한국   대만   중국   일본 
K?dzierzyn-Ko?le ? Wikipedie P?esko?it na obsah

K?dzierzyn-Ko?le

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Kand?in-Kozli
K?dzierzyn-Ko?le
Kandřín-Kozlí – znak
znak
Kandřín-Kozlí – vlajka
vlajka
Poloha
Sou?adnice 50°20′39″ s. ?. , 18°12′26″ v. d.
Stat Polsko Polsko Polsko
Vojvodstvi Opolske
Okres Kand?in-Kozli
Gmina m?stska gmina
Kandřín-Kozlí
Kand?in-Kozli
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 123,7 km²
Po?et obyvatel 60 383 (2020)
Hustota zalidn?ni 488,1 obyv./km²
Etnicke slo?eni Polaci , Slezane a dal?i
Nabo?enske slo?eni ?im?ti katolici , luterani a dal?i
Sprava
Starosta Sabina Nowosielska
Vznik 1975
Oficialni web www .kedzierzynkozle .pl
Adresa obecniho u?adu ul. Piramowicza 32
47-200 K?dzierzyn-Ko?le
PS? 47-200, 47-220, 47-232
Ozna?eni vozidel OK
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Kand?in-Kozli [1] [2] [3] [4] ( polsky zvuk K?dzierzyn-Ko?le , slezsky Kandzierzin-Ko?le , n?mecky Kandrzin-Cosel ) je m?sto v ji?nim Polsku v Opolskem vojvodstvi , sidlo okresu Kand?in-Kozli . Rozklada se ve Slezske ni?in? na soutoku Odry a Kłodnice , historicky pat?i k Hornimu Slezsku . Vzniklo v roce 1975 spojenim ?ty? m?st: Kand?in ( K?dzierzyn ), Kozli ( Ko?le ), Kłodnica , Sławi?cice ; a t?i venkovskych obci: Cisowa , Lenartowice , Miejsce Kłodnickie . Jednotlive m?stske ?asti jsou od sebe zna?n? vzdalene a netvo?i jednotny urbanisticky celek. V roce 2020 m?lo 60 383 obyvatel. [5]

M?sto je zname jako velky ?elezni?ni uzel, jeden z hlavnich ?i?nich p?istav? v Polsku ? odtud je Odra splavna a zde do ni usti Hlivicky pr?plav ? a take svym chemickym pr?myslem: Dusikarnami K?dzierzyn, ktere spolutvo?i koncern Grupa Azoty , a Koksochemickymi zavody Blachownia, z nich? vze?la mj. Petrochemia-Blachownia .

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Historickym zakladem dne?niho soum?sti je Kozli poprve zmi?ovane ji? v Gallov? kronice v roce 1104 v souvislosti s boji mezi Svatoplukem Olomouckym a Boleslavem III. K?ivoustym . [6] Ve Vratislavske bule Hadriana IV. z roku 1155 se uvadi jako sidlo kastelanie . M?stska prava magdeburskeho typu ziskalo n?kdy mezi lety 1281 a? 1293. [7] Vyd?lenim z Opolska v roce 1281 vzniklo Bytomske kni?ectvi , nazyvane te? n?kdy Bytomsko-Kozelske, a jeho prvni kni?e Kazimir se 9. ledna 1289 stal v?bec prvnim slezskym panovnikem, ktery uznal lenni svrchovanost ?eskeho krale Vaclava II. Po vym?eni bytomske v?tve Piastovc? zd?dila kozelskou ?ast ole?ni?ka kni?ata . V n?kterych obdobich bylo Kozelsko vyd?lovano jako samostatne uzemi a? do roku 1509, kdy za Jana II. Opolskeho definitivn? zaniklo v?len?nim zp?t do Opolskeho kni?ectvi. [8]

