Irving Berlin
Irving Berlin
Zakladni informace
Rodne jmeno	Israel Isidore Baline
Narozeni	11. kv?tna 1888 ?ume? Ruske imperium
Umrti	22. za?i 1989 (101 let) New York , New York , USA
P?i?ina umrti	infarkt myokardu
Misto poh?beni	Woodlawn Cemetery
?anry	Broadwayske muzikaly , revue
Povolani	skladatel
Aktivni roky	1907?1971
?lenem skupin	American Society of Composers, Authors and Publishers SACEM
Vyznamna dila	White Christmas Remember Blue Skies Always Alexander's Ragtime Band
Ocen?ni	Oscar za nejlep?i filmovou pise? (1943) Cena Grammy za celo?ivotni dilo (1968) Prezidentska medaile svobody Medaile svobody Zlata medaile Kongresu … vice na Wikidatech
Man?el(ka)	Dorothy Goetz (1912) Ellin Berlin
D?ti	Mary Ellin Barrett
Rodi?e	Moses Beilin a Lena Jarchin
Sidlo	New York (1947?1989)
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Irving Berlin , vlastnim jmenem Israel Isidore Bejlin , rusky Израиль Бейлин ( 11. kv?tna 1888 ?ume? , ^{[1] [2]} carske Rusko ? 22. za?i 1989 , New York ) byl americky pisni?ka? , skladatel popularnich pisni a texta?. Hral vyznamnou roli ve vyvoji americke popularni pisn? od raneho ragtime a jazzu a? po zlaty v?k muzikal? . B?hem sve ?edesatilete kariery napsal odhadem 1 500 pisni, v?etn? hudby pro 17 p?vodnich broadwayskych p?edstaveni a 15 hollywoodskych film?. Jeho pisn? byly sedmkrat nominovany na Oscara za hudbu, v roce 1942 ho ziskal za svou nejslavn?j?i pise? White Christmas . ^[3] Mezi sv?tove evergreeny pat?i take Alexander's Ragtime Band , Blue Skies, Cheek to Cheek nebo vlastenecka God Bless America .

Byl i usp??nym hudebnim podnikatelem, vydaval notove zaznamy svych pisni, byl autorem a producentem muzikal? a tane?nich show, jeho melodie se objevovaly ve filmech, rozhlase a televizi. Byl typickym p?ikladem p?ist?hovalce, kteremu se splnil americky sen .

Spolu s Georgem Gershwinem je dnes pova?ovan za jednoho ze sv?tovych zakladatel? moderni popularni hudby , jedna se patrn? o jednoho z komer?n? nejusp??n?j?ich hudebnich skladatel? v?ech dob.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

P?vod a hudebni za?atky [ editovat | editovat zdroj ]

Pochazel ze ?idovske rodiny a p?esne misto jeho narozeni neni znamo. Mo?ne misto jeho narozeni je ruske m?sto ?ume? nebo n?ktera z vesnic okolo m?sta Mohylev v dne?nim B?lorusku . Narodil se jako Israel Bejlin, jeho otec se ?ivil jako chazan , potulny ?idovsky zp?vak. V d?sledku antisemitskych pogrom? v??i tam?j?im ?id?m v 80. letech 19. stoleti v carskem Rusku se Irvingovi rodi?e spole?n? se svymi osmi d?tmi roku 1891 st?hovali do USA , kam p?ijeli v roce 1892 . ^[4] ?ili v chudinske ?idovske ?tvrti Lower East Side v New Yorku, otec prodaval maso a vykonaval r?zne ceremonialni povinnosti v ?idovske komunit?, matka pracovala jako porodni asistentka. Otec zem?el, kdy? bylo Irvingovi 13 let. ^[5] Po otcov? p?ed?asne smrti musely d?ti za?it pracovat, aby se rodina u?ivila. Star?i sourozenci pracovali v tovarn? a Irving byl pouli?nim prodava?em novin. U? tenkrat si p?al byt zp?vakem a skladat pisn?. Ve 14 letech opustil ?kolu i domov a stal se pouli?nim zp?vakem. V 18 letech dostal praci jako zpivajici ?i?nik v kavarn?. Po praci se u?il hrat na klavir a v roce 1907 vy?la tiskem jeho prvni pise? Marie from Sunny Italy, kterou napsal ve spolupraci s pianistou Mikem Nicholsonem. Tam nedopat?enim uvedli jeho p?ijmeni jako Berlin a od te doby je pou?ival. ^{[5] [4]}

