Karl Jaspers
(
n?mecka vyslovnost:
IPA
: [
ka?l ?jasp?s
],
poslech
;
23. unora
1883
Oldenburg
?
26. unora
1969
Basilej
) byl
n?mecky
filozof
a leka?, specializujici se na
psychiatrii
, jeden z nejd?le?it?j?ich p?edstavitel?
existencialismu
.
Narodil se v
dolnosaskem
Oldenburgu
v rodin? zamo?neho bankovniho ?editele. Na otcovo p?ani studoval nejprve prava (ve
Freiburgu
a v
Mnichov?
), po t?ech letech p?e?el na medicinu, pote se v?noval psychiatrii. Promoval roku
1908
v
Heidelbergu
, kde stravil podstatnou ?ast ?ivota. Roku
1901
u n?j leka?i zjistili nevyle?itelne onemocn?ni srdce a plic, co? jej donutilo ke zdrave ?ivotosprav? a laze?skym le?enim; nemoc v?ak m?la kladny vliv na jeho porozum?ni psychologickym problem?m. Roku
1910
se o?enil s
Gertrudou Mayer
, ktera se stala jeho celo?ivotni dru?kou a zem?ela 5 let po Jaspersovi roku
1974
.
Od roku
1909
Jaspers p?sobil v psychiatricke le?ebn? na univerzit? v Heidelbergu. Praxi opustil roku
1913
(mj. pro nespokojenost s b??nym p?istupem pro du?evni onemocn?ni); tehdy obhajil u
Wilhelma Windlebanda
svou praci
V?eobecna psychopatologie
a za?al p?edna?et. Ve sve psychopatologii rozli?uje srozumitelne a nesrozumitelne souvislosti. Ke ka?demu z t?chto dvou druh? souvislosti je nutno p?istupovat s jinymi metodami. Roku
1916
byl jmenovan mimo?adnym profesorem. Roku
1920
se seznamil s
Martinem Heideggerem
(jejich p?atelstvi trvalo do Heideggerova anga?ma v
NSDAP
roku
1933
, k definitivni roztr?ce do?lo r. 1950
[2]
). Od r.
1922
se Jaspers podilel na vedeni katedry s
Heinrichem Rickertem
,
novokantovcem
, s nim? se v?ak nazorov? rozchazel. Tehdy se ji? za?al cele v?novat filozofii. Na universit? p?sobil zde a? do roku
1937
, kdy byl vylou?en ze spravy univerzity kv?li svym antifa?istickym nazor?m a kv?li ?idovskemu p?vodu sve ?eny. Roku
1938
mu byla zakazana publika?ni ?innost. B?hem 2. sv?tove valky byli oba man?ele pronasledovani; pro p?ipad, ?e by se m?li dostat do rukou nacist?m, nosili u sebe
cyankali
, aby rad?ji zahynuli sami;
[3]
jeho pou?iti byli na?t?sti u?et?eni.
Roku
1948
Jaspers a jeho ?ena p?esidlili do
?vycarske
Basileje
. Tehdy se zna?n? roz?i?ila jeho popularita, ziskal n?kolik cen, uznani a ?estnych doktorat?. Roku
1961
ode?el do penze. V roce
1967
ziskal
?vycarske
statni ob?anstvi; dva roky nato zem?el kratce po dosa?eni v?ku 86 let. Jeho poz?stalost obna?ela p?es 35 000 stran.
Karl Jaspers pat?i mezi nejd?le?it?j?i n?mecke filozofy
20. stoleti
. ?adil se mezi filozofy
existence
, kterou odli?oval od
Sartrova
ateistickeho
existencialismu
, zatimco Jaspersovo pojeti bylo
teisticke
. Byl inspirovan
Platonem
,
Plotinem
,
Kantem
a
Nietzschem
; byl jednim z prvnich, kte?i uvedli do ?ir?iho pov?domi
Sørena Kierkegaarda
.
V chapani psychickych d?j? vid?l Jaspers cestu ke koncepci sve psychologie sv?tonazor?. Popisuje psychicke typy, ktere jsou v zakladu sv?tovych nazor?. Od roku 1932 formuluje sve nazory jako?to nazory existencialisticke. ?lov?k je podle n?ho na ideove cest?, m??e se stat
nihilistou
,
skeptikem
, m??e hledat oporu v kone?nem (nap?. autorita?stvi, hodnotovy absolutismus) nebo v nekone?nem.
?ijeme a myslime v?dy v ur?item horizontu. Ve v?ech p?edm?tech na?eho my?leni a zakou?eni se v?dy ohla?uje je?t? n?co dal?iho, co je obklopuje; zam??ime-li se na toto ?obklopujici“ ?i ?obemykajici“ (
das Umgreifende
) jako na p?edm?t, bude op?t v horizontu dal?iho obemykajiciho. Poslednim zakusitelnym,
imanentnim
obemykajicim je sv?t. I ten se v?ak ukazuje jako n?co, co nema p?vod samo v sob?, odkazuje tedy je?t? k dal?imu obemykajicimu; to se ji? vymyka p?imemu uchopeni ? je
transcendentni
.
