한국   대만   중국   일본 
Ja'ir Lapid ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Ja'ir Lapid

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Ja'ir Lapid
???? ???? ‎
Ja'ir Lapid (2022)
Ja'ir Lapid (2022)
14. premier Izraele
Ve funkci:
1. ?ervence 2022  ?  29. prosinec 2022
Prezident Jicchak Herzog
P?edch?dce Naftali Bennett
Nastupce Benjamin Netanjahu
2. alternujici premier
Ve funkci:
13. ?ervna 2021  ?  30. ?ervna 2022
P?edseda vlady Naftali Bennett
P?edch?dce Binjamin Ganc
Nastupce Naftali Bennett
20. ministr zahrani?nich v?ci
Ve funkci:
13. ?ervna 2021  ?  29. prosinec 2022
P?edch?dce Gabi A?kenazi
Nastupce Eli Kohen
24. ministr financi
Ve funkci:
18. b?ezna 2013  ?  4. prosince 2014
P?edseda vlady Benjamin Netanjahu
P?edch?dce Juval Steinitz
Nastupce Benjamin Netanjahu
poslanec Knesetu
U?adujici
Ve funkci od:
5. unora 2013
p?edseda Je? atid
U?adujici
Ve funkci od:
1. kv?tna 2012
P?edch?dce funkce vznikla
14. v?dce opozice
Ve funkci:
27. kv?tna 2020  ?  6. dubna 2021
P?edch?dce ?eli Jachimovi?
Nastupce Benjamin Netanjahu
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi Je? atid
Narozeni 5. listopadu 1963 (60 let)
Tel Aviv , Izrael
Narodnost izraelska
Cho? Lihi Lapid
Rodi?e Tommy Lapid a ?ulamit Lapid
D?ti 3
Sidlo Tel Aviv
Alma mater Bar-Ilanova univerzita
Profese politik, novina?, spisovatel, moderator, herec
Webova stranka http://www.yairlapid.org.il/
Commons Yair Lapid
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ja'ir Lapid ( hebrejsky ???? ???? ‎?; *  5. listopadu 1963 Tel Aviv ) je izraelsky politik a byvaly novina? , od 1. ?ervence 2022 do 29. prosince 2022 premier Izraele . P?edtim zastaval v letech 2021?2022 funkci alternujiciho premiera a ministra zahrani?nich v?ci . Je p?edsedou centristicke strany Je? atid , v letech 2020?2021 byl v?dcem opozice a v letech 2013?2014 ministrem financi . [1]

P?ed vstupem do politiky v roce 2012 byl spisovatelem a televiznim moderatorem. Centristicka strana Je? atid, kterou zalo?il, se stala druhou nejv?t?i stranou v Knesetu , kdy? v jejich prvnich parlamentnich volbach v roce 2013 ziskala 19 k?esel.

V letech 2013?2014, po uzav?eni koali?ni dohody s Likudem , zastaval funkci ministra financi pod premierem Benjaminem Netanjahuem . V roce 2013 se umistil na prvnim mist? v ?eb?i?ku ?nejvlivn?j?ich ?id? na sv?t?“, ktery sestavil denik The Jerusalem Post . [2] V roce 2013 ho ?asopis Foreign Policy za?adil na sv?j seznam p?ednich globalnich myslitel? [3] a ?asopis Time ho za?adil mezi 100 ?nejvlivn?j?ich lidi na sv?t?“. [4] Je ?lenem Vyboru pro zahrani?ni v?ci a obranu Knesetu. [5]

Dne 17. kv?tna 2020 se stal v?dcem opozice pote, co slo?ila p?isahu vlada Benjamina Netanjahua a Binjamina Gance . [6] Dne 5. kv?tna 2021 zahajil jednani s dal?imi stranami, aby se pokusil sestavit koali?ni vladu. [7] Dne 2. ?ervna 2021 informoval izraelskeho prezidenta Re'uvena Rivlina , ?e se dohodl na rota?ni vlad? s Naftali Bennettem a je p?ipraven nahradit dosavadniho premiera Benjamina Netanjahua. [8] [9] Nova vlada slo?ila p?isahu 13. ?ervna 2021. [10] [11]

Premierem Izraele se stal 1. ?ervence 2022 pote, co Bennett po rozpu?t?ni Knesetu odstoupil z funkce premiera. Lapid z?stane premierem a? do sestaveni nove vlady po p?i?tich volbach . [12] [13]

Osobni ?ivot a pozadi [ editovat | editovat zdroj ]

Lapid se narodil v Tel Avivu jako syn novina?e a politika Josefa ?Tommyho“ Lapida , ktery byl ministrem spravedlnosti , a spisovatelky a dramati?ky ?ulamit Lapid . Jeho otec se narodil v Novem Sadu v Jugoslavii (dnes Srbsko ) ma?arskym ?idovskym rodi??m [14] a matka se narodila v Tel Avivu. Jeho d?de?ek z mat?iny strany David Gil'adi, p?vodem ze Sedmihradska , byl spisovatel a novina?, ktery pat?il k zakladatel?m deniku Ma'ariv . [15] [16] Ma sestru Merav, ktera je klinickou psycholo?kou. Jeho druha sestra zem?ela p?i autonehod? v roce 1984. [17] Jeho d?de?ek z otcovy strany Bela Lampel, pravnik a sionisticky aktivista, byl zavra?d?n v koncentra?nim tabo?e Mauthausen , zatimco jeho prababi?ka Hermiona Lampel byla poslana do Osv?timi , kde byla zavra?d?na v plynove komo?e. [18] [19]

