James Stewart
James Stewart (1948)
Rodne jmeno	James Maitland Stewart
Narozeni	20. kv?tna 1908 Indiana
Umrti	2. ?ervence 1997 (ve v?ku 89 let) Beverly Hills
P?i?ina umrti	infarkt myokardu , srde?ni zastava , plicni embolie a tromboza
Misto poh?beni	Forest Lawn Memorial Park
Alma mater	Mercersburg Academy (do 1928) Princeton University School of Architecture (1928?1932)
Povolani	d?stojnik , pilot , charakterni herec, televizni re?iser, scenarista , vojak, divadelni herec, basnik , hlasovy herec, filmovy re?iser a herec
Aktivni roky	1932?1941; 1946-1991
Ocen?ni	Oscar za nejlep?i mu?sky herecky vykon v hlavni roli (1940) Cena Cecila B. DeMilla (1964) Screen Actors Guild Life Achievement Award (1968) AFI Life Achievement Award (1980) Goldener Ehrenbar (1982) … vice na Wikidatech
Politicka strana	Republikanska strana
Nabo?. vyznani	presbyterianismus
Cho?	Gloria Hatrick McLean (1949?1994)
Rodi?e	Alexander Maitland Stewart [1] a Elizabeth Ruth Stewart [1]
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

James Stewart , celym jmenem James Maitland ?Jimmy“ Stewart ( 20. kv?tna 1908 Indiana , Pensylvanie , USA ? 2. ?ervence 1997 Beverly Hills , Kalifornie , USA ), byl americky herec a vojensky d?stojnik .

Byl bran jako vzor Ameri?an? p?lky 20. stoleti. Dodnes se t??i velke oblib? a ziskal mnoho ocen?ni. Americky filmovy insitut (AFI) jej v roce 1999 za?adil v ?eb?i?ku nejlep?ich herc? na t?eti misto. ^[2] P?ed nim se umistil pouze Cary Grant a Humprey Bogart . Od byvaleho americkeho prezidenta Ronalda Reagana dostal v roce 1985 Prezidentskou medaili svobody , co? je nejvy??i vyznamenani jake m??e americky ob?an v?bec ziskat. ^[3]

Za svou tem?? ?edesat let trvajici hereckou karieru byl p?tkrat nominovan na Oscara za vykon v hlavni roli ve filmech Pan Smith p?ichazi (1939), P?ib?h z Filadelfie (1940), ?ivot je krasny (1946), Harvey (1950), Anatomie vra?dy (1959) , ziskal jednoho ? za P?ib?h z Filadelfie v roce 1941. Vyhral take ?estnou cenu akademie, a to v roce 1985. ^[4] P?edal mu ji jeho byvaly herecky kolega Cary Grant .

?ivot a kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Mladi a pr?lom v karie?e [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se a vyr?stal v Indian? , co? je malom?sto v Pensylvanii . ^[5] Vystudoval architekturu na Princetonske univerzit? . ^[6] Ji? b?hem studia hral v men?ich p?edstavenich. Po dokon?eni univerzity se stal divadelni hercem a sv?j debut na Broodwayi za?il roku 1932.

U filmu pak za?inal v roce 1934. P?elom p?i?el s romantickou komedii V?dy? jsme jen jednou na sv?t? (1938) od re?isera Franka Capry . Dal?im vyraznym usp?chem byla jeho role v politicke sati?e Pan Smith p?ichazi (1939). V roce 1940 za sv?j vykon ve vedlej?i roli ve snimku P?ib?h z Filadelfie vyhral cenu Akademie . Hlavni roli ziskal i v dal?im snimku Franka Capry ?ivot je krasny (1946), ktery se stal celosv?tovou oblibenou vano?ni klasikou. ^[7]

Vrchol slavy [ editovat | editovat zdroj ]

