한국   대만   중국   일본 
Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu
14.  vevoda krumlovsky ,
9. kni?e ze Schwarzenbergu
a hlava Schwarzenberske primogenitury
Ve funkci:
5. ?ijna 1914  ?  1. ?ijna 1938
(podle zakona z 10. prosince 1918 ?eske republikanske z?izeni tyto tituly neuznava)
P?edch?dce Adolf Josef ze Schwarzenbergu
Nastupce Adolf I. ze Schwarzenbergu
D?di?ny ?len Panske sn?movny
rakouske ?i?ske rady
Ve funkci:
23. kv?tna 1915  ?  1918
Panovnik Franti?ek Josef I. , Karel I.
Poslanec ?eskeho zemskeho sn?mu
Ve funkci:
1891  ?  1908
Panovnik Franti?ek Josef I.
Poslanec ?i?ske rady
Ve funkci:
1891  ?  1897
Panovnik Franti?ek Josef I.
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi Strana konzervativniho velkostatku
Hohenwart?v klub
Vojenska slu?ba
Slu?ba Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Doba slu?by 1879?1918
Hodnost major v zaloze
Velel nemocni?ni vlak
Vyznamenani Signum Laudis
Narozeni 29. kv?tna 1860
Vide?
Rakouske cisa?stvi Rakouské císařství Rakouske cisa?stvi
Umrti 1. ?ijna 1938 (ve v?ku 78 let)
Vide?
N?mecka ?i?e Německá říše N?mecka ?i?e
Misto poh?beni Schwarzenberska hrobka v Domanin?
Cho? (1889) Terezie z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1870?1945)
Rodi?e Adolf Josef ze Schwarzenbergu (1832?1914) a Ida z Liechtensteinu (1839?1921)
D?ti 1. Adolf (1890?1950)
2. Karel Felix (1892?1919)
3. Ida (1894?1974)
4. Josefina (1895?1965)
5. Edmund ?ernov (1897?1932)
6. Anna (1897?1954)
7. Marie (1900?1981)
8. Terezie (1905?1979)
P?ibuzni bratr: Alois ze Schwarzenbergu (1863?1937)
bratr: Felix ze Schwarzenbergu (1867?1946)
bratr: Ji?i ze Schwarzenbergu (1870?1952)
d?d: Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu (1799?1888)
babi?ka: Eleonora z Liechtensteinu (1812?1873)
snacha: Hilda Lucemburska (1897?1979)
ze?: Ev?en Alfons Czernin (1892?1955)
teta: Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu (1833?1909)
tchan: Karel z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1845?1921)
Profese ?lechtic
podnikatel
Nabo?enstvi ?imskokatolicke
Ocen?ni ?ad zlateho rouna (1915)
?ad ?elezne koruny
?ad Franti?ka Josefa
?estna ob?anstvi:
Li?ov , Ond?ejov , Petr?v Dv?r , Protivin
Commons Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu ( 29. kv?tna 1860 , Vide? ? 1. ?ijna 1938 tamte?) [1] [2] [3] [4] , celym jmenem Jan Nepomuk Adolf Maria Hubert Maximin, kni?e ze Schwarzenbergu, vevoda krumlovsky , n?mecky Johann Nepomuk Adolf Maria Hubert Maximin Furst zu Schwarzenberg, Herzog von Krummau , [1] byl p?islu?nik a kni?e ?lechtickeho rodu Schwarzenberg? , p?edstavitel tzv. Primogenitury , 14. vevoda krumlovsky a ?esky zemsky i ?i?sky poslanec za ?umavske okresy. Byl p?ednim ?eskym podnikatelem, vyznamnym mecena?em a podporovatelem kulturnich a v?deckych spolk?, p?i?em? se anga?oval na poli charitativnim. Inicioval a take financoval vystavbu ?eleznic v  ji?nich ?echach a na ?umav? a po roce 1918 se se svym synem JUDr. Adolfem Schwarzenbergem podilel na usp??ne transformaci Schwarzenberskeho dominia v ?eskoslovenske republice.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Jan Nepomuk se svou ch?vou ?afa?kou Veselou z K?enovic