Kozli v prvni polovin? 18. stoleti podle Friedricha Bernharda Wernhera

St?edov?ky p?vod maji te? dal?i m?stske ?asti zalo?ene jako zem?d?lske vesnice v ramci velke kolonizace . Prvni pisemna zminka o Kand?inu (Kandrzin) a Cisowe (Czissowa) pochazi z roku 1283, o Kłodnici (Klodnitz) z roku 1303, o obci Rogi (Rogau) z roku 1339. Sławi?cice (Slawentzitz) se objevuji v pramenech ji? v roce 1245 a byly kratce m?stem, ne? jim Vladislav II. Opolsky m?stska prava v roce 1260 zru?il ve prosp?ch sousedniho Ujazdu . [6] Mlad?i jsou Blachownia ?i Ku?niczka, jejich? d?jiny jsou spjaty s preindustrialni ?innosti v novov?ku: Ku?niczka (Kuschnitzka) byla osadou kova?? poprve zmi?ovanou v roce 1567, Blachowniu neboli ?plechove hamry“, jak zni doslovny p?eklad n?meckeho nazvu Blechhammer, zalo?il hrab? Adolf Magnus von Hoym roku 1719. [9] [10]

Pevnost Kozli (1851)

Po prvni slezske valce v roce 1742 do?lo k rozd?leni Slezska a uzemi dne?niho m?sta p?ipadlo Prusku . Kozli se stalo sidlem okresu ( Landkreis Cosel ), ktery od spravni reformy roku 1815 byl sou?asti vladniho obvodu Opoli v ramci provincie Slezsko . Kozelska pevnost, s jeji? vystavbou za?ali ji? Habsburkove v roce 1739, byla za pruske vlady v polovin? 18. stoleti roz?i?ena do podoby jedne z nejv?t?ich bastionovych pevnosti ve Slezsku. Neusp??n? ji oblehala rakouska vojska b?hem sedmilete valky v roce 1758 a napoleonska armada v roce 1807. Status pevnostniho m?sta Kozli ztratilo a? v roce 1873 a dodnes poz?statky historickeho opevn?ni dotva?eji charakter nejstar?i ?tvrti. [6]

P?istav (stav v roce 2005)

V letech 1792?1812 prob?hla vystavba Kłodnickeho pr?plavu , ktery m?l za u?el spojit hornoslezskou uhelnou panev s Odrou , do ni? ustil mezi Kozlim, Klodnitz a Rogau. Mezi lety 1891 a? 1908 zde vznikl velky ?i?ni p?istav, dokonce ozna?ovany za druhy nejv?t?i ?i?ni p?istav Evropy. [11] Druhym vyznamnym milnikem v d?jinach m?sta je zprovozn?ni ve 40. letech 19. stoleti Hornoslezske drahy z Vratislavi k rakouske hranici v Myslovicich i s odbo?kou p?es Ratibo? do Bohumina , ktera byla sveho ?asu sou?asti nejkrat?iho spojeni mezi Vidni a Berlinem . Uzlova stanice byla umist?na do Kand?ina. Jeji vyznam pak je?t? posililo v roce 1876 uvedeni do provozu trati Kand?in ? Nisa p?es Kłodnicu, Kozli a Prudnik .

Podrav z Kand?ina z roku 1900

V roce 1910 ?ilo v Kozli 7 832 obyvatel, z toho 68,2 % n?meckojazy?nych, 28,5 % polsky nebo ? vasrpolsky “ mluvicich a 3 % dvojjazy?nych. Obec Kandrzin-Pogorzelletz ?itala 3 552& obyvatel: 66 % n?mecko-, 25,1 % polsko- a 8,9 % dvojjazy?nych. Klodnitz obyvalo 3 709 osob: 29 % mluvilo n?mecky, 68,4 % polsky a ?vasrpolsky“, 2,6 % m?lo dva mate?ske jazyky. V Slawentzitz, rozd?lenych na vesnici , kolonii a statek , ?ilo dohromady 2 441 obyvatel, z toho 38 % n?mecko-, 55,8 % polsko- a 6 % dvojjazy?nych. Drtiva v?t?ina obyvatel malych obci Czissowa, Kuschnitzka, Lenartowitz, Medar-Blechhammer a Miesce byla ozna?ena za polskojazy?nou. V?ude p?eva?ovali katolici, vyznamna protestantska men?ina existovala v Kozli (20,1 %), obci Kandrzin-Pogorzelletz (11 %) a Klodnitz (10,9 %). [12]