Prvni usp?ch [ editovat | editovat zdroj ]

Dostal praci v hudebnim nakladatelstvi Tin Pan Alley na Broadway , kde spolupracoval jako texta? s mladymi skladateli. Postupn? za?al psat ke svym text?m i hudebni doprovod. V roce 1910 napsal sv?j velky hit Alexander's Ragtime Band, ktery odstartoval jeho karieru skladatele popularnich pisni. Berlin se stal nejslavn?j?im pisni?ka?em v zemi a tuto pozici si dlouha desetileti udr?el. V r?znych upravach a modifikacich se hraje dodnes. Titul pisn? pak roku 1938 dal nazev znamemu hudebnimu filmu. Notovy zaznam pisn? byl vydan v milionovych nakladech a Berlin se za?atkem roku 1912 stal spole?nikem hudebniho vydavatelstvi Waterson, Berlin & Snyder. ^[5]

Pise? o?ivila nad?eni pro styl ragtimu a tanec, Gershwin ji ozna?il za prvni skute?ne americke hudebni dilo ^[6] a slavila usp?ch i v zahrani?i. Berlin novy hudebni styl vyu?il ve svem prvnim muzikalu, ragtimove revue Watch Your Step, ktery byl s velkym usp?chem uveden na Broadway v roce 1914.

V roce 1912 se o?enil s Dorothy Goetzovou, ktera se v?ak b?hem libanek v Havan? nakazila b?i?nim tyfem a po p?l roce zem?ela. Sv?j zarmutek vyjad?il v pisni When I lost You , ktera se stala jeho prvni baladou a prodalo se ji vice ne? milion desek. ^[5] Postupn? p?e?el od ragtimu k lyrickym baladam, jako byla pise? A Pretty Girl is Like a Melody , kterou napsal pro Ziegfieldovu revue Follies. ^[4] Jeho tvorba zahrnuje ?irokou ?kalu styl?, jako ragtime, val?iky, pochody, swing , country , twist .

Muzikaly a filmova hudba [ editovat | editovat zdroj ]

Berlin nem?l ?adne hudebni vzd?lani, ale m?l vyborny sluch a ?asem si osvojil i skladatelske ?emeslo. Po v?t?inu sve kariery neum?l ?ist noty. Na klavir se nau?il hrat pouze ve Fis-dur ( na ?ernych klavesach) a m?l proto sv?j nastroj specialn? upraven, aby mohl transponovat do libovolne toniny. Zam?stnaval take ?adu hudebnich sekreta?? a aran?er?, kterym diktoval sve melodie, aby je mohli p?evad?t do not. ^[5] Ka?dy den napsal jednu kompletni pise?, hudbu i text. Obvykle za?al psat po ve?e?i a pracoval a? do rana. Jeho pisn? byly jednoduche, ale vystihovaly mentalitu Ameri?an? a reagovaly na aktualni spole?enskou situaci. Tim si ziskaval p?ize? americke ve?ejnosti.

Za?atkem roku 1918 se stal americkym ob?anem a byl povolan do armady, aby svymi pisn?mi podpo?il vlastenectvi a bojoveho ducha. Po valce se vratil do New Yorku, kde v roce 1921 zalo?il spole?n? se Samem H. Harrisem divadlo Music Box, v n?m? produkoval vlastni revue. ^[5] B?hem dal?ich dvaceti let psal pro broadwayska jevi?t? tane?ni revue s pisn?mi, ale take p?edstaveni, v nich? se odra?ela aktualni spole?enska a politicka temata. V roce 1938 k 20. vyro?i Dne p?im??i uvedl v rozhlase pise? God Bless America , kterou napsal ji? b?hem 1. sv?tove valky. ^[5] O n?kolik let pozd?ji stala neoficialni narodni hymnou. V roce 1943 se spolu s dal?imi Berlinovymi pisn?mi objevila ve vlasteneckem hudebnim filmu This is the Army a 11. za?i 2001 ji spole?n? zpivali ?lenove Sn?movny reprezentant? na schodech Kapitolu .

