Jamajka

Jamajka ; Jamaica
vlajka	; znak
	Hymna ; Jamaica, Land We Love
Geografie
	; Poloha Jamajky
Hlavni m?sto	Kingston
Rozloha	10 991 km² ( 165. na sv?t? ) ; z toho 1 % vodni plochy
Nejvy??i bod	Blue Mountain Peak (2256 m n. m.)
?asove pasmo	?5
Poloha	18°10′48″ s. ?. , 77°24′ z. d.
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	2 812 090 ( 136. na sv?t? , odhad 2018 )
Hustota zalidn?ni	256 ob. / km² ( 49. na sv?t? )
HDI	? 0.726 (vysoky) ( 96. na sv?t? , 2018)
Jazyk	angli?tina , jamajsky patois
Nabo?enstvi	protestanti 61,3 % ( Bo?i cirkev ) 21,2 %, baptiste 8,8 %, anglikani 5,5 %, adventiste sedmeho dne 9 %, letni?ni hnuti (Pentekostalismus) 7,6 %, metodiste 2,7 %, United Church 2,7 %, ?e?ti brat?i 1,1 %, Sv?dkove Jehovovi 1,6 %, ?e?ti brat?i (Moravane) 1,1 %), ?im?ti katolici 4 %, jini v?etn? duchovnich kult? 34,7 %
Statni utvar
Statni z?izeni	konstitu?ni monarchie
Vznik	6. srpna 1962 (nezavislost na Velke Britanii )
Kral	Karel III.
Generalni guverner	Patrick Allen
P?edseda vlady	Andrew Holness
M?na	jamajsky dolar (JMD)
HDP /obyv. ( PPP )	9 326 USD ( 107. na sv?t? , 2018)
Mezinarodni identifikace
ISO 3166-1	388 JAM JM
MPZ	JA
Telefonni p?edvolba	+1
Narodni TLD	.jm
	multimedialni obsah na Commons

Jamajka je stat, ktery se nachazi na stejnojmennem ostrov? ve Velkych Antilach v Karibskem mo?i . Jedna se o nejv?t?i anglicky mluvici ostrov v Karibiku a t?eti nejv?t?i v regionu.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Henry Morgan byl slavny pirat a privatyr - jeden z prvnich, kte?i p?ijeli do zapadni Indie jako smluvni slu?ebnici , jako v?t?ina prvnich anglickych kolonist?. ^[2]

Jamajska historie za?ina s migraci indian? z Ji?ni Ameriky okolo roku 650 . Ti pojmenovali zemi ?Xaymaca“, co? znamena zem? d?eva a vody. O par stoleti pozd?ji se tento ostrovni raj stal znamym jako Jamajka, klenot Karibiku. Arawakove, jak se indiani jmenovali, byli mirumilovni lide, a na Jamajce ?ili v harmonii a? do p?ichodu ?pan?l? v roce 1494 , ktery se jim stal osudnym. V muzeich po nich zbylo jen nepatrne mno?stvi artefakt? .

Pro evropskou civilizaci Jamajku objevil roku 1494 Kry?tof Kolumbus . Od roku 1509 byla kolonizovana ?pan?lskem a pod ?pan?lskou nadvladou byla a? do roku 1655 , kdy se stala anglickou kolonii. Nasledn? se vyrazn? podilela na importu otrok? a produkci t?tinoveho cukru a vyrob? rumu . V letech 1655 a? 1962 byla korunni kolonii Velke Britanie ( 1674 a? 1688 byl guvernerem prosluly korzar Henry Morgan , tehdy ji? povy?eny do ?lechtickeho stavu). T?i stoleti mezi vylod?nim Evropan? a nyn?j?im dnem nezavislosti byl ostrov neovladnutelny, kolonialni vlady byly neustale napadany. Nejd?ive piraty la?nicimi po zlat?, pote skupinkami osvobozujicimi africke vale?niky, ale take zbida?enymi lidmi, kte?i hlasit? (n?kdy i nasiln?) demonstrovali svou nespokojenost.

