Karl Jaspers
Karl Jaspers (1946)
Rodne jmeno	Karl Theodor Jaspers
Narozeni	23. unora 1883 Oldenburg
Umrti	26. unora 1969 (ve v?ku 86 let) Basilej
Misto poh?beni	Friedhof am Hornli
Alma mater	Univerzita Heidelberg
Povolani	filozof , psychiatr , leka? , teolog , vysoko?kolsky u?itel , spisovatel a psycholog
Zam?stnavatel	Univerzita Heidelberg
Ocen?ni	Goethova cena (1947) Mirova cena n?meckeho kni?niho obchodu (1958) Erasmus Prize (1959) ?ad za zasluhy v oblasti um?ni a v?d Pour le Merite
Cho?	Gertrud Jaspers [1]
P?ibuzni	Erna Margarete Dugend (sourozenec)
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Karl Jaspers ( n?mecka vyslovnost: IPA : [ ka?l ?jasp?s ], poslech ; 23. unora 1883 Oldenburg ? 26. unora 1969 Basilej ) byl n?mecky filozof a leka?, specializujici se na psychiatrii , jeden z nejd?le?it?j?ich p?edstavitel? existencialismu .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v dolnosaskem Oldenburgu v rodin? zamo?neho bankovniho ?editele. Na otcovo p?ani studoval nejprve prava (ve Freiburgu a v Mnichov? ), po t?ech letech p?e?el na medicinu, pote se v?noval psychiatrii. Promoval roku 1908 v Heidelbergu , kde stravil podstatnou ?ast ?ivota. Roku 1901 u n?j leka?i zjistili nevyle?itelne onemocn?ni srdce a plic, co? jej donutilo ke zdrave ?ivotosprav? a laze?skym le?enim; nemoc v?ak m?la kladny vliv na jeho porozum?ni psychologickym problem?m. Roku 1910 se o?enil s Gertrudou Mayer , ktera se stala jeho celo?ivotni dru?kou a zem?ela 5 let po Jaspersovi roku 1974 .

Heidelberg [ editovat | editovat zdroj ]

Od roku 1909 Jaspers p?sobil v psychiatricke le?ebn? na univerzit? v Heidelbergu. Praxi opustil roku 1913 (mj. pro nespokojenost s b??nym p?istupem pro du?evni onemocn?ni); tehdy obhajil u Wilhelma Windlebanda svou praci V?eobecna psychopatologie a za?al p?edna?et. Ve sve psychopatologii rozli?uje srozumitelne a nesrozumitelne souvislosti. Ke ka?demu z t?chto dvou druh? souvislosti je nutno p?istupovat s jinymi metodami. Roku 1916 byl jmenovan mimo?adnym profesorem. Roku 1920 se seznamil s Martinem Heideggerem (jejich p?atelstvi trvalo do Heideggerova anga?ma v NSDAP roku 1933 , k definitivni roztr?ce do?lo r. 1950 ^[2] ). Od r. 1922 se Jaspers podilel na vedeni katedry s Heinrichem Rickertem , novokantovcem , s nim? se v?ak nazorov? rozchazel. Tehdy se ji? za?al cele v?novat filozofii. Na universit? p?sobil zde a? do roku 1937 , kdy byl vylou?en ze spravy univerzity kv?li svym antifa?istickym nazor?m a kv?li ?idovskemu p?vodu sve ?eny. Roku 1938 mu byla zakazana publika?ni ?innost. B?hem 2. sv?tove valky byli oba man?ele pronasledovani; pro p?ipad, ?e by se m?li dostat do rukou nacist?m, nosili u sebe cyankali , aby rad?ji zahynuli sami; ^[3] jeho pou?iti byli na?t?sti u?et?eni.

Basilej [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1948 Jaspers a jeho ?ena p?esidlili do ?vycarske Basileje . Tehdy se zna?n? roz?i?ila jeho popularita, ziskal n?kolik cen, uznani a ?estnych doktorat?. Roku 1961 ode?el do penze. V roce 1967 ziskal ?vycarske statni ob?anstvi; dva roky nato zem?el kratce po dosa?eni v?ku 86 let. Jeho poz?stalost obna?ela p?es 35 000 stran.

My?leni [ editovat | editovat zdroj ]

Karl Jaspers pat?i mezi nejd?le?it?j?i n?mecke filozofy 20. stoleti . ?adil se mezi filozofy existence , kterou odli?oval od Sartrova ateistickeho existencialismu , zatimco Jaspersovo pojeti bylo teisticke . Byl inspirovan Platonem , Plotinem , Kantem a Nietzschem ; byl jednim z prvnich, kte?i uvedli do ?ir?iho pov?domi Sørena Kierkegaarda .