V hornoslezskem plebiscitu po prvni sv?tove valce se 92,9 % hlasujicich v Kozli, 83,4 % v obci Kandrzin-Pogorzelletz, 79,1 % v Rogau, 75,5 % v Klodnitz, 72,6 % ve Slawentzitz, 71,2 % w Kuschnitzce a 69,3 % v Czissowe vyslovilo pro setrvani v n?meckem stat?. P?ipojeni k Polsku podpo?ila mirna v?t?ina hlasujicich v obcich Lenartowitz, Medar-Blechhammer a Miesce. [13] Cela oblast z?stala nakonec v N?mecku. V roce 1934 do?lo k p?ejmenovani Kand?ina (ji? od roku 1929 byl z nazvu vypu?t?n Pogorzelletz) na Heydebreck O.S. na po?est Petera von Heydebrecka , nacistickeho funkciona?e, ktery v roce 1921 velel oddil?m Freikorpsu v boji proti polskym povstalc?m a m?l na kont? mj. usp??ny ?utok na Kand?in“. V ramci odstra?ovani slovansky zn?jicich nazv? byly p?ejmenovany i dal?i obce: Czissowa na Dunenfeld , Lenartowitz na Waldbrucken , Miesce na Luisental a Slawentzitz na Ehrenforst . Kuschnitzku p?ipojili ke Kand?inu v roce 1933.

Poz?statky koncentra?niho tabora Blechhammer ? krematorium

Zastaraly Kłodnicky pr?plav nahradil v letech 1934?1938 Hlivicky pr?plav . B?hem druhe sv?tove valky za?ala vystavba dvou velkych chemickych kombinat? zam??enych na vyrobu syntetickeho benzinu pomoci hydrogenace uhli z hornoslezske panve: Oberschlesische Hydriewerke A.G. v Medar-Blechhammeru a IG Farben ji?n? od Kand?ina. Podileli se na ni vale?ni zajatci, v?z?ove a nucen? nasazeni d?lnici z cele Evropy ? na uzemi dne?niho m?sta vznikla si? pracovnich tabor?, kterymi za p?t let pro?lo na 45 tisic lidi. [14] V jednom p?ipad? (KZ Blechhammer) se jednalo o pobo?ny tabor Auschwitz . Americke letectvo provedlo v druhe polovin? roku 1944 celkem ?estnact nalet? na kand?inske tovarny. [15]

Na sklonku valky se fronta na dlouho zastavila na linii Odry. Zatimco pravob?e?ni Kand?in byl Rudou armadou obsazen ji? 31. ledna 1945, do levob?e?niho Kozli vkro?ili Sov?ti a? 18. b?ezna. [16] Po valce se uzemi dne?niho m?sta stalo na zaklad? Jaltske a Postupimske dohody sou?asti Polska, od roku 1950 v Opolskem vojvodstvi . Zni?ene p?i americkem bombardovani a nasledn? Sov?ty upln? vyrabovane chemicke zavody musely byt postaveny znova: vyroba benzolu v Koksochemickych zavodech Blachownia za?ala v roce 1952, kde?to Dusikarny K?dzierzyn zalo?ene na mist? tovarny IG Farben byly uvedeny do plneho provozu o dva roky pozd?ji. [17] [18]