Od roku 1958 tvo?il ostrov sou?ast Zapadoindicke federace , z ni Jamajka v roce 1961 vystoupila, ?im? federace fakticky zanikla. Roku 1962 vyhlasila svou nezavislost v ramci Commonwealthu . Nezavislym statem se Jamajka stala 6. srpna 1962 . Uderem dvanacte hodiny byla britska statni vlajka spu?t?na dol? a s velikym o?ekavanim a ulevou vytahlo jamajske obyvatelstvo na sto?ar sve vlastni barvy ? ?ernou, zelenou a zlatou. V ?ele statu stoji generalni guverner zastupujici britskeho krale .

Kdy? byl slavny anglicky pirat Henry Morgan za plen?ni ?pan?lskych kolonii povy?en do ?lechtickeho stavu a jmenovan guvernerem Jamajky, bylo jeho jmeno zv??n?no v nazvu rumu Captain Morgan , ktery se za?al vyrab?t na Jamajce v roce 1944 , v sou?asnosti v?ak byla vyroba vysledneho produktu p?est?hovana na Portoriko .

Statni symboly [ editovat | editovat zdroj ]

Vlajka [ editovat | editovat zdroj ]

Jamajska vlajka je tvo?ena ond?ejskym k?i?em , rozd?lujici vlajkovy list o pom?ru stran 1:2 na ?ty?i pole ? ?erne v ?er?ove a vlajici ?asti, zelene v horni a dolni ?asti.

Hymna [ editovat | editovat zdroj ]

Jamajska hymna je skladba Jamaica, land we love ( ?esky Jamajka, zem?, kterou milujeme ). Slova napsal Hugh Sherlock a hudbu slo?il Robert Lightbourne.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho pob?e?i je lemovane koralovymi utesy , pob?e?i je skalnate. Vnitrozemi je pak hornate s vapencovymi krasovymi plo?inami . Podnebi je zde vlhke tropicke s ob?asnymi hurikany . Rostou tu zelene tropicke lesy a savany s velkym mno?stvim kaktus? . Jedna se o hospoda?sky relativn? vysp?ly stat s nizkou negramotnosti a bohatym cestovnim ruchem.

Pr?m?rne ro?ni sra?ky zde dosahuji 198 cm na metr ?tvere?ni. V hornatych oblastech dokonce okolo 762 cm ro?n?. Naopak oblasti na zapad? maji pouze 76,2 cm sra?ek. Pr?m?rna teplota na Jamajce je 27 stup?? Celsia. Nejteplej?i m?sice jsou v let? a to od kv?tna do za?i. Zimni obdobi (prosinec a? b?ezen) je znateln? chladn?j?i. Nap?iklad na Blue Mountain Peak (Modra hora) dosahuje teplota maximaln? ke 13 stup??m Celsia.

Jednim z vyznamnych znak? je velka ?kala nadmo?skych vy?ek ? od 150 m a? k nejvy??imu bodu ostrova 2256 m. V?t?ina povrchu ostrova ma vapencove slo?eni, Blue Montains je komplex geologicky odra?ejici rozmanitou historii, zahrnujici sope?nou ?innost i metamorfni aktivity. Zdej?i park ma t?i r?zna horska pasma. Krom? hor dopl?uji krajinu take udoli a roviny. P?t hlavnich ni?in - Vere, St Jago, George´s, Liguanea a Pedro - jsou st??ejnimi misty pro jejich p?edev?im zem?d?lsky zam??enou ekonomiku.