Vyr?stal v Tel Avivu a Londyn? . V Tel Avivu ?il ve ?tvrti Jad Elijahu . Nav?t?voval gymnazium Herzlija , ale potykal se s poruchami u?eni a ?kolu opustil, ani? by ziskal bagrut (izraelske maturitni vysv?d?eni). [17] [20] V?t?inu povinne vojenske slu?by stravil v Izraelskych obrannych silach (IOS) jako vojensky zpravodaj tydeniku IOS ba-Machane (doslova V zakladnim tabo?e ). [21] Po ukon?eni vojenske slu?by za?al pracovat jako reporter pro denik Ma'ariv a publikoval poezie v literarnich ?asopisech. V?noval se take amaterskemu boxu. [22]

V polovin? 80. let se o?enil s Tamar Friedman. Z man?elstvi vze?el syn Jo'av (* 1987). Po narozeni syna se man?ele rozvedli. [23] Pozd?ji se o?enil s Lihi Lapid , s ni? ma dv? d?ti. [24] Man?ele ?iji ve ?tvrti Ramat Aviv Gimel v Tel Avivu. [25] [26] Nav?t?vuje reformni synagogu v Tel Avivu. [27]

Novina?ska a medialni kariera [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1988, ve svych 25 letech, byl jmenovan redaktorem Jedi'ot tak?oret . V roce 1991 za?al psat tydenni sloupek do vikendove p?ilohy celostatnich novin ? nejprve pro Ma'ariv a pozd?ji pro konkuren?ni denik Jedi'ot achronot . Nazev jeho sloupku ?Kde jsou penize?“ se o n?kolik desetileti pozd?ji stal jeho politickym sloganem. [26]

Lapid na po?atku 80. let, kdy pracoval jako vojensky zpravodaj pro tydenik Izraelskych obrannych sil.

V roce 1994 za?al p?sobit v televizi, kde moderoval hlavni pate?ni ve?erni talk show na kanalu 1 . [28] V roce 1997 si zahral v izraelskem filmu ?irat ha-sirena , ktery pojednava o valce v Zalivu . [29] Pote moderoval talk show na kanalu 3. V devadesatych letech moderoval talk show o aktualnich tematech na kanalu 2 . [30]

V letech 1989?2010 psal a vydaval knihy r?znych ?anr?. Jeho prvni knihou byl thriller. Mezi jeho dal?i knihy pat?i dv? pro d?ti, dva romany a sbirka jeho novinovych sloupk?. Krom? toho napsal dramaticky serial Cheder milchama (doslova Vale?na mistnost ), ktery v roce 2004 odvysilal kanal 2. Celkem napsal 12 knih. Jeho nejusp??n?j?i kniha Memories After My Death byla ?ivotopisem jeho zesnuleho otce. [31]

Byl take autorem pisni pro ?adu izraelskych hudebnik?, mimo jine Jardenu Arazi a Ritu . N?ktere z jeho pisni se staly hity, ktere se v Izraeli dostaly na p?edni p?i?ky hitparad. [31] [32]

V lednu 2008 byl moderatorem Ulpan ?i?i (doslova Pate?ni studio ), pate?niho zpravodajskeho magazinu kanalu 2. V tem?e roce uvedlo divadlo Kameri jeho prvni hru The Right Age for Love . [31]

V lednu 2012 se objevily kontroverze pote, co byl p?ijat Bar-Ilanovou univerzitou do doktorskeho programu, kde studuje na doktorat z hermeneutiky . Bylo to v rozporu s pravidly, podle kterych musi mit v?ichni doktorandi minimaln? bakala?sky titul. Lapid, ktery nedokon?il st?edni ?kolu, byl na univerzitu p?ijat na zaklad? svych mimoakademickych referenci a sve novina?ske a spisovatelske kariery. Pote, co Vybor pro vzd?lavani Knesetu zahajil vy?et?ovani, Rada pro vysoko?kolske vzd?lavani zru?ila program, v jeho? ramci byl Lapid p?ijat a ktery umo??oval student?m bez bakala?skeho vzd?lani studovat na doktorat. [33] [34]

Lapid ve filmu Ja'akova Goldwassera Me'ever la-jam (doslova Za oceanem ) z roku 1991

V za?i 2013 odhadlo izraelske vydani ?asopisu Forbes Lapidovo ?iste jm?ni na 22 milion? ?ekel?. [35]

Lapid p?i projevu na Sapir Academic College v listopadu 2015

Politicka kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Lapid (vpravo) s Binjaminem Gancem v roce 2019
Lapid (vlevo) s prezidentem Re'uvenem Rivlinem v kv?tnu 2021

Dne 8. ledna oznamil, ?e odchazi z novina?iny a vstupuje do politiky. [36] Dne 30. dubna formaln? zaregistroval svou stranu ?Je? atid“ ( hebrejsky ?? ???? ‎, doslova Budoucnost existuje ). [37] Tento krok byl na?asovan tak, aby se shodoval s v?eobecnym o?ekavanim, ?e se v Izraeli budou na za?atku podzimu 2012 konat p?ed?asne volby. [38]

N?kolik dni po registraci Je? atid sestavil Benjamin Netanjahu vladu narodni jednoty . P?edpokladalo se tedy, ?e Lapidova strana bude muset po?kat do konce roku 2013, ne? se bude moci zu?astnit celostatnich voleb. V ?ijnu 2012 v?ak po odchodu Kadimy z Netanjahuovy koalice Netanjahu oznamil, ?e volby se budou konat koncem ledna 2013, ?im? se Je? atid poprve naskytla p?ile?itost kandidovat. V listopadu 2012 m?la Je? atid v pr?m?ru 11,6 % hlas?, co? p?edstavovalo 13?14 k?esel ve 120?lennem Knesetu . V lednovych volbach ziskala strana 19 k?esel, co? z ni d?lalo druhou nejv?t?i stranu v 19. Knesetu . [39]

