Josef Haken

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Josef Haken
3. P?edseda (generalni tajemnik) KS?
Ve funkci:
1924  ?  1926
P?edch?dce Alois Muna
Nastupce Bohumil Jilek
senator Narodniho shroma?d?ni ?SR
Ve funkci:
1929  ?  1936
Poslanec Narodniho shroma?d?ni ?SR
Ve funkci:
1920  ?  1929
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi soc. dem.
KS?

Narozeni 20. kv?tna 1880
Markvartice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti 3. kv?tna 1949 (ve v?ku 68 let)
Praha
?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
Misto poh?beni Ol?anske h?bitovy
Profese pedagog, politik , redaktor , u?itel a publicista
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Josef Haken ( 20. kv?tna 1880 Markvartice [1] [2] ? 3. kv?tna 1949 Praha [3] ) byl ?eskoslovensky politik, mezivale?ny poslanec a senator Narodniho shroma?d?ni , zpo?atku za ?eskoslovenskou socialn? demokratickou stranu d?lnickou , pozd?ji za Komunistickou stranu ?eskoslovenska , ve 20. letech funkciona? KS? a p?edseda strany.

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

Absolvoval ?kolu v rodnych Markvarticich a od roku 1892 nav?t?voval m???anskou ?kolu v Sobotce . V obdobi let 1896?1900 vystudoval na u?itelskem ustav? v Ji?in? , kde slo?il maturitu. P?sobil jako u?itel. Nejprve ziskal v roce 1901 misto na ?kole v Sobotce, ale po t?ech m?sicich o praci p?i?el. P?i nemo?nosti najit zam?stnani nastoupil v Liberci jako dobrovolnik do armady. Po roce 1902 byl op?t pedagogem v Sobotce a od roku 1903 u?il na r?znych ?kolach v rodnem regionu. Byl aktivni v u?itelskych organizacich a byl ?lenem ateistickeho sdru?eni Volna my?lenka . [3] [4]

Od roku 1906 se politicky anga?oval jako ?len socialni demokracie. Okolo roku 1910 za?al p?ispival do regionalniho socialn? demokratickeho tisku, zejmena do Polabskeho obzoru , Pochodn? a Volnosti . V obdobi let 1909?1911 je uvad?n coby delegat na sjezdech socialni demokracie. V ?ervenci 1912 se stal p?edsedou okresni organizace socialni demokracie v Ji?in?. Kv?li svym politickym nazor?m byl jako u?itel opakovan? p?ekladan. V letech 1910?1920 u?il v T?t?nicich u Ji?ina. V dob? prvni sv?tove valky slou?il v rakousko-uherske armad?. Roku 1915 byl odvelen na srbskou frontu, v roce 1916 bojoval na italske front?. V ?ervenci 1917 absolvoval v Jablonci nad Nisou d?stojnicky kurz a byl nasledn? odvelen do Uherska a Rumunska. B?hem vale?nych let se v ramci socialn? demokraticke strany profiloval jako odp?rce narodniho k?idla strany, ktere reprezentovali Gustav Habrman , Rudolf Bechyn? nebo Lud?k Pik . Jeho protivnici ho oso?ovali z prorakouskeho postoje. Po vzniku ?eskoslovenska zastupoval socialni demokracii v okresni spravni komisi v Ji?in?. P?i rozkolu ve stran? se p?idal k levici. [3]

V parlamentnich volbach v roce 1920 ziskal mandat v Narodnim shroma?d?ni za socialni demokraty. V ?ijnu se podilel na vzniku samostatneho poslaneckeho klubu socialn? demokraticke levice a byl jeho jednatelem. Podilel se i na organizovani generalni stavky v prosinci 1920 . Roku 1921 p?e?el do nov? vznikle komunisticke strany, v jejim? poslaneckem klubu byl jednatelem, od roku 1925 p?edsedou. V ramci komunistickeho hnuti se profiloval radikaln?. Kritizoval i Bohumira ?merala , ktery podle n?j vahal s jasnym p?iklonem k revolu?ni levici. [3] V parlamentnich volbach v roce 1925 poslanecky mandat obhajil. [5]