?asto vystupoval v rozhlasu a v televizi . Postupn? se take stal oblibenym hercem re?isera Alfreda Hitchcocka . Hral hlavni role v jeho snimcich Provaz (1948), Okno do dvora (1954), Mu?, ktery v?d?l p?ili? mnoho (1956) a Vertigo (1958). ^[8] V teto dob? take ztvarnil znameho jazzoveho hudebnika Glenna Millera ve filmu P?ib?h Glenna Millera (1954). Za svou karieru si zahral take v mnoha westernech mezi ktere pat?i Winchester '73 (1950), Vzdalena zem? (1954), Mu?, ktery zast?elil Liberty Valance (1962) nebo Shenandoah (1965). Pilota Charlese Lindbergha si zahral ve snimku P?elet p?es ocean (1957). Objevil se i v thrilleru odehravajicim se u soudu Anatomie Vra?dy (1959). ^[9]

Zav?r kariery [ editovat | editovat zdroj ]

V 60. letech hral hlavni roli v dobrodru?nem dramatu Let Fenixe (1965). V nata?eni western? pokra?oval a hral ve filmu Bandolero (1968) ?i westernove komedii Cheyennsky klub (1970), kde setkal s Henrym Fondou . Na konci kariery si zahral spole?n? s Johnem Waynem ve filmu St?elec (1976), co? byl Wayn?v v?bec posledni snimek. Je?t? se pak objevil v katastrofickem filmu Leti?t? '77 (1977) a v kriminalce o detektivovi Philipu Marlowovi Dlouhy spanek (1978). Pote je?t? sporadicky hral v rozhlasovych hrach ?i nadaboval n?ktere animovane filmy . Svoji hereckou karieru definitivn? ukon?il v roce 1991. Celkov? tak p?sobil jako herec tem?? ?edesat let.

Vojenska kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Krom herecke kariery byl i aktivnim vojakem , bojoval ve druhe sv?tove valce jako?to d?stojnik americkeho bombardovaciho letectva. Jeho p?imym pod?izenym zde byl herec Walter Matthau , jako bombomet?ik s nim letal Og Mandino , ktery se pozd?ji proslavil jako spisovatel. ^[10] James Stewart bojoval i ve Vietnamske valce . Svoji vojenskou karieru ukon?il a? v roce 1968 ve svych ?edesati letech.

Osobni ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Do svych ?ty?iceti let byl svobodny. Ve vztahu byl nap?iklad s here?kou Ginger Rogers , kterou poznal prost?ednictvim Henryho Fondy . Mezi jeho dal?i partnerky pat?ily Norma Shearer ?i Loretta Young . Pro?il i kratky romanek s here?kou Marlene Dietrich . O ruku po?adal here?ku Oliviu de Havilland , ktera jej ov?em odmitla.

Svoji budouci man?elku Gloriu Hatrick McLeanovou poznal na vano?nim ve?irku. Zde se v?ak choval zcela nep?istojn?, a tak na ni neud?lal dobry dojem. A? na dal?im ve?irku po?adanem Garym Cooperem o rok pozd?ji se dali dohromady. McLeanova byla byvala modelka. Byla take rozvedena a m?la dv? d?ti. Vzali se roku 1949 a ?ili spolu v Beverly Hills a? do man?el?iny smrti na rakovinu plic v roce 1994. Stewart adoptoval dv? jeji d?ti z p?edchoziho man?elstvi a m?li spolu je?t? dvoj?ata , dv? dcery.

Byl znam pro sve konzervativni politicke postoje a byl take celo?ivotnim podporovatelem Republikanske strany . Velmi stranil nap?iklad Ronaldu Reaganovi . Mezi jeho blizke p?atele pat?il nap?iklad re?iser John Ford , herec Henry Fonda ?i Gary Cooper . ^[11] V?noval se take filantropii , byl poporovatelem skautingu a rad hral golf nebo barvil modely letadel.

James Stewart zem?el 2. ?ervence 1997 ve svem dom? v Beverly Hills na plicni embolii . Bylo mu 89 let.

Filmografie [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu James Stewart na Wikimedia Commons
• Osoba James Stewart ve Wikicitatech
• James Stewart v Internet Movie Database (anglicky)
• Profil na Ibdb.com