Ja'el Dajanova

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Ja'el Dajanova
??? ????
poslankyn? Knesetu
Ve funkci:
1992  ?  2003
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi Merec (d?ive Strana prace , Jeden Izrael )

Narozeni 12. unora 1939
Nahalal , Mandatni Palestina
Umrti 18. kv?tna 2024 (ve v?ku 85 let)
Tel Aviv
Kneset 13. , 14. , 15.
Cho? Dov Sion
Rodi?e Mo?e Dajan a Ruth Dajanova
P?ibuzni Asaf Dajan a Ehud Dajan (sourozenci)
Alma mater Hebrejska univerzita
Open University of Israel
Profese novina?ka , politi?ka , spisovatelka a lidskopravni aktivistka
Ocen?ni Cena Bruna Kreiskyho
Commons Yael Dayan
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ja'el Dajanova ( hebrejsky : ??? ????, * 2. prosince 1939 Nahalal , Mandatni Palestina ? 18. kv?tna 2024 Tel Aviv , Izrael ) byla izraelska politi?ka a spisovatelka. V letech 1992 a? 2003 byla poslankyni izraelskeho parlamentu a k roku 2010 byla ?lenkou telavivske m?stske rady. Byla dcerou Mo?e Dajana a sestrou Asafa Dajana .

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

Narodila se v mo?avu Nahalal za dob britske mandatni Palestiny , jako dcera Mo?e Dajana a vnu?ka ?mu'ela Dajana . Po slu?b? v  Izraelskych obrannych silach , kde dosahla hodnosti poru?ika v jednotce armadniho mluv?iho, studovala mezinarodni vztahy na Hebrejske univerzit? Jeruzalem? a biologii na Open University of Israel . Vdala se za Dova Siona, se kterym m?la dv? d?ti.

Literarni kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Jeji jmeno se poprve dostalo do pov?domi diky svym novinovym sloupk?m, ktere psala pro Jedi'ot achronot , Ma'ariv , Al ha-Mo?mar a Davar . Celkem napsala p?t roman?, pam?ti ze ?estidenni valky z roku 1967 pod nazvem Israel Journal: June 1967 a biografii sveho otce s nazvem My Father, His Daughter.

Politicka kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Stala se mirovou aktivistkou a p?sobila ve vedeni neziskove organizace Mir nyni ( Peace Now ). Rovn?? se anga?ovala v  Bat ?alom , Mezinarodnim centru pro mir a v Rad? pro mir a bezpe?nost. Mimo to p?edna?ela po celem sv?t? o miru a bezpe?nosti. V Izraeli obhajovala lidska prava, prava ?en a prava LGBT osob .

Ve volbach v roce 1992 byla zvolena poslankyni Knesetu za Stranu prace a p?sobila jako p?edsedkyn? parlamentniho vyboru pro status ?en. V 90. letech se stala kli?ovou osobou v p?ijeti zakona o sexualnim obt??ovani. V nasledujicich volbach v letech 1996 a 1999 byla op?tovn? zvolena (tentokrate na kandidatni listin? aliance Jeden Izrael , ktera sdru?ovala Stranu prace, Mejmad a Ge?er ) a v roce 1999 se podruhe stala p?edsedkyni parlamentniho vyboru pro status ?en. O poslanecky mandat p?i?la ve volbach v roce 2003 , na?e? opustila Stranu prace a spole?n? s  Josi Bejlinem vstoupila do strany Merec . Stranu vedla do komunalnich voleb v  Tel Avivu v roce 2004, ve kterych ziskala 5 ze 31 mandat?. Merec se pak stal sou?asti koalice vedene Ronem Chuldajem . Na telavivske radnici p?sobila jako mistostarostka pro socialni zale?itosti.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Yael Dayan gives a lecture at University of Haifa on November 12, 2014 in the program Women's Studies and Gender
Fikce
  • New Face In The Mirror - 1959
  • Envy The Frightened - 1961
  • Dust - 1963
  • Death Had Two Sons - 1967
  • Three Weeks In The Fall - 1979
Literatura faktu
  • The Promised Land: Memoirs of Shmuel Dayan (editorka) - 1961
  • Israel Journal: June 1967 (te? znama jako A Soldier's Diary ) - 1967
  • My Father, His Daughter - 1985

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Yael Dayan na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]