Kibuc (v pluralu kibucim nebo kibucy ; hebrejsky ????? ‎, anglicky kibbutz , n?mecky Kibbuz ) je ozna?eni pro zem?d?lskou, ale take pr?myslovou osadu v  Izraeli , ktera hospoda?i formou kolektivniho vlastnictvi. P?ipadne zisky z vysledk? hospoda?eni jsou investovany do dal?iho rozvoje osady a jejiho podnikani pote, co jsou zaji?t?ny zakladni ?ivotni pot?eby ?len? kibucu ? strava, oble?eni, ubytovani a take vzd?lani a zdravotni a socialni pe?e . Kibuc poskytuje svym ?len?m take kulturni a sportovni vy?iti. Obyvatele kibucu se nazyvaji kibucnici .

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni kibuc Deganija [ editovat | editovat zdroj ]

Upln? prvnim kibucem byla Deganija (z hebrejskeho slova dagan : obili ), ktera byla ji?n? od Galilejskeho jezera , v tehdej?i v  osmanske Palestin? zalo?ena v roce 1909 .

Roku 1908 pobo?ka sionisticke organizace v  Jaff? z?idila pobli? Galilejskeho jezera experimentalni zem?d?lskou farmu Chavat Kineret (pozd?j?i vesnice Kvucat Kineret ). P?i tomto statku ji? od roku 1909 vznikla zem?d?lska komunita. Jeji ?lenove ale teho? roku vyhlasili stavku kv?li spor?m s vedenim farmy. Sionisticky p?edak Arthur Ruppin navrhl jako ?e?eni sporu, aby nespokojeni ?lenove komunity dostali na rok na zku?ebni lh?tu zodpov?dnost za ?ast pozemk? pat?icich farm?, v lokalit? nazyvane Um D?uni . Experiment se ukazal byt usp??ny a p?edznamenal vznik kolektivnich kibuc?. Skupina po roce splnila plan a byla v nasledujicim roce vyst?idana dal?i skupinou zem?d?lskych pr?kopnik? z osady Chadera , ktera sem dorazila v ?ijnu 1910 . Ta op?t zaznamenala usp?ch a po vypr?eni ro?ni zku?ebni lh?ty se rozhodla z?stat na pozemcich v Um D?uni trvale a tak vznikla Deganija. ^[1]

Kibuc versus kvuca [ editovat | editovat zdroj ]

V po?ate?ni fazi se pou?ival pro kolektivni zem?d?lskou osadu tohoto typu vyraz kvuca , v pluralu kvucot ( hebrejsky ????? ‎, anglicky Kvutza , Kevuza nebo Qevuza . ^[2] ) Deganija tak byla zakladana jako kvuca. V roce 1914 u? v tehdej?i Palestin? fungovalo jedenact takovych kvucot z?izenych na pozemcich ?idovskeho narodni fondu a ?izenych sionistickou organizaci. Do konce roku 1918 jejich po?et vzrostl na 29. ^[3]

Tyto prvni kvucy byly relativn? malymi komunitami, zakladanymi s p?edstavou, ?e kolektivn? organizovana vesnice by m?la p?ipominat spi?e v?t?i rodinu. Kdy? ale po?atkem 20. let 20. stoleti do tehdej?i britske Palestiny za?ali proudit novi po?etni p?ist?hovalci v ramci t?eti alije , navrhl ?lomo Lavi ? jeden ze sionistickych p?edak?, aby byly zakladany v?t?i kolektivni vesnice, ktere se m?ly opirat o zem?d?lstvi i pr?mysl, a pro n? byl pou?it poprve vyraz kibuc . Prvni takovy skute?ny kibuc vznikl v roce 1921 a ?lo o osadu Ejn Charod . V nasledujicich letech se rozdil mezi vyrazy kibuc a kvuca postupn? ztracel. ^[4]

Kibucy v 30. a 40. letech 20. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem 30. let 20. stoleti kibucy sehraly vyznamnou roli p?i osidlovani Palestiny a p?i posilovani ?idovskych pozic v n?kterych ?astech teto zem?. V letech 1936-39 byly zakladany v Palestin? opevn?ne osady kombinujici zem?d?lskou a obrannou funkci (takzvane osady Hradba a v?? ? ???? ????? , Choma u-migdal ), ktere v?t?inou byly organizovany jako kibucy. Podobn? tomu bylo i u ?idovskych op?rnych bod? zakladanych b?hem 40. let ( 11 bod? v Negevu ). V dob? vyhla?eni nezavislosti Izraele roku 1948 bylo v zemi 291 ?idovskych vesnickych sidel, z nich? 149 byly kibucy. ^[5]