Mladi a studium [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se roku 1860 ve vide?skem palaci Schwarzenberg? jako nejstar?i syn kni?ete Adolfa Josefa a Idy Marie , dcery Aloise II. z Liechtensteinu . V dob? vlady jeho d?da Jana Adolfa II. a otce Adolfa Josefa vrcholila modernizace hospoda?stvi a pr?myslu na schwarzenberskych panstvich, ktere vyustily v tzv. Schwarzenbersky ekonomicky zazrak v  ji?nich ?echach . Bylo reformovano a rozvijeno jiho?eske lesnictvi, zem?d?lstvi, mlekarenstvi, pivovarnictvi, rybnika?stvi a dolovani. Byly zakladany ?koly a na kni?ecich panstvich byli vyhledavani nad?jni studenti, kte?i byli nasledn? posilani na naklady kni?at za studii do zahrani?i.

V duchu tradice byl proto Jan ji? od mladi p?ipravovan na p?evzeti rozsahleho Schwarzenberskeho dominia . Maturitu slo?il v roce 1879 na v?hlasnem Schottengymnasium ve Vidni a nasledn? vystudoval statov?du v Mnichov?. V letech 1879?1884 slou?il v  rakousko-uherske armad? , kde dosahl hodnosti majora . Koncem 19. stoleti je uvad?n jako nadporu?ik v zaloze. Od roku 1884 studoval i lesnictvi v  Mnichov? [3] [5]

Ve Vidni se 28. srpna roku 1889 o?enil s Terezii, rozenou hrab?nkou z Trauttmansdorf-Weinsbergu . Z man?elstvi vze?li t?i synove ? Adolf , Felix a Edmund, a p?t dcer ? Ida, Josefina, Anna, Marie Benedikta a Terezie. [1] Mluvil plynule ?esky. [6]

Politicka draha [ editovat | editovat zdroj ]

Podobn? jako jeho otec i mnozi dal?i ?lenove rodu byl politicky aktivni. V dopl?ovacich volbach v lednu 1891 byl zvolen na ?esky zemsky sn?m za kurii velkostatka?skou. [7] Zastupoval nesv??enske velkostatky. Mandat obhajil v ?adnych zemskych volbach roku 1895 . Po volbach roku 1895 je uvad?n jako konzervativni velkostatka? (tzv. Strana konzervativniho velkostatku , ktera podporovala ?eske statni pravo ). [5] Je uvad?n i mezi poslanci zvolenymi v  zemskych volbach roku 1901 . [8]

Byl i poslancem ?i?ske rady (celostatniho parlamentu P?edlitavska ), kam usedl ve volbach roku 1891 za kurii venkovskych obci v ?echach, obvod Prachatice, Vimperk atd. [9] Ve volebnim obdobi 1891?1897 se uvadi jako princ Johann Schwarzenberg, statka?, bytem zamek Hluboka (Frauenberg). [10]

V ?i?ske rad? je po volbach roku 1891 ?azen mezi konzervativni velkostatka?e. [11] V p?edvolebnim prohla?eni se vyslovil pro narodnostni porozum?ni mezi ?echy a N?mci a na podporu zajm? zem?d?lskeho lidu. Narodni listy to ov?em ozna?ily za p?ili? nekonkretni platformu a po?adovaly, aby prohlasil, ?e se nep?ipoji k n?mecke centralisticke skupin?. [12] Po volbach nakonec usedl do konzervativniho Hohenwartova klubu . [13]

Od roku 1915 a? do zaniku monarchie byl ?lenem Panske sn?movny (nevolena horni komora ?i?ske rady). [2]

V pozici poslance usiloval o vybudovani ?elezni?ni sit? v  ji?nich ?echach a na ?umav? , co? se mu poda?ilo a naslednou vystavbu pak sam financoval. Byly tak vystav?ny drahy ?eske Bud?jovice ? Horni Plana , Prachatice ? Vod?any a Strakonice ? Volyn? ? Vimperk . Roku 1894 nechal take zbudovat uzkokolejnou drahu k dol?m u  ?erne v Po?umavi a drahu k  chynovske vapence.

