Janos Kadar

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Kadar Janos
1. Generalni tajemnik MSZMP
Ve funkci:
7. listopadu 1956  ?  22. kv?tna 1988
P?edch?dce Ern? Ger? ( MDP )
Nastupce Karoly Grosz
6. Premier Ma?arske lidove republiky
Ve funkci:
4. listopadu 1956  ?  28. ledna 1958
P?edch?dce Imre Nagy
Nastupce Ferenc Munnich
8. Premier Ma?arske lidove republiky
Ve funkci:
13. za?i 1961  ?  30. ?ervna 1965
P?edch?dce Ferenc Munnich
Nastupce Kallai Gyula
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi MKP , MDP , MSZMP
Rodne jmeno Czermanik Janos Jozsef
Narozeni 26. kv?tna 1912
Rijeka , Rakousko-Uhersko
Umrti 6. ?ervence 1989
Budape?? , MLR
Misto poh?beni H?bitov Kerepesi
Cho? Maria Tamaska
Profese politik a ekonom
Ocen?ni Hrdina Sov?tskeho svazu (1964)
Lenin?v ?ad (1972)
?ad za zasluhy Polske republiky
?ad kralovny ze Saby
Hv?zda Indoneske republiky
… vice na Wikidatech
Commons Janos Kadar
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Janos Kadar ( 26. kv?tna 1912 , Rijeka ? 6. ?ervence 1989 , Budape?? ) byl ma?arsky komunisticky politik, generalni tajemnik Ma?arske socialisticke d?lnicke strany (MSZMP) a premier Ma?arske lidove republiky v letech 1956 ? 1958 a 1961 ? 1965 . Jako ?ef MSZMP byl faktickym vladcem Ma?arska v letech 1956?1988.

Kadarovo p?sobeni bylo velmi kontroverzni. Na jedne stran? se podilel na nastupu stalinistickeho Rakosiho re?imu v Ma?arsku po 2. sv?tove valce , na p?iprav? vykonstruovaneho procesu s Laszlo Rajkem v roce 1949 a p?edev?im na potla?eni Ma?arskeho povstani v roce 1956, kdy kolaboroval se sov?tskym vedenim a stal se jeho prost?ednikem pro udr?eni Ma?arska ve sfe?e vlivu Sov?tskeho svazu . Nesl podstatnou ?ast viny na naslednych represich v??i p?edstavitel?m povstani v?etn? justi?ni vra?dy Imreho Nagye . Na druhou stranu byl v letech 1951?1954 sam politickym v?zn?m Rakosiho re?imu a po p?evzeti moci v roce 1956 se sna?il od stalinismu distancovat, by? jeho metody p?i provad?ni represi proti v?dc?m povstani z roku 1956 sam ?aste?n? pou?ival. Od 60. let v?ak jeho vladnuti skute?n? p?ineslo jiste uvoln?ni spole?enske situace. V ramci zemi sov?tskeho bloku bylo Ma?arsko pova?ovano za jeden z nejliberaln?j?ich re?im?. Kadar se sna?il ziskat pro sve vladnuti legitimitu skrze postupne zlep?ovani ?ivotnich podminek obyvatelstva, ktere v?ak bylo vykoupeno velkym zahrani?nim zadlu?enim a v 80. letech p?ivedlo zemi k t??ke ekonomicke krizi. Jeho re?im ziskal ozna?eni ? gula?ovy socialismus “ a umo?nil relativn? hladky p?echod k demokracii v letech 1988?1990. [1] V celonarodni anket? v roce 1999 byl Kadar zvolen t?etim nejv?t?im Ma?arem v?ech dob (prvnim mezi osobnostmi ?ijicimi ve 20. stoleti). [2]

?ivot a politicka kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Mladi a 2. sv?tova valka [ editovat | editovat zdroj ]

Janos Kadar se narodil jako Janos Csermanek ve m?st? Rijeka v Uhersku (dne?ni Chorvatsko ). Jeho matka byla velmi chuda slu?ka a dala ho k vychov? do cizi rodiny do ma?arske vesnice Kapoly . Pozd?ji se Kadar a jeho matka p?est?hovali do Budape?ti .

