu panstvi zabral kral Vaclav IV. a zastavil je Vla?kovi z Kladna. Roku 1507 byl majitelem Albrecht z Kolovrat a roku 1511 ?lejnicove . Pravd?podobn? Ji?i ?lejnic dal na mist? byvale tvrze postavit mezi lety 1545 a? 1574 renesan?ni zamek . Roku 1574 tehdy zcela ?eske Lovosice ziskal Jan z Vald?tejna († 1576), ktery je cht?l ihned nechat povy?it na m?sto, ale neusp?l. P?i po?aru roku 1583 zde sho?elo 13 dvor? a chalup a p?t kram?. Povy?eni dosahl a? jeho syn Adam , ktery vyu?il sveho postaveni na cisa?skem dvo?e. 22. ?ervna 1600 podal ?adost a ta byla vy?izena ji? 4. ?ervence . M?sto m?lo asi sto dom? a 500 a? 700 obyvatel. Podobn? velka byla jina m?sta v okoli ( Budyn? nad Oh?i , Libochovice a T?ebenice ).

Novov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Po Bile ho?e se p?vodn? ?eske m?sto za?alo pon?m?ovat. Roku 1745 byl dokon?en kostel sv. Vaclava . D?le?itym rokem v d?jinach Lovosic byl rok 1756 , kdy byla u Lovosic svedena prvni bitva sedmilete valky mezi Pruskem a Rakouskem . Bitvu p?ipomina kapli?ka v sousedstvi h?bitova. O deset let pozd?ji nav?tivil boji?t? Josef II. , na jeho? po?est byl v Lovosicich postaven pomnik.

Roku 1783 ziskal lovosicke panstvi kni?e Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu . Schwarzenbergove dr?eli mistni velkostatek a? do roku 1940 , kdy byl ve?kery majetek JUDr. Adolfa Schwarzenberga zabaven nacistickou okupa?ni spravou. V lednu a unoru roku 1809 cele m?sto v?etn? zamku sho?elo, ale bylo zahy zasluhou Jana Schwarzenberga obnoveno. Zamek byl barokn? p?estav?n a za?al slou?it jako archiv a kancela?e. V letech 1817 ? 1821 byla vystav?na nova silnice z Terezina do Teplic . Roku 1844 zde za?al pracovat parni mlyn . Roku 1845 Lovosice postihla velka povode? , p?i ni? bylo 12 dom? zcela zbo?eno a 58 siln? po?kozeno. Od roku 1849 sidlil v Lovosicich okresni soud . V roce 1850 byla do Lovosic z Prahy p?ivedena ?eleznice a m?sto se take stalo svobodnym. O rok pozd?ji za?al vlak jezdit i do Dra??an . Roku 1854 zde Augustin Tschinkel zalo?il tovarnu na cikorku . Schwarzenbergove zalo?ili cukrovar a pivovar . V roce 1904 byla nedaleko nadra?i otev?ena pobo?ka Mlekarny brat?i Pfund?, kde se vyrab?lo kondenzovane mleko a mle?ny pra?ek.

S rozvojem pr?myslu a dopravy do?lo i k nar?stu po?tu obyvatel. V roce 1850 zde ?ilo 1396 lidi ^[4] , o t?icet let pozd?ji ji? 4223. V roce 1910 zde pak bydlelo 5076 osob. Op?t se za?al zv?t?ovat pom?r ?eskeho obyvatelstva, z p?vodnich 12 % v roce 1880 a? na 33 % v roce 1930 . Na p?elomu 19. a 20. stoleti byly Lovosice spojeny ?eleznici s Louny , Mostem , Teplicemi a ?eskou Lipou . V roce 1900 zde vyrostla prvni chemicka tovarna , ktera vyrab?la mazadla a dal?i chemicke latky.

Po mnichovske dohod? Lovosice p?ipadly do Sudet a byly p?ipojeny k Hitlerov? Velkon?mecke ?i?i . Z?stalo v nich ?it celkem 4400 osob, z nich? pouhych 600 bylo ?ech?. Do m?sta se za?ali st?hovat N?mci z vychodni Evropy. P?i s?itani lidu v roce 1939 zde ?ilo 5151 lidi a o ?ty?i roky pozd?ji 6245, co? bylo vice ne? p?ed valkou.