Od roku 1920 skladal i pro film. Zpo?atku ?lo o doprovodne melodie, ktere hral pianista na?ivo b?hem promitani. V roce 1927 se jeho pise? Blue Skies objevila v prvnim celove?ernim zvukovem filmu Jazzovy zp?vak . ^[4] Ve t?icatych letech Berlin napsal hudbu pro ?adu filmovych muzikal?, spolupracoval p?edev?im s Fredem Astairem . ^[4] Mezi hollywoodske filmove muzikalove klasiky s partiturami Irvinga Berlina pat?i Top Hat, Follow The Fleet, On The Avenue, Alexander's Ragtime Band, Holiday Inn, Blue Skies, Easter Parade, White Christmas a There's No Business Like Show Business . V roce 1943 ziskal Oscara za pise? White Christmas z filmu Holiday Inn , ktera se stala jednim z nejznam?j?ich sv?tovych evergreen?. ^[4]

Berlin byl velky vlastenec a to se projevilo v jeho tvorb? v letech 2. sv?tove valky. Po utoku na Pearl Harbor napsal jevi?tni show s nazvem This Is The Army , ktera m?la posilit moralku a vlastenectvi. Hra m?la velky usp?ch a Berlin s ni a? do konce valky vystupoval na vojenskych zakladnach v USA, Anglii, severni Africe. Vyt??ek v?noval na Armadni nouzove fondy. ^[5] V roce 1943 byla nato?ena filmova adaptace hry s Joan Leslieovou a Ronaldem Reaganem v hlavnich rolich. Za p?inos k moralce vojak? Berlin obdr?el v roce 1945 od prezidenta Trumana medaili za zasluhy (Medal for Merit). V roce 1954 Berlin obdr?el zvla?tni zlatou medaili Kongresu od prezidenta Eisenhowera . ^[7]

Po valce m?l Berlin velky usp?ch s muzikalem Annie Get Your Gun. Romanticky p?ib?h o ?ivot? a lasce st?elkyn? Annie Oakleyove dosahl vice ne? 1000 repriz v New Yorku i Londyn? a byl i zfilmovan. ^[5] V psani muzikal? pokra?oval a? od sveho odchodu do d?chodu v roce 1963. Jeho poslednim hudebnim projektem byl muzikal Mr. President . Roku 1968 ziskal cenu Grammy za celo?ivotni dilo.

Zav?r ?ivota [ editovat | editovat zdroj ]

V poslednich desetiletich sveho ?ivota se stahl z ve?ejneho ?ivota. ?il na sve farm? v Livingston Manor v horach Catskill nebo v New Yorku ve svem dom? na Manhattanu, dohli?el na sva ?etna autorska prava a publikace, maloval a ob?as souhlasil se vzacnym rozhovorem. ^{[4] [8]} Na ve?ejnosti se neobjevoval. Nezu?astnil se ani televizni oslavy svych 100. narozenin v Carnegie Hall .

Irving Berlin zem?el 22. za?i 1989 ve v?ku 101 let na srde?ni infarkt . Byl poh?ben na h?bitov? Woodlawn v Bronxu v New Yorku.   

?	Irving Berlin nema v americke hudb? misto ? je to americka hudba	“
? Jerome Kern

Soukromy ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

V unoru 1912 se o?enil s Dorothy Goetzovou, sestrou jednoho ze svych spolupracovnik?. Jejich man?elstvi trvalo netrvalo ani p?l roku. Na svatebni cest? v Havan? se nakazila tyfem a kratce po navratu do New Yorku 17. ?ervence zem?ela.

Jeho druhou man?elkou byla Ellin Mackayova, dcera bohateho a vlivneho ?efa Postal Telegraph Cable Company. ^[4] Vzali se v roce 1924 p?esto?e, jeji otec jako irsky katolik byl proti s?atku sve dcery s p?islu?nikem jine viry a vyd?dil ji. ^[5] V reakci na to ji Berlin daroval autorska prava k pisni Always , co? ji poskytlo zaru?eny staly p?ijem. S otcem se usmi?ili a? po smrti sveho syna Irvinga Berlina mlad?iho, ktery zem?el na ?t?dry den 1928, n?kolik tydn? po svem narozeni. Man?elstvi Berlingovych bylo ??astne a trvalo a? do Ellininy smrti v roce 1988. M?li spolu t?i dcery. Jedna z nich, spisovatelka Mary Ellin Barnetova vydala v roce 1995 vzpominkovou knihu s nazvem Irving Berlin: a Daughter's Memoir.