K?i?ovatka Kand?inskeho a Hlivickeho pr?plavu v Blachowni

Pro zam?stnance chemickeho pr?myslu vyrostla po valce ?ada novych sidli?? a v roce 1951 byl tehdy desetitisicovy Kand?in povy?en na m?sto. V roce 1973 ziskaly status m?sta take Kłodnica a Sławi?cice a teho? roku do?lo k p?ipojeni obce Blachownia ?l?ska (d?ive Medar-Blechhammer) ke Kand?inu. Od roku 1958 byla ?asti m?sta Kozli vesnice Rogi. P?i spravni reform? v roce 1975 se Kand?in, Kozli, Kłodnica, Sławi?cice a take vesnice Cisowa, Lenartowice a Miejsce Kłodnickie spojily do jednoho celku s nazvem Kand?in-Kozli ( K?dzierzyn-Ko?le ). Nove m?sto ?italo 69 285 obyvatel. [19] V roce 1961 byla zalo?ena strojirenska tovarna KOFAMA. ?ty?iap?lkilometrovy Kand?insky pr?plav spojil v roce 1970 areal dusikaren s Blachowniu, kde byl napojen na Hlivicky pr?plav . M?lo se jednat o prvni usek nikdy nedokon?eneho vodniho koridoru Dunaj?Odra?Labe . [20]

T?eba?e odsun N?mc? byl v etnicky smi?ene oblasti Opolska proveden jen v omezenem rozsahu, narodnostni pom?ry ve m?st? se v druhe polovin? 20. stoleti, jednak v d?sledku p?ichodu desitek tisic novych obyvatel p?eva?n? z polskeho vnitrozemi, jednak kv?li emigraci a asimilaci starousedlik?, znateln? zm?nily. V roce 2002 se k n?mecke narodnosti p?ihlasilo jen 4,4 % obyvatel. [21] Naopak sousedni venkovske obce z?staly ba?tou n?mecke men?iny a jsou skoro v?echny ( Ujazd /Ujest, Bierawa /Birawa, Re?ska Wie? /Reinschdorf, Cisek /Czissek, Le?nica /Leschnitz) oficialn? dvojjazy?ne.

M?stske ?asti [ editovat | editovat zdroj ]

Mapa m?stskych ?asti Kand?ina-Kozli

Kand?in-Kozli se od roku 2003 oficialn? d?li na ?estnact m?stskych ?asti nazyvanych ?sidli?t?“ ( osiedle ): [22]

  • Azoty ? zahrnuje rozsahly areal dusikaren v ji?ni ?asti m?sta a p?ilehle zam?stnanecke sidli?t? z 50. let 20. stoleti; nazev je odvozen od slova ?azot“, polskeho ozna?eni pro dusik ;
  • Blachownia ? nazev je odvozen od d?ive samostatne vesnice Blachownia ?l?ska ( Blechhammer ) p?i?len?ne ke Kand?inu v roce 1973, ale m?stska ?ast toho jmena zahrnuje jen sidli?t? v jeji zapadni ?asti;
  • Cisowa ( Czissowa ) ? do roku 1975 samostatna vesnice, nachazi se na severnim okraji m?sta, zachovala si venkovsky raz s p?evahou rodinnych dom?;
  • Kłodnica ? m?stska ?ast toho jmena zahrnuje jak p?vodni vesnici a v letech 1973?1975 samostatne m?sto Kłodnica ( Klodnitz ), tak p?istavni ?tvr? Ko?le-Port ( Cosel Oderhafen ) d?ive spadajici pod m?sto Kozli a sidli?t? rodinnych dom? kolem n?kdej?iho poplu?niho dvora ?abieniec; rozklada se mezi Kand?inem a Kozlim;
  • Ku?niczka ( Kuschnitzka ) ? severni p?edm?sti Kand?ina p?ipojene v roce 1933;
  • Lenartowice ( Lenartowitz ) ? do roku 1975 samostatna vesnice, nachazi se na severovychod od Kand?ina, zachovala si venkovsky raz s p?evahou rodinnych dom?;
  • Miejsce Kłodnickie ( Miesce ) ? do roku 1975 samostatna vesnice, nachazi se na severovychodnim okraji m?sta, zachovala si venkovsky raz s p?evahou rodinnych dom?;
  • Piastow (Piastovske sidli?t?) ? panelove sidli?t? ve vychodni ?asti Kand?ina;
  • Pogorzelec ( Pogorzelletz ) ? p?vodn? samostatna vesnice, v roce 1902 byla spojena s Kand?inem; v sou?asnosti s p?evahou panelove zastavby z druhe poloviny 20. stoleti;
  • Południe (Jih) ? historicke ji?ni p?edm?sti byvaleho m?sta Kozli;
  • Przyja?ni (Dru?by) ? zahrnuje p?vodni jadro vesnice Blachownia ?l?ska i s osadou Miedary ( Medarhammer ) a take rozsahly areal chemickych zavod? a elektrarny Blachownia; nazev souvisi s ulici Przyja?ni (Dru?by), ktera je pate?i m?stske ?asti;
  • Rogi ( Rogau , polsky te? Zmudzona) ? p?vodn? samostatna vesnice p?i?len?na k m?stu Kozli v roce 1958; nachazi se na severozapadnim okraji m?sta, zachovala si venkovsky raz s p?evahou rodinnych dom?;
  • Stare Miasto (Stare M?sto) ? historicke jadro byvaleho m?sta Kozli;
  • Sławi?cice ( Slawentzitz ) ? nejvychodn?j?i m?stska ?ast tvo?ena uzemim byvale vesnice a v letech 1973?1975 samostatneho m?sta teho? jmena;
  • ?rodmie?cie (St?ed) ? centrum byvaleho m?sta Kand?ina;
  • Zachod (Zapad) ? historicke severozapadni p?edm?sti byvaleho m?sta Kozli;