[4]
Transcendenci
nelze p?imo pojmenovat ani si ji p?edstavit (jinak by op?t byla v horizontu dal?iho obemykajiciho), ukazuje se v?dy zprost?edkovan?, skrze
?ifry
.
?iframi
transcendence mohou byt filozoficke pojmy, um?lecka dila nebo p?edstavy boha, ?ifrou se v?ak m??e stat v zasad? v?e, pokud skrze to ?lov?k zahledne transcendenci.
Take
ja
ma charakter obemykajiciho, ne ve smyslu ?i?ky, ale ve smyslu neempirickeho p?edpokladu jednotlivych v?ci, ktere se mu jevi.
[5]
Ja
znamena rozva?ovani, v?domi v?bec, ktere ma (nebo v zasad? m??e mit) v?eobecn? platne poznatky o kategorialn? uchopitelnych v?cech. Dale znamena pobyvani (
Dasein
), mne jako ?ivou, smyslovou, kone?nou bytost ?ijici zde a nyni ve svem osv?ti, ktere konkretn? zakou?im, ktere mi prospiva nebo ?kodi a poskytuje po?itky nebo utrpeni.
Ja v?ak m??e byt take
existence
, tj. v?dom? se vztahovat k sob? - a zarove? k transcendenci, nebo? si uv?domuje, ?e neni samo sob? zakladem, ?e si je darovano, ?e odkazuje k dal?imu, p?imo neuchopitelnemu, tj. transcendentnimu obemykajicimu.
[6]
Svou odkazanost na transcendenci zakou?i zejmena tehdy, kdy? narazi na meze sve autonomie - na nemo?nost odstranit smrt, utrpeni, konflikt, vinu, nahodilost (to jsou tzv.
mezni situace
). Existence tedy neni dana samotnym faktem ?ivota; vzpiname se k ni v?domym usilim a stale znovu od ni odpadame.
Jako lze o transcendenci mluvit v ?ifrach, lze o existenci mluvit v
signech
(jako je svoboda, zodpov?dnost aj.). Signa existence jsou substantivizace toho, jak existence pro?iva samu sebe, nelze je ?objektivn?“ dokazovat nebo vyvracet.
D?jiny lidstva
maji podle Jasperse ?ty?i velke p?ed?ly:
- Vznik
jazyk?
, vynalezeni
nastroj?
, ovladnuti
ohn?
. O tomto kroku lze ?init jen dohady; je to v?ak zaklad ve?kerych d?jin, doba, kdy se ?lov?k stal ?lov?kem.
- Vznik velkych kultur v
Egypt?
,
Mezopotamii
,
Indii
a pozd?ji v
?in?
mezi lety
5000
a
3000 p?. n. l.
- Doba osova
, obdobi mezi lety
800
a
200 p?. n. l.
, kdy nezavisle na sob? v r?znych mistech sv?ta povstaly filozoficke a nabo?enske nauky (
konfucianismus
,
taoismus
,
buddhismus
,
zoroastrismus
,
anticka filozofie
aj.) a kdy ?lov?k za?al vyslovn? reflektovat byti v celku a sve postaveni v n?m. Tehdy ?byly v ?in?, Indii, Persii, Palestin?, ?ecku sou?asn? a nezavisle polo?eny duchovni zaklady, z nich? lidstvo a? dodnes ?ije“.
[7]
- V?deckotechnicky v?k, p?ipravovany v Evrop? od konce st?edov?ku a pln? se rozvijejici v poslednich desetiletich.
D?jiny filozofie
nep?edstavuji linearni (a to ani polylinearni) vyvoj. Jsou spi?e trvalou diskusi, ktera v n?kterych dobach ?iv? probiha, v jinych p?etrvava jen jako kulturni fenomen, n?kdy tem?? mizi a pote op?t o?iva. I v dobach domn?leho upadku se nahle m??e objevit filozof prvniho ?adu (nap?.
Plotinos
ve t?etim stoleti,
Scotus Eriugena
v devatem).
[8]
Podstata filozofie se uskute??uje a ukazuje na ?velkych filozofech“ (
die großen Philosophen
, titul Jaspersova pozdniho dila z r. 1957). K t?m pat?i zejmena
- paradigmaticke postavy:
Sokrates
,
Buddha
,
Konfucius
a
Je?i?