P?irodnich ?ek a pramen? najdeme na Jamajce hojn?. P?es 120 ?ek proteka zemi od hor k pob?e?i. ?eky na severu byvaji krat?i a rychlej?i ne? ?eky na jihu. Rychle tekouci ?eky ? Black River, Rio Cobre, Milk River, Rio Grande a Martha Brae ? se vyu?ivaji k produkci elekt?iny a k transportu, nebo k zavla?ovani poli. Je zde n?kolik mineralnich pramen?, ktere jsou zname svymi le?ebnymi u?inky. U n?kterych vznikla laze?ska st?ediska, jako Milk River Bath, Bath Fountain, Spa a Grand Lido Sans Souci, Rockfort Mineral Bath. Ostatni z?stavaji malo znamymi misty pouze pro komunitu ostrova.

Flora a fauna [ editovat | editovat zdroj ]

P?iroda na Jamajce je ovlivn?na tropickym podnebim . Nachazi se zde bile pla?e s koraly, hory, tropicke lesy a vapencove krasove plo?iny. Lesy jsou plne cennych d?evin, r?znobarevn? kvetoucich rostlin a kaktus?. Na ostrov? je take velke mno?stvi endemickych druh? rostlin a ?ivo?ich?, co? jsou organizmy, vyskytujici se pouze na jednom mist? na sv?t?. Jamajka nabizi mnoho jedine?nych druh? ?ivo?ich?. Takte? i n?kolik ohro?enych druh? nap?. krokodyly nebo rozmanite druhy netopyr? . Najdeme zde nap?. endemicky druh hlodavce Geocapromys brownii ( hutia prase?i ).

Mezi nejroz?i?en?j?i savce pat?i kozy , ktere najdeme tak?ka v?ude. Na ostrov? ?ije kolem 250 druh? nejr?zn?j?ich druh? ptak? . Jamajka je rajem pro pozorovatele nejr?zn?j?ich druh? tropickych ptak?. Nejlep?imi oblastmi jsou Blue Mountains, Cockpit Mountains, Black River nebo Great Morass. Mezi k?ovinami najdeme hady , je?t?rky a dal?i tropicke ?ivo?ichy. Mistni hmyz je velmi r?znorody. Nejznam?j?im hmyzem na Jamajce jsou motyli kv?li svemu pestrobarevnemu zbarveni. V noci se za?nou objevovat hejna sv?tlu?ek. Nevyhodou Jamajky jsou p?emno?eni ?vabi , av?ak nep?edstavuji ?adny v?t?i zdravotni problem. Velmi pestry je take podmo?sky sv?t. V koralech u pob?e?i narazime na meduzy, mo?ske ?elvy, tulen?, delfiny a pestrobarevne ryby.

Narodni park Blue and John Crow Mountains [ editovat | editovat zdroj ]

Narodni park Blue and John Crow Mountains (BJCMNP) je nejv?t?im narodnim parkem na ostrov?, od roku 2015 je zapsan na seznamu sv?toveho d?dictvi UNESCO . Je situovan na vychodnim cipu Jamajky, ma rozlohu 486 km² a p?edstavuje 4,4 % povrchu Jamajky. Hory v parku dominuji celemu obzoru vychodni Jamajky. Nejvy??i bod ostrova ? Blue Mountain Peak (2256 metr?) je situovan na jihu parku. BJCMNP se rozprostira ze t?i horskych masiv? ? Port Royal Mountains , Blue Mountains , John Crow Mountains . V BJCMNP se nachazi jedna z nejv?t?ich a nejsouvislej?ich ploch listnatych les? na Jamajce, tento horsky de?tny les ma vysokou biologickou rozmanitost. Zaklad parku je tvo?en uzav?enym listnatym lesem, zbytek parku je les upraveny.