Kibucy sehraly vyznamnou roli i p?i vzniku statu Izrael. Rekrutovaly se odtud nap?iklad ?pi?ky ?idovskych elitnich jednotek Palmach i izrael?ti politici jako Mo?e Dajan nebo Teddy Kollek . Kibucy byly zast?e?ovany politickymi stranami. ^[5]

Kibucy po vzniku statu Izrael [ editovat | editovat zdroj ]

Ze 175 nov? zalo?enych vesnic v Izraeli b?hem prvnich dvou let samostatneho statu bylo 79 kibuc?. Kibucy ale nebyly osidlovany primarn? novymi ?idovskymi p?ist?hovalci z muslimskych zemi ani evropskymi ?idy, kte?i p?e?ili holokaust . Tito imigranti preferovali (pokud se usidlovali na venkov?) men? kolektivni formy hospoda?eni jako mo?avy . Nove kibucy tak zakladali hlavn? rodili Izraelci, zejmena generace mlade?e, ktera byla vychovavana v kibucech. ^[5]

Po ?estidenni valce roku 1967 se kibuc stal i jednou z forem zakladani izraelskych osad na dobytych uzemich, zejmena v oblasti Gu? Ecion , ale rozhodn? nikoliv tou nej?ast?j?i. Z 33 izraelskych osad na Golanskych vy?inach je jen 10 kibuc? (p?i zapo?teni kibucu Snir , ktery le?i na hranici Golan a vlastniho Izraele jich je 11). Na Zapadnim b?ehu Jordanu jich funguje jen 9 (z toho 5 v pou?tnich regionech udoli Jordanu a pobli? Mrtveho mo?e )

Ekonomicke poti?e a privatizace kibuc? [ editovat | editovat zdroj ]

Kolektivni hospoda?eni izraelskych kibuc? se od 80. let 20. stoleti dostavalo do stale v?t?ich ekonomickych problem?. V roce 1989 do?lo k velke dohod? mezi organizacemi kibuc? a bankami ha-Po'alim a Le'umi , v jejim? ramci cca 160 kibuc? ziskalo novy splatkovy harmonogram a byla jim odmazana ?ast dluh? (dal?i ?ast dluh? odepsala izraelska vlada). Dohoda sice do?asn? umo?nila stabilizovat ekonomickou situaci kibuc?, ale postupn? se ukazalo, ?e ani nove podminky oddlu?eni nejsou zvladnutelne a kibucy se znovu ocitly v rozpo?tovych problemech. Zasadni posun p?inesl a? krok izraelske vlady z roku 1996 , ktery p?evedl p?du v dr?eni kibuc? na nemovity statek s mo?nosti prodeje. Kibucy tak ziskaly potencial pro umo?eni svych dluh? pomoci odprodeje p?dy. ^[6]

Je?t? v roce 2000 byla z 257 kibuc? vice ne? polovina zadlu?ena. Od 90. let 20. stoleti proto za?al proces privatizace. V roce 2007 u? jen cca 30 % z nich zachovavalo tradi?ni kolektivni hospoda?eni. B?hem procesu privatizace si kibuc zachovava n?ktere spole?ne aktivity, ale jeho ?lenove jsou odm??ovani individualn? a pobiraji b??nou mzdu za vykonanou praci. Zarove? se nov? umo??uje individualnim zajemc?m ziskat v kibucu pozemky pro vystavbu rodinnych dom?. ^[7] Privatizaci pro?el roku 2007 i nejstar?i kibuc Deganija. ^[8] Podle udaj? k roku 2012 ji? 30 % obyvatel kibuc? ?ilo v nov? z?izenych soukromych obytnych souborech. ^[6]

V n?kterych men? ?astych p?ipadech byl kibuc upln? zru?en a p?e?el na men? kolektivni organiza?ni formu. To je p?iklad byvaleho kibucu ha-On , ktery se roku 2007 prom?nil na mo?av . ^[9]

Soub??n? s transformaci kibuc? na voln?j?i ekonomicke a socialni formy se m?nila i jejich ekonomicka profilace. V mnoha p?ipadech bylo dosavadni vylu?ne zam??eni na zem?d?lskou produkci dopln?no vyraznym podilem pr?myslove vyroby v podob? vyrobnich firem z?izovanych v kibucech. K roku 2012 se uvadi, ?e v izraelskych kibucech takto fungovalo cca 300 pr?myslovych podnik?. I v nich ale probihal proces transformace. Tyto pr?myslove firmy z?izovane zpo?atku samotnymi kibucy p?echazeji ?asto do soukromych rukou. Nap?iklad kibucy Jiftach a Magal prodaly po?atkem 21. stoleti sve podily ve firm? Netafim (zavlahove systemy) a kibuc Lochamej ha-Geta'ot odprodal sv?j podil v potravina?ske firmy Tiv'ol koncernu Osem . ^[6]