Kadar byl od mladi nad?enym komunistou . Vyu?il se mechanikem a u? v 17 letech se anga?oval v odborech, hnutich pracujicich a v komunisticke stran?. Pro svoji ?innost byl v?zn?n za Horthyho re?imu ve 30. letech i v pr?b?hu 2. sv?tove valky . U? ve 30. letech se ve v?zeni potkal s Matyasem Rakosim , ktery se pro n?j stal idolem. [3]

Povale?ne obdobi a Rakosiho era [ editovat | editovat zdroj ]

Po skon?eni valky si zm?nil jmeno ze slovansky zn?jiciho Csermanek na typicky ma?arske Kadar, aby si usnadnil politickou karieru, ktera se p?ed nim otevirala. Do vysoke funkce se dostal jako zastupce p?edsedy Ma?arske komunisticke strany (MKP) v roce 1946 . V roce 1948 se stal ministrem vnitra. V roce 1949 se podilel na p?iprav? vykonstruovaneho procesu s nepohodlnym ministrem Laszlo Rajkem . Sam po ur?itou dobu v??il, ?e Rajk byl skute?n? agentem kontrarevolu?nich sil. Postupn? v?ak pochopil, ?e proces je postaven na naprosto nepodlo?enych obvin?nich, smy?lenych d?kazech a vynucenych vypov?dich. Uv?domil si, ?e n?co podobneho se m??e stat komukoliv ze stranickych funkciona?? v?etn? jeho sameho. Po zhlednuti Rajkovy popravy 15. ?ijna 1949 byl zdrcen a vyslovoval pochybnosti o tom, zda nedo?lo k justi?nimu omylu. [4]

Tehdej?i stalinisticky v?dce Ma?arska Matyas Rakosi Kadara pova?oval za jednoho ze svych potencialnich konkurent? a adept? na obsazeni sve nejvy??i funkce. Kdy? se dozv?d?l o jeho smy?leni o Rajkov? procesu, rozhodl se jej spolu s n?kolika dal?imi funkciona?i zbavit. Proto proti n?mu nechal vykonstruovat dal?i politicky proces. V dubnu 1951 byl Kadar na zaklad? zcela absurdnich obvin?ni zat?en. B?hem vy?et?ovani byl podroben poni?ujicimu a nelidskemu zachazeni a v roce 1952 byl odsouzen na do?ivoti. Z v?zeni se dostal v roce 1954 diky uvoln?ni spole?enske situace po Stalinov? smrti. Postupn? se vratil i do vyznamnych stranickych funkci.

I p?es svoji tragickou osobni zku?enost z?stal neochv?jn? v?rny komunisticke stran? a paradoxn? i Rakosimu, k n?mu? nep?estal chovat uctu. Domnival se, ?e jeho proces nebyl vyvolan na popud samotneho Rakosiho, ale kv?li fale?nym informacim, ktere mu podsouvali jeho pomocnici. [5]

Ma?arske povstani 1956 a Kadar?v nastup k moci [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem Ma?arskeho povstani v ?ijnu 1956 Kadar p?vodn? spolupracoval s reformnim premierem Imre Nagyem , jeho? cilem bylo vymanit Ma?arsko z podru?i SSSR . Pote, co Kadar 1. listopadu uvital vyhla?eni neutrality Ma?arska, opustil vladni ust?edi a odebral se na velvyslanectvi Sov?tskeho svazu, odkud byl rychle p?evezen do Moskvy . Sov?tskymi v?dci byl vybran, aby jim pomahal udr?ovat MLR v kurzu, ktery by byl pro SSSR p?ijatelny. Kadar se rozhodl ustoupit a v?echna p?ani Sov?t? splnit.

Ministr narodni obrany NDR Willi Stoph (vlevo) a Janos Kadar na sjezdu SED v roce 1958

Imre Nagy mezitim zvladl obnovu demokratickeho systemu koali?nich stran z roku 1945 . Vladni Ma?arska strana pracujicich (MDP) se 2. listopadu transformovala na Ma?arskou socialistickou d?lnickou stranu (MSZMP). Dne 4. listopadu Kadar utvo?il kolaborantskou tzv. revolu?ni d?lnicko-rolnickou vladu a povolal do zem? sov?tske oddily, ktere mezitim Budape?? opustily. Teho? dne po rannim rozhlasovem projevu Imre Nagye se ozval Kadar?v hlas z vysilaci stanice v Szolnoku a vyzyval jmenem nov? utvo?ene revolu?ni d?lnicko-rolnicke vlady k boji proti kontrarevoluci po boku sov?tske armady. Dne 7. listopadu se na sov?tskych tancich spolu se svou vladou vratil do Budape?ti, kde se stal p?edsedou Prozatimniho vykonneho vyboru MSZMP . Do funkce generalniho tajemnika strany byl zvolen a? na sjezdu dne 26. unora 1957 .