V chapani psychickych d?j? vid?l Jaspers cestu ke koncepci sve psychologie sv?tonazor?. Popisuje psychicke typy, ktere jsou v zakladu sv?tovych nazor?. Od roku 1932 formuluje sve nazory jako?to nazory existencialisticke. ?lov?k je podle n?ho na ideove cest?, m??e se stat nihilistou , skeptikem , m??e hledat oporu v kone?nem (nap?. autorita?stvi, hodnotovy absolutismus) nebo v nekone?nem.

Vychodiska [ editovat | editovat zdroj ]

Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Obemykajici a transcendence [ editovat | editovat zdroj ]

?ijeme a myslime v?dy v ur?item horizontu. Ve v?ech p?edm?tech na?eho my?leni a zakou?eni se v?dy ohla?uje je?t? n?co dal?iho, co je obklopuje; zam??ime-li se na toto ?obklopujici“ ?i ?obemykajici“ ( das Umgreifende ) jako na p?edm?t, bude op?t v horizontu dal?iho obemykajiciho. Poslednim zakusitelnym, imanentnim obemykajicim je sv?t. I ten se v?ak ukazuje jako n?co, co nema p?vod samo v sob?, odkazuje tedy je?t? k dal?imu obemykajicimu; to se ji? vymyka p?imemu uchopeni ? je transcendentni . ^[4] Transcendenci nelze p?imo pojmenovat ani si ji p?edstavit (jinak by op?t byla v horizontu dal?iho obemykajiciho), ukazuje se v?dy zprost?edkovan?, skrze ?ifry . ?iframi transcendence mohou byt filozoficke pojmy, um?lecka dila nebo p?edstavy boha, ?ifrou se v?ak m??e stat v zasad? v?e, pokud skrze to ?lov?k zahledne transcendenci.

Take ja ma charakter obemykajiciho, ne ve smyslu ?i?ky, ale ve smyslu neempirickeho p?edpokladu jednotlivych v?ci, ktere se mu jevi. ^[5]

Ja a existence [ editovat | editovat zdroj ]

Ja znamena rozva?ovani, v?domi v?bec, ktere ma (nebo v zasad? m??e mit) v?eobecn? platne poznatky o kategorialn? uchopitelnych v?cech. Dale znamena pobyvani ( Dasein ), mne jako ?ivou, smyslovou, kone?nou bytost ?ijici zde a nyni ve svem osv?ti, ktere konkretn? zakou?im, ktere mi prospiva nebo ?kodi a poskytuje po?itky nebo utrpeni.

Ja v?ak m??e byt take existence , tj. v?dom? se vztahovat k sob? - a zarove? k transcendenci, nebo? si uv?domuje, ?e neni samo sob? zakladem, ?e si je darovano, ?e odkazuje k dal?imu, p?imo neuchopitelnemu, tj. transcendentnimu obemykajicimu. ^[6] Svou odkazanost na transcendenci zakou?i zejmena tehdy, kdy? narazi na meze sve autonomie - na nemo?nost odstranit smrt, utrpeni, konflikt, vinu, nahodilost (to jsou tzv. mezni situace ). Existence tedy neni dana samotnym faktem ?ivota; vzpiname se k ni v?domym usilim a stale znovu od ni odpadame.

Jako lze o transcendenci mluvit v ?ifrach, lze o existenci mluvit v signech (jako je svoboda, zodpov?dnost aj.). Signa existence jsou substantivizace toho, jak existence pro?iva samu sebe, nelze je ?objektivn?“ dokazovat nebo vyvracet.

Filozofie d?jin a d?jiny filozofie [ editovat | editovat zdroj ]

D?jiny lidstva maji podle Jasperse ?ty?i velke p?ed?ly:

• Vznik jazyk? , vynalezeni nastroj? , ovladnuti ohn? . O tomto kroku lze ?init jen dohady; je to v?ak zaklad ve?kerych d?jin, doba, kdy se ?lov?k stal ?lov?kem.
• Vznik velkych kultur v Egypt? , Mezopotamii , Indii a pozd?ji v ?in? mezi lety 5000 a 3000 p?. n. l.
• Doba osova , obdobi mezi lety 800 a 200 p?. n. l. , kdy nezavisle na sob? v r?znych mistech sv?ta povstaly filozoficke a nabo?enske nauky ( konfucianismus , taoismus , buddhismus , zoroastrismus , anticka filozofie aj.) a kdy ?lov?k za?al vyslovn? reflektovat byti v celku a sve postaveni v n?m. Tehdy ?byly v ?in?, Indii, Persii, Palestin?, ?ecku sou?asn? a nezavisle polo?eny duchovni zaklady, z nich? lidstvo a? dodnes ?ije“. ^[7]
• V?deckotechnicky v?k, p?ipravovany v Evrop? od konce st?edov?ku a pln? se rozvijejici v poslednich desetiletich.