Filozofie a organiza?ni struktura kibuc? [ editovat | editovat zdroj ]

Vznik kibuc? byl ovlivn?n my?lenkami Aharona Davida Gordona ? sionistickeho filozofa, ktery od po?atku 20. stoleti hlasal nutnost ?id? se vratit k fyzicke praci a obd?lavani p?dy. Dal?i inspiraci pro vznik kibuc? byly pracovni oddily Gdud ha-avoda (???? ??????), ktere ve 20. letech 20. stoleti provad?ly v Palestin? ve?ejne prace a ktere byly organizovany jako komunita mladych sionistickych d?lnik?. ^[10]

B?hem 20. a 30. let 20. stoleti se vytvo?ila organiza?ni struktura kibuc?.

• Dominantni organizaci byla ha-Kibuc ha-me'uchad ( hebrejsky ?????? ?????? ‎, anglicky HaKibbutz HaMeuhad ) ? sdru?ujici sekularni levicove osadniky.
• Podobnou orientaci m?la i organizace ha-Kibuc ha-arci ( hebrejsky ?????? ????? ‎, anglicky HaKibbutz HaArtzi ), napojena na mlade?nickou levicovou organizaci ha-?omer ha-ca'ir .
• Vznikaly ale i nabo?ensky orientovane kibucy a ty se sdru?ovaly do organizace ha-Kibuc ha-dati ( hebrejsky ?????? ???? ‎, anglicky HaKibbutz HaDati )

Rozkol mezi sekularnimi kibucy [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atkem 50. let 20. stoleti do?lo v organizaci ha-Kibuc ha-me'uchad sdru?ujici v?t?inu sekularnich kibuc? v Izraeli, k rozkolu, jeho? p?i?inou byly rozdilne nazory na politiku Sov?tskeho svazu a na teorii marxismu . Z organizace se tehdy od?t?pila Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim. Rozkol souvisel s  volbami do Knesetu v roce 1951 . ^[11]

Schizma bylo mimo?adn? emotivni a do?lo kv?li n?mu k naru?eni mezilidskych vztah? v mnoha kibucech. Po?atkem 50. let 20. stoleti tak bylo b??ne, ?e ?ast obyvatel kibucu, ktera se ocitla nazorov? v men?in?, se odst?hovala. Takto se to nap?iklad odehravalo v kibucu Ejn Gev , odkud n?ktere rodiny p?esidlily do kibucu Ginosar na prot?j?im b?ehu Galilejskeho jezera , ktery jim ideov? vice vyhovoval. ^[12] V n?kterych p?ipadech ov?em rozpory ne?lo ?e?it vyst?hovanim nazorove men?iny a do?lo k p?imemu rozd?leni kibucu na dva samostatne kibucy, na dv? samostatne obce, ktere hospoda?ily a ?ily separatn?. To je p?iklad t?eba osady A?dot Ja'akov . Ta se rozd?lila na A?dot Ja'akov Ichud a A?dot Ja'akov Me'uchad , ktere dodnes funguji jako separatni katastralni obce. ^[13]

V letech po rozkolu ztracel kv?li zost?ujici se protiizraelske politice Sov?tskeho svazu (p?eru?eni diplomatickych vztah? s Izraelem) a diky vyst?izliv?ni z ortodoxniho pojeti socialismu rozkol mezi kibucy na intenzit? a po roce 1967 prakticky p?estal byt tematem. ^[10]

Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim [ editovat | editovat zdroj ]

Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim sdru?ovala k roku 1971 76 kibuc? s po?tem obyvatel cca 26 900. Tato organizace se spojila s men?im sdru?enim Chever ha-kvucot , do ktereho pat?ily male, ryze zem?d?lske osady v?etn? nejstar?ich kvuc jako Deganija. Roku 1953 do ni p?istoupila i men?i organizace ha-No'ar ha-cioni sdru?ujici nesocialisticke kibucy a napojena na st?edopravicovou Liberalni stranu . ^[14]

Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim politicky inklinovala k st?edu a k umirn?ne levici, zejmena Mapaj , pozd?ji Izraelska strana prace . Byla umirn?n?j?i v kolektivismu, d?ti v jejich kibuc? byly vychovany v rodinach, nikoliv hromadn?. ^[14]

ha-Kibuc ha-arci [ editovat | editovat zdroj ]

ha-Kibuc ha-arci , oficialn? ha-Kibuc ha-arci ha-?omer ha-ca'ir , byl zalo?en roku 1927 , kdy sdru?oval ?ty?i kibucy. Roku 1971 pod n?j pat?ilo 76 kibuc? s vice ne? 30 000 obyvateli. ^[15]