Kadar se stal p?edsedou promoskevske vlady, ktera do ledna 1957 potla?ila posledni zbytky svobody. Pod jeho vedenim za?ala strana silit a do ?ervna 1957 vzrostl po?et ?len? na zhruba 346 000 osob. 21. b?ezna 1957 byla zalo?ena organizace KISZ , ktera m?la na starosti vychovu mlade?e v komunistickem duchu. 27. kv?tna 1957 do?lo k podepsani smlouvy o do?asnem pobytu sov?tskych jednotek v Ma?arske lidove republice . Jejich po?et se stabilizoval asi na 80 000 mu?ich.

Nejv?t?i vyznam pro Kadara a jeho MSZMP m?l vykonstruovany proces s Imre Nagyem a jeho spolupracovniky, ktery se konal na ja?e 1958 . V?ichni byli shledani vinnymi ze spiknuti, jeho? cilem bylo svrhnout lidov? demokraticky re?im, a odsouzeni k trestu smrti. Byvaly premier Imre Nagy , jeho poradce Miklos Gimes a ministr obrany Pal Maleter byli popraveni 16. ?ervna 1958. Ostatni vladni spolupracovnici byli uv?zn?ni. [6] A?koliv moskevske vedeni m?lo zajem na jednozna?nem vy?e?eni krize a potrestani str?jc? povstani, neexistuji dokumenty o tom, ?e by po nove ma?arske vlad? vy?adovalo popravu Nagye a jeho spolupracovnik?. Kadar m?l mo?nost popravy odvratit, rozhodl se ov?em jinak, a proto na n?m le?i podstatna ?ast viny za justi?ni vra?du Nagye i dal?ich osob. [7]

60. leta [ editovat | editovat zdroj ]

Janos Kadar na Univerzit? v Segedin? v roce 1961

O povstani z roku 1956 Kadar v?dy hovo?il jako o ?narodni tragedii“. P?i sve nasledne vice ne? 30lete vlad? vedl neustalou ?bitvu na dvou frontach“: na jedne stran? byla pro n?j hegemonie komunisticke strany a budovani socialismu nep?ekro?itelnym imperativem, na stran? druhe odmital tvrde represe v??i spole?nosti ve stylu stalinismu z po?atku 50. let. P?esn? v tomto duchu Kadar v 60. letech vyhlasil v?eobecnou amnestii a oznamil novou politiku ? kdo neni proti nam, je s nami “. Tak se zrodil tzv. ? gula?ovy socialismus “ nebo take ? kadarismus “, ktery se sna?il ziskat podporu ?irokych vrstev obyvatelstva postupnym zvy?ovanim jejich ?ivotni urovn?. V roce 1966 se Ust?edni vybor rozhodl zavest tzv. Novy ekonomicky mechanismus (NEM), v ramci n?ho? se m?lo p?ebudovat hospoda?stvi a zvy?it jeho produktivita tak, aby Ma?arsko bylo na sv?tovych trzich vice konkurenceschopne.

Na mezinarodnim poli bylo Ma?arsko kv?li udalostem z roku 1956 izolovano a zapadni staty s nim odmitaly spolupracovat. Kadarovi se v?ak diky jeho neunavne snaze postupn? poda?ilo obnovit styky i s kapitalistickymi zem?mi. Ty k n?mu nabyvaly d?v?ru diky z?etelnemu uvol?ovani socialnich i ekonomickych pom?r? v zemi, ktere jeho vlada p?ina?ela. Je v?ak nutno zd?raznit, ?e a?koliv bylo Ma?arsko Zapadem pova?ovano za jednu z nejp?ijateln?j?ich a nejotev?en?j?ich zemi sov?tskeho bloku, Kadar ve?kere styky navazoval vyhradn? s vyslovnym ?i tichym souhlasem Moskvy. Tim se vyrazn? odli?oval od Titovy Jugoslavie i Ceau?eskova Rumunska , je? si naopak zakladaly na nezavislosti sve vnit?ni i zahrani?ni politiky na Sov?tskem svazu .

