Jan Otto
Jan Otto (portret od Jana Preislera )
Narozeni	8. listopadu 1841 P?ibyslav Rakouske cisa?stvi Rakouske cisa?stvi
Umrti	29. kv?tna 1916 (ve v?ku 74 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Misto poh?beni	Vy?ehradsky h?bitov
Povolani	spisovatel , vydavatel, knihkupec a kniha?
Ocen?ni	ryti? ?adu Franti?ka Josefa (1891) ?ad ?elezne koruny 3. t?idy (1898) ?estne ob?anstvi m?sta P?ibyslavi
D?ti	Jaroslav Vladimir Otto [1]
Funkce	?len Panske sn?movny (od 1912)
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jan Otto ( 8. listopadu 1841 P?ibyslav ? 29. kv?tna 1916 Praha ^[2] ) byl ?esky knihkupec a nakladatel , vydavatel nejv?t?i ?eske ti?t?ne encyklopedie , Ottova slovniku nau?neho .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Jan Otto se narodil v P?ibyslavi v dom? ?p. 42 na dne?nim Bechy?ov? nam?sti jako nejstar?i z p?ti d?ti v rodin? vojenskeho ranhoji?e ^[3] . Janovi rodi?e nemohli synovi platit studia , proto ukon?il ?kolni dochazku ve 13 letech a ode?el do Prahy , kde se vyu?il kupcem. Jeho pozornost ov?em nejvice upoutal knihtisk , a v 21 letech ziskal zam?stnani v tiskarn? brat?i Gregr? , kde pote p?sobil deset let jako u?etni a disponent . Svou pili, pracovitosti a roku 1869 take vyhodnym s?atkem s Miladou (* 1848), dcerou zamo?neho pra?skeho tiska?e, nakladatele a knihkupce Jaroslava Pospi?ila ^[4] , se postupn? osamostatnil. V dubnu roku 1871 p?evzal Gregr?v podnik na Vaclavskem nam?sti , kde usp??n? provozoval nakladatelstvi a knihkupectvi.

Vydavatelska ?innost [ editovat | editovat zdroj ]

Vydaval knihy z nejr?zn?j?ich obor? ? od nenaro?ne lidove ?etby (edice Matice lidu a Lacina narodni knihovna ) p?es cestopisy a odborne publikace z nejr?zn?j?ich obor? ( filozofie , matematika , jazykov?da ), slovniky , ale i ?asopisy ( Zlata Praha , Lumir , Ilustrovany sv?t , Sv?tozor , humoristicky Pale?ek ). Mezi znama dila, ktera vydal, pat?il i Brehm?v ?ivot zvi?at , ilustrovane Povidky, arabesky a humoresky Svatopluka ?echa a rozsahly cyklus ?echy . V letech 1874 ? 1884 provozoval Jan Otto i sortimentni knihkupectvi . Z Vaclavskeho nam?sti nejprve p?esidlil v roce 1879 do Jungmannovy ulice , a? nakonec roku 1883 ziskal vlastni d?m ?p. 534/II U ?ateckych , zapadni k?idlo na Karlov? nam?sti 34 (vychodni sahalo a? do Male ?t?panske), kde dale rozvijel svou ?innost ^[5] a jeho tiskarna se za?adila mezi nejusp??n?j?i v ?eskych zemich . Usp??n? konkurovala nakladatelstvim Vilimka a Topi?e ). V roce 1899 Otto prodal svou tiskarnu ?eske graficke spole?nosti a dale pokra?oval pouze v praci nakladatelske. V tem?e roce otev?el filialni prodejnu svych knih v ulici Gluckgasse ?. 3 v centru Vidn? .

Ott?v slovnik nau?ny [ editovat | editovat zdroj ]

Ottovym nejv?t?im, nejznam?j?im a dodnes nep?ekonanym dilem je Ott?v slovnik nau?ny , ktery ve 27 dilech vychazel v letech 1888 ? 1908 (dva dodatky vy?ly v roce 1909 ). Do?kal se n?kolika reedici a na sklonku 20. stoleti byl vydan i na modernim mediu CD-ROM . Vedle ?velke“ verze byly vydany i Maly Ott?v slovnik nau?ny (dva dily 1905 ? 1906 ) a Ott?v kapesni slovnik nau?ny (1908).