Lesy narodniho parku Blue a John Crow Mountains jsou:

posledni ze dvou znamych lokalit, kde ?ije motyl otakarek jamajsky (Papilio homerus) ? nejv?t?i motyl na zapadni polokouli,
d?le?itou lokalitou pro mnoho jamajskych ptak?, v?etn? v?ech endemickych druh?, jako je ohro?eny jamajsky ?erny ptak (Neospar nigerrimus) a zimni lokalitou pro mnoho migrujicich ptak?,
uto?i?t? pro jamajskou divokou zv?? v?etn? jamajskeho hrozny?e (Epicrates subflavus) a jamajskeho zajice (Geocapromys brownii),
domov pro nespo?et endemickych orchideji, bromelii, kapradin a dal?ich rostlin (v?etn? mnoha, ktere jsou na seznamu ohro?enych rostlin),
d?le?ity pro uchovani vysoce erodujici p?dy teto oblasti ? p?edchazeni eroze p?dy a lavinam,
zasadni pro poskytovani vody ? park zasobuje p?es 40 % jamajske populace vodou,
sou?ast socialn?-kulturnich tradic maroonskeho kmene a venkovskych jamajskych komunit.

Administrativni d?leni [ editovat | editovat zdroj ]

Jamajka se d?li na t?i kraje, Cornwall, Middlesex a Surrey. Tyto kraje jsou dale rozd?leny na okrsky. Kingston je nejmen?i ze 14 okrsk? a je zarove? hlavnim m?stem.

Kingston [ editovat | editovat zdroj ]

Jde o nejvyznamn?j?i p?istav zem?, uzav?eny ?Palisadoes“, co? je 13 km dlouha pise?na kosa, vybihajici z pob?e?i vychodn? od m?sta. Uprost?ed teto kosy bylo vybudovano hlavni mezinarodni leti?t? a na jejim zapadnim konci stalo m?sto Port Royal . Pote, co Port Royal zni?ilo v roce 1692 zem?t?eseni , zalo?ili Britove Kingston. Ten se stal nejd?le?it?j?im obchodnim centrem. V roce 1907 op?t zni?ilo zem?t?eseni a nasledny po?ar mnoho m?stskych budov. Mezi modernimi budovami se p?esto dochovalo n?kolik architektonickych pamatek, nap?iklad na vychodnim okraji le?i pevnost ze 17. stoleti obehnana p?ikopem .

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavnim a nejv?t?im m?stem je Kingston na jihovychod? ostrova (17°59′N 76°48′W).

Na Jamajce ?ije okolo 2 700 000 obyvatel. Hustota zalidn?ni je 249 obyvatel na km ?tvere?ni.

Obyvatele Jamajky jsou p?eva?n? ?erno?i a mulati. Na Jamajce existuji take male men?iny Ind?, ?i?an?, Libanonc? a b?loch?.

V roce 2001 vice ne? 60 % obyvatel nem?lo doma ani kohoutek s pitnou vodou, 23,7 % se muselo d?lit o zachod s ostatnimi rodinami.

V roce 2007 byla nezam?stnanost na Jamajce na 35 %, v n?kterych m?stskych ?astech dokonce na 57 %.

Maroonove [ editovat | editovat zdroj ]

Zvla?tni komunitu ve vnitrozemi tvo?i Maroonove - potomci uprchlych otrok?, kte?i si v hornatem vnitrozemi ostrova udr?eli a? do 19. stoleti faktickou nezavislost. Maroonove udr?eli svou svrchovanou vladu a tradice v?etn? jazyka, hudby, tance, ?emesel, nabo?enskych ritual? a znalosti le?ivych rostlin. Britove, kte?i je nemohli porazit, s Maroony podepsali roku 1739 mirovou smlouvu, ktera uznala nezavislost Maroon?, ale zarove? zakazovala dal?i p?ijimani uprchlych otrok? do maroonskych komunit a byla dohodnuta povinnost Maroon? vracet otroky jejich britskym pan?m.