Invaze do ?eskoslovenska 1968 [ editovat | editovat zdroj ]

Uvol?ovani situace v ?eskoslovensku , ktere vyvrcholilo pra?skym jarem v roce 1968 , p?vodn? Kadar pova?oval za potencialni podporu pro svoji snahu o ekonomicke a socialni reformy v ramci sov?tskeho bloku. Postupn? v?ak nabyl p?esv?d?eni, ?e v ?eskoslovensku va?n? hrozi zhrouceni vlady komunisticke strany, co? bylo pro n?j nep?ijatelne. Pod natlakem p?edstavitel? SSSR a n?kterych dal?ich zemi Var?avske smlouvy nakonec souhlasil s u?asti ma?arskych vojsk na invazi do ?eskoslovenska dne 21. srpna 1968. [8]

70. a 80. leta [ editovat | editovat zdroj ]

Janos Kadar (vpravo) s dal?imi vedoucimi p?edstaviteli zemi Var?avskeho paktu v roce 1987

Provad?ni hospoda?skych reforem v Ma?arsku bylo kv?li tlaku sov?tskeho vedeni i konzervativnich struktur v MSZMP na po?atku 70. let utlumeno. P?esto diky u? provedenym zm?nam dochazelo k ekonomickemu o?iveni. V drobnem podnikani se roz?i?ovala oblast soukromeho sektoru a vzr?stal i po?et soukrom? hospoda?icich zem?d?lc?, co? bylo v n?kterych jinych zemich socialistickeho tabora nemyslitelne. Zarove? v?ak p?etrvavala neefektivita, ktera je system?m centraln? planovaneho hospoda?stvi vlastni ? zejmena v podob? velkych podnik? vyrab?jicich zbo?i bez odbytu. Krom? toho alarmujicim zp?sobem nar?stalo zahrani?ni zadlu?eni. Sov?tsky svaz vzhledem k vlastnim problem?m nebyl schopen Ma?arsku pomahat, co? bylo citelne p?edev?im v nedostate?nych dodavkach surovin. V 80. letech se proto MLR stale vice dostavala do hospoda?ske krize. [9]

Konec kariery a smrt [ editovat | editovat zdroj ]

Kadar byl silny ku?ak, jeho? zdravi navic vyrazn? nalomil pobyt ve v?zeni v prvni polovin? 50. let. Jeho zdravotni stav se v pr?b?hu 80. let prudce zhor?oval. Uvnit? samotne MSZMP silily reformni skupiny, ktere zpochyb?ovaly Kadarovu schopnost dale vest zemi. 22. kv?tna 1988 Kadar odstoupil z funkce generalniho tajemnika MSZMP a byl nahrazen umirn?nym reformistou Karoly Groszem . Na ja?e 1989 byl Kadar uvoln?n i ze sve ?estne funkce p?edsedy MSZMP a kratce na to dne 6. ?ervence zem?el ? ve stejny den, kdy byl rehabilitovan Imre Nagy , ktereho nechal v roce 1958 popravit. Ve chvili, kdy ma?arsky Nejvy??i soud oznamoval verdikt o rehabilitaci Nagye, vstoupil do mistnosti neznamy mu? a ?ekl: ? Kadar je mrtvy .“ [10] P?esto na Kadar?v poh?eb dobrovoln? dorazilo kolem 100 000 lidi. [11]

Kadar?v hrob [ editovat | editovat zdroj ]

Hrob Janose Kadara a jeho ?eny

Dne 4. kv?tna 2007 neznami pachatele rozbili mramorovou desku u hrobky Janose Kadara a jeho man?elky a otev?eli rakev s Kadarovymi ostatky. Ukradeny byly i n?ktere jeho kosti, stejn? tak jako urna s popelem jeho man?elky. Nedaleko poni?ene hrobky vandalove nast?ikali sprejem napis ?Vrahu a zrad?e, nem??e? odpo?ivat v posvatne p?d?.“ Ma?ar?ti politici bez ohledu na stranickou p?islu?nost vandalstvi odsoudili. Tehdej?i premier a p?edseda MSZP Ferenc Gyurcsany ozna?il udalost za odporny, nelidsky a zbab?ly ?in. Odsoudila jej i opozi?ni pravicova strana Fidesz , ktera se profiluje jako vyrazn? antikomunisticka a p?edhazuje socialist?m jejich minulost. [12]

Na Kadarov? hrob? je vytesan text ?BYL JSEM, KDE JSEM MUSEL BYT. UD?LAL JSEM, CO JSEM MUSEL UD?LAT.“ Jde o citaci jeho slov, ktera pronesl p?ed Valnym shroma?d?nim OSN v roce 1960, kdy se sna?il obhajit svoje ?iny po roce 1956. [13]

