Irbis
Irbis
Stupe? ohro?eni podle IUCN
zranitelny [1]
V?decka klasifikace
?i?e	?ivo?ichove (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
T?ida	savci (Mammalia)
?ad	?elmy (Carnivora)
?ele?	ko?koviti (Felidae)
Pod?ele?	velke ko?ky (Pantherinae)
Rod	Panthera
Binomicke jmeno
Panthera uncia ( Schreber , 1775 )
Areal roz?i?eni hn?d? - jiste, okrov? - mo?ne
Synonyma
Felis uncia ( Schreber , 1775 ) Felis irbis ( Ehrenberg , 1830 ) Felis uncioides ( Horsfield , 1855 ) Uncia uncia ( Pocock , 1916 )
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Irbis ( Panthera uncia , d?ive take Uncia uncia ), te? irbis horsky ?i levhart sn??ny je ko?kovita ?elma z pod?eledi velkych ko?ek obyvajici horske masivy St?edni Asie .

Irbis vzhledem p?ipomina levharta , je o n?co men?i, ale robustn?j?i. Delka t?la je 103?130 cm, delka ocasu 90?105 cm. Vy?ka v plecich dosahuje kolem 60 cm, vaha 22?55 kg (samci jsou o n?co mohutn?j?i ne? samice). Srst je m?kka, husta (kolem 4000 chlup? na cm²) a obzvla?t? v zim? velmi dlouha (na b?i?e a? 120 mm). Na zakladnim sv?tlem zbarveni jsou umist?ny tmave skvrny a rozety. Dlouhy a mohutny ocas pomaha irbisovi udr?ovat rovnovahu p?i pohybu a skocich. Ko?isti irbisa jsou p?edev?im hor?ti kopytnici , p?ile?itostn? v?ak lovi i men?i zvi?ata jako hlodavce , zajicovce ?i hrabave ptaky . Jeho biotopem jsou p?edev?im horske louky a pastviny, bezlese a kamenite planiny nad horni hranici lesa. Obvykle se pohybuje v nadmo?skych vy?kach 1500?4000 m n. m., v  Himalaji byl zaznamenan dokonce a? v 6000 m n. m., na D?ungarskem Alatau v?ak take ve vy?kach pod 1000 m n. m.

Stav divoce ?ijici populace irbis? lze kv?li nedostupnosti biotopu monitorovat jen velmi obti?n?, r?zne odhady z let 2003?2014 uvad?ji ?isla v rozmezi 3920?7500 divoce ?ijicich jedinc?. ^{[2] [3] [4]} Druh byl od roku 1972 veden Mezinarodnim svazem ochrany p?irody jako ohro?eny , ^[3] v roce 2017 byl v?ak p?eklasifikovan na zranitelny . ^[5] V  CITES je irbis citovan v p?iloze I, mezi druhy, s nimi? je jakykoliv mezinarodni obchod zakazan. P?esto?e v celem arealu vyskytu je irbis pod legislativni ochranou, nejv?t?i nebezpe?i pro n?j stale p?edstavuje ilegalni lov a pytlactvi spojene s vynosnym prodejem trofeji na ?ernem trhu. Organizovane projekty na ochranu irbisa za?aly vznikat teprve v poslednich desetiletich. V ?ijnu 2013 v  kyrgyzskem Bi?keku podepsali zastupci v?ech 12 zemi, na jejich? uzemi areal irbisa zasahuje, spole?nou deklaraci, na jejim? zaklad? vznikl projekt Global Snow Leopard & Ecosystem Protection Program , ktery by m?l do roku 2020 vytipovat nap?i? arealem vyskytu nejmen? 20 zdravych populaci a zajistit jejich ochranu. ^[6]

V zajeti se da?i irbisa usp??n? rozmno?ovat, populace v zoologickych zahradach ?ita vice ne? 500 jedinc? a je pova?ovana za ?ivotaschopnou a stabilni. Plemennou knihu irbisa vede zoologicka zahrada ve finskych Helsinkach . ^[7]

Irbis neni obvykle heraldicke zvi?e , p?esto jej najdeme nap?iklad ve znaku ruske republiky Chakasie ?i m?st Almaty a Bi?kek . Byl rovn?? jednim z maskot? Zimnich olympijskych her 2014 v ruskem So?i .

Etymologie [ editovat | editovat zdroj ]

Slovo ?irbis“ pochazi z  mongol?tiny . ^[8] Do ?e?tiny se dostalo p?es ru?tinu . Jedna se o jeden z nazv?, ktere uvadi Jan Svatopluk Presl ve svem dile Ssavectvo. Rukov?? soustavna k pou?eni vlastnimu (Praha, 1834). ^[9] Slovo se, na rozdil od n?kterych jinych nazv? navr?enych J. S. Preslem, ujalo a jako ozna?eni p?islu?neho zvi?ete se v ?e?tin? pou?iva dodnes. ^[9]

Nazev ?sn??ny levhart“ ?i n?kdy takte? u?ivany ?sn??ny leopard“ poukazuje na vysokohorsky biotop a podobnost vzhledu irbisa s  levhartem . Timto nazvem je irbis primarn? ozna?ovan v ?ad? jazyk?, nap?. anglicky je to ?snow leopard“, n?mecky ?Schneeleopard“, italsky ?leopardo delle nevi“, rusky ?снежный барс“ (synonymum nazvu ?ирбис“).

Rodove jmeno ?Panthera“ pochazi z  ?eckeho π?νθηρ (panth?r) , co? je ?ecky nazev pro levharta, ktery je typovym zastupcem rodu. Nazev je slo?en ze dvou ?asti: pan? znamena ?v?e“ a th?r znamena ?ko?ist“, dohromady tedy ?v?e je ko?ist“ ? nara?ka na to, ?e levhart a jeho p?ibuzni jsou vrcholovymi predatory.

Latinske ozna?eni druhu (a d?ive i rodu) ?uncia“, stejn? jako anglicky nazev ?ounce“ (synonymum k ?snow leopard“), je odvozeno z  francouzskeho ?once“. P?vod tohoto slova lze vysledovat k ?eckemu ozna?eni rysa ostrovida λ?γξ (lunx) . Slovo je odvozeno z indoevropskeho ko?ene leuk- zna?iciho ?sv?tlo, jas“ ? jde o nara?ku na za?ive o?i rysa. ^[10] Slovo bylo latinizovano na ?lynx“ a do starofrancouz?tiny p?evzato jako ?lonce“. ^[11] Uvodni ?l“ bylo pozd?ji myln? pokladano za ur?ity ?len (?l'once“). ^[11] P?enesen? pak byly slovem ?once“ ?i ?ounce“ ozna?ovany i ostatni ko?kovite ?elmy velikosti ?i vzhledem p?ipominajici rysa. ^[12]

V zemich sveho p?irozeneho vyskytu je irbis znam pod mnoha mistnimi nazvy. Mongolsky a burjatsky se nazyva irbes nebo irves , kaza?sky a altajsky bars nebo barys , kyrgyzsky ilbirs , ladacky ?an , tibetsky sazig (????????, p?ip. zigsa , sa ), pa?tunsky w?wr?n p??ng (horsky levhart), persky palangi barfi (sn??ny levhart), urdsky barf?n? ??t? (sn??ny gepard) a hindsky him tendua (??? ???????, sn??ny levhart). ^[13]