UNESCO uznalo ?d?dictvi Maroon? ve m?st? Moore na Jamajce“ jako ?Mistrovske dilo ustniho a nehmotneho d?dictvi lidstva“ a pracuje s Maroonskym koncilem m?sta Moore na uchovani tohoto d?dictvi. D?le?ite je udr?ovani kulturnich prvk? v Blue a John Crow Mountains National Park, vzhledem k jednotlivym udalostem a ?ivoucim tradicim kmenu Windward Maroon. Britske dokumenty a mapy z 18. stoleti se tykaji t?chto p?vodnich obyvatel, jejich historie a jejich p?inosu jamajskemu d?dictvi. Dokladaji historii partyzanskych valek, ktere Maroon vedli s britskym vojskem v BJCMNP, p?ipadn? mirovou dohodu z roku 1739 , ktera Maroon?m garantovala zem ne tak hluboko v lesich, jako za dob valky.

Vliv Maroon?, a zarove? udr?ovani africkych tradic vyustil v silnou afro-jamajskou kulturu, p?edev?im u skrytych, venkovskych komunit v horach v okoli Narodniho Parku. To se odra?i na ?ivoucich tradicich mistnich komunit, v jejich nabo?enskych a duchovnich virach, tanci, hudb?, pokrmu, p?ib?zich, hospoda?stvi i jinych zvycich.

Ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

Jamajska ekonomika je vyznamn? zavisla na slu?bach, ktere tvo?i 70 % HDP statu. Jamajka ma p?irodni zdroje, zejmena bauxit , a take idealni klima p?iznive pro zem?d?lstvi a cestovni ruch. Objev bauxitu ve 40. letech 20. stoleti a nasledne zalo?eni pr?myslu bauxitu a oxidu hliniteho odvratilo jamajskou ekonomiku od cukru a banan? . V 70. letech se diky rostoucim zahrani?nim investicim stala Jamajka sv?tovym leadrem ve vyvozu t?chto surovin.

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Jamajka je domovem hudebnich styl? reggae a ska , v oblasti reggae je nejvyrazn?j?i postavou Bob Marley (?asto ozna?ovany za u?itele proroka - nejen Jamaj?any) se svoji kapelou The Wailers , ze ska pak nap?. skupina Skatalites .

Absolutn? nejroz?i?en?j?im nabo?enstvim na Jamajce je k?es?anstvi , ale nejznam?j?i nabo?enstvi spojovane s Jamajkou je rastafarianstvi . To se vyzna?uje nap?. vegetarianstvim , odporem k ? pohanske “ medicin?, no?enim dred? a pletenych rasta ?epic.

V souvislosti s Jamajkou se take setkate s jinymi barvami, ne? maji na vlajce , rastafariani toti? pova?uji za svoji svatou zemi ( Zion ) krom? Jamajky take Afriku , do ?rasta“ barev tedy pat?i krom ?erne, zelene a ?lute take ?ervena. (zelena, ?luta, ?ervena - vlajka Etiopie )

Na Jamajce roste konopi jako tem?? plevelna rostlina, Jamaj?ane ji tedy pou?ivaji upln? ke v?emu, va?i z ni (z ?asti obsahujicich men? THC - listy ,…), d?laji z ni lana, odolne oble?eni. Kou?eni marihuany je na Jamajce dekriminalizovano a jedinec u sebe m??e mit do 56 g su?iny (2 ounces). Jamaj?ane ji kou?i hojn? (podobn? jako v Tunisku se kou?i vodni dymky a v Turecku piji kavu, …). Na Jamajce se pro marihuanu uchytilo mnoho vyraz? (nap?. kaya ).

V roce 2019 se na Jamajce nata?ela bondovka Neni ?as zem?it s Danielem Craigem v hlavni roli.

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Na Jamajce jsou dv? mezinarodni leti?t?: Sangster International Airport v Montego Bay a Norman Manley International Airport v Kingstonu. Leti?t? Sangster International je primarnim bodem vstupu pro v?t?inu turist?. Jamajka je od ?eske republiky vzdalena 8670 km.