Sprava majetku [ editovat | editovat zdroj ]

Od roku 1892 byl d?di?nym princem. [3] 13. ?ijna 1903 mu jeho otec, kni?e Adolf Josef Schwarzenberg , na slavnostnim aktu v T?eboni odevzdal vladu nad rodovym panstvim. ?lo celkem o 30 statk?, z toho v ?echach o rozloze 255 037 jiter . [6] Jako generalni zplnomocn?nec se ujal spravy schwarzenberskych panstvi a pokra?oval v zapo?atem usp?chu sveho otce a d?da. Kratce po vypuknuti I. sv?tove valky zem?el jeho otec kni?e Adolf Josef a Jan Nepomuk II. se tak stal 9. vladnoucim kni?etem ze Schwarzenbergu, hlavou rodu, a 14. vevodou krumlovskym .

B?hem valky se aktivn? humanitarn? anga?oval. Financoval lazaretni vlak pro zran?ne vojaky na front? a p?imo na krumlovskem zamku zalo?il vojensky lazaret. Co se hospoda?stvi v dob? valky ty?e, t?eba?e vyroba p?irozen? klesla, nebo? na front? zahynulo velke mno?stvi mistnich mu?? a evropska ekonomika byla ve zna?n? ?patne situaci, nebyla schwarzenberska panstvi, infrastruktura prvni sv?tovou valkou dot?ena a diky sve sile p?edstavovala vyznamny stabiliza?ni prvek v regionu.

Transformace dominia po roce 1918 [ editovat | editovat zdroj ]

Po vzniku ?eskoslovenska se Jan Nepomuk II. musel vypo?adat s koncem Schwarzenberskeho dominia tak, jak jej p?ejimal od svych p?edk?. V nove republice byly zru?eny ?lechticke tituly, ?im? nap?iklad po 300 letech formaln? zaniklo Krumlovske vevodstvi , av?ak p?edev?im m?la byt zapo?ata pozemkova reforma doprovazena vyvlast?ovanim, b?hem ni? nasledn? Jan Nepomuk II. p?i?el o dv? t?etiny rodoveho majetku.

Jan Schwarzenberg po rozpadu monarchie ziskal ?vycarske ob?anstvi, ?im? si uchoval mo?nosti nadale pou?ivat kni?eci titul. [14]

S choti a synem Adolfem a Felixem na zamku v  Protivin? , 1892

V p?edvale?ne dob? p?edstavovalo panstvi schwarzenberske primogenitury nejv?t?i konsolidovany majetek nejenom v  ?echach , ale i v  Rakousku-Uhersku . Zaklady Schwarzenberskeho dominia byly polo?eny, kdy? fransky diplomat Jan Adolf , I. kni?e ze Schwarzenbergu, zakoupil roku 1660 t?ebo?ske panstvi , a p?edev?im pak roku 1719 , kdy Adam Franti?ek zd?dil Krumlovske vevodstvi . Schwarzenbergove dale vykupovali nova panstvi, na kterych b?hem nasledujicich stoleti neustale zavad?li nove reformy, podporovali vzd?lanost a vedli nevidanou socialni politiku.

P?ed vznikem republiky roku 1918 tak Schwarzenberske dominium v  ji?nich ?echach p?edstavovalo 180 000 ha p?dy s vysoce vykonnou produktivitou a rozvitou infrastrukturou. Panstvi bylo rozd?leno do jednotek zvanych velkostatky (v ?echach celkem 14) se 150 mistnimi dvory, 29 cihelnami, 16 pivovary a dale n?kolika vapenkami, cukrovary a dal?imi podniky. Spravni u?ady se nachazely v  ?eskem Krumlov? , Hluboke nad Vltavou , v  Lovosicich a v  Praze . Vedle toho fungovala nap?iklad Lesnicka ?kola ve Zlate korun? nebo ?eska rolnicka ?kola v Rabin?.

V nadchazejicich slo?itych letech transformace se Jan Nepomuk ve svych 68 letech rozhodl pov??it sveho syna a d?dice JUDr. Adolfa Schwarzenberga vyjednavanim se Statnim pozemkovym ustavem , pro?e? jej jmenoval svym generalnim zplnomocn?ncem.