Dne 15. b?ezna 2013 byl jmenovan ministrem financi . [40] O pouhych dev?t m?sic? pozd?ji byl zve?ejn?n pr?zkum, ktery ukazal pokra?ujici trend poklesu popularity: 75 % dotazanych uvedlo, ?e je jeho vykonem zklamano, a jeho strana dosahla v Knesetu pouze 10 k?esel oproti 19, ktere ziskala na za?atku roku. [41]

Dne 2. prosince 2014 Netanjahu odvolal Lapida z funkce ministra financi. [42]

Je? atid [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2016 p?edstavil Lapid program strany s nazvem ?Sedmibodovy plan pro Izrael“, ktery zahrnuje d?kladnou bezpe?nostni doktrinu, regionalni konferenci s arabskymi staty zalo?enou na nutnosti odd?lit se od Palestinc?, reformy politickeho systemu, ktere by o?istily stat od korupce, Stat Izrael, ktery by dosahl rovnovahy mezi ?idovskym a demokratickym charakterem, posileni systemu vymahani prava, ekonomiku pohan?nou inovacemi a v?t?i d?raz na vzd?lani a v?du. [43] [44]

Je? atid pod vedenim Lapida tvrdi, ?e stoji v ?ele boje proti korupci v Izraeli. Nach?on?v plan, p?edstaveny v roce 2017, stanovi, ?e ka?da osoba, ktera bude shledana vinnou z korupce, bude mit zakazano vykonavat ve?ejnou funkci. Aby se zabranilo politickemu uplatka?stvi, ru?i take ?koali?ni fondy“. [45]

Mandat k sestaveni vlady [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 5. kv?tna byl Lapid pov??en druhym mandatem k sestaveni nove vlady pote, co se to nepoda?ilo tehdej?imu premierovi Netanjahuovi s prvnim mandatem. [7] [46] Dne 9. kv?tna 2021 bylo oznameno, ?e Lapid a Bennett dosahli vyznamneho pokroku v koali?nich rozhovorech. [47] Dne 10. kv?tna se v?ak zdalo, ?e koali?ni rozhovory jsou ohro?eny, nebo? Sjednocena arabska kandidatka oznamila, ?e pozastavuje koali?ni rozhovory kv?li eskalaci izraelsko-palestinskeho konfliktu . [48] Dne 13. kv?tna se jeho cesta na post premiera dale zkomplikovala, kdy? se Naftali Bennett udajn? rozhodl odmitnout vstup do Lapidovy vlady kv?li probihajicimu vojenskemu konfliktu s Gazou. [49] Dne 30. kv?tna 2021 Bennett v televiznim projevu oznamil, ?e Jamina se skute?n? p?ipoji k vlad? narodni jednoty s Lapidem pote, co v?ichni krom? jednoho poslance Knesetu za Jaminu souhlasili s podporou tohoto rozhodnuti. [50] Dne 2. ?ervna 2021, po jednani s Lapidem a Bennettem, p?edseda Sjednocene arabske kandidatky Mansur Abbas oficialn? podepsal koali?ni dohodu s Lapidem a souhlasil s tim, ?e se jeho strana p?ipoji k vlad? narodni jednoty. [51] Kneset nakonec 13. ?ervna odhlasoval novou vladu rozdilem jednoho hlasu. [52] [53] Vlada slo?ila p?isahu teho? dne a Lapid se stal alternujicim premierem a ministrem zahrani?nich v?ci . [54]

Ministr zahrani?nich v?ci a alternujici premier [ editovat | editovat zdroj ]

Pote, co se stal ministrem zahrani?nich v?ci, p?evzalo Lapidovo ministerstvo povinnosti ministerstva pro strategicke zale?itosti . [55] O n?kolik tydn? pozd?ji Lapid slavnostn? otev?el izraelske velvyslanectvi v Abu Zabi , co? byla prvni oficialni nav?t?va Spojenych arabskych emirat? ?lenem izraelske vlady. [56] V srpnu 2021 jmenoval byvalou ministryni zdravotnictvi Ja'el German izraelskou velvyslankyni ve Francii a byvaleho poslance Knesetu ?im'ona Solomona velvyslancem v Angole . [57]

Dne 1. srpna nav?tivil Rabat , aby zde slavnostn? otev?el izraelske velvyslanectvi. [58] V za?i slavnostn? otev?el izraelske velvyslanectvi v Manam? [59] a oznamil obnoveni diplomatickych vztah? se ?vedskem . [60]

Politicke nazory [ editovat | editovat zdroj ]

Prohlasil, ?e bude po?adovat obnoveni jednani mezi Izraelem a Palestinskou autonomii . [61] Program jeho strany z roku 2013 vyzyva k nastin?ni ? dvou stat? pro dva narody “ p?i zachovani velkych blok? izraelskych osad , jednotneho Jeruzalema a zaji?t?ni bezpe?nosti Izraele. [62] V lednu 2013, jen n?kolik dni p?ed volbami, prohlasil, ?e nevstoupi do vlady, ktera zastavi mirova jednani s Palestinskou autonomii, a dodal, ?e jeden stat pro Izraelce i Palestince bez mirove dohody by ohrozil ?idovsky charakter Izraele. ?ekl: ?Nehledame ??astne man?elstvi s Palestinci, ale rozvodovou dohodu, se kterou bychom mohli ?it“. [63] V ramci budouci mirove dohody by podle Lapida museli Palestinci uznat, ?e velke osadnicke bloky Ari'el , Gu? Ecjon a Ma'ale Adumim na Zapadnim b?ehu Jordanu z?stanou sou?asti Statu Izrael. [64] Podle Lapida m??e konflikt ukon?it pouze poskytnuti vlastniho statu Palestinc?m a ?ide a Arabove by m?li ?it odd?len? ve dvou statech, zatimco Jeruzalem by m?l z?stat nerozd?leny pod izraelskou vladou. [65] [66] Lapid je nad?eny z anexe Golanskych vy?in a take prohlasil, ?e se ?idi zasadou ?maximum ?id? na maximalnim uzemi s maximalnim zabezpe?enim a s minimem Palestinc?“. [67]