Bezpe?nost [ editovat | editovat zdroj ]

Kriminalita [ editovat | editovat zdroj ]

Jamajka ma nejvy??i po?et vra?d v Americe.

v roce 2007 bylo asi 1500 lidi ob?ti kriminalni vra?dy a 272 bylo zabito policii ? co? je vice ne? 15 % zabiti v tom roce.
V roce 2006 bylo zavra?d?no 1355 lidi a 229 bylo zabito policii.
v roce 2005 to bylo 1674 lidi, z toho 202 zabito policii.
v roce 1990 bylo 50 % vra?d spachano st?elnou zbrani. To narostlo na 61 % v roce 2000 a okolo 75 % v roce 2005.

Hlavnimi ob??mi vra?d byli lide ?ijici v extremn? chudych podminkach v p?elidn?nych centrech m?st. Mezi 30 % a 45 % populace Kingstonu ?ije v t?chto komunitach.

Beztrestnost policejnich zabiti [ editovat | editovat zdroj ]

Po?et vy?et?ovanych a vy?e?enych vra?d je extremn? nizky. Mira ?alob a odsouzeni je take velmi chaba. Podle oficialnich dat bylo b?hem roku 2005 vy?et?ovano a uzav?eno 36,5% zaznamenanych vra?d. Za drogove vra?dy spadla usp??nost vy?et?ovani na ?okujici 0 % a pro vra?dy ve spojeni s gangem byla objasn?nost trestne ?innosti 27,2 %. V n?kterych p?ipadech vy?et?ovani provazi zni?eni d?kaz? zlo?inu, nedostatek zdroj? (forenzni a balisticke expertizy), nepr?hlednost, neadekvatni sila p?i vy?et?ovani, zpo?d?ni a neu?innost vy?et?ovani.

Nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Metodisticka cirkev
Cirkev Je?i?e Krista Nazaretskeho
Cirkev Prvniho po?eti Panny Marie

Islam a ?idovstvi se zde take vyskytuji, ov?em pouze v malem mno?stvi.

Rastafarianstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Ve vesnicich je napadn? p?itomen vliv africkeho d?dictvi v sektach. Jejich ?lenove se oblekaji do bilych hav?, hlavy maji zabalene do modrych, ?ervenych, bilych nebo zelenych ?al a zpivaji a tan?i do rytmu bubn? a tamburin. Hudba je skoro hypnoticka, nuti boky pohybovat se v pravidelnem rytmu.

Minulost bohata na p?ib?hy a kulturni pestrost vedla k vzestupu nabo?enskych forem, jako je Rastafari a Pocomania, ?iroce vnimana v tradi?nich nabo?enskych kruzich jako prost?edek rebelie za kolonialnich ?as? a proti sou?asnemu stavu. Na nakladnych oslavach a hostinach se poka?de stoly nebo olta?e prohybaji pod ovocem, sladkym chlebem, potravinami a barevnymi svi?kami. ?asto se konaji k dik?vzdani nebo k prosb? o po?ehnani ve form? ochrany, uzdraveni nebo dodani sily k mno?eni.

Na celem ostrov? jsou komunity rastafarian?. Tito brat?i mohou byt identifikovani diky dred?m na hlavach, jejich volnym slavnostnim hav?m, turban?m, nebo typickym pletenym ?epicim. V souvislosti s Jamajkou se take setkate s jinymi barvami, ne? maji na vlajce. Rastafariani toti? pova?uji za svoji svatou zemi (Zion) krom? Jamajky take Afriku. Do rasta barev tedy pat?i krom ?erne, zelene a ?lute take ?ervena (zelena, ?luta, ?ervena ? vlajka Etiopie). Tyto barvy jsou vn?j?im vyjad?enim jejich identity, jsou neseny v respektu k matce zemi. Rastove bubnuji a zpivaji, aby obnovili spojeni s Ras Tafari (etiopsky vladce Haile Selassie ), stale mluvi o navratu do vlasti. Rastafarianstvi se dale vyzna?uje nap?iklad vegetarianstvim , odporem k pohanske medicin? a mirumilovnosti. Dredy na jejich hlavach symbolizuji h?ivu Lva z Judeje (dal?i jmeno vladce Haile Selassie) a nesmi byt nikdy ost?ihany.