Podle p?edstav ?eskoslovenske vlady m?ly byt nadm?rne ?lechticke a cirkevni majetky vyvlastn?ny a p?erozd?leny drobnym podnikatel?m a hospoda??m, p?ipadn? ponechany ve vlastnictvi statu. Vyvlast?ovani v?ak m?lo probihat pouze za poskytnuti odpovidajici finan?ni nahrady po?kozene stran?. Uhrazenim ceny vyvlastn?neho majetku primogenitury by se v?ak stat zruinoval. Dochazelo tak k podhodnocovani cen majetku a? o 40 % a p?edpoklada se, ?e schwarzenberska primogenitura tak byla jen p?i samotnych vypo?tech ochuzena o 300 000 000 K?. Zarove? byly samotne nahrady vyplaceny jen velmi pomalu a v roce 1934 dlu?il ?eskoslovensky stat primogenitu?e cca 43 000 000 K?. Podle dohody m?ly byt pohledavky splaceny do roku 1984 .

Reklama na Schwarzenberske pivovary ze 30. let, ktere p?edstavovaly 3,9 % vyroby piva v celem ?eskoslovensku

Celkov? pak bylo b?hem let 1922 a? 1931 vyvlastn?no na dv? t?etiny p?dy primogenitury ? z p?vodnich 176 000 ha z?stalo rodu jen 64 445 ha a v roce 1938 bylo vyvlastn?no dal?ich 10 000 ha. Ve vlastnictvi primogenitury tak z?stal pouze velkostatek ?esky Krumlov , Hluboka , Vimperk a Chynov spolu s n?kolika pozemky na T?ebo?sku a Protivinsku.

Po vyvlastn?ni v?t?iny p?vodnich velkostatk? byla ekonomika regionu t??ce zasa?ena, jeliko? usp?chem dominia byla p?esna spoluprace mezi jednotlivymi podniky a jejich vzajemna propojenost a tedy i vyrobni navaznost. Zarove? mnozi p?vodn? kni?eci zam?stnanci, zvani ?varcnberaci , odmitali pracovat v novych podminkach a v p?ipad?, ?e je nebylo mo?ne p?esunout do zbylych kni?ecich velkostatk?, ze soukromych podnik? a zvla?tn? t?ch statnich odchazeli pry?.

P?es tato uskali se v?ak na cca 60 000 ha, ktere rodu zbyly, poda?ilo obnovit konjunkturu a zahajit novy, tentokrat mezivale?ny schwarzenbersky zazrak. S prvnim vyvlast?ovanim byla zahajena okam?ita restrukturalizace a hledana nova odbyti?t?. Kladl se je?t? v?t?i d?raz na efektivitu a sob?sta?nost. Jedine?nost tohoto rodinneho podniku podtrhuje i fakt, ?e vyvlastn?ni a ovladnuti tohoto majetku p?edstavovalo zasadni cil jak pro nacisticke okupanty roku 1940 , tak i pro nastupujici komunistickou moc roku 1947 , kdy tento majetek Schwarzenberg? v  povale?nem ?eskoslovensku p?edstavoval jeden z mala stabilnich a prosperujicich podnik?, ktery p?e?kal zkazu valky.

Moderni Schwarzenberske podniky se tak poda?ilo v ?eskoslovensku pln? etablovat, av?ak stejn? tak i jmeno rodu. Prezident Masaryk dokonce roku 1934 prohlasil, ?e ?lechta jako takova v nove republice ji? neexistuje, av?ak jenom proto, ?e jedinou opravdovou ?eskou narodni ?lechtou se mohli zvat pouze Lobkowiczove a prav? Schwarzenbergove . [15]

Mecena?stvi [ editovat | editovat zdroj ]

Schwarzenberska kaple v  katedrale svateho Vita na Pra?skem hrad? z roku 1929

Jan Nepomuk byl velmi ?inny v oblasti charity. B?hem valky financoval nemocnice a lazaretni vlak na front?. Byl take prezidentem Konference sv. Vincence , ktera pe?ovala o chude a pot?ebne, a take Spolku sv. Rafaela , ktery se staral o vysidlene k?es?any. Roku 1913 zalo?il v  Mlade Boleslavi nadaci pro studenty, roku 1914 nakoupil l??ka pro t??ce nemocne v dom? milosrdnych ve Vidni a v roce 1927 vyznamn? podpo?il ?eskou kolej v ?im? .