D?jiny filozofie nep?edstavuji linearni (a to ani polylinearni) vyvoj. Jsou spi?e trvalou diskusi, ktera v n?kterych dobach ?iv? probiha, v jinych p?etrvava jen jako kulturni fenomen, n?kdy tem?? mizi a pote op?t o?iva. I v dobach domn?leho upadku se nahle m??e objevit filozof prvniho ?adu (nap?. Plotinos ve t?etim stoleti, Scotus Eriugena v devatem). ^[8] Podstata filozofie se uskute??uje a ukazuje na ?velkych filozofech“ ( die großen Philosophen , titul Jaspersova pozdniho dila z r. 1957). K t?m pat?i zejmena

• paradigmaticke postavy: Sokrates , Buddha , Konfucius a Je?i? . Za?azovat je mezi filozofy je u n?kterych problematicke, ale m?li na ve?kerou filozofii mimo?adny vliv;
• ?zakladatele filozofovani“: Platon , Augustin a Kant ; o t?chto filozofech plati vice ne? o jinych, ?e jejich studium je zdrojem nes?etnych novych my?lenek, p?ivadi ?lov?ka k vlastnimu my?leni;
• metafyzikove: Anaximandros , Herakleitos , Parmenides , Plotinos , Anselm z Canterbury , Spinoza , Lao-c' , Nagard?una a ?ada dal?ich;
• problematizato?i: Abelard , Descartes , Hume , Pascal , Lessing , Kierkegaard , Nietzsche ;
• systematici: Aristoteles , Toma? Akvinsky , Hegel .

Etika a politicka filozofie [ editovat | editovat zdroj ]

Jednim ze st??ejnich Jaspersovych d?l je Otazka viny (1946), ktera vy?la coby aktualni reakce na prav? skon?iv?i druhou sv?tovou valku . Jaspers se zde zabyva r?znymi pojetimi viny , kterou ?klasifikuje“ ze ?ty? hledisek:

• kriminalni vina ? zlo?iny, individualni i kolektivni, instanci je soud
• politicka vina ? spojena s ideologii; ?odpov?dnost v?ech ob?an? statu za d?sledky jednani statu“
• moralni vina ? proh?e?ky ka?deho z nas, instanci je na?e vlastni sv?domi
• metafyzicka vina ? ?nejvy??i“, hranice mezi ni a vinou moralni nez?etelne, m??eme za ni vid?t humanitu, odpov?dnost p?ed Bohem, transcendentni instanci

Hlavni my?lenkou teto prace je snaha postihnout vinu ve v?ech jejich aspektech.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

• V?eobecna psychopatologie (Allgemeine Psychopatologie, 1913) ? habilita?ni prace.
• Psychologie sv?tonazor? (Psychologie der Weltanschauungen, 1919)
• Duchovni situace doby (Die geistige Situazion der Zeit, 1931) ? popsal zde p?iznaky nemocne spole?nosti, ktera se ?ene do valky. ?esky 2008
• Filosofie (Philosophie I-III, 1932) ? v tomto dile shrnul vlastni filozoficky pohled na sv?t.
• Rozum a existence. P?t p?edna?ek (Vernunft und Existenz. Funf Vorlesungen, 1935), slovensky 2003, ?esky 2023
• Filosofie existence (Existenzphilosophie, 1938), ?esky 2023
• Uvod do filosofie (Einfuhrung in die Philosophie, 1950 jako rozhlasove p?edna?ky, 1953 jako kniha), ?esky 1996
• Otazka viny (Die Schuldfrage, 1946), ?esky 1969, nove vydani Academia 2020 (dotisk 2021)
• O po?atku a cili d?jin (Vom Ursprung und Ziel der Geschichte, 1948)
• Filosoficka vira (Der philosophische Glaube, 1948), ?esky 1994
• Velci filosofove (Die großen Philosophen, 1957)
• Atomova bomba a budoucnost ?lov?ka (Die Atombombe und die Zukunft des Menschen, 1958; esej), ?esky 2016
• ?ifry transcendence (Chiffren der Transzendenz, 1961 jako p?edna?ky, 1970 jako kniha), ?esky 2000
• Filosoficka vira tva?i v tva? zjeveni (Der philosophische Glaube angesichts der Offenbarung, 1962)
• Kam se ?ene Spolkova republika? (Wohien treibt die Bundesrepublik? 1966; ?lanek)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Bojda, Martin. Politicke my?leni Karla Jasperse. Praha: Academia, 2020.. ISBN 978-80-200-3132-7
• Hejdanek, Ladislav: Jaspersovo pojeti jednoty d?jin, in: D?jiny a sou?asnost 10, 1968, ?. 9, s. 28?31, elektronicky zde .
• Hejdanek, Ladislav: Jaspers jako filosof, p?edna?ka 1992, elektronicky zde .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Karl Jaspers na Wikimedia Commons
• Osoba Karl Jaspers ve Wikicitatech
• ?lanek ve Stanford encyclopedia (anglicky)
• Karl Jaspers na strankach existence-transcendence (?esky)