Taxonomie a historie [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni zminka o irbisovi a prvni vyobrazeni v evropske literatu?e pochazi od francouzskeho p?irodov?dce Georgese de Buffona z roku 1761. ^[14] Buffon ve svem spisu Histoire Naturelle uvad?l, ?e irbis ?ije v  Persii , kde je odchytavan a cvi?en k lovu (mo?na ?lo o zam?nu s  gepardem ^[15] ). ^[16]

Autorem prvniho v?deckeho popisu irbisa je n?mecky leka? a p?irodov?dec Johann von Schreber , ktery druh pod nazvem Felis uncia popsal v roce 1775. ^[17] V roce 1831 druh pod nazvem Felis irbis popsal jiny n?mecky p?irodov?dec a zoolog Christian Ehrenberg . ^[17] Pot?eti byl druh popsan v roce 1855 americkym leka?em a p?irodov?dcem Thomasem Horsfieldem , tentokrat pod nazvem Felis uncioides . ^[17]

Irbis pat?i mezi velke ko?ky rodu Panthera , ke kterym byl po svem popsani take p?vodn? ?azen. Pozd?ji v?ak byl na dlouhou dobu p?e?azen do samostatneho rodu Uncia (Pocock, 1916). ^[17] Lebka irbisa je morfologicky odli?na od v?ech ostatnich druh? rodu Panthera vice ne? lebky libovolnych dvou jinych druh? rodu Panthera mezi sebou. K tomu navic irbis nese kombinaci morfologickych a etologickych znak? typickych jak pro velke ko?ky , tak pro male ko?ky . Nap?iklad struktura lebky je velmi podobna velkym zastupc?m rodu Felis , zatimco jazylka nese typicke znaky zastupc? rodu Panthera . ^[18] Teprve geneticke analyzy z po?atku 21. stoleti jednozna?n? prokazaly p?islu?nost irbisa do rodu Panthera . ^[19] Analyzy potvrdily blizkou p?ibuznost zastupc? rodu Panthera (v?etn? irbisa) mezi sebou, p?i?em? levharta obla?koveho ( Neofelis nebulosa ) ur?ily za zastupce sesterskeho rodu Neofelis . ^[20]

Nadale v?ak panuji nejasnosti ohledn? p?esneho za?azeni irbisa v ramci rodu Panthera . Li a Zhang (2005) na zaklad? analyzy mitochodrialnich gen? a jaderne DNA pova?ovali irbisa za nejbli?e p?ibuzneho levhartovi ( Panthera pardus ), ^[21] Johnson a kol. (2006) na zaklad? analyzy mitochondrialni DNA ozna?il irbisa za sesterskou skupinu tygra ( Panthera tigris ), ^[19] Wei a kol. (2008, 2011) v?ak na zaklad? analyzy kompletn? p?e?teneho mitochondrialniho genomu usuzoval, ?e nejbli??im p?ibuznym irbisa je lev ( Panthera leo ). ^[22] Bagatharia et al. (2012), ktery na rozdil od svych p?edch?dc? ji? m?l k dispozici kompletn? p?e?teny mitochondrialni genom lva indickeho ( Panthera leo persica ), v?ak jako sesterske druhy ur?il op?t lva a levharta, p?i?em? irbisa umistil v kladogramu mezi zmin?nou dvojici a tygra. ^[23] Ke stejnemu zav?ru dochazi i Zhang a Zhang (2012). ^[24] Li et al. (2016) ve sve studii zkoumal rozdily mezi fylogenetickymi stromy sestavenymi na zaklad? jaderneho a mitochondrialniho genomu a do?el k zav?ru, ?e linie irbisa byla v davne minulosti pravd?podobn? ovlivn?na hybridizaci, kdy? do?lo ke k?i?eni mezi p?edky dne?nich lv? a irbis?. Potomci z tohoto k?i?eni ^{[pozn. 1]} m?li z?ejm? evolu?ni vyhodu nad ?oby?ejnymi“ irbisy a jimi nesene geny nasledn? v linii irbisa p?evladly. ^[25]

Poddruhy [ editovat | editovat zdroj ]

P?es rozsahly areal vyskytu rozd?leny do men?ich oblasti naprosta v?t?ina zoolog? nerozli?ovala u irbisa poddruhy. ^{[26] [27]} P?esto se objevily pokusy o popis n?kolika poddruh? dle geografickych oblasti. Nap?iklad irbisove ze severozapadu St?edni Asie, Mongolska a Ruska by byli ?azeni do poddruhu Uncia uncia uncia (resp. Panthera uncia uncia ), zatimco irbisove ze zapadni ?iny a Himalaje by tvo?ili poddruh Uncia uncia uncioides (resp Panthera uncia uncioides ). ^[28] Tyto snahy v?ak neziskaly mezi odbornou ve?ejnosti vyrazn?j?i podporu a platnost taxonomickych ozna?eni byla donedavna nulitni. ^[29]

V pr?b?hu roku 2017 vy?la studie o detailnim genetickem vyzkumu provedenem na 70 jedincich. Vysledky ukazuji, ?e populace irbisa pro?la asi p?ed 8000 lety vyraznym efektem hrdla lahve , jen? souvisel se zm?nou klimatu v oblasti Tibetske nahorni plo?iny . Kv?li tomu vykazuje nizkou genetickou variabilitu. Auto?i studie p?esto na zaklad? geneticke odli?nosti, jasneho roz?len?ni populace a geograficke separace doporu?ili rozd?lit druh na t?i poddruhy: Panthera uncia irbis (severni skupina z oblasti Altaje ), Panthera uncia uncia (zapadni skupina z oblasti ?an-?anu , Pamiru a trans-Himalaje), a Panthera uncia uncioides (st?edni skupina z Himalaje a Tibetske plo?iny). ^[30]

V navrhu nove taxonomie ko?kovitych ?elem , publikovanem v roce 2017 Mezinarodnim svazem ochrany p?irody , je irbis uveden jako monotypicky druh . ^[31] Byla v?ak doporu?ena molekularni analyza genomu himalajskych a tibetskych irbis? (vy?e uvedena studie v dob? publika?ni uzav?rky pravd?podobn? je?t? nebyla k dispozici), ktera by m?la potvrdit ?i vyvratit postaveni t?chto jedinc? jako p?ipadneho poddruhu Panthera uncia schneideri (vy?e navr?ene v?decke jmeno Panthera uncia uncioides je pova?ovano za nomen nudum ). ^[31]

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Irbis je pom?rn? velka ko?ka vzhledem p?ipominajici levharta , o n?co men?i, av?ak robustn?j?i, s velmi dlouhym ocasem. Srst je velmi dlouha a husta. Na zakladnim zbarveni, ktere je sv?tle, plave a? bile, jsou rozmist?ny ?erne skvrny a rozety.