A?koliv Schwarzenberske dominium po roce 1918 de iure zaniklo, Jan Nepomuk nadale financoval tzv. Schwarzenbersky penzijni fond , ze ktereho byly vedle b??nych statnich penzi vyplaceny i vysoke kni?eci penze pro byvale zam?stnance, vdovy, nemocne a sirotky, ?im? p?isp?l k nebyvale socialni stabilit? v regionu. Vedle toho byly rodem Schwarzenberg? p?imo financovany a z?izovany starobince nebo opatrovnicke domy pro d?ti (nap?. v Hluboke nad Vltavou).

Mimo humanitarn?-socialni oblast se Jan Nepomuk II. anga?oval i v podpo?e um?ni a v?dy. Finan?n? podporoval r?zne odborne kruhy a v n?kterych sam p?sobil. Diky jeho finan?ni podpo?e byla zalo?ena nap?iklad Hv?zdarna ?eske Bud?jovice . Financoval take Boubinskou rezervaci , ke ktere m?l jeho rod velmi silny vztah, a na zamcich ?esky Krumlov , T?ebo? a Kratochvile nechal mimo jine d?kladn? zrestaurovat nast?nne malby. Stejn? jako jeho otec podporoval jiho?eske archivnictvi a mistni archeologii. V roce 1929 pak nechal pro katedralu svateho Vita v  Praze zhotovit u  Karla Svolinskeho velkolepou vitra? s patronem Janem Nepomuckym . Byl p?edsedou a ?lenem mnoha spolk? a velmi ?asto asistoval p?i organizaci r?znych vystav ? Jubilejni zemska vystava v Praze 1891 , Hospoda?ska vystava ve Vidni 1898.

Jan Nepomuk te? podporoval kulturni ?ivot ve m?stech spojenych se schwarzenberskou tradici. V ?eskem Krumlov? nap?iklad ?asto poskytoval zameckou zahradu pro udalosti a slavnosti ?eskych spolk? a mistni ?eske ?koly. Ka?doro?n? pak byla pod jeho patronaci v zameckych zahradach po?adana ?eskymi kulturnimi spolky tzv. Narodni slavnost v ?eskem Krumlov? , ktera do roku 1938 p?edstavovala jednu z nejvyznamn?j?ich ?eskych narodnich a kulturnich oslav v ji?nich ?echach. V roce 1929 nechal pro katedralu svateho Vita v  Praze zhotovit u  Karla Svolinskeho velkolepou vitra? s patronem Janem Nepomuckym .

Je?t? za jeho ?ivota a jeho jmenem pohostil jeho syn JUDr. Adolf Schwarzenberg prezidenta Dr. Bene?e na t?ebo?skem zamku a p?edev?im roku 1937 v  ?eskem Krumlov? , kde mu jmenem rodu daroval 1 000 000 K? na dostavbu ?eskoslovenskeho opevn?ni .

Jan Nepomuk s choti a krumlovskym prelatem L. Dvo?akem b?hem oslav svych narozenin v  ?eskem Krumlov? , 1930

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Jan Nepomuk byl za sve aktivity odm?n?n roku 1915 ?adem zlateho rouna , v roce 1917 pak ?adem ?elezne koruny a ryti?skym k?i?em ?adu Franti?ka Josefa . V roce 1886 byl poct?n ?estnym ob?anstvim Li?ova , roku 1891 Petrova Dvora a Ond?ejova a v roce 1895 se stal i ?estnym ob?anem m?sta Protivin .

Konec ?ivota [ editovat | editovat zdroj ]

Jan Nepomuk II. se potykal s men?imi zdravotnimi problemy ji? od roku 1934 . V listopadu 1937 onemocn?l va?n? a byl do?asn? upoutan na l??ko, av?ak po mirnem zlep?eni zdravotniho stavu se odebral na sve zimni sidlo v Italii, kde se pokou?el nabrat sily. Nemoc v?ak neustupovala a po t?ech m?sicich se ve velmi va?nem stavu vratil z  Italie do Vidn?, kde okam?it? nastoupil do sanatoria. Po mirnem zlep?eni byl p?evezen do rodinneho palace na Rennwegu , nicmen? stale pobyval na l??ku a p?ipadny p?evoz byl vylou?en.