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Statni vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

• 1945 ? Medal of Merit (medaile za zasluhy) od generala George Marshalla na p?ikaz prezidenta Trumana
• 1954 ? zlata medaile Kongresu od prezidenta Eisenhowera za vlastenecke pisn?, v?etn? God Bless America
• 1977 ? prezidentska medaile svobody od Geralda Forda se zd?vodn?nim: Hudebnik, skladatel, humanitarni pracovnik a vlastenec Irving Berlin zachytil ty nejkrasn?j?i sny a nejhlub?i emoce americkeho lidu ve form? popularni hudby.
• 1986 ? Medaile Svobody (Medal of Liberty) b?hem ceremonialu ke stemu vyro?i vzty?eni sochy svobody v New Yorku

Hudebni ceny [ editovat | editovat zdroj ]

• 1963 ? zvla?tni cena Tony Award
• 1968 ? cena Grammy za celo?ivotni dilo
• 1970 ? uvedeni do sin? slavy Songwriters Hall of Fame
• 1943 ? filmova cena Oscar za nejlep?i pise? White Christmas z filmu Holiday Inn (?esky : Ja snim o Vanocich bilych )
• 1951 ? divadelni cena Tony za muzikal Call Me Madam za nejlep?i hudebni partituru
• 1994 ? hv?zda na Hollywoodskem chodniku slavy
• ?len Americke divadelni sin? slavy ^[9]

Dilo, vyb?r [ editovat | editovat zdroj ]

Pisn? [ editovat | editovat zdroj ]

• Alexander’s Ragtime Band

• God Bless America
• White Christmas (?esky: Ja snim o Vanocich bilych , zpival ji Bing Crosby , prodano bylo vice ne? 70 milion? kus?)
• There's no Business like Showbusiness
• Cheek to cheek (?esky : Duben, prvni duben )
• Puttin' on the Ritz
• They say it's wonderful
• Let's Face The Music and Dance
• Change Partners

Muzikalova a revualni p?edstaveni na Broadwayi [ editovat | editovat zdroj ]

• 1910 Ziegfeld Follies
• 1914 Watch Your Step
• 1915 Stop! Look! Listen!
• 1918 Yip Yap Yaphank
• 1921 Music Box Revue
• 1922 Music Box Revue
• 1923 Music Box Revue
• 1924 Music Box Revue
• 1925 The Cocoanuts ? (film z roku 1929)
• 1927 Ziegfeld Follies
• 1932 Face The Music
• 1933 As Thousands Cheer
• 1940 Louisiana Purchase ? (film z roku 1941)
• 1942 This Is The Army ? (film z roku 1943)
• 1946 Annie Get Your Gun ? (film z roku 1950) ? (?esky : Anko, vem si kver )
• 1949 Miss Liberty
• 1950 Call Me Madam ? (film 1953)
• 1962 Mr. President ? (?esky : Pan prezident )

Filmova hudba [ editovat | editovat zdroj ]

• 1930 Puttin' On The Ritz
• 1934 Top Hat
• 1936 Follow The Fleet
• 1937 Carefree
• 1937 On The Avenue
• 1938 Alexander's Ragtime Band (?esky : Alexandr?v Ragtime Bend )
• 1939 Second Fiddle
• 1942 Holiday Inn
• 1946 Blue Skies (?esky : Modre nebe )
• 1947 Easter Parade
• 1953 White Christmas
• 1954 There's No Business Like Show Business

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Irving Berlin na n?mecke Wikipedii a Irving Berlin na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Lubomir Dor??ka , Panorama popularni hudby 1918/1978 ? vydalo nakladatelstvi Mlada fronta v roce 1981, katalogove ?islo 23-068-81 09/21

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Irving Berlin na Wikimedia Commons
• Osoba Irving Berlin ve Wikicitatech
• Osoba Irving Berlin ve Wikicitatech (anglicky)
• Irving Berlin v Internet Broadway Database (IBDb)
• Irving Berlin Music Company
• Biografie (anglicky)
• oficialni web (anglicky)