Delka t?la s hlavou je 103?130 cm, delka ocasu 80?105 cm. ^{[16] [32]} Vy?ka v plecich je kolem 60 cm. ^[16] Samci jsou o n?co v?t?i ne? samice. ^[33] Dosp?ly samec va?i 45?55 kg, samice 22?40 kg. ^{[27] [34]} Vyjime?n? mohou byt tyto hodnoty i vy??i. Rekordni hmotnosti dosahl samec z  Altaje , ktery va?il 68,5 kg. ^[35]

Hlava je kulata, vzhledem k velikosti t?la pom?rn? mala. Lebka je relativn? silna, av?ak men? masivni ne? u ostatnich druh? rodu Panthera . ^[36] Je v?ak z lebek v?ech druh? velkych ko?ek relativn? nej?ir?i. ^[37] ?elo je ?iroke a vysoce klenute. ^[38] Rozsahla nosni dutina a ?iroke nosni kosti jsou vysledkem adaptace irbisa na vysokohorske prost?edi ? vzduch se zde p?ed vstupem do plic p?edeh?iva. ^[38] Parametry lebky (u samc?): nejv?t?i delka 180?190 mm, nejv?t?i ?i?ka 122?134 mm, kondylobazalni delka 165?173 mm; mezio?ni ?i?ka 43?47 mm; nejv?t?i vy?ka lebky 71?76 mm; delka horniho patra 58?63 mm. ^[16]

U?i jsou kratke, posazene ?iroko od sebe, tup? zaoblene, bez chvostk?, v zim? tem?? skryte v dlouhe srsti. ^[39] O?i jsou velke, kulate a blede, p?sobi dojmem, ?e irbis neustale hledi do dali. ^[15] Duhovka je sv?tle zelena nebo ?eda. ^[15] Vousy jsou bile a ?erne, o delce a? 10,5 cm. ^[39]

Dosp?ly irbis ma podobn? jako v?t?ina ostatnich ko?kovitych ?elem 30 zub?. ^[40] V horni ?elisti na ka?de stran? 3 ?ezaky, ?pi?ak, 3 t?enove zuby a jednu stoli?ku, v dolni ?elisti na ka?de stran? 3 ?ezaky, ?pi?ak, 2 t?enove zuby a jednu stoli?ku. ^[40] Zubni vzorec je tedy ${\displaystyle {3 \over 3}{1 \over 1}{3 \over 2}{1 \over 1}}$. Mohutne ?pi?aky slou?i k zabijeni ko?isti. ^[40] Posledni horni t?enovy zub a dolni stoli?ka jsou p?em?n?ne v mohutne trhaky, pomoci kterych si irbis odtrhava kusy potravy. ^[40]

T?lo je silne a svalnate. ^[15] Zadni nohy jsou ve srovnani s jinymi velkymi ko?kami pom?rn? dlouhe, uzp?sobene skok?m na zna?nou vzdalenost ^[37] (rusky zoolog S. I. Ogn?v uvedl, ?e jim pozorovany irbis p?ekonal jednim skokem vzdalenost 15 m, ^{[41] [42]} udaj je v?ak pova?ovan za nadsazeny; ^{[42] [pozn. 2]} b??n? jsou nicmen? pozorovany skoky s delkou kolem 6 m ^[42] ). Tlapy, p?edev?im p?edni, jsou ?iroke a masivni, se zatahovatelnymi drapy. Stopy jsou velke a kulate, bez otisku drap?. Stopa m??i na delku 9?10 cm. ^[43]

Ocas je velmi dlouhy, delkou p?esahuje t?i ?tvrtiny t?la, diky dlouhym a hustym chlup?m se jevi velmi mohutny. Irbisovi pomaha udr?ovat rovnovahu p?i skocich, ?plhu a balancovani na uzkych skalnich ?imsach. ^[15] Kdy? irbis le?i nebo sedi, ocas miva obto?eny kolem t?la, aby se lepe zah?al. ^[27]

Srst je dlouha, m?kka a velmi husta, irbisovi poskytuje nezbytnou ochranu proti chladu, ktery v jeho p?irozenem vysokohorskem prost?edi panuje. ^[15] Letni srst ma na h?bet? a bocich delku kolem 25 mm, na b?i?e a ocase a? 50 mm. ^[17] Zimni srst je del?i, na h?bet? a bocich mezi 30?55 mm, na ocase a? 60 mm, na b?i?e a? 120 mm. ^[17] Hustota srsti je vy??i ne? u v?ech ostatnich velkych ko?ek (kolem 4000 chlup? na cm²) ^[44] a bli?i se spi?e hodnotam znamym od malych ko?ek rodu Felis . ^[39] Na jeden kryci chlup (pesik) p?ipada 8 chlup? podsady. ^[39]

Zimni srst je velmi sv?tla, a? tem?? bila, s kou?ovym nadechem. ^[39] Irbis je tak dob?e maskovan ve svem p?irozenem prost?edi ? skaly, kameny, snih a led. Letni srst je sv?tla, ohrani?eni skvrn je patrn?j?i, ale kou?ovy nadech zimni srsti se vytraci. ^[45]

Zakladni barva srsti je sv?tle ?eda ?i sv?tle hn?da s kou?ovym nadechem. ^{[16] [39]} P?itomny mohou byt i sv?tle ?lute tony, nikoli v?ak tony jasn? ?lute ?i dokonce ?ervene (ktere nalezneme t?eba u  levharta ?i tygra ). ^[39] Srst na h?bet? a hlav? je nejtmav?i, sm?rem k b?ichu sv?tla. Srst na hrudi, b?i?e a vnit?nich stranach kon?etin je pak plava a? tem?? bila. ^[14] Boky zdobi ?erne ?i tmav? ?ede skvrny ve form? rozet, uvnit? kterych se m??e nalezat je?t? mala ?erna skvrna. Pr?m?r nejv?t?ich rozet se pohybuje od 5 ^[16] do 7?8 ^[46]  cm. Pouze plne skvrny se nachazeji na hlav? (zde jsou nejmen?i), na krku a kon?etinach. Na konci h?betu skvrny za?inaji splyvat a mohou vytva?et podelne pruhy. Na ocase mivaji skvrny formu p?i?nych pruh?. Samotna ?pi?ka ocasu je obvykle tmava. ^[46] Mla?ata irbisa se vyzna?uji vyrazn? temnou pigmentaci skvrn, v?t?inou drobn?j?ich a plnych, rozet byva jen velmi malo. Velke hn?de ?i ?erne skvrny na h?bet? sm?rem k ocasu splyvaji v podelne ?erne pruhy rovnob??ne s pate?i.

Podobn? jako u  tygr? ?i levhart? , zbarveni ka?deho jedince je unikatni. ^[42] Konkretni zvi?e lze jednozna?n? identifikovat podle zbarveni. ^[42]

Samice se zbarvenim neli?i od samc?. Mezi irbisy z r?znych geografickych oblasti nejsou ?adne vyrazne rozdily ve zbarveni, p?ipadn? jen minimalni. ^[45] Je to dano i pom?rn? malym (ve srovnani s ostatnimi velkymi ko?kami) arealem vyskytu, vyzna?ujicim se ve v?ech svych ?astech p?ibli?n? stejnymi ?ivotnimi podminkami.