S choti roku 1937 v  palaci ve Vidni

Ve stejne dob? ji? Nacisticke N?mecko p?ipravovalo obsazeni Rakouska , p?i?em? tyto snahy vyvrcholily tzv. An?lusem 12. b?ezna 1938 . Kratce na to nechal syn Jana Nepomuka II. JUDr. Adolf Schwarzenberg vyv?sit na rodinnem palaci ve Vidni ?erne prapory jako vyraz odporu v??i nacismu . Pote, co byly i na uzemi Rakouska zavedeny rasisticke zakony a ?id?m byl nap?iklad zakazan vstup do m?stskych park?, nechal otev?it palacove zahrady a u vchodu vyv?sit oznameni " Zde ?ide vitani ". Mezitim se stav kni?ete Jana Nepomuka II. nadale zhor?oval a 1. ?ijna 1938 v p?itomnosti sve choti a syna Adolfa zem?el. [14] [16]

K jeho umrti do?lo den po vyhla?eni Mnichovske dohody , ktera p?edznamenavala nejenom konec prvni ?eskoslovenske republiky , ale i soumrak schwarzenberskeho rodu v jejich domovin? v  ji?nich ?echach .

Vzhledem k politicke situaci nebylo mo?ne ostatky p?evezt do ji?nich ?ech, pro?e? prob?hl 4. ?ijna provizorni poh?eb ve Vidni. Ostatky Jana Nepomuka II. byly p?evezeny a ulo?eny do rodinne hrobky u T?ebon? a? roku 1939 . Ve stejnem roce musel jeho syn a d?dic JUDr. Adolf Schwarzenberg spolu s rodinou uprchnout p?ed gestapem nejprve do Italie a pote do USA . Jeho adoptivni syn JUDr. Jind?ich Schwarzenberg byl v?ak zat?en a transportovan do koncentra?niho tabora Buchenwald . T?eba?e oba valku a nacisticke utrapy p?e?ili, byl jim zamitnut navrat do vlasti a o dva roky pozd?ji byl majetek schwarzenberske primogenitury protiustavn? vyvlastn?n zakonem (tzv. Lex Schwarzenberg ).

Rodina [ editovat | editovat zdroj ]

O?enil se 27. srpna 1889 ve Vidni s Terezii hrab?nkou z Trauttmansdorff-Weinsbergu (9. 2. 1870 Oberwaltersdorf, Dolni Rakousy ? 12. 8. 1945 Neuenkirchen), dcerou kni?ete Karla Trauttmansdorffa (5. 9. 1845 Oberwaltersdorf, Dolni Rakousy ? 9. 11. 1921 Hor?ovsky Tyn ) a jeho man?elky (s?atek 29. 4. 1869 Vide? ) Josefiny, markrab?nky Pallaviciniove (2. 1. 1849 Jemnice ? 14. 7. 1923 Dra??any ). Narodilo se jim 8 d?ti (t?i synove a p?t dcer, 5. a 6. dit? byla dvoj?ata): [4]