. Za?azovat je mezi filozofy je u n?kterych problematicke, ale m?li na ve?kerou filozofii mimo?adny vliv;
- ?zakladatele filozofovani“:
Platon
,
Augustin
a
Kant
; o t?chto filozofech plati vice ne? o jinych, ?e jejich studium je zdrojem nes?etnych novych my?lenek, p?ivadi ?lov?ka k vlastnimu my?leni;
- metafyzikove:
Anaximandros
,
Herakleitos
,
Parmenides
,
Plotinos
,
Anselm z Canterbury
,
Spinoza
,
Lao-c'
,
Nagard?una
a ?ada dal?ich;
- problematizato?i:
Abelard
,
Descartes
,
Hume
,
Pascal
,
Lessing
,
Kierkegaard
,
Nietzsche
;
- systematici:
Aristoteles
,
Toma? Akvinsky
,
Hegel
.
Jednim ze st??ejnich Jaspersovych d?l je
Otazka viny
(1946), ktera vy?la coby aktualni reakce na prav? skon?iv?i
druhou sv?tovou valku
. Jaspers se zde zabyva r?znymi pojetimi
viny
, kterou ?klasifikuje“ ze ?ty? hledisek:
- kriminalni vina
? zlo?iny, individualni i kolektivni, instanci je soud
- politicka vina
? spojena s ideologii; ?odpov?dnost v?ech ob?an? statu za d?sledky jednani statu“
- moralni vina
? proh?e?ky ka?deho z nas, instanci je na?e vlastni sv?domi
- metafyzicka vina
? ?nejvy??i“, hranice mezi ni a vinou moralni nez?etelne, m??eme za ni vid?t humanitu, odpov?dnost p?ed Bohem, transcendentni instanci
Hlavni my?lenkou teto prace je snaha postihnout vinu ve v?ech jejich aspektech.
- V?eobecna psychopatologie
(Allgemeine Psychopatologie, 1913) ? habilita?ni prace.
- Psychologie sv?tonazor?
(Psychologie der Weltanschauungen, 1919)
- Duchovni situace doby
(Die geistige Situazion der Zeit, 1931) ? popsal zde p?iznaky nemocne spole?nosti, ktera se ?ene do valky. ?esky 2008
- Filosofie
(Philosophie I-III, 1932) ? v tomto dile shrnul vlastni filozoficky pohled na sv?t.
- Rozum a existence. P?t p?edna?ek
(Vernunft und Existenz. Funf Vorlesungen, 1935), slovensky 2003, ?esky 2023
- Filosofie existence
(Existenzphilosophie, 1938), ?esky 2023
- Uvod do filosofie
(Einfuhrung in die Philosophie, 1950 jako rozhlasove p?edna?ky, 1953 jako kniha), ?esky 1996
- Otazka viny
(Die Schuldfrage, 1946), ?esky 1969, nove vydani Academia 2020 (dotisk 2021)
- O po?atku a cili d?jin
(Vom Ursprung und Ziel der Geschichte, 1948)
- Filosoficka vira
(Der philosophische Glaube, 1948), ?esky 1994
- Velci filosofove
(Die großen Philosophen, 1957)
- Atomova bomba a budoucnost ?lov?ka
(Die Atombombe und die Zukunft des Menschen, 1958; esej), ?esky 2016
- ?ifry transcendence
(Chiffren der Transzendenz, 1961 jako p?edna?ky, 1970 jako kniha), ?esky 2000
- Filosoficka vira tva?i v tva? zjeveni
(Der philosophische Glaube angesichts der Offenbarung, 1962)
- Kam se ?ene Spolkova republika?
(Wohien treibt die Bundesrepublik? 1966; ?lanek)
- ↑
Sarah Bakewell:
Au cafe existentialiste
.
Editions Albin Michel
. 2018.
ISBN
978-2-253-25783-7
.
- ↑
Martin Heidegger - Karl Jaspers: Briefwechsel 1920-1963
- ↑
M. Havelka,
Karl Jaspers: ?ivot a dilo
, in: K. Jaspers,
?ifry transcendence
, Praha 2000, str.10
- ↑
K. Jaspers,
Rozum a existencia
, Bratislava 2003, str. 40; ty?,
Existenzphilosophie
, Berlin 1964, str. 15nn.
- ↑
K. Jaspers,
Rozum a existencia
, Bratislava 2003, str. 48
- ↑
K. Jaspers,
Uvod do filosofie
, Praha 1996, str. 25, 47
- ↑
K. Jaspers,
Uvod do filosofie
, Praha 1996, str. 68
- ↑
K. Jaspers,
Uvod do filosofie
, Praha 1996, str. 90nn.
- Bojda, Martin. Politicke my?leni Karla Jasperse. Praha: Academia, 2020..
ISBN 978-80-200-3132-7
- Hejdanek, Ladislav: Jaspersovo pojeti jednoty d?jin, in:
D?jiny a sou?asnost
10, 1968, ?. 9, s. 28?31,
elektronicky zde
.
- Hejdanek, Ladislav: Jaspers jako filosof, p?edna?ka 1992,
elektronicky zde
.