Vyskyt [ editovat | editovat zdroj ]

Domovem irbisa je st?edni Asie. Areal vyskytu zahrnuje horske oblasti a nahorni plo?iny o celkove rozloze zhruba 1 200 000?1 800 000 km² ^{[42] [47]} nachazejici se na uzemi stat? Afghanistan , Pakistan , Indie , Nepal , Bhutan , ?ina , Mongolsko , Rusko , Kazachstan , Kyrgyzstan , Tad?ikistan a Uzbekistan . Areal ma tvar podkovy, jejim? pomyslnym st?edem je poho?i Pamir . Ji?ni rameno podkovy se tahne od Pamiru a Hinduku?e p?es Karakoram , Ka?mir a Himalaj (na severu pak Kchun-lun-?an ) a? k severnim hranicim Barmy. Severni rameno sm??uje p?es ?an-?an , Altaj a Sajany do zapadniho Mongolska a ji?ni Sibi?e. Na severu zasahuje areal a? k nejji?n?j?imu cipu jezera Bajkal . V Mongolsku se irbis vyskytuje krom? Mongolskeho a Gobijskeho Altaje i v poho?i Changaj . ^{[33] [48] [49]}

Biotop [ editovat | editovat zdroj ]

Irbis je typickym p?edstavitelem fauny horskych oblasti St?edni Asie . Mezi velkymi ko?kami je jedinym druhem, ktery trvale obyva horske biotopy. ^[50] Jeho lovi?ti jsou horske louky, bezlese kamenne plo?iny a moreny , skalni utesy, ?asto jej lze potkat i v zasn??enych oblastech. V n?kterych ?astech sveho arealu vyskytu v?ak irbis sestupuje i do ni?e polo?enych oblasti, do pasem kle?e a horskeho lesa.

Irbis dava p?ednost ?lenite horske krajin? s utesy, svahy ?i uzkymi udolimi, s porostem alpinske vegetace, a s trhlinami, hromadami kameni ?i sut?, ktere mu skytaji vhodny ukryt jak p?i lovu, tak p?i odpo?inku. ^[42] V ni??ich polohach jako ukryt poslou?i i kle? ?i jina vegetace. Otev?ene krajin? se irbis spi?e vyhyba. ^[42] Obvykle se dr?i nad horni hranici lesa, ov?em lze jej potkat i zde, p?edev?im v zim?.

Nadmo?ska vy?ka biotop? obyvanych irbisem se obvykle pohybuje v rozmezi 1500?4000 m n. m. Irbis je jednim z mala zvi?at, ktera vystupuji a? nad hranici v??neho sn?hu. Na Pamiru byl n?kolikrat pozorovan v nadmo?skych vy?kach 4500?5000 m n. m. ^[51] V  Himalaji pak dokonce v nadmo?skych vy?kach 5400?6000 m n. m, p?i?em? sestupuje a? do 2000 a? 2500 m n. m. V let? se zde irbis nej?ast?ji vyskytuje v nadmo?skych vy?kach 4000?4500 m n. m. ^[52]

Na svazich Turkestanskeho h?betu lze irbisa v let? potkat nej?ast?ji v nadmo?skych vy?kach kolem 2600 m n. m. Zdr?uje se zde p?edev?im ve skalnatych oblastech. ^[51]

Na Talaskem Alatau se vyskytuje obvykle v nadmo?skych vy?kach mezi 1200 ^[53] ?1800 a 3500 m n. m. ^[51] Na h?ebeni Kungej Alatau se irbis nej?ast?ji zdr?uje na alpinskych loukach v nadmo?skych vy?kach do 3300 m n. m, men? ?asto pak v jehli?natych lesich (2100?2600 m n. m). ^[54] Na Zailijskem Alatau a v centralnim ?an-?anu se irbis v let? pohybuje v nadmo?skych vy?kach kolem 4000 m n. m, v zim? pak sestupuje a? do 1200 m n. m. ^[54]

Ne v?dy ov?em irbis obyva vysokohorske biotopy. Na n?kterych mistech ?ije po cely rok v ni??ich poho?ich a na nahornich stepich v nadmo?skych vy?kach 600?1500 m n. m. I zde se dr?i skalnatych mist, sout?sek a u?labin s vyskytem horskych ovci ( argali ) a koz. V t?chto nadmo?skych vy?kach byl irbis pozorovan nap?. na D?ungarskem Alatau . ^{[53] [55]}

Irbis nasleduje svou ko?ist, za kterou v let? vystupuje do alpinskeho a subalpinskeho pasma hor. V zim?, kdy? je horska krajina pokryta vysokou vrstvou sn?hu, sestupuje do ni??ich poloh, ?asto a? do pasma jehli?nateho lesa. ^[53] Sezonni migrace miva pravidelny charakter a odpovida sezonni migraci hlavni ko?isti irbisa ? horskych kopytnik?. ^{[53] [56]}

Biologie a ekologie [ editovat | editovat zdroj ]

Irbis je aktivni p?edev?im za soumraku a usvitu, n?kdy v?ak i b?hem dne. ^[57] P?es den obvykle odpo?iva, spi ?i le?i na skale.

Doup? si vytva?i v jeskynich ?i skalnich rozsedlinach, v ukrytech mezi skalami, pod p?evisy ?i na jinych podobnych mistech. Stejne doup? vyu?iva ?asto i n?kolik let. ^[58] Z  Kyrgyzskeho h?betu jsou znamy p?ipady, kdy irbisove p?es den vyu?ivali k odpo?inku velka hnizda po supech hn?dych , umist?na na nizkych, ale silnych kmenech jalovce . ^[58]

Teritorialni a socialni chovani [ editovat | editovat zdroj ]

Dosp?li irbisove pov?t?inou vedou samota?sky zp?sob ?ivota. Mla?ata v?ak travi pom?rn? dlouhou dobu s matkou. Ka?dy dosp?ly irbis ma sve vlastni vymezene teritorium . Sledovani pomoci radiotelemetrie ukazalo, ?e u irbis? existuje silna teritorialita mezi p?islu?niky teho? pohlavi, teritoria samc? se v?ak mohou p?ekryvat s teritorii samic. ^[59] I v takovem p?ipad? si v?ak s vyjimkou obdobi pa?eni dosp?li jedinci udr?uji od sebe odstup. ^{[60] [61]} Svoje uzemi si irbisove zna?i r?znymi zp?soby ? v?t?inou mo?i, ale i pomoci drasani zem? ?i k?ry drapy. ^[62]

Rozloha individualnich teritorii se m??e velmi li?it. V  Nepalu , kde je k dispozici velke mno?stvi potencialni ko?isti, byva teritorium pom?rn? male, od 12 do 39 km², ^[61] kde?to v  Mongolsku , kde je otev?eny teren a ?idky vyskyt kopytnik?, m??e p?esahnout 500 km². ^[61]

Irbis pravideln? obchazi svoje uzemi, nav?t?vuje shroma?di?t? a zimni pastvi?t? divoke zv??e. V?t?inou se dr?i poka?de te same cesty, kdy? chodi po stezkach vy?lapanych zv??i, vedoucich obvykle po h?ebeni ?i podel ?i?ky ?i potoka. Delka obch?zky byva velmi dlouha, na stejnem mist? se irbis obvykle objevi v?dy jen jednou za n?kolik dni. ^[63]

Potrava a zp?sob lovu [ editovat | editovat zdroj ]

Irbis je predator lovici obvykle zv?? sve velikosti ?i v?t?i. Je schopen skolit ko?ist t?ikrat v?t?i, ne? je sam, co? jako potencialni ko?ist vylu?uje pouze dosp?le velbloudy , kiangy a jaky . ^[61] Zakladni slo?kou potravy jsou v celem arealu vyskytu a ve v?ech ro?nich obdobich kopytnici.