O diplomaticke patove situaci v izraelsko-palestinskem mirovem procesu Lapid ?ekl: ?V?t?ina viny pat?i palestinske stran? a nejsem si jist, zda jsou jako narod p?ipraveni s nami uzav?it mir“. [68] Mo?nost uzav?eni rozsahle mirove dohody s Palestinci take odmitl jako nerealnou. [69]

V ?ervnu 2015, po volbach v b?eznu 2015 , nav?tivil Spojene staty a po hodinovem rozhovoru americky novina? Jeffrey Goldberg napsal: ?Lapid je v?dcem velke masy zklamanych centrist? v izraelske politice. Jednoho dne by se mohl stat premierem za p?edpokladu, ?e Benjamin Netanjahu, v jeho? p?edchozi vlad? p?sobil, n?kdy p?estane byt premierem. Lapid, ktery nyni p?sobi jako jakysi stinovy ministr zahrani?i, tvrdi, ?e Izrael musi p?evzit diplomatickou iniciativu ve vztahu k Palestinc?m, pokud chce nadale existovat jako demokracie s ?idovskou v?t?inou, a navrhuje uspo?adat regionalni summit po vzoru d?iv?j?i arabske mirove iniciativy. Lapid neni levicovy politik ? ma zvla?tni druh pohrdani izraelskou levici, ktere se zrodilo z p?esv?d?eni, ?e levicovi politici neuznavaji povahu regionu, v n?m? ?iji. Je v?ak take pro uzemni kompromis jako politickou a moralni nutnost a vidi, ?e Netanjahu vede Izrael nezadr?iteln? k propasti“. [70]

V za?i 2015 vylo?il svou diplomatickou vizi v projevu na Bar-Ilanov? univerzit? , v n?m? ?ekl: ?Strategickym cilem Izraele musi byt regionalni dohoda, ktera povede k plnym a normalnim vztah?m s arabskym sv?tem a k vytvo?eni demilitarizovaneho nezavisleho palestinskeho statu po boku Izraele. K tomu musi Izrael sm??ovat. Odd?leni od Palestinc? s p?isnymi bezpe?nostnimi opat?enimi zachrani ?idovsky charakter statu“. [71]

Podporuje uznani izraelske svrchovanosti nad Golanskymi vy?inami. V roce 2017 poznamenal, ?e vzhledem k tomu, ?e se Iran sna?i ziskat oporu v Syrii , nelze o?ekavat, ?e se Izrael Golanskych vy?in vzda. [72]

Nabo?enstvi a stat [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2013, kdy byla Je? atid ve vlad?, Lapid prosazoval posileni ve?ejne dopravy o ?abatu , na rozdil od sou?asneho zakona, ktery na?izuje v?t?inu ve?ejne dopravy zastavit. [73]

Krom? toho d?razn? podporuje zavedeni ob?anskeho s?atku v Izraeli. V sou?asne dob? jsou s?atky a rozvody ?id? kontrolovany Vrchnim rabinatem, ktery neuzavira s?atky mezi ?idy a ne?idy , a n?kte?i Izraelci ze Sov?tskeho svazu , kte?i podle ?idovskeho prava nejsou ?idy, nemohou v Izraeli uzavirat man?elstvi. [74] A?koli Izrael uznava ob?anske s?atky uzav?ene v zahrani?i, neexistuje ?adny mechanismus pro uzavirani ob?anskych s?atk? v Izraeli. V roce 2015, pod Lapidovym vedenim, Je? atid prosazovala navrh zakona o zavedeni ob?anskych s?atk?, ale navrh byl v Knesetu zamitnut ? 50 hlas? bylo proti a 39 pro. [75]

Vztahy Izraele a diaspory [ editovat | editovat zdroj ]

Kdy? Netanjahu v roce 2017 odvolal sv?j slib ?id?m z diaspory , ?e roz?i?i modlitby u Zapadni zdi , Lapid toto rozhodnuti ost?e kritizoval a prohlasil, ?e izraelska vlada si znep?atelila ?senatory, kongresmany, v?t?inu proizraelske lobby, hlavni darce, a lidi, na ktere se obracime, kdy? pot?ebujeme pomoc, aby zajistili, ?e Izrael dostane moderni zbran?, ?e se zvy?i vojenska pomoc, ?e budou sankce proti Iranu“. [76] Prosil americke ?idy , aby ?to s nami nevzdavali. Nemame v umyslu se vas vzdat. Jsme jeden narod. Mo?na to bude n?jakou dobu trvat. Mo?na to bude vy?adovat volby. Ale v demokracii rozhoduje v?t?ina a v?t?ina v Izraeli chce, abychom byli jednim narodem“. [76] Lapid tvrdi, ?e je povinnosti Izraele uznat v?echny proudy judaismu , v?etn? proud?, ktere se ne?idi ortodoxnim ?idovskym pravem. [77]

Lapid je p?ednim zastancem dvoustrannych vztah? mezi USA a Izraelem . Vytyka Netanjahuovi, ?e si znep?atelil americke demokraty: ?Skute?nost, ?e se [izraelska] vlada zcela ztoto??uje s konzervativni, evangelikalni frakci Republikanske strany, je nebezpe?na“. [78]

Kdy? byla ignorovana ?adost ?idovskeho demokratickeho kongresmana Teda Deutche , aby se zu?astnil otev?eni velvyslanectvi v Jeruzalem?, Lapid ?ekl: ?Neni mo?ne, aby si toho izraelska vlada nev?imla. Je ukolem u?adu premiera, aby se podival na seznam a ?ekl: Jsme nestranni a nejsme vazani pouze na republikany“. [78]