Pamatky [ editovat | editovat zdroj ]

Ulice Piastowska v Kozli (stav p?ed rekonstrukci v roce 2006)

Historicke jadro Kozli na st?edov?kem p?dorysu s pravouhlou uli?ni siti a obdelnikovym nam?stim uprost?ed je dnes tvo?eno p?eva?n? zastavbou z 19. a 20. stoleti. Farni kostel sv. Zikmunda a sv. Hedviky Slezske v ulici Pami?ci Sybirakow, p?vodn? postaveny mezi lety 1489 a? 1570, byl do sou?asne novogoticke podoby p?estav?n v druhe polovin? 19. stoleti. Kostel Nanebevzeti Panny Marie v ulici Czerwi?skiego byl postaven v letech 1751?1753 pro ?ad franti?kan? a sousedi s nim budova byvaleho kla?tera. Mezi ve?ejnymi budovami se v ulici S?dowa vyjima novogoticke sidlo okresniho soudu i s v?znici z roku 1871. Podel ulice Targowa se tahne komplex p?ti historickych kasarenskych budov, ktere v?ak byly adaptovany na bytove domy a jen budova byvaleho d?stojnickeho kasina (Targowa 7-11) si zachovala novorenesan?ni stylove prvky. Dokonale zachovany soubor novorenesan?nich ?in?ovnich dom? z obdobi Grunderzeit najdeme v ulici Piastowska.

Poz?statky hradu ? Muzeum Kozelska

V arealu mezi ulicemi Kraszewskiego a Konopnickiej se nachazeji poz?statky kozelskeho hradu (tzv. Hradu kozielskych Piastovc? ) tvo?ene prvky ran? novov?kych hradeb se dv?ma ba?tami, hospoda?skou budovou nazyvanou Lamus ze 17. stoleti a sklepnimi prostorami ji?niho k?idla z obdobi 1558 a? 1562, ktere bylo pro sv?j dezolatni stav zbourano v 60. letech 20. stoleti. Sidli zde Muzeum Kozelska ( Muzeum Ziemi Kozielskiej ). Na zakladech severniho gotickeho k?idla hradu byl v roce 1915 postaven ?in?ovni d?m. Na hradni areal navazuje tzv. P?edhradi ( Przedzamcze ), hospoda?ska budova z 18. stoleti a od roku 1807 vojenska nemocnice, v sou?asnosti chatrajici. [23]

Z?icenina fortu Fridricha Vilema
Kostel sv. Mikula?e v Kand?in?