Ko?isti irbisa byvaji nejr?zn?j?i druhy kopytnik?: horske kozy a kozoro?ci ? nahur modry (Pseudois nayaur) , kozoro?ec sibi?sky (Capra sibirica) , koza ?rouboroha (Capra falconeri) , tahr himalajsky (Hemitragus jemlahicus) ; horske ovce ? argali (Ovis ammon) , urial (Ovis orientalis vignei) ; takin (Budorcas taxicolor) , serau himalajsky (Capricornis thar) , goral tmavy (Naemorhedus goral) , kabar pi?movy (Moschus moschiferus) , srnci (Capreolus sp.) , jeleni (Cervus sp.) a divoka prasata (Sus scrofa) . ^{[33] [43] [64]} Drobn?j?i ko?ist tvo?i svi?ti (Marmota sp.) , zajici (Lepus sp.) , pi??uchy (Ochotona sp.) ?i hrabavi ptaci ? veleku?i (Tetraogallus sp.) , ba?anti ?i orebice (Alectoris sp.) . ^{[33] [43] [64]} Byl zaznamenan i usp??ny utok dvojice irbis? na dvouleteho medv?da plaveho (Ursus arctos isabellinus) . ^[65]

V  Pamiru irbis lovi p?edev?im horske kozy a kozoro?ce, ?id?eji argali. V  Himalaji rovn?? horske kozy, horske ovce, orongy (Pantholops hodgsonii) , gazely tibetske (Procapra picticaudata) , jaky (Bos grunninus) , svi?t?, zajice. ^[43] V Rusku krom? horskych koz lovi i jeleny, srnce, argali a take soby (Rangifer tarandus) . ^[66]

Je-li nedostatek ko?isti, irbis si odejde hledat nove teritorium, p?ipadn? za?ne napadat domaci zv??. ^[53] V n?kterych oblastech dokonce tvo?i domestikovana zvi?ata jako kozy, ovce, kon? ?i dobytek vyznamnou sou?ast stravy. ^[43]

Rozbor trusu ukazal take p?ekvapiv? vysoky podil rostlinne stravy, p?edev?im travy a v?tvi?ek. ^[67] N?ktere nalezene exkrementy sestavaly dokonce vyhradn? z rostlinnych zbytk?. ^[67] Je znamo, ?e ko?ky pou?ivaji rostlinny material k podpo?e traveni nebo jako laxativum , ov?em mno?stvi konzumovane irbisem je mezi ko?kami zcela vyjime?ne. ^[67] D?vody nejsou zcela jasne, m??e jit o likvidaci st?evnich parazit? nebo i prost? jen o dopln?k stravy. ^[67]

Irbisove lovi v?t?inou samostatn?, pli?i se ke ko?isti. Kdy? se dostate?n? p?ibli?i, vy?iti se z ukrytu, dlouhymi skoky (6?7 metr?) ko?ist dostihnou a skoli. ^[58] Dal?im ?astym zp?sobem lovu je ?ihani v ukrytu a skok na zv?? z vyvy?ene pozice. ^[63] Pokud se nepoda?i vyhlednutou ko?ist skolit hned napoprve, irbis o ni m??e ztratit zajem, ^[58] ale je schopen pronasledovani a? na vzdalenost 300 metr?. ^[68] U velkych kopytnik? po skoleni uto?i na hrdlo nebo ?iji a sna?i se ko?ist zardousit nebo ji zlomit vaz. ^{[43] [58]} Mrtvou ko?ist odtahne do ukrytu, pod skalu ?i jinam, kde ji za?ne konzumovat. Dosp?ly irbis obvykle p?i jednom krmeni spo?ada 2?3 kg masa. ^[63] Neni-li vyru?ovan, vydr?i u ko?isti a? tyden. ^[61] Zp?sob trhani potravy je stejny jako u velkych ko?ek, postaveni p?i konzumaci potravy je podobne jako u malych ko?ek. ^[18]

Sledovani pomoci GPS obojk? ukazalo, ?e velkou ko?ist irbis skoli zhruba ka?dych 10?15 dni. ^[61] Koncem leta, na podzim a za?atkem zimy lze pozorovat p?i lovu i rodinne skupinky, sestavajici obvykle ze samice a jejich mla?at. ^[69]

V celem arealu vyskytu je irbis vrcholovym predatorem, ktery nema va?nou konkurenci ze strany jinych ?elem. V ni??ich polohach m??e dochazet ke kompetici s  vlkem (Canis lupus) , na ji?nich hranicich arealu vyskytu pak existuje mo?nost st?etu s  levhartem (Panthera pardus) . ^[57] N?kdy p?ijde do kontaktu s dhouly ( Cuon alpinus ), nad nim? ma z?ejm? p?evahu. Byl zaznamenan p?ipad, kdy ?ty??lenne skupin? t?chto ps? ukradl zabitou kozu a ulovek si odnesl pry?. Dhoulove se p?i tom nezmohli na odpor, jen irbisa zpovzdali sledovali a k?u?eli. ^[57]

Hlasove projevy [ editovat | editovat zdroj ]

Irbis na rozdil od ostatnich velkych ko?ek nedoka?e ?vat, i kdy? jeho jazylka neni pln? zkostnat?la. ^[17] P?vodn? se zoologove domnivali, ?e ?vani umo??uje velkym ko?kam prav? nezkostnat?la jazylka, nove vyzkumy v?ak ukazaly, ?e schopnost ?vat je u velkych ko?ek spojena i s dal?imi morfologickymi vlastnostmi hrtanu , konkretn? se stavbou hlasivek , ktera u irbisa odpovida malym ko?kam. ^{[70] [71]} Nejhlasit?j?im zvukem je tak hluboke a tahle stenave volani, kterym se irbisove vzajemn? volaji v dob? rozmno?ovani. ^[26] Irbis jinak disponuje celou ?kalou zvuk? a projev? b??nych u ostatnich ko?ek. Vrni p?i nadechu i vydechu, podobn? jako male ko?ky. P?i utoku, nebo je-li rozzu?eny, vydava kratky, hlasity ka?lavy zvuk. ^[17]

Rozmno?ovani [ editovat | editovat zdroj ]

Pohlavni dosp?lost nastava ve 2?3 letech u samic, ve 3?4 letech u samc?. ^{[61] [72]} K pa?eni dochazi koncem zimy ?i za?atkem jara. ?ije u samice trva 2 a? 12 dni. ^[73] V teto dob? dochazi k pa?eni 12× a? 36× za den, p?i?em? kopulace trva 15 a? 45 sekund. ^[73]

B?ezost trva 90?103 dni. ^{[73] [74]} Samice kv?li dlouhe pe?i o mla?ata rodi obvykle jen jednou za dva roky, p?i?em? doup? miva na nejnedostupn?j?im mist?. Samec se pe?e o potomstvo neu?astni. Ko?ata p?ichazi na sv?t v zavislosti na geograficke poloze mista vrhu bu? v dubnu?kv?tnu, nebo kv?tnu??ervnu. Samice rodi obvykle 2?3, vzacn?ji pak jen jedno nebo naopak 4?5 mla?at. ^{[53] [75]} Zaznamenane maximum je 7 ko?at. ^[27] Porodni vaha mlad?te je kolem 450 gram? (Sunquist & Sunquist (2002) udavaji rozmezi 320?567 gram? ^[73] ), delka t?la do 30 cm, delka ocasu 15?18 cm. ^[76] Ko?ata se rodi slepa a bezmocna, vid?t za?inaji zhruba po 7 dnech. ^[72] Prvni tydny jsou mla?ata kojena mate?skym mlekem a rychle p?ibyvaji na vaze, 300?500 gram? za tyden. ^[72] Zhruba po p?ti tydnech va?i kolem 2,5?3 kg a za?inaji chodit. V teto dob? take p?echazeji na pevnou stravu. ^[72] Uprost?ed leta ji? doprovazeji matku na lovu, ^[76] osamostat?uji se v?ak a? druhou zimu. ^{[48] [66]} Sourozenci mohou po osamostatn?ni z?stat je?t? kratkou dobu pospolu. ^[27]