Charedim [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem volebni kampan? v roce 2013 hovo?il o ?rovnem podilu na b?emenu“ pro v?echny izraelske ob?any. ?ekl, ?e bude usilovat o to, aby v?ichni izrael?ti ob?ane, v?etn? tisic? charedim , kte?i byli do te doby osvobozeni od v?t?iny ve?ejnych slu?eb , byli za?azeni do vojenske a ve?ejne slu?by. [79] [80] Dne 27. kv?tna 2013 pohrozil, ?e svrhne vladu, pokud nebudou ultraortodoxni za vyhybani se odvod?m trestn? postihovani. Podle nazoru n?kterych charedim p?edstavuje Lapid?v plan ?duchovni holokaust“, nebo? v??i, ?e prav? jejich ?idovska studia jsou tim, co udr?uje Izrael. N?kte?i charedim prohlasili, ?e i s rizikem, ?e se stanou zlo?inci, budou pokra?ovat ve studiu judaistiky a odmitnou narukovat nebo vykonavat civilni slu?bu . [81] Lapid pop?el, ?e by usiloval o zni?eni zp?sobu ?ivota charedim, a ?ekl: ?Nikdo z nas si nep?eje, nedej bo?e, vnucovat Vam sekularismus nebo na?i verzi izraelske identity. Tento stat byl zalo?en proto, aby ?ide mohli byt ?idy a ?it jako ?ide, ani? by se museli n?koho bat“. [82]

Postoj k udajne protiizraelske zaujatosti [ editovat | editovat zdroj ]

Lapid je hlasitym odp?rcem hnuti BDS , ktere usiluje o ekonomickou izolaci Izraele. Pomahal take vysoko?kolskym student?m v Americe postavit se proti hnuti BDS. [83]

Ost?e se vyjad?il k udajne zaujatosti OSN v??i Izraeli. V jednom ze svych ?lank? vy?ital Rad? OSN pro lidska prava , ?e v uplynulem desetileti hlasovala pro ?61 rezoluci odsuzujicich poru?ovani lidskych prav po celem sv?t? a 67 rezoluci, ktere odsuzovaly Izrael“ a ?e ma na programu jednani vlastni bod tykajici se Izraele. Lapid obvi?uje UNESCO z ?vymazavani ?idovske historie“. [84]

Udajnou zaujatost OSN v??i Izraeli odvozuje od vzniku U?adu OSN pro palestinske uprchliky na Blizkem vychod? (UNRWA) v roce 1950, ktera poskytuje slu?by pouze palestinskym uprchlik?m a ud?luje jim d?di?ny status, tak?e po?et uprchlik? se roz?i?il z p?ibli?n? 750 000 na p?t milion?. [85]

Novela zakona o Ustavu narodni pam?ti [ editovat | editovat zdroj ]

Lapid, jeho? otec p?e?il holokaust , se vyslovil proti kontroverznimu polskemu navrhu zakona o holokaustu, ktery by kriminalizoval obvi?ovani polskeho naroda ze spoluu?asti na holokaustu. Lapid prohlasil: ??adny polsky zakon nezm?ni historii. [86] Polsko se podilelo na holokaustu. Na jeho uzemi byly zavra?d?ny statisice ?id?, ani? by se setkali s n?meckym d?stojnikem“. [87] [88] Dodal, ?e jeho ?babi?ka byla v Polsku zavra?d?na N?mci a Polaky“. [89] Lapid take napsal, ?e existovaly ? polske tabory smrti “. Statni muzeum Auschwitz-Birkenau uvedlo, ?e Lapidova tvrzeni o udajne polske spolupraci na holokaustu jsou ?v?domou l?i“ a ?e Lapid ?vyu?iva holokaust jako politickou hru", ktera zesm???uje ob?ti, a p?irovnal sve tvrzeni take k tvrzenim popira?? holocaustu . [90] [91]

V unoru 2018 polsky premier Mateusz Morawiecki prohlasil, ?e ?existovali ?idov?ti pachatele“ holokaustu, ?nejen n?me?ti pachatele“. [92] [93] Lapid slova premiera odsoudil: ?Pachatele nejsou ob?ti. ?idovsky stat nedovoli, aby byli vra?d?ni obvi?ovani ze sve vlastni vra?dy“. [94] [95]

Lapidova kniha Memories After My Death popisuje ?ivot jeho otce a jeho post?eh? z vyvoje Izraele v pr?b?hu prvnich ?edesati let jeho existence. [96]

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

V dubnu 2013 se objevil na seznamu 100 ?nejvlivn?j?ich lidi na sv?t?“ ?asopisu Time v kategorii v?dci. [4] Nasledujici m?sic se umistil na prvnim mist? v seznamu ?nejvlivn?j?ich ?id? na sv?t?“, ktery sestavil denik The Jerusalem Post . [2] Byl take za?azen na seznam p?ednich globalnich myslitel? ?asopisu Foreign Policy . [3]

Dila [ editovat | editovat zdroj ]

  • A Journey to Our Future . [s.l.]: [s.n.], 2017.   [97]
  • Memories After My Death . [s.l.]: [s.n.], 2010.  
  • Sunset in Moscow . [s.l.]: [s.n.], 2007.  
  • The Second Woman . [s.l.]: Kineret Zmora-Bitan Dvir, 2006.  
  • Standing in a Row . [s.l.]: Jedi'ot sfarim, 2005.  
  • The Sixth Riddle . [s.l.]: Kineret Zmora-Bitan Dvir, 2001. Dostupne online .  
  • Elbi ? A Knight's Story . [s.l.]: [s.n.], 1998.  
  • One-Man Play . [s.l.]: Keter Publishing House , 1993. Dostupne online .  
  • Yoav's Shadow . [s.l.]: Kineret Zmora-Bitan Dvir, 1992. Dostupne online .  
  • The Double Head . [s.l.]: Kineret Zmora-Bitan Dvir, 1989. Dostupne online .  