  • 1. Adolf (18. 8. 1890 Hluboka nad Vltavou ? 27. 2. 1950 Bordighera ), 15. vevoda krumlovsky a 10. kni?e ze Schwarzenbergu (1938?1950)
  • 2. Karel Felix (8. 6. 1892 Hluboka nad Vltavou ? 17. 2. 1919 Praha)
  • 3. Ida (10. 3. 1894 Vide? ? 4. 1. 1974 Salcburk )
    • ∞ (4. 9. 1917 Hluboka nad Vltavou) Petr, hrab? Revertera von Salandra (1893?1966)
  • 4. Josefina (3. 10. 1895 Protivin ? 14. 10. 1965 Vide?)
  • 5. Edmund ?ernov (23. 9. 1897 Hluboka nad Vltavou ? 25. 12. 1932 lo? Wangoni na cest? mezi Mombasou a Adenem ; dvoj?e)
    • ∞ listopad 1923 Marie Pourova (13. 10. 1895 ?i?kov ?), v roce 1927 rozveden. ??erna ovce rodiny“, v roce 1915 vstoupil dobrovoln? do rakousko-uherske armady . V?noval se hazardnim hram. Studoval na univerzit? v Cambridgi . V roce 1923 se ho otec z?ekl. V roce 1926 podepsal dohodu o odstupnem. Nesm?l pobyvat v blizkosti schwarzenberskych panstvi a musel p?ijmout p?ijmeni ?ernov. V roce 1929 ?aste?n? zbaven svepravnosti pro marnotratnost. Na konci ?ivota byla jeho ?ivotni dru?kou here?ka Renate Hohn.
      • Maria ?ernovova (10. 8. 1925 Praha ?) ? doma se ji ?ikalo Majra.
  • 6. Anna (23. 9. 1897 Hluboka nad Vltavou ? 11. 1. 1954 Aufthal bei Zeltweg ; dvoj?e)
  • 7. Marie (27. 3. 1900 Hlubova nad Vltavou ? 6. 3. 1981 Knittelfeld )
  • 8. Terezie (11. 9. 1905 Protivin ? 6. 4. 1979 Schweinfurt )
    • ∞ (30. 4. 1929 Schwarzenberg ) Karel Ludvik, svobodny pan Guttenberg (1902?1945)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b c Schwarzenberg [online]. genealogy.euweb.cz [cit. 2015-11-18]. Dostupne online .  
  2. ↑ a b KNAUER, Oswald . Das osterreichische Parlament von 1848?1966, Osterreich-Reihe, 358?361 . [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupne online . S. 53. (n?mecky)  
  3. ↑ a b c LI?KOVA, Marie. Slovnik p?edstavitel? zemske samospravy v ?echach 1861-1913 . Praha: SUA, 1994. 379 s. Dostupne online . ISBN   8085475138 . S. 284.  
  4. ↑ a b POUZAR, Vladimir ; MA?EK, Petr ; MENSDORFF-POUILLY, Hugo ; POKORNY, Pavel R. Almanach ?eskych ?lechtickych rod? 2017 . [Brandys nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN   978-80-85955-43-9 . S. 336?337.  
  5. ↑ a b NAVRATIL, Michal . Almanach sn?mu kralovstvi ?eskeho 1895?1901 . Praha: [s.n.], 1896. Dostupne online . S. 559.  
  6. ↑ a b Z kni?eciho domu Schwarzenberskeho. Narodni politika . ?ijen 1903, ro?. 21, ?is. 283, s. 5. Dostupne online .  
  7. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1889skc/2/stenprot/049schuz/s049003.htm
  8. ↑ Erbprinz Schwarzenberg Joh., http://www.psp.cz/eknih/1895skc/1/stenprot/002schuz/s002006.htm
  9. ↑ Databaze stenografickych protokol? a rejst?ik? ?i?ske rady z p?islu?nych volebnich obdobi, http://alex.onb.ac.at/spa.htm .
  10. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&page=655&size=45
  11. ↑ Narodni listy, 25. 3. 1891, s. 5.
  12. ↑ Narodni listy, 11. 2. 1891, s. 3.
  13. ↑ Prager Abendblatt, 10. 11. 1891, s. 2.
  14. ↑ a b Furst Johann zu Schwarzenberg. Deutsche Zeitung Bohemia . ?ijen 1938, ro?. 111, ?is. 233, s. 3. Dostupne online .  
  15. ↑ Tradice : V??tnik ?eskych u?ednik? a z?izenc? kni?ete ze Schwarzenberku v ?. Bud?jovicich, ?ijen 1934, ro?. 1, ?islo 4, str. 107
  16. ↑ Narodni politika . ?ijen 1938, ro?. 56, ?is. 273, s. 6. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • JELINKOVA, Dita, Majetkova perzekuce Adolfa Schwarzenberga v dobach vale?nych i p?edvale?nych Dostupne online
  • ?VEC, Jan, Vliv hospoda?ske politiky statu na podnikatelske aktivity jednotlivce Dostupne online

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Nepomuk_II._ze_Schwarzenbergu&oldid=23793742 “