Udaje o delce ?ivota irbis? v divo?in? se kv?li obti?nosti ziskavani dat vyrazn? li?i, zprava ruske pobo?ky WWF z roku 2002 uvadi jako nejdel?i dolo?eny v?k irbisa v divo?in? 13 let. ^[66] V zajeti ?iji irbisove vyrazn? dele, jsou dolo?eny p?ipady irbis? star?ich 20 let. ^[72] Z?ejm? okolo 15. roku ?ivota ztraceji irbisove schopnost reprodukce. ^[27]

Stav populace a ochrana [ editovat | editovat zdroj ]

Vzhledem k obti?ne dostupnosti mist vyskytu a skrytemu zp?sobu ?ivota jsou ve?kere dostupne statistiky po?tu irbis? v divoke p?irod? zalo?eny pouze na odhadech expert?, a je proto nutno je brat pouze jako orienta?ni. Stav divoke populace irbis? ma v?ak diky tlaku ?lov?ka prokazateln? sestupny charakter. Lov irbisa je sice zakazan, finan?n? velmi atraktivni pytlactvi v?ak stale vyznamn? sni?uje stavy populace divokych irbis?. Na jedne stran? redukce pastvin a po?tu chovaneho dobytka p?inesly navy?eni populace hlavni ko?isti irbisa ? horskych kopytnik?, na druhe stran? v?ak zvy?ujici se chudoba mistnich obyvatel vedla ke zvy?enemu pou?ivani loveckych metod a pytlactvi, v?etn? lovu irbisa do pytlackych smy?ek. Dal?im d?vodem nar?stu nelegalniho lovu na po?atku 21. stoleti bylo zvy?eni zajmu o irbisi k??e a s tim spojeny r?st jejich cen na ?ernem trhu. ^[50]

Na Tibetske nahorni plo?in? m?lo vyrazny dopad na irbisi populaci masove hubeni pi??uch a svi??? pomoci pesticid? jako?to ?k?dc? urody. ^[77] Irbisove tak p?i?li o ?anci na uloveni snadno dostupne ko?isti, kterou zmin?ni hlodavci a zajicovci p?edstavovali.

K mno?stvi faktor? majicich negativni vliv na stav populace pat?i vedle pytlactvi i defenzivni chovani irbisa. Irbis ve svem p?irozenem prost?edi nema nep?atele (krom? ?lov?ka). Proto p?i st?etu s ?lov?kem neni ostra?ity a neprcha do ukrytu. ^[69] To v otev?enych horskych terenech a p?i roz?i?enosti st?elnych zbrani mezi mistnimi obyvateli ?asto vede ke smrti zvi?ete. Jeliko? irbisove ob?as nepohrdnou zbytky ko?isti jinych predator?, stavaji se take ob?ti otravenych navnad, ktere jsou nezakonn? pou?ivany pro boj s  vlky . ^[78]

Celkovy po?et divoce ?ijicich irbis? ?inil podle expertniho odhadu z roku 2003 mezi 4080 a? 6590 jedinci. ^[47] Toto rozmezi uvadi i zprava IUCN z roku 2008. ^[3] Jackson et al . v roce 2010 uvedl rozp?ti 4500 a? 7500 jedinc?, poznamenal v?ak, ?e dostupne informace jsou neuplne. ^[4] Zprava GSLEP z roku 2013 odhaduje po?ty na 3920 a? 6390 jedinc?. ^[6]

Hustota populace se v r?znych ?astech arealu vyskytu vyrazn? li?i ? od 0,1 do 10 jedinc? na 100 km². ^[61] V Rusku je to 0,7 jedince na 100 km², v Nepalu 5?7 jedinc? na 100 km², v Mongolsku 3?4 jedinci na 100 km². ^[79]

Nasledujici tabulka vychazi z udaj? v dokumentu Snow Leopard Survival Strategy vydaneho organizaci Snow Leopard Network v roce 2014. ^[4] Nebyl-li konkretni udaj v dokumentu k dispozici, je pou?it star?i udaj ze studie McCarthyho a kol. (2003) ^[47] , kterou v tem?? nezm?n?ne podob? cituje i IUCN ? Jackson a kol. (2008) ^[3] .

Ochrana [ editovat | editovat zdroj ]

Stav divoke populace irbis? je nizky. Irbis je vzacne, malopo?etne a ohro?ene zvi?e. Mezinarodni svaz ochrany p?irody (IUCN) jej od roku 2017 eviduje jako zranitelny druh , ^[5] dlouha leta byl v?ak evidovan jako ohro?eny . ^[3] V ?ervene knize Mongolska (1997) je veden jako ?velmi vzacny“, v ?ervene knize Ruske federace (2001) ma status ?ohro?eny vyhubenim“ (kategorie 1). ^{[3] [80]} Irbis je take uveden v  CITES , p?iloze I (nejvice ohro?ene druhy, s nimi? je jakykoliv mezinarodni obchod zakazan). Je t?eba poznamenat, ?e vy?e uvedene dokumenty p?edstavuji pouze legalni ramec pro ochranu irbisa, napl?ovani ochrany v praxi je nedostate?ne, jak ukazuje objem neustavajiciho pytlactvi a pa?eractvi. ^[81]

Organizovane programy na zachranu irbisa v divo?in? za?aly vznikat a? v poslednich desetiletich 20. stoleti. V roce 1981 byl zalo?en Snow Leopard Trust , ^[82] prvni organizace zam??ena p?imo na ochranu irbisa ve volne p?irod?. Postupn? vznikaly dal?i organizace, nap?iklad Snow Leopard Conservancy , zapojily se IUCN i  WWF , ov?em v?dy ?lo spi?e o projekty na regionalni ?i narodni urovni. Vyznamnym meznikem proto bylo setkani vysokych p?edstavitel? v?ech 12 zemi, na jejich? uzemi areal irbisa zasahuje (viz vy?e uvedena tabulka), na konferenci v kyrgyzskem Bi?keku v ?ijnu 2013. Vysledkem byla spole?na deklarace, ^[83] na jejim? zaklad? vznikl projekt Global Snow Leopard & Ecosystem Protection Program , ktery by m?l do roku 2020 vytipovat nap?i? arealem vyskytu irbisa nejmen? 20 zdravych populaci a zajistit jejich ochranu. ^[6]

Chov v zajeti [ editovat | editovat zdroj ]

V Evrop? byl irbis znam ji? koncem 18. stoleti, prvni ?ive zvi?e v?ak bylo v Evrop? k vid?ni a? roku 1851 v zoo v  Antverpach . ^[15] Irbis je velmi klidne zvi?e, pravd?podobn? nejmen? agresivni ze v?ech velkych ko?ek. ^[42] V zajeti se s nim proto velmi dob?e pracuje, da se snadno ocho?it. ^[42]