Spole?ensky ?ivot a ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Krom? sve plodne vydavatelske prace byl aktivn? ?inny take ve spole?enskem ?ivot? sve doby. Byl ?lenem mnoha spolk?, nap?. Sokola , Um?lecke besedy , Merkuru , Prvni ob?anske zalo?ny , Pr?myslove jednoty , vyboru pro stavbu Narodniho divadla , vedeni Poji??ovny Praha a vedeni ?ivnostenske banky ^[6] . P?sobil te? ve vykonnem vyboru Zemske jubilejni vystavy ( 1891 ) a vykonnem vyboru Narodopisne vystavy ( 1895 ). V roce 1912 byl dokonce jmenovan cisa?skym radou a do?ivotnim ?lenem panske sn?movny . Udr?oval ?ile styky s p?ednimi osobnostmi sve doby (nap?. T. G. Masaryk , Edvard Bene? ) a obdr?el ?adu vyznamenani ? nap?. ryti? ?adu Franti?ka Josefa (1891, za u?ast na zemske jubilejni vystav?), zlatou medaili m?sta Prahy (1896), ?ad ?elezne koruny III. t?idy ( 1898 , ud?len kni?etem Mikula?em ?ernohorskym ), zlatou medaili na Sv?tove vystav? v Pa?i?i (1900) ?i titul Knihkupec ?eske univerzity od Univerzity Karlovy .

Ve svem rodnem kraji podporoval Otto vzd?lavaci a osv?tove spolky, probouzejici se ?esky narodohospoda?sky ?ivot (spolupracoval nap?. s Franti?kem Malinskym ) a nemalou m?rou se zaslou?il nap?. o sbirku pen?z a pozd?ji i realizaci ?i?kovy mohyly nedaleko P?ibyslavi , p?ipominajici umrti vojev?dce Jana ?i?ky (odhalena byla roku 1874 ). ^[7] Za sve zasluhy o P?ibyslav byl v roce 1912 jmenovan ?estnym ob?anem tohoto m?sta. ^[7] Na jeho popud se konala te? prvni pou? ?ech? do Kostnice (misto umrti Jana Husa ). P?ipisuje se mu i autorstvi napadu uspo?adani finan?ni sbirky k ziskani prost?edk? pro stavbu Narodniho divadla. ^[8] V roce 1870 v ramci spolku obchodnik? Merkur prosadil navrh na z?izeni ?eskoslovanske akademie obchodni s ?e?tinou jako vyu?ovacim jazykem , jejim? mistop?edsedou a pozd?ji p?edsedou se stal. V dob? jeho spravy se ?kola rozrostla o t?i vlastni budovy a byl zalo?en penzijni fond pro profesorsky sbor. Nadace zalo?ena ?kolou v roce 1901 obdr?ela na jeho po?est jmeno Ottovo nadani jubilejni . Ve svem oboru p?sobil Jan Otto deset let jako starosta gremia knihtiska??, vedouci Spolku ?eskych knihkupc? a nakladatel? a v dal?ich podobnych pozicich. Byl spoluzakladatelem ?eske graficke a nakladatelske spole?nosti Unie ^[6] .

Umrti a odkaz [ editovat | editovat zdroj ]

Jan Otto zem?el v Praze uprost?ed prvni sv?tove valky , 29. kv?tna 1916 , ale ?inny byl a? tem?? do sve smrti a jen n?kolik tydn? p?ed ni vyjad?il pot??eni z toho, ?e ?pisemnictvi na?e d?ive chude za?ina se rozmahati do ?i?ky i do hloubky“ . ^[7] P?i impozantnim poh?bu bylo jeho t?lo pochovano na Vy?ehradskem h?bitov? ^[9] . ^[7] V rodne P?ibyslavi se den po jeho umrti se?la smute?ni sch?ze m?stskeho zastupitelstva a bylo rozeslano na 200 smute?nich oznameni . ^[7] Poh?bu Jana Otty v Praze se jako zastupci m?sta zu?astnili starosta Jan Bechyn? a t?i dal?i ?lenove m?stske rady. ^[7]