Jako p?edstavitel levicoveho k?idla komunisticke strany usp?l na II. sjezdu KS? . 11. listopadu 1924 byl zvolen p?edsedou strany a politickym tajemnikem KS?. Funkci zastaval do listopadu 1926. Od 11. listopadu 1924 do roku 1926 take vykonaval funkci p?edsedy vykonneho vyboru KS?. Pozd?ji zasedal a? do roku 1936 v UV KS? . Krom? toho byl od 11. listopadu 1924 do 14. dubna 1936 ?lenem politbyra UV KS? a od 11. listopadu 1924 do 29. za?i 1925 i ?lenem orgbyra, nasledn? do listopadu 1926 ?lenem sekretariatu UV KS?. [3] Roku 1925 se anga?oval proti pravicovemu k?idlu Josefa Bubnika , jen? byl se svymi stoupenci vylou?en ze strany. Na konci roku 1926 Haken odjel do Moskvy a objevil se v exekutiv? Komunisticke internacionaly . 9. dubna 1927 se stal ?lenem ust?edniho sekretariatu KS? a byl jim do podzimu 1928. Do vysokych stranickych funkci se vratil roku 1929 v souvislosti s nastupem skupiny okolo Klementa Gottwalda , [6] a?koliv sam nepat?il mezi lidi blizke Gottwaldovi. Haken ?idil jednani V. sjezd KS? roku 1929, na kterem Gottwald ovladl stranu. [3]

V parlamentnich volbach v roce 1929 ziskal za komunisty senatorske k?eslo v Narodnim shroma?d?ni. Mandat obhajil v parlamentnich volbach v roce 1935 . V senatu setrval do roku 1936 , kdy na funkci rezignoval. Nahradil ho Vaclav Vacek . [7] [8]

Podle udaj? k roku 1925 byl bytem v Praze na ?i?kov? . [9]

D?vodem k rezignaci na senatorsky mandat byla t??ka nemoc, trp?l revmatismem. I diky tomu byl u?et?en pronasledovani za nacisticke okupace, a?koliv byl sledovan gestapem . [4] [3]

V povale?nem obdobi se ji? aktivn?ji politicky neanga?oval. Komunisticky re?im po roce 1948 a po jeho smrti roku 1949 mu ov?em projevoval uctu. Urna s jeho popelem byla ulo?ena v Narodnim pamatniku na Vitkov? . Hakenovo jmeno neslo Vojenske politicke u?ili?t? v Roudnici nad Labem . Koncem 80. let se planovalo, ?e budovana stanice pra?skeho metra ponese jmeno Hakenova. Byla ov?em uvedena do provozu v roce 1990, ji? pod jmenem Invalidovna . [3]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. NASKE, Miloslav. Narodni shroma?d?ni Republiky ?eskoslovenske: Poslanecka sn?movna, Senat, Narodni vybor, Revolu?ni narodni shroma?d?ni. ?ivotopisna a statisticka p?iru?ka... . [s.l.]: ?mejc a spol., 1924. 247 s. Dostupne online .  
  2. Narodni shroma?d?ni Republiky ?eskoslovenske v prvem desitileti, 1928, s. 1300. [online]. google.cz [cit. 2014-12-16]. Dostupne online .  
  3. a b c d e f g h Josef Haken [online]. Ustav pro studium totalitnich re?im? [cit. 2014-12-11]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-12-13.  
  4. a b Zpravodaj [online]. sobotka.cz [cit. 2011-11-03]. [www.sobotka.cz/ew/e07126b7-3917-4fda-963c-507ac6c5b37d-cs Dostupne online].  
  5. Josef Haken [online]. Poslanecka sn?movna Parlamentu ?eske republiky [cit. 2011-11-03]. Dostupne online .  
  6. kol. aut.: Politicke strany, 1861-1938 . Brno: Dopln?k, 2005. ISBN   80-7239-178-X . S. 720, 731.  
  7. jmenny rejst?ik [online]. Poslanecka sn?movna Parlamentu ?eske republiky [cit. 2011-12-09]. Dostupne online .  
  8. jmenny rejst?ik [online]. Poslanecka sn?movna Parlamentu ?eske republiky [cit. 2011-12-09]. Dostupne online .  
  9. 1. sch?ze, p?ipis volebniho soudu [online]. Poslanecka sn?movna Parlamentu ?eske republiky [cit. 2011-11-03]. Dostupne online .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]