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Na Jamajce je oblibena atletika. Nejlep?i sprinter Usain Bolt , v sou?asnosti dr?itel t?i sv?tovych rekord? v b?hu na 100 metr? , b?hu na 200 metr? a ve ?tafet? na 4 x 100 m , pochazi z tohoto ostrova. Jamajsky bobovy tym se u?astnil zimnich olympijskych her v roce 1988, 1992, 2014 a 2018. V roce 1992 se umistil na 14. mist? p?ed Spojenymi staty a Francii. Jejich p?ib?h se stal nam?tem pro komedialni film Kokosy na sn?hu .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Jamaika na n?mecke Wikipedii.

↑ Sv?tova banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2019-12-25]. Dostupne online .
↑ "Henry Morgan: The Pirate Who Invaded Panama in 1671" , Historynet.com.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

KA?PAR, Old?ich. D?jiny Karibske oblasti . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2002. ISBN 80-7106-557-9 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Jamajka na Wikimedia Commons
Slovnikove heslo Jamajka ve Wikislovniku
Galerie Jamajka na Wikimedia Commons
Country of Origin Information Report - Jamaica [online]. UK Border Agency, 2011-06-03, rev. 2011-06-03 [cit. 2011-12-10]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-12-08. (anglicky)
Jamaica - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-21]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-09-01. (anglicky)
Jamaica (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-21]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-08-23. (anglicky)
Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 ? Jamaica Country Report [online]. Gutersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-21]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-05-20. (anglicky)
Bureau of Western Hemispehere Affairs. Background Note: Jamaica [online]. U.S. Department of State, 2011-04-06 [cit. 2011-08-21]. Dostupne online . (anglicky)
CIA . The World Factbook - Jamaica [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-21]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2018-12-24. (anglicky)
Zastupitelsky u?ad ?R v Caracasu. Souhrnna teritorialni informace: Jamajka [online]. Businessinfo.cz, 2011-01-31 [cit. 2011-08-21]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-01-11.
BLACK, Clinton V, a kol. Jamaica [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-21]. Dostupne online . (anglicky)

[1] Sv?tova banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2019-12-25]. Dostupne online .

[2] "Henry Morgan: The Pirate Who Invaded Panama in 1671" , Historynet.com.

[1]

[2]

Staty a uzemi v Severni a St?edni Americe

Nezavisle staty	Antigua a Barbuda ? Bahamy ? Barbados ? Belize ? Dominika ? Dominikanska republika ? Grenada ? Guatemala ? Haiti ? Honduras ? Jamajka ? Kanada ? Kostarika ? Kuba ? Mexiko ? Nikaragua ? Panama ? Salvador ? Spojene staty americke ? Svaty Kry?tof a Nevis ? Svata Lucie ? Svaty Vincenc a Grenadiny ? Trinidad a Tobago

Sou?asti suverennich stat?	Francie : ( Guadeloupe ? Martinik ) ? Kolumbie ( San Andres a Providencia ) ? Nizozemsko : ( Bonaire ? Saba ? Svaty Eustach ) ? Venezuela ( Federalni dependence ? Nueva Esparta )

Teritoria, kolonie a zavisla uzemi	Danske kralovstvi : ( Gronsko ) Francie : ( Clipperton?v ostrov ? Svaty Bartolom?j ? Svaty Martin ? Saint Pierre a Miquelon ) Nizozemske kralovstvi : ( Aruba ? Curacao ? Svaty Martin ) Spojene kralovstvi : ( Anguilla ? Bermudy ? Britske Panenske ostrovy ? Kajmanske ostrovy ? Montserrat ? Turks a Caicos ) Spojene staty americke : ( Americke Panenske ostrovy ? Navassa ? Portoriko )