Centrum Kozli ze t?i stran ohrani?uje m?stsky park Planty zalo?eny v roce 1873 v souvislosti se zru?enim kozelske pevnosti . Jeho rozsah kopiruje tvar barokni bastionove pevnosti vybudovane pro pruskou armadu v polovin? 18. stoleti a po dal?i stoleti postupn? roz?i?ovane. Jejim poz?statkem je budova stra?nice na oderskem ostrov? (adresa Wyspa 3) datovana do roku 1750 a z?icenina fortu Fridricha Vilema (znama te? jako Montalembertova ba?ta) z let 1805?1829 v pravob?e?ni p?istavni ?tvrti (ulice Portowa). Mezi technicke pamatky Kozli pat?i novoromansky vodojem z roku 1912 v arealu vodarny v ulici Filtrowa a zdymadlo na Od?e z roku 1830. Architektonickymi ikonami p?istavni ?tvrti jsou dv? naproti sob? stojici eklekticke budovy z neomitane cihly z konce 19. stoleti na b?ehu Kłodnickeho pr?plavu (v ulici Pocztowa): byvale hotely Eckhert a Hafenhotel .

V centru Kand?ina se nachazi ran? modernisticka budova hlavniho nadra?i z roku 1915, novogoticky katolicky kostel sv. Mikula?e (ulice Judyma) z roku 1901, novogoticky evangelicky kostel z roku 1903 (ulice Grunwaldzka), radnice z roku 1912, v ni? nyni sidli okresni samosprava (Plac Wolno?ci), novogoticka budova lihovaru, ktera je nyni sidlem m?stskeho dopravniho podniku (ulice Tartaczna), ?i dva ?elezni?ni vodojemy z let 1908 a 1912. Kaple v Kłodnici (ulice Wyspia?skiego) je p?ipominkou zru?eni roboty v Pruskem kralovstvi v roce 1814.

Bo?ni portikus zamku Sławi?cice

Rozsahly zamecky park v Sławi?cicich je poz?statkem po rezidenci rodu Hohenlohe , ktera byla zplundrovana Rudou armadou v roce 1945 a nasledn? zbourana. Z novorenesan?niho zamku postaveneho na mist? star?iho v roce 1836 a roz?i?eneho v letech 1867?1868 zbyl pouze jeden bo?ni portikus , v parku pak romanticky pavilon z roku 1802 a z?icenina domku zahradnika. S parkem sousedi katolicky kostel sv. Kate?iny ? novogoticky z let 1864?1869. Hotel Hugo v Sławi?cicich (ulice Orkana) zaujima areal byvale tuberkulozni nemocnice zalo?ene kni?etem Hugem Hohenlohem v roce 1884, ktera proslula tim, ?e zde pracoval a vedl sv?j vyzkum Robert Koch , pr?kopnik bakteriologie a objevitel p?vodce tuberkulozy.

Take na uzemi Sławi?cic (ulice Spacerowa) se nachazi pam?tni misto koncentra?niho tabora Blechhammer , pobo?neho tabora Auschwitz z?izeneho v dubnu 1944 a fungujiciho do ledna 1945. Jeho v?z?ove pracovali na vystavb? chemickych zavod? Oberschlesische Hydriewerke A.G., p?edch?dce Petrochemia-Blachownia , a jednalo se o sou?ast ?ir?iho systemu nacistickych pracovnich tabor? v oblasti Kand?ina. Dochovala se jedna st?a?na v?? a budova krematoria.

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Nadra?i K?dzierzyn-Ko?le

Nadra?i K?dzierzyn-Ko?le v Kand?in? je k?i?ovatkou ?elezni?nich trati do Hlivic , Opoli (v obou p?ipadech se jedna o useky historicke Hornoslezske drahy , ?ast magistraly Katovice ? Vratislav ), Bohumina ( tra? ?. 151 ) a Nisy . Zastavuji zde osobni vlaky spole?nosti Polregio a take dalkove spoje PKP Intercity mj. do Bilska-B?le a Zakopaneho , k Baltskemu mo?i nebo do B?lostoku a Ol?tyna p?es Var?avu (stav podle jizdniho ?adu 2020/2021). Dale se na trati do Nisy nachazeji stanice K?dzierzyn-Ko?le Port v p?istavni ?tvrti a K?dzierzyn-Ko?le Zachodnie , p?vodni nadra?i m?sta Kozli, a na trati do Hlivic stanice Sławi?cice . Sm?rem k Bohuminu le?i na hranici kand?inskeho katastru a sousedni obce Bierawa stanice Bierawa , ktera obsluhuje Dusikarny K?dzierzyn.