Politicky byl orientovan levicov?, s napojenim na stranu Mapam . Tato organizace si p?ipisovala zasluhy za vznik statu, ve 30. letech 20. stoleti prav? z ?ad tohoto sdru?eni vze?ly prvni osady typu Hradba a v??. V kibucech pat?icich pod ha-Kibuc ha-arci se praktikovala hlub?i forma kolektivismu, v?etn? kolektivni vychovy d?ti. ^[16]

ha-Kibuc ha-me'uchad [ editovat | editovat zdroj ]

ha-Kibuc ha-me'uchad byl zalo?en roku 1927. Sdru?oval v?t?i kibucy. Ideologie teto organizace byla odvozovana od socialistickych my?lenek Jicchaka Tabenkina z kibucu Ejn Charod. Politicky byla napojena na stranu Mapam . V 60. letech 20. stoleti organizace podporovala sjednoceni levicove politicke sceny do Izraelske strany prace. ^[17]

Roku 1972 spadalo pod ha-Kibuc ha-me'uchad 62 kibuc? s populaci cca 26 000. ^[17]

ha-Kibuc ha-dati [ editovat | editovat zdroj ]

ha-Kibuc ha-Dati vznikl roku 1935 . Politicky byl napojen na nabo?enske sionisticke hnuti Mizrachi . Roku 1971 sdru?oval 11 kibuc? s 4000 obyvateli. ^[18]

Slou?eni kibucovych organizaci koncem 20. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1979 se organizace ha-Kibuc ha-me'uchad a Ichud ha-kvucot ve-ha-kibucim slou?ily a p?ekonaly tak rozkol z 50. let 20. stoleti. Nova organizace byla nazvana ha-Tnu'a ha-kibucit ha-me'uchedet ( hebrejsky ?????? ??????? ??????? ‎, doslova ?Sjednocene hnuti kibuc?“ , anglicky HaTnu'a HaKibbutzit HaMe'uhedet , akronym Takam ).

V roce 1999 pak Sjednocene hnuti kibuc? fuzovalo s organizaci ha-Kibuc ha-arci, ?im? vznikla organizace ha-Tnu'a ha-kibucit ( hebrejsky ?????? ???????? ‎, doslova ?Kibucove hnuti“ , anglicky HaTnu'a HaKibbutzit ).

Organizace ha-Kibuc ha-dati se nadale vyviji samostatn?.

Dobrovolnici [ editovat | editovat zdroj ]

Nedilnou sou?asti ?ivota v kibucech je dobrovolnicke hnuti. Dobrovolnici p?ichazejici do kibuc? pochazeji nej?ast?ji z vysp?lych zemi, nap?. Evropske unie , USA , Australie ?i Ji?ni Koreje . V?t?inou se jedna o mlade lidi. Na rozdil od pracovnik? v  mo?avech nedostavaji plat, ale kapesne. Strava a ubytovani je zdarma.

Dobrovolnici vykonavaji v?t?inou jednodu??i prace v kuchyni, jideln?, slu?bach, zem?d?lskych provozech apod. O dobrovolniky se stara p?id?leny pracovnik. Praci v kibucech zprost?edkovavaji agentury nap?. v  Tel Avivu .

Demografie [ editovat | editovat zdroj ]

Izraelske kibucy pro?ily po vzniku statu rychly nar?st po?tu i populace. V 90. letech 20. stoleti ale za?ala stagnace a pak i pokles jejich obyvatelstva. Nejhlub?iho propadu dosahla populace v roce 2000 , pak do?lo k stabilizaci a po roce 2006 za?ina obyvatelstvo kibuc? vyrazn? nar?stat. K 31. prosinci 2013 existovalo v Izraeli 267 kibuc?, ve kterych ?ilo 157 500 obyvatel. ^[19]

Panorama [ editovat | editovat zdroj ]

Panoramaticka fotografie kibucu Barkaj.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• IZRAELSKE INFORMA?NI ST?EDISKO. Fakta o Izraeli: zem? a lide . Jeruzalem: Ahva Press, 1999. 28 s.  
• NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z . Praha: Sefer, 1992. 285 s. ISBN   80-900895-3-4 .  
• TERNER, Erich. D?jiny Statu Izrael . Pardubice: Kora, 1991. 262 s. ISBN   80-901092-0-9 . S. 54?56.  
• SIMONS, Tal; INGRAM, Paul. The Kibbutz for Organizational Behavior. Research in Organizational Behavior . 2000, ?is. 22, s. 283?343. Dostupne online .   ^{[ nedostupny zdroj ]}

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Mo?av
• Kibucove hnuti
• Ekologicke zem?d?lstvi
• Kibucovy efekt

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu kibuc na Wikimedia Commons
• (anglicky) The Jerusalem Post ? Kibbutzim change with the times