Po?et irbis? chovanych v zajeti byl v roce 2002 odhadovan zhruba na 2000, p?i?em? velka ?ast z tohoto po?tu p?ipadala na ?inu. Mimo ?inu se v chovech nachazelo kolem 600 irbis?. ^[84] P?ibli?n? 16 % v zajeti chovanych jedinc? pochazelo z volne p?irody, ostatni se ji? narodili v zajeti. ^[84] Irbisove se v zajeti usp??n? rozmno?uji, nap?iklad roku 2000 se narodilo v registrovanych chovech v zoologickych zahradach v 87 vrzich celkem 179 ko?at. ^[84] Populace v zoologickych zahradach je pova?ovana za ?ivotaschopnou a stabilni, irbis byva uvad?n jako u?ebnicovy p?iklad dobreho managementu chovu vzacneho ?ivo?i?neho druhu. Plemennou knihu vede od roku 1976 zoo ve finskych Helsinkach . ^[7]

V ?esku chovaji irbisa nasledujici zoologicke zahrady: Zoo Liberec , Zoo Usti nad Labem , Zoo Plze? , Zoo Jihlava . Ve v?ech ?ty?ech uvedenych zoo se poda?ilo usp??n? odchovat mla?ata. ^{[85] [86] [87] [88] [89]}

Irbis a ?lov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Lov na irbisa [ editovat | editovat zdroj ]

Irbis nikdy nebyl loven v extremnich mno?stvich. P?ed zakazem lovu celosv?tovy ro?ni po?et ulovenych zvi?at nikdy vyrazn? nep?esahl jeden tisic. ^{[53] [60]} V letech 1907?1910 ?inil celosv?tovy ro?ni ulovek 750?800 kus?. ^[60] V 50. a 60. letech 20. stoleti se po?et ro?n? ulovenych kus? na uzemi tehdej?iho SSSR pohyboval pouze v desitkach. P?itom vykupni cena ko?e?in byla extremn? nizka, v pr?m?ru 3 rubly za kus. ^{[60] [pozn. 3]} Hlavnimi oblastmi lovu byly Tad?ikistan a Kyrgyzstan . Ko?e?iny se pou?ivaly hlavn? jako koberce, na vyrobu ko?ich? a ko?e?inovych limc?. ^[60]

Na sv?tovem trhu byla po ko?e?inach irbis? v?dy velka poptavka a byly vysoce cen?ny. Dlouhou dobu byl irbis pova?ovan za nebezpe?ne zvi?e a ?kodnou, proto lov ani lovecke metody nebyly nijak omezovany. Za zabiti irbisa se dokonce vyplacela odm?na. Velka poptavka byla i po ?ivych irbisech.

Irbis a domaci zvi?ata [ editovat | editovat zdroj ]

Na mnoha mistech sveho arealu se irbis dostava do konfliktu s ?lov?kem kv?li predaci domacich zvi?at. Po?et utok? vyrazn? vzr?sta v zim?, kdy se sni?uje mno?stvi p?irozene ko?isti v d?sledku zimniho spanku n?kterych ?ivo?ich?, p?edev?im svi???. Ro?ni ztraty dobytka se r?zni od mista k mistu a pohybuji se od 1 % po vice ne? 12 %. ^[61] Na Tibetske nahorni plo?in? byly za?atkem 90. let 20. stoleti pr?m?rne ztraty vy?isleny na 2 % na jednu vesnici a na n?kterych mistech mohly vzr?st a? k 9,5 %. ^[27] V Nepalu v Chran?ne oblasti Annapurna ukazala analyza trusu irbis? p?itomnost zbytk? domacich zvi?at v 17,8 % p?ipad? a toto mno?stvi mohlo v zim? dosahnout a? 39 %. ^[27] V  Ladaku napadli v zim? 1983/1984 irbisove 15 vesnic a usmrtili p?i tom 95 ovci a koz a jednoho jaka. V Mongolsku byl v roce 1990 podniknut vyzkum na uzemi o rozloze 200 km², p?i?em? se zjistilo, ?e irbisove zabili osmi mistnim rodinam 13 koz a ovci, 16 koni (17 %) a 7 jak? (11,9 %). V Mongolsku se irbisove zam??uji na kon? (vesm?s h?ibata) a jaky, nebo? tito jsou mnohdy ponechavani na pastv? nehlidani. ^[91]

Napadeni ?lov?ka irbisem [ editovat | editovat zdroj ]

Ve vztahu k ?lov?ku je irbis velmi plachy, a i pokud je zran?ny, ?lov?ka napadne zcela vyjime?n?. ^[69] Byly zaznamenany p?ipady, kdy neozbrojeni vesni?ane utloukli ?i ukamenovali irbisy chycene p?i utoku na domaci zvi?ata. Jednou se irbis nechal dokonce odtahnout za ocas od zran?ne ovce a pak byl zabit, ani? by se sna?il branit. ^[42] V oblasti byvaleho Sov?tskeho svazu jsou dolo?eny pouze dva p?ipady napadeni ?lov?ka irbisem. Prvni p?ipad se odehral 12. kv?tna 1940 v blizkosti Almaty , kdy? za bileho dne irbis napadl a va?n? zranil dv? osoby. Zvi?e bylo vystopovano a zabito, pitva ukazala, ?e irbis byl naka?eny vzteklinou . ^[92] Ve druhem p?ipad?, v zim?, take v blizkosti Almaty , stary a vy?erpany, tem?? bezzuby irbis sko?il ze skaly na ?lov?ka prochazejiciho pod ni. Ten ?elmu zne?kodnil klackem, svazal a dopravil do vesnice. ^{[92] [93]}

Irbis v kultu?e [ editovat | editovat zdroj ]

Ve filmu [ editovat | editovat zdroj ]

Dokumentarni filmy [ editovat | editovat zdroj ]

Nafilmovat irbisa ve volne p?irod? je velmi obti?ne. D?vodem je vzacnost zvi?ete a nedostupnost jeho biotopu. Mimo jine i o irbisech pojednaval druhy dil dokumentarniho serialu britske televizni stanice BBC Planeta Zem? (2006). ^[94] V ramci jineho dokumentarniho serialu BBC Natural World byla v roce 2008 odvysilana epizoda ?Snow Leopard ? Beyond the Myth“ v?novana irbis?m. ^[95]

Fikce [ editovat | editovat zdroj ]

Podobu sn??neho levharta (irbisa) ma Tai Lung, hlavni padouch v americkem animovanem filmu pro d?ti Kung Fu Panda (2008). ^[96]

Numizmatika a po?tovni znamky [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2000 byla jako sou?ast serie ?аза?станны? ?ызыл к?табы ( ?ervena kniha Kazachstanu ) vyra?ena serie minci v nominalni hodnot? 500 tenge . Na jeji zadni stran? je irbis jdouci po skale, se stylizovanou horou v pozadi. ^[97] V roce 2008 pak byla vyra?ena zlata mince rovn?? v hodnot? 500 tenge, na jeji? rubove stran? je hlava irbisa. ^[98] Irbis je rovn?? vyobrazen na kaza?ske bankovce s nominalni hodnotou 10 000 tenge: v ob?hu od roku 2003, rozhodnutim z roku 2006 sta?ena s ob?hu, bankami p?ijimana k vym?n? a? do roku 2018. ^[99]