Po druhe sv?tove valce prob?hlo vysidleni n?meckeho obyvatelstva a do m?sta se vratili uprchnuv?i ?e?i a stejn? jako ve zbytku Sudet se do Lovosic p?ist?hovali novi lide z ?eskoslovenska a vychodni Evropy. Vystavbou p?ekladi?t? uhli na Labi (pro elektrarny ? hlavn? Chvaletice ) zanikla obec Prosmyky , jeji? katastralni uzemi p?ipadlo Lovosicim. M?sto se rychle rozvijelo a stalo se pr?myslovym a dopravni centrem. V roce 1950 ?ilo v Lovosicich 5233 lidi, v roce 1984 ji? 11 270. V roce 1999 m?ly Lovosice 9521 obyvatel, k 1. lednu 2012 zde ?ilo 8984 obyvatel. ^[5]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Vyznamne osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

• Gustav Ludwig Schropler (*12. dubna 1830 -- 24. za?i 1901 v Ingolstatdtu) -- um?lecky mali? Ingolstadtu
• JUDr. Karl Ritter von Czyhlarz (*17. srpna 1833 ? 22. ?ervence 1914 Vide?) ? prof. prava v Praze (d?kan i rektor) a Vidni; r. 1878 prop?j?en Franz-Josefem I. ryti?sky titul
• Dr. Alfons Dopsch (*14. ?ervna 1868 ? 1. za?i 1953) ? profesor a od 1920 rektor vide?ske univerzity
• Artu? Rektorys (*20. ledna 1877 ? ?) ? ?editel Pra?ske uv?rove banky (mecena? Leo?e Jana?ka)
• Antonin Barak (*2. dubna 1917 ? 15. srpna 1999) ? pedagog a mali? ?eskeho st?edoho?i, ?estny ob?an m?sta
• Antonin Kratochvil (*1947 Lovosice) ? vyzna?ny fotograf nyni ?ijici v USA; ?estny ob?an m?sta
• Ji?i Novosad (*18. dubna 1949 Usti nad Labem ? 29. za?i 2006 Lovosice) ? akademicky mali?
• Martin Pouva (*5. prosince 1963 Litom??ice) ? ?esky moderator a novina?

?idovska komunita [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atek ?idovskeho osidleni Lovosic se datuje k po?atku 17. stoleti a v tem?e stoleti take vzniklo ?idovske ghetto (severozapadn? od zamku) a stara synagoga. Tu v roce 1762 nahradila nov?j?i synagoga ve vychodni ?asti ghetta v dne?ni P?ivozni ulici. Po?atkem 19. stoleti tvo?ilo ghetto 17 dom?. Sveho vrcholu dosahlo ?idovske obyvatelstvo na p?elomu 19. a 20. stoleti, kdy zde v roce 1900 ?ilo 286 ?id?. Jejich po?et pomalu klesal (v roce 1930 celkem 201) a existence mistni ?idovske obce ukon?ila druha sv?tova valka. B?hem te byla zbo?ena stara synagoga, zatimco nova byla zbo?ena a? po valce. V Lovosicich existovaly postupn? dva ?idovske h?bitovy. Stary ?idovsky h?bitov z 16. stoleti se nachazel mezi ulicemi Vodni a Dlouha a v roce 1956 byl zcela zni?en a na jeho mist? bylo postaveno panelove sidli?t?. Novy ?idovsky h?bitov z let 1871 a? 1872 je sou?asti komunalniho h?bitova v Teplicke ulici. Byl po?kozen b?hem valky a v 80. letech zmen?en, v d?sledku ?eho? se dochovalo pouze p?t nahrobk?. Sou?asti je novoromanska ob?adni si?. ^[7]

Pam?tihodnosti [ editovat | editovat zdroj ]

• Kostel svateho Vaclava
• Lovosicky zamek na Vaclavskem nam?sti
• Pomnik ? pamatnik, p?ipominajici nav?t?vu cisa?e Josefa II. v roce 1766
• Kostel Cirkve ?eskoslovenske husitske na k?i?ovatce ulic Kratka a K. Mali?keho
• Kaple svateho Franti?ka v Prosmykach
• Kapli?ka Panny Marie Einsiedelnske na pam?? bitvy u Lovosic r. 1756

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Diky sve strategicke poloze jsou Lovosice vyznamnym dopravnim uzlem . Krom? nakladniho ?i?niho p?istavu na Labi ma m?sto i spojeni s Prahou a N?meckem po dalnici D8 . M?stem take prochazi vyznamny ?elezni?ni koridor Praha?D??in , na kterem se nachazi stanice Lovosice . V Lovosicich se take sbiha n?kolik vedlej?ich ?elezni?nich trati sm?rem od ?eske Lipy ( Tra? 087 ), Teplic ( Tra? 097 ), Loun ( Tra? 114 ) a Mostu ( Tra? 113 ). Z tohoto d?vodu jsou take vyznamnou rychlikovou ?elezni?ni stanici a nachazi se tu, mimo jine, velky kontejnerovy terminal a se?azovaci nadra?i .

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

• Coswig , N?mecko

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• M?stska autobusova doprava v Lovosicich

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Lovosice na Wikimedia Commons
• Oficialni stranky
• Lovosice v Registru uzemni identifikace, adres a nemovitosti (RUIAN)