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Yair Lapid na anglicke Wikipedii a ???? ???? ‎ na hebrejske Wikipedii.

  1. ↑ Dreams of the father guide Yair Lapid as he eyes Israel's premiership [online]. 2021-06-01 [cit. 2022-08-11]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu .  
  2. ↑ a b Top 50 most influential Jews 2013: Places 1-10. The Jerusalem Post [online]. 2013-05-14 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  3. ↑ a b YAIR LAPID. Foreign Policy [online]. [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  4. ↑ a b VICK, Karl. The 2013 TIME 100. Time [online]. 2013-04-18 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online . ISSN 0040-781X .  
  5. ↑ Yair Lapid [online]. [cit. 2022-08-11]. Dostupne v archivu .  
  6. ↑ MAGID, Jacob. Lapid predicts ‘crooked’ new government will fall quickly. The Times of Israel [online]. 2020-05-17 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  7. ↑ a b HOFFMAN, Gil . Lapid, Bennett hope to form government within a week. The Jerusalem Post [online]. 2021-05-05 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  8. ↑ HOFFMAN, Gil. Lapid tells Rivlin: I have succeeded in forming coalition with Bennett. The Jerusalem Post [online]. 2021-06-03 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  9. ↑ Lidr izraelske opozice Lapid sestavil vladni koalici. Skon?ila dvanactileta era premiera Netanjahua [online]. ?eska televize , 2021-06-02 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  10. ↑ LIEBER, Dov. Israel Gets New Government to End Netanyahu’s 12-Year Rule. The Wall Street Journal [online]. 2021-06-13 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  11. ↑ Izrael ma po 12 letech noveho premiera, Bennett slo?il p?isahu. iDNES.cz [online]. MAFRA , 2021-06-13 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  12. ↑ ROKOS, Milan. Izrael povede byvala televizni hv?zda. Ale nema moc ?asu. Seznam Zpravy [online]. Seznam.cz , 2022-06-30 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  13. ↑ SPIRO, Amy. Yair Lapid takes over as Israel’s 14th prime minister. The Times of Israel [online]. 2022-07-01 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  14. ↑ BECK, Mordechai. Yosef Lapid. The Guardian [online]. 2008-06-20 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  15. ↑ Shulamit Lapid [online]. [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  16. ↑ GRADSTEIN, Linda. In entering Israeli politics, Yair Lapid eyes force of socioeconomic protests [online]. 2012-01-17 [cit. 2022-08-11]. [In entering Israeli politics, Yair Lapid eyes force of socioeconomic protests Dostupne online].  
  17. ↑ a b SCHECHTER, Asher. Who Is Yair Lapid?. Ha'arec [online]. 2012-01-23 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  18. ↑ The truth about Poland and the Holocaust. The Times of Israel [online]. 2018-01-29 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  19. ↑ For those who don’t understand or don’t want to understand: My great-grandmother, Hermione Lampel, was murdered in the Holocaust in Poland. [online]. 2018-02-15 [cit. 2022-08-11]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu .  
  20. ↑ ???? ????: '?? ???? ???? ????, ?? ?????? ?????'. Ynet [online]. 2012-01-29 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online . (hebrejsky)  
  21. ↑ HELLER, Aron. Popular Israeli anchorman quits TV, joins politics [online]. 2012-01-08 [cit. 2022-08-11]. Dostupne v archivu .  
  22. ↑ ?? ????, ??? ?'?????. www.mako.co.il [online]. 2012-01-09 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online . (hebrejsky)  
  23. ↑ HECHT, Ravit. Yair Lapid, the Underdog Who Believes He's the Man to Unseat Netanyahu. Ha'arec [online]. 2019-02-02 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  24. ↑ HARKOV, Lahav. Labor targets undecided female voters via kids. The Jerusalem Post [online]. 2013-01-13 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  25. ↑ DANAN, Deborah. Who is Yair Lapid?. The Jerusalem Post [online]. 2013-01-15 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  26. ↑ a b KERSHNER, Isabel. Charismatic Leader Helps Israel Turn Toward the Center. The New York Times [online]. 2013-01-22 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  27. ↑ DORNBERG, Natasha. Yair Lapid's 'Jewish Home' Is a Reform Synagogue in Tel Aviv. Ha'arec [online]. 2013-01-24 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  28. ↑ Yair Lapid [online]. Encyclopedia Britannica [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  29. ↑ RUBINKOWSKI, Leslie. Love, daily life battle war in fresh Israeli film, "Siren". Pittsburgh Post-Gazette [online]. 1997-02-15 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  30. ↑ ???? ???? [online]. Re?et [cit. 2022-08-11]. Dostupne v archivu .  
  31. ↑ a b c Yair Lapid [online]. [cit. 2022-08-11]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu .  
  32. ↑ ??????? ??????? ?? ???? ???? [online]. 2013-01-26 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online . (hebrejsky)  
  33. ↑ No BA means no PhD for Yair Lapid. The Times of Israel [online]. 2012-02-23 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  34. ↑ HARKOV, Lahav. Knesset C'tee to probe Lapid doctorate affair. The Jerusalem Post [online]. 2012-01-29 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  35. ↑ EDOT, Galit. Israel's wealthiest politicians. Forbes [online]. 2013-08-05 [cit. 2022-08-11]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2013-10-01.  
  36. ↑ BAR-ZOHAR, Ophir; LIS, Jonathan; IZIKOVICH, Gili, Nati Tucker. Veteran Israeli Anchor Yair Lapid Leaves Channel 2 to Enter Politics. Ha'arec [online]. 2012-01-08 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  37. ↑ Lapid registers new party, 'Yesh Atid'. The Jerusalem Post [online]. 2014-04-29 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  38. ↑ SHEERWOOD, Harriet. Israeli TV talkshow host Yair Lapid to launch political party. The Guardian [online]. 2012-01-09 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  39. ↑ 19th Knesset to see Right, Left virtually tied. Ynet [online]. 2013-01-23 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  40. ↑ COHEN, Tova; SCHEER, Steven. Ex-TV anchor Yair Lapid named Israeli finance minister [online]. Tel Aviv: Reuters , 2013-03-15 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  41. ↑ WEISMANN, Lilach. 75% dissatisfied with Lapid's performance. Globes [online]. 2013-12-26 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  42. ↑ ZION, Ilal Ben. Netanyahu fires Lapid, Livni from ministerial posts. The Times of Israel [online]. 2014-12-02 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  43. ↑ Yesh Atid Headed by Yair Lapid [online]. [cit. 2022-08-11]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu .  
  44. ↑ ?????? 7 ???????" ?? ????. Jedi'ot achronot [online]. [cit. 2022-08-11]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu . (hebrejsky)  
  45. ↑ Yesh Atid Israel Centrist Party ? This is How We Will Combat Corruption [online]. 2017-08-23 [cit. 2022-08-11]. Dostupne v archivu .  
  46. ↑ V Izraeli se o sestaveni vlady pokusi opozi?ni lidr Jair Lapid. Prezident mu na to dal ?ty?i tydny. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas , 2021-05-05 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  47. ↑ SHLEZINGER, Yehuda. Report: Lapid, Bennett make major headway in coalition talks. Jisra'el ha-jom [online]. 2021-05-10 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  48. ↑ FULBRIGHT, Alexander. Ra’am freezes coalition talks with ‘change bloc,’ amid violence. The Times of Israel [online]. 2021-05-10 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  49. ↑ SCHNEIDER, Tal. Bennett rules out ‘change gov’t’ due to Gaza unrest, renews talks with Likud. The Times of Israel [online]. 2021-05-13 [cit. 2022-08-11]. [Bennett rules out ‘change gov’t’ due to Gaza unrest, renews talks with Likud Dostupne online].  