M?stem prochazi narodni silnice ?. 40 spojujici katovickou konurbaci s byvalym hrani?nim p?echodem Hlucholazy / Mikulovice , kde se na ni napojuje silnice I/44 do Jeseniku a ?umperka . Vojvodska silnice ?. 408 spojuje Kand?in-Kozli se So?nicowicemi a Hlivicemi , vojvodska silnice ?. 410 s obci Brze?ce , vojvodska silnice ?. 418 s obci Re?ska Wie? , vojvodska silnice ?. 423 s Opolim , vojvodska silnice ?. 426 s m?sty Strzelce Opolskie a Zawadzkie . M?stskou autobusovou dopravu zaji?tuje dopravni podnik MZK K?dzierzyn-Ko?le na t?inacti dennich a jedne no?ni lince. [24]

Zna?ny vyznam ma i vodni doprava. Odra , jeji? splavny usek za?ina kozelskym p?istavem, kde do ni usti Hlivicky pr?plav , je sou?asti mezinarodni vodni cesty E30.

Rodaci [ editovat | editovat zdroj ]

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Podrobna mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synove, 1922
  2. ↑ POHANKA, Vit. Polsko opra?ilo my?lenku kanalu Dunaj-Odra-Labe. Chysta ho s ?echy a Slovaky. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas , 2017-02-10 [cit. 2023-12-13]. Dostupne online .  
  3. ↑ Idnes.cz: ?Jako prvni by z?ejm? p?i?el na ?adu usek, ktery by napojil Ostravsko na Odru p?es polsky Kand?in-Kozli“, 14. 11. 2018
  4. ↑ Bruntalsky denik: ?Naplni dal?iho projektu je spole?ne tvo?eni a zpivani p?ed?kolnich d?ti z Mate?ske ?koly Slune?nice Krnov a Mate?ske ?koly ?islo 6 z Kand?ina-Kozli“, 5. 6. 2011
  5. ↑ Ludno??. Stan i struktura ludno?ci oraz ruch naturalny w przekroju terytorialnym (stan w dniu 30.06.2020) [online]. Głowny Urz?d Statystyczny (Hlavni statisticky u?ad PR) [cit. 2021-06-06]. Kapitola Tabulka 12. Dostupne online . (polsky)  
  6. ↑ a b c Miasto Ko?le / The town of Ko?le / Die Stadt Ko?le / M?sto Ko?le [online]. Muzeum Ziemi Kozielskej [cit. 2021-06-13]. Dostupne online . (polsky, ?esky)  
  7. ↑ Grod w Ko?lu / The gord in Ko?le / Burg in Ko?le / Hradi?t? v Ko?le [online]. Muzeum Ziemi Kozielskej [cit. 2021-06-13]. Dostupne online . (polsky, ?esky)  
  8. ↑ ?A?EK, Rudolf . D?jiny Slezska v datech . Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN   80-7277-172-8 . S. 422?423.  
  9. ↑ RATAJ, Alfons. ?ycie religijne i kulturalne mieszka?cow K?dzierzyna do 1945 roku [online]. K-K.pl [cit. 2021-06-13]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2021-06-05. (polsky)  
  10. ↑ TRIEST, Felix. Topografisches Handbuch von Oberschlesien . Breslau: Wilhelm Gottlieb Korn, 1865. 1302 s. Dostupne online . Kapitola Zwolfter Abschnitt. Kreis Cosel, s. 920. (n?mecky)  
  11. ↑ RZECZKOWSKI, Grzegorz. To miał by? najwi?kszy port rzeczny w naszej cz??ci Europy. Ale inwestycj? za kilkaset milionow bez słowa zablokowały słu?by i PKP [online]. Gazeta Wyborcza , 2019-10-26 [cit. 2021-06-13]. Dostupne online . (polsky)  