U p?ile?itosti steho vyro?i narozeni byla v roce 2012 u Kadarova hrobu odhalena jeho busta . Jeliko? v?ak po?adatele nem?li od spravce h?bitova povoleni, museli ji je?t? tenty? den odstranit. [14]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

  • A szakszervezetek az ujjaepites szolgalataban (Budapest, 1945)
  • Er?sitsuk a Magyar Kommunista Partot (Budapest, 1945)
  • A part es a tomegek kapcsolata a szocializmust epit? nepi demokraciankban (Budapest, 1950)
  • A part iranyito szerepe a szocializmus epiteseben, az allami es gazdasagi szervek iranyitasaban (Budapest, 1950)
  • Lenin-Sztalin tanitasa a partrol (Budapest, 1951)
  • Szilard nepi hatalom: fuggetlen Magyarorszag (Budapest, 1958)
  • A szocializmus teljes gy?zelmeert (Budapest, 1962)
  • Tovabb a lenini uton (Budapest, 1968)
  • Hazafisag es internacionalizmus (Budapest, 1968)
  • Hiven a forradalomert (Budapest, 1972)
  • A szocialista Magyarorszagert (Budapest, 1972)
  • Valogatott beszedek es cikkek 1957?1973 (Budapest, 1974)
  • A fejlett szocialista tarsadalom epitesenek utjan (Budapest, 1975)
  • Internacionalizmus, nemzeti erdek (Budapest, 1976)
  • A szocializmusert, a bekeert (Budapest, 1978)
  • Szovetsegi politika-nemzeti egyseg (Budapest, 1982)
  • Egyutt a szocializmusert (Budapest, 1982)
  • Part, szakszervezetek, szocializmus (Budapest, 1982)
  • Beke, fuggetlenseg, honvedelem (Budapest, 1985)
  • A bekeert, nepunk boldogulasaert (Budapest, 1985)
  • Valaszgondolatok (Budapest, 1985)
  • A szocializmus megujulasa Magyarorszagon (Budapest, 1986)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ GOUGH, Roger. A Good Comrade: Janos Kadar, communism and Hungary . Londyn, New York: I.B. Tauris , 2006. 323 s. ISBN   1845110587 . S. 249?255. (anglicky)  
  2. ↑ GOUGH, Roger. A Good Comrade: Janos Kadar, communism and Hungary . Londyn, New York: I.B. Tauris , 2006. 323 s. ISBN   1845110587 . S. xi. (anglicky)  
  3. ↑ GOUGH, Roger. A Good Comrade: Janos Kadar, communism and Hungary . Londyn, New York: I.B. Tauris , 2006. 323 s. ISBN   1845110587 . S. 10?25. (anglicky)  
  4. ↑ GOUGH, Roger. A Good Comrade: Janos Kadar, communism and Hungary . Londyn, New York: I.B. Tauris , 2006. 323 s. ISBN   1845110587 . S. 38?47. (anglicky)  
  5. ↑ GOUGH, Roger. A Good Comrade: Janos Kadar, communism and Hungary . Londyn, New York: I.B. Tauris , 2006. 323 s. ISBN   1845110587 . S. 48?76. (anglicky)  
  6. ↑ KONTLER, Laszlo. D?jiny Ma?arska . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2008 (2. vydani). ISBN   978-80-7106-616-3 . Kapitola 8. Utopie a jejich fiaska (1945-1989), s. 390?398.  
  7. ↑ GOUGH, Roger. A Good Comrade: Janos Kadar, communism and Hungary . Londyn, New York: I.B. Tauris , 2006. 323 s. ISBN   1845110587 . S. 103?118. (anglicky)  
  8. ↑ GOUGH, Roger. A Good Comrade: Janos Kadar, communism and Hungary . Londyn, New York: I.B. Tauris , 2006. 323 s. ISBN   1845110587 . S. 162?173. (anglicky)  
  9. ↑ GOUGH, Roger. A Good Comrade: Janos Kadar, communism and Hungary . Londyn, New York: I.B. Tauris , 2006. 323 s. ISBN   1845110587 . S. 206?218. (anglicky)  
  10. ↑ Kadar Janos - Encyklopedia SME