  50. ↑ With his party’s support, Bennett says he’s heading into government with Lapid. The Times of Israel [online]. 2021-05-30 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  51. ↑ Mansour Abbas signs coalition agreement to unseat Benjamin Netanyahu. The National [online]. 2021-06-03 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  52. ↑ ????? ?????? ???: ????? ???-???? ????? ????. Globes [online]. 2021-06-13 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online . (hebrejsky)  
  53. ↑ Netanjahuova era po 12 letech skon?ila. Izrael?ti poslanci vyslovili d?v?ru vlad? Naftaliho Bennetta. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas , 2021-06-13 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  54. ↑ ?? ????? ??????: ?? ????? ?????? ?-36 ?? ????? ?????. Ma'ariv [online]. 2021-06-13 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online . (hebrejsky)  
  55. ↑ ????? ??????? ????????? ????: ???? ?? ???? ?????. Makor ri?on [online]. 2021-07-19 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online . (hebrejsky)  
  56. ↑ MCKERNAN, Bethan. Israeli foreign minister Yair Lapid opens embassy in Abu Dhabi. The Guardian [online]. 2021-06-29 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  57. ↑ ???? ????? ??? ???? ????? ??????? ????? ????? [online]. [cit. 2022-08-11]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2021-08-15. (hebrejsky)  
  58. ↑ ???? ??????: ???? ????? ?? ?????????? ?????, ????? ????? ????? [online]. [cit. 2022-08-11]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2021-08-15. (hebrejsky)  
  59. ↑ ????? ?? ????? ???? ???????: "??????? ?? ????? ????? ??????" [online]. [cit. 2022-08-11]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2021-10-01. (hebrejsky)  
  60. ↑ ????? ??????? ????? ?? ?????? ???? ??? ???? ??????? ??? 2014 [online]. [cit. 2022-08-11]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2021-09-30. (hebrejsky)  
  61. ↑ ‘Mishal Ham’ Talkshow (Hebrew ? ReshetTV) on 14:00 [online]. YouTube [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  62. ↑ ???? ?????? ????? [online]. Je? atid [cit. 2022-08-12]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu . (hebrejsky)  
  63. ↑ SANTO, Orli. Lapid charms the lefties at NY’s 92nd Street Y. The Times of Israel [online]. 2013-10-08 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  64. ↑ HOVEL, Revital. Yair Lapid Says He Opposes Occupation, but Will Present Platform in West Bank Settlement. Ha'arec [online]. 2012-10-20 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  65. ↑ Man of peace?. The Economy [online]. 2013-02-02 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  66. ↑ Yair Lapid Calls for Return to Peace Talks. Forward [online]. 2012-10-30 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  67. ↑ HOFFMAN, Gil. Lapid: US helped Iran fund its next war against Israel. The Jerusalem Post [online]. 2016-01-26 [cit. 2022-08-12]. [Lapid: US helped Iran fund its next war against Israel Dostupne online].  
  68. ↑ HOFFMAN, Gil. Yair Lapid: Palestinians not ready to make peace. The Jerusalem Post [online]. 2012-03-12 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  69. ↑ Boosting the West Bank’s economy. The Economist [online]. 2013-06-01 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  70. ↑ GOLDBERG, Jeffrey. 'Israel Cannot Absorb 3.5 Million Palestinians and Remain a Jewish and Democratic State'. The Atlantic [online]. 2015-06-25 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  71. ↑ A New Strategic Vision for Israel. Tablet [online]. 2015-09-22 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  72. ↑ HOFFMAN, Gil. Lapid: World must recognize Israeli sovereignty over Golan, united Jerusalem as capital. The Jerusalem Post [online]. 2017-12-06 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  73. ↑ FRIEDMAN, Ron. Lapid takes on the religious status quo. The Times of Israel [online]. 2013-03-06 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  74. ↑ SHARON, Jeremy. New campaign reopens debate on civil marriage in Israel. The Jerusalem Post [online]. 2017-09-04 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  75. ↑ CORTELLESSA, Eric. Why is there no civil marriage in Israel?. The Times of Israel [online]. 2015-07-12 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  76. ↑ a b HOFFMAN, Gil. MK Michael Oren vows to vote against conversion bill at risk of getting fired. The Jerusalem Post [online]. 2017-06-27 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  77. ↑ MK Yair Lapid: “We have problems of the 21st century; we need solutions for the 21st century, with the leaders of the 21st century.” [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupne v archivu .  
  78. ↑ a b CORTELLESSA, Eric. Lapid: Netanyahu is ‘dangerously’ aligning Israel with conservative Republicans. The Times of Israel [online]. 2018-05-19 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  79. ↑ AZULAY, Moran. Lapid sets agenda for next government. Ynet [online]. 2013-01-23 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  80. ↑ MUALEM, Mazal. Lapid Plan for Ultra-Orthodox to Serve In Israeli Military Must Go Forward [online]. Al-Monitor, 2013-02-01 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  81. ↑ LIS, Jonathan. Lapid Threatens to Topple Government Unless ultra-Orthodox Dealt Equal Share of IDF Burden. Ha'arec [online]. 2013-05-27 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  82. ↑ ROSENBERG, Yair. Video: Lapid to Haredim: “We Need You”. The Atlantic [online]. 2013-05-31 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  83. ↑ HOFFMAN, Gil. Lapid begins campaign against BDS. The Jerusalem Post [online]. 2015-12-16 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  84. ↑ How UNESCO erases history. The Times of Israel [online]. 2016-10-18 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  85. ↑ The United Nations has lost it. The TImes of Israel [online]. 2016-06-20 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  86. ↑ Za ?polske tabory smrti‘ a? t?i roky v?zeni. Polsko bude trestat spojovani zem? s holocaustem Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/za-polske-tabory-smrti-az-tri-roky-vezeni-spojovani-holocaustu-s-polskem-bude-trestne.A180201_091041_ln_zahranici_ele . Lidove noviny [online]. 2018-02-01 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  87. ↑ PM slams ‘baseless’ Polish bill, says ‘the Holocaust cannot be denied’. The Times of Israel [online]. 2018-01-27 [cit. 2022-08-11]. Dostupne online .  
  88. ↑ Nem??ete nas vinit za holokaust, odmita Polsko izraelskou kritiku zakona. iDNES.cz [online]. 2018-01-29 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  89. ↑ Lapid: Poland was complicit in the Holocaust, new bill ‘can’t change history’. The Times of Israel [online]. 2018-01-27 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  90. ↑ LIPHSHIZ, Cnaan. Yair Lapid’s rhetoric on Poland feels like Holocaust denial, Auschwitz museum says. Jewish Telegraphic Agency [online]. 2019-05-10 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  91. ↑ Auschwitz museum slams Lapid ‘lie’ after he claims Poles helped run death camps. The Times of Israel [online]. 2019-05-10 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  92. ↑ OPPENHEIM, Maya. Benjamin Netanyahu attacks Polish PM for saying Jews were among perpetrators of the Holocaust. The Independent [online]. 2018-02-18 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  93. ↑ Polsky premier ?ekl, ?e n?kte?i ?ide nesou odpov?dnost za holokaust. Izraelci jsou pobou?eni. Aktualn?.cz [online]. Economia , 2018-02-17 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online . ISSN 1213-0702 .  
  94. ↑ 'Byli pol?ti pachatele, stejn? jako ?idov?ti.' Morawiecki pobou?il slovy o odpov?dnosti ?id? za holokaust. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas , 2018-02-17 [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  95. ↑ Israel: Polish PM's 'Jewish perpetrators' Holocaust remark 'outrageous'. Deutsche Welle [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupne online .  
  96. ↑ Memories After My Death | Yair Lapid | Macmillan [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupne v archivu .  
  97. ↑ ??? ?? ????? [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupne online . (hebrejsky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Premie?i Izraele
Minist?i zahrani?nich v?ci Izraele