P?i p?ile?itosti 40. vyro?i od zahajeni Ottovy nakladatelske ?innosti ? v roce 1911 ? na svou spolupraci s nim vzpominaly a blahop?ejne dopisy mu zaslaly osobnosti jako Alois Jirasek , Ignat Herrmann , Eli?ka Krasnohorska a Josef ?vab-Malostransky . ^[7]

Rodina [ editovat | editovat zdroj ]

Ottova man?elka Milada, rozena Pospi?ilova (1848?1890) zem?ela ve 42 letech, kdy? p?edtim poh?bila dva syny ve v?ku nemluv?at. Nejstar?i ze ?ty? dcer Marie (* 1871) ^[10] se provdala za historika um?ni Karla Boromejskeho Madla . Ze t?i syn? p?e?il jen nejmlad?i Jaroslav Vladimir Otto (* 1883) ^[11] , vyu?eny jako knihkupec. V nakladatelske ?innosti sveho otce pro rodinne d?dicke spory dlouho nepokra?oval. Jeho ?ty?i o 9 a? 13 let star?i provdane sestry a jejich man?ele m?li jine podnikatelske zam?ry. Podnik se dostal do rukou cizim osobam, tak?e v roce 1941 Eduard Bass ji? pouze konstatoval, ?e pro ?nemoudre chapani piety […] do?lo k tem?? uplnemu rozpadu v?eho, co pracne usili Jana Otty vytvo?ilo.“ ^[7]

Rodny d?m Jana Otty v P?ibyslavi byl zni?en p?i bombardovani m?sta na konci valky v roce 1945 . Na dvo?e nedalekeho Kurfurstova domu byla umist?na a 8. za?i 1996 slavnostn? odhalena pam?tni deska Jana Otty od p?ibyslavskeho akademickeho socha?e a starosty Romana Podrazskeho . ^{[7] [8]}

Pra?skym bydli?t?m rodiny Jana Otty byl v 80. letech 19. stoleti d?m ?p. 257/II na naro?i Myslikovy a Naplavni ulice (nahrazeny roku 1921 novostavbou), pozd?ji krom? dvojdomu tiskarny ?p. 552?554/II na Karlov? nam?sti p?edev?im rodinna vila na Zbraslavi, kde Jan Otto zem?el.

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

	?ad Franti?ka Josefa , V. t?ida: ryti?, ud?len 1891
	?ad ?elezne koruny , III. t?ida, ud?len 1898

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• KOLA?, Franti?ek. Osobnosti ?eske minulosti. Jan Otto ? knihtiska? a nakladatel. Historicky obzor , 1997, 8 (3/4), s. 91?93.
• KORDASOVA, Veronika: Charakteristika a vyznam nakladatelstvi J. Otto . Bakala?ska prace. Brno: Masarykova univerzita, 2009. Dostupne online .
• ?VEHLA, Jaroslav. Jan Otto: Kus historie ?eske knihy . [s.l.]: H+H, 2002. ISBN   80-7319-010-9 .  
• OPELIK, Ji?i , a kol. Lexikon ?eske literatury : osobnosti, dila, instituce. 3/I. M?O . Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN   80-200-0708-3 . S. 715?725.  
• JUDA, Vaclav. Mikroregion P?ibyslavsko : tam kde Sazava nabira silu . P?ibyslav: M?sto P?ibyslav, 2007. Kapitola Jan Otto, s. 41?42.  
• ?TROSSOVA, Ivana; STEJSKALOVA, V?ra. 100. vyro?i otev?eni m?stske knihovny P?ibyslav 1896-1996: Jan Otto . [s.l.]: [s.n.]  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Ottova vila v Praze na Zbraslavi
• Ottovo nakladatelstvi

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Jan Otto na Wikimedia Commons
• Autor Jan Otto ve Wikizdrojich
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Jan Otto
• Jan Otto na strankach M?stskeho muzea P?ibyslav
• Soupis pra?skych domovskych p?islu?nik? 1830?1910, Otto, Jan (*1841) s rodinou
• Seznam zdigitalizovaneho dila Jana Otty na archive.org

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.