Pamate?ni mince s vyobrazenim irbisa byly vydany v roce 2000 take v Rusku v ramci souboru Сохраним наш мир ( Zachra?me na? sv?t ). Vyra?eno bylo celkem sedm serii pamate?nich minci. ?lo o st?ibrne mince v nominalni hodnot? 3, 25 a 100 rubl? (viz galerie) a zlate mince s nominalni hodnotou 50, 100, 200 a 10 000 rubl?. ^[100] Na zadni stran? 50rublove mince byla vyobrazena hlava irbisa, na minci s hodnotou 100 rubl? irbis na kmeni stromu p?ipraveny ke skoku, na minci s hodnotou 200 rubl? stojici irbis na pozadi hor, letici orel a slunce, na minci s hodnotou 10 000 rubl? pak irbis s dv?ma mla?aty na pozadi hor, vesnice, letici orel a dva jezdci. ^[100]

Narodni banka Kyrgyzstanu vydala v letech 2012 a 2015 v ramci serie Кыргызстандын Кызыл китеби ( ?ervena kniha Kyrgyzstanu ) dv? mince s vyobrazenim irbisa (viz galerie). ^[101]

V heraldice [ editovat | editovat zdroj ]

Jeliko? irbisa ve st?edov?ku Evropa neznala, a i pozd?ji byl pro Evropany velmi exotickym zvi?etem, jeho vyobrazeni v  heraldice jsou pom?rn? vzacna a vyhradn? novodoba. Irbis se v erbech objevuje p?edev?im v postsov?tske oblasti. B??nou heraldickou figurou je irbisovi podobny levhart , ktery mohl mit i bilou (p?ipadn? st?ibrnou) barvu. V ru?tin? byla p?vodn? slova ? барс “ a ? леопард “ synonymy, ob? ozna?ovala levharta . Postupem ?asu se v?ak slovo ? барс “ v?ilo jako ozna?eni pro irbisa, ktery byl p?vodn? ozna?ovan pouze souslovim ? снежный барс “. V heraldice postsov?tskych zemi tak ? барс “, p?edev?im bily, za?al byt chapan jako irbis. Ok?idleny bily ? барс “, chapany jako irbis, je ve znaku republiky Tatarstan ^[102] ?i uzbeckeho m?sta Samarkand . ^[103] Na znacich se v?ak vyskytuje i b??n? zbarveny (tedy skvrnity) irbis. Jako symbol kaza?skeho m?sta Almaty je irbis vyobrazen na jeho znaku. ^[104] Stylizovany ok?idleny irbis je ve znaku ruske republiky Chakasie . ^[105] Irbisa ma ve svem znaku take Bi?kek , hlavni m?sto Kyrgyzstanu . ^[106]

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

Horolezc?m, kte?i zdolaji v?ech p?t sedmitisicovek na uzemi byvaleho Sov?tskeho svazu, nale?i neoficialni titul Sn??ny leopard . ^[107] Oficialni ozna?eni plakety, kterou jsou horolezci vyznamenavani, zni ?Poko?itel nejvy??ich hor SSSR“ (? Покоритель высочайших гор СССР “). Nazev i podoba plakety pochazi z roku 1967. Plakety jsou ?islovane, ka?dy dr?itel ma ?svoji“ o?islovanou plaketu. ^[107]

Irbis je vyobrazen na kyrgyzske statni medaili ? Эрдик “ (?Za zasluhy“) ^[108]

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Irbisa (rusky ? барс “, kaza?sky ? барыс “) maji v nazvu a v logu dva kluby Kontinentalni hokejove ligy : rusky klub Ak Bars Kaza? (ХК ≪Ак Барс≫ Казань) a kazachstansky klub Barys Astana (ХК ≪Барыс≫).

Irbis byl maskotem Zimnich Asijskych her 2011. ^[109] Byl rovn?? jednim ze t?i zvi?ecich maskot? Zimnich olympijskych her 2014 v ruskem So?i . ^[110]

Informa?ni technologie [ editovat | editovat zdroj ]

Opera?ni system Mac OS X 10.6 od spole?nosti Apple , uvedeny na trh 28. srpna 2009, ^[111] nesl nazev Snow Leopard , tedy sn??ny levhart (irbis).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Ирбис na ruske Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• MAZAK, Vratislav. Velke ko?ky a gepardi . Praha: Statni zem?d?lske nakladatelstvi, 1980. 192 s. (Zvi?ata celeho sv?ta; sv. 7). OCLC 17413642 Kapitola Irbis, s. 143?152.  
• ГЕПТНЕР, В. Г.; НАУМОВ, Н. П. Млекопитающие Советского Союза. Хищные (гиены и кошки) . Moskva: Высшая школа, 1972. 552 s. Dostupne online . Kapitola Род снежных барсов, или ирбисов, s.  211 ?244.   (rusky)
• JACKSON, Rodney; MALLON, David; MISHRA, Chadurutt; NORAS, Sibylle; SHARMA, Rishi; SURYAWANSHI, Kulbhushansingh. Snow Leopard Survival Strategy (Revised Version 2014.1) . Seattle: Snow Leopard Network, 2014. 145 s. Dostupne online .   (anglicky)
• MATTHIESSEN, Peter. The Snow Leopard . New York: Viking Press, 1978. 338 s. Dostupne online . ISBN   0-670-65374-8 .   (anglicky)
• MCCARTHY, Tom; MALLON, David. Snow Leopards . Londyn, San Diego: Academic Press, 2016. 644 s. (Biodiversity of the World). ISBN   978-0128022139 .   (anglicky)
• NOWELL, Kristin; LI, Juan; PALTSYN, Mikhail; SHARMA, Rishi Kumar. An Ounce of Prevention: Snow Leopard Crime Revisited . Cambridge: TRAFFIC, 2016. xiv + 55 s. Dostupne online . ISBN   978-1-85850-409-4 .   (anglicky)
• SUNQUIST, Mel; SUNQUIST, Fiona. Wild Cats of the World . Chicago, Londyn: University Of Chicago Press, 2002. 462 s. Dostupne online . ISBN   978-0226779997 . Kapitola Snow leopard, s. 377?394.   (anglicky)
• SCHALLER, George B. Mountain monarchs : wild sheep and goats of the Himalaya . Chicago: University of Chicago Press, 1977. 443 s. Dostupne online . ISBN   9780226736419 .   (anglicky)

Souvisejici ?lanky a kategorie [ editovat | editovat zdroj ]

• Velke ko?ky
• Kategorie:Nositele ?adu irbisa

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Galerie irbis na Wikimedia Commons
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu irbis na Wikimedia Commons
• Taxon Panthera uncia ve Wikidruzich
• Slovnikove heslo irbis ve Wikislovniku
• The IUCN Red List of Threatened Species: Panthera uncia ? stranky Mezinarodniho svazu ochrany p?irody (anglicky)
• WWF Global: Snow Leopard ? stranky Sv?toveho fondu na ochranu p?irody (anglicky)
• Global Snow Leopard & Ecosystem Protection Program ? globalni zachranny program (anglicky)
• Wildscreen Arkive: Snow Leopard (Panthera uncia) ? informace na Wildscreen Arkive (anglicky)
• National Geographic: Out of the Shadows ? fotografie irbisa z magazinu National Geographic
• BBC Nature Wildlife: Snow Leopard ? videa BBC (anglicky)
• National Geographic Documentary 2016: Silent Roar The Snow Leopard ? film od National Geographic Channel (anglicky)