Minist?i financi Izraele

?lenove dvacateho t?etiho Knesetu zvoleneho roku 2020
Likud
Kachol lavan
Sjednocena kandidatka
?as
Sjednoceny judaismus Tory
Prace a Ge?er
Jisra'el bejtenu
Jamina
?lenove dvacateho druheho Knesetu zvoleneho v za?i 2019
Kachol lavan
Likud a Kulanu
Sjednocena kandidatka
?as
Jisra'el bejtenu
Sjednoceny judaismus Tory
Jamina
Prace a Ge?er
Demokraticky tabor
?lenove dvacateho prvniho Knesetu zvoleneho v dubnu 2019
Likud
Kachol lavan
?as
Sjednoceny judaismus Tory
Chada? - Ta'al
Prace
Jisra'el bejtenu
Unie pravicovych stran
Merec
Kulanu
Ra'am - Balad
?lenove dvacateho Knesetu zvoleneho roku 2015
Likud
Sionisticky tabor
Sjednocena kandidatka
Je? atid
Kulanu
?idovsky domov
?as
Sjednoc. judaismus Tory
Jisra'el bejtenu
Merec
?lenove devatenacteho Knesetu zvoleneho roku 2013
Likud bejtenu
Je? atid
Izr. strana prace
?idovsky domov
?as
Sjednoc. judaismus Tory
ha-Tnu'a
Merec
Sjednoc. arab. kandidatka - Ta'al
Chada?
Balad
Kadima
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ja%27ir_Lapid&oldid=23291485 “