  11. ↑ GOUGH, Roger. A Good Comrade: Janos Kadar, communism and Hungary . Londyn, New York: I.B. Tauris , 2006. 323 s. ISBN   1845110587 . S. 257. (anglicky)  
  12. ↑ Ma?ary ?okovala krade? kosti komunistickeho v?dce. Aktualne.cz [online]. 3. 05. 2007. Dostupne online .  
  13. ↑ GOUGH, Roger. A Good Comrade: Janos Kadar, communism and Hungary . Londyn, New York: I.B. Tauris , 2006. 323 s. ISBN   1845110587 . S. 258. (anglicky)  
  14. ↑ http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/268714-u-hrobu-janose-kadara-odhalili-bustu-a-hned-ji-museli-odstranit.html?ref=boxD [ nedostupny zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Premie?i Ma?arska
Uhersko b?hem Revoluce 1848?1849
Lajos Batthyany (1848) ? Adam Recsey (1848) ? Lajos Kossuth (1848?1849) ? Bertalan Szemere (1849)
Uhersko v ramci Rakouska-Uherska
Gyula Andrassy (1867?1871) ? Menyhert Lonyay (1871?1872) ? Jozsef Szlavy (1872?1874) ? Istvan Bitto (1874?1875) ? Bela Wenkheim (1875) ? Kalman Tisza (1875?1890) ? Gyula Szapary (1890?1892) ? Sandor Wekerle (1892?1895) ? Dezs? Banffy (1895?1899) ? Kalman Szell (1899?1903) ? Karoly Khuen-Hedervary (1903) ? Istvan Tisza (1903?1905) ? Geza Fejervary (1905?1906) ? Sandor Wekerle (1906?1910) ? Karoly Khuen-Hedervary (1910?1912) ? Laszlo Lukacs (1912?1913) ? Istvan Tisza (1913?1917) ? Moric Esterhazy (1917) ? Sandor Wekerle (1917?1918) ? Janos Hadik (1918)
Prvni Ma?arska republika
Mihaly Karolyi (1918?1919) ? Denes Berinkey (1919)
Ma?arska republika rad
Sandor Garbai (1919) ? Gyula Peidl (1919) ? (Protirevolu?ni vlada: Gyula Karolyi (1919) ? Dezs? Pattantyus-Abraham (1919)
Ma?arske kralovstvi
Istvan Friedrich (1919) ? Karoly Huszar (1919?1920) ? Sandor Simonyi-Semadam (1920) ? Pal Teleki (1920?1921) ? Istvan Bethlen (1921?1931) ? Gyula Karolyi (1931?1932) ? Gyula Gombos (1932?1936) ? Kalman Daranyi (1936?1938) ? Bela Imredy (1938?1939) ? Pal Teleki (1939?1941) ? Laszlo Bardossy (1941?1942) ? Miklos Kallay (1942?1944) ? Dome Sztojay (1944) ? Geza Lakatos (1944) ? Ferenc Szalasi (1944?1945) ? Bela Miklos (1945)
Druha Ma?arska republika
Zoltan Tildy (1945?1946) ? Ferenc Nagy (1946?1947) ? Lajos Dinnyes (1947?1948)
Ma?arska lidova republika
Istvan Dobi (1948?1952) ? Matyas Rakosi (1952?1953) ? Imre Nagy (1953?1955) ? Andras Heged?s (1955?1956) ? Imre Nagy (1956) ? Janos Kadar (1956?1958) ? Ferenc Munnich (1958?1961) ? Janos Kadar (1961?1965) ? Gyula Kallai (1965?1967) ? Jen? Fock (1967?1975) ? Gyorgy Lazar (1975?1987) ? Karoly Grosz (1987?1988) ? Miklos Nemeth (1988?1989)
T?eti Ma?arska republika
Jozsef Antall (1990?1993) ? Peter Boross (1993?1994) ? Gyula Horn (1994?1998) ? Viktor Orban (1998?2002) ? Peter Medgyessy (2002?2004) ? Ferenc Gyurcsany (2004?2009) ? Gordon Bajnai (2009?2010) ? Viktor Orban (od 2010)
Komunisti?ti v?dci vychodniho bloku
Albanska strana prace
Bulharska komunisticka strana
Komunisticka strana ?eskoslovenska
Sjednocena socialisticka strana N?mecka
Ma?arska strana pracujicich a
Ma?arska socialisticka d?lnicka strana
Polska sjednocena d?lnicka strana
Komunisticka strana Rumunska
Komunisticka strana Sov?tskeho svazu
Svaz komunist? Jugoslavie
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Janos_Kadar&oldid=23472909 “