  12. ↑ Gemeindelexikon fur die Regierungsbezirke Allenstein, Danzig, Marienwerder, Posen, Bromberg und Oppeln auf Grund der Ergebnisse der Volkszahlung vom 1. Dezember 1910 und anderer amtlicher Quellen . Svazek Regierungsbezirk Oppeln. Berlin: Koniglich Preussisches Statistisches Landesamt, 1912. Dostupne online . S. 22?30. (n?mecky)  
  13. ↑ Vysledky plebiscitu v okrese Kozli
  14. ↑ Muzeum Historii ?ydow Polskich POLIN. Oboz pracy przymusowej Blechhammer [online]. Wirtualny Sztetl [cit. 2021-06-14]. Dostupne online . (polsky)  
  15. ↑ Naukowcy z Pentagonu szukaj? pod K?dzierzynem-Ko?lem szcz?tkow pilotow. 70 lat po wojnie [online]. Gazeta Wyborcza , 2018-03-11 [cit. 2021-06-13]. Dostupne online . (polsky)  
  16. ↑ Jak po II wojnie ?wiatowej ziemi? kozielsk? przywracano Polsce [online]. Lokalna24.pl, 2020-06-11 [cit. 2021-06-13]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2021-06-13. (polsky)  
  17. ↑ O społce: Historia [online]. Petrochemia-Blachownia [cit. 2021-06-13]. Dostupne online . (polsky)  
  18. ↑ O firmie: Historia [online]. Grupa Azoty K?dzierzyn [cit. 2021-06-13]. Dostupne online . (polsky)  
  19. ↑ Powstanie K?dzierzyna-Ko?la / K?dzierzyn-Ko?le [online]. Muzeum Ziemi Kozielskej [cit. 2021-06-13]. Dostupne online . (polsky, ?esky)  
  20. ↑ Historia [online]. Kedzierzynkozle.pl [cit. 2021-06-15]. Dostupne online . (polsky)  
  21. ↑ Narodnosti podle obci ? vysledky polskeho s?itani lidu v roce 2002 [ nedostupny zdroj ]
  22. ↑ Uchwała Nr VIII/96/2003 Rady Miejskiej w K?dzierzynie-Ko?lu z dnia 24 kwietnia 2003 roku w sprawie statutow jednostek pomocniczych gminy K?dzierzyn-Ko?le [online]. Rada Miejska w K?dzierzynie-Ko?lu (Zastupitelstvo m?sta Kand?in-Kozli) [cit. 2021-06-13]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2021-06-13. (polsky)  
  23. ↑ LEGENDZIEWICZ, Andrzej. Dwie Wie?e ? zamek ksi???cy w Ko?lu od 2. połowy XIII do pocz?tkow XX w.. In: BOCHE?SKA, Agnieszka; PRZEMYSŁAW, Mrozowski. Wielkie murowanie : zamki w Polsce za Kazimierza Wielkiego . Warszawa: Zamek Krolewski w Warszawie - Muzeum, 2009. ISBN   978-83-702226-8-0 . S. 253?271. (polsky)
  24. ↑ Jizdni ?ady na strankach MZK K?dzierzyn-Ko?le

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • WELTZEL, Augustin. Geschichte der Stadt, Herrschaft und Festung Cosel . Berlin: in Commission bei Fr. Thiele in Ratibor, 1866. 560 s. Dostupne online . (n?mecky)  
  • K?dzierzyn Ko?le. Monografia miasta . Redakce Edward Nycz, Stanisław Senft. Opole: Instytut ?l?ski w Opolu, 2001. 460 s. ISBN   83-712615-3-5 . (polsky)  
  • ZDANOWICZ, Piotr; KANDZIORA, Tomasz; PODEDWORNY, Ireneusz; NOWAK, Kamil. Szlakami powiatu k?dzierzy?sko-kozielskiego . K?dzierzyn-Ko?le: Starostwo Powiatowe w K?dzierzynie-Ko?lu, 2018. Dostupne online . ISBN   978-83-951504-0-1 . S. 111. (polsky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=K?dzierzyn-Ko?le&oldid=23854471 “