Interstellar
je
americky
v?deckofantasticky
film re?isera
Christophera Nolana
z roku
2014
. Hlavni role ztvarnili
Matthew McConaughey
,
Anne Hathawayova
,
Jessica Chastain
,
Michael Caine
,
Bill Irwin
a
Ellen Burstyn
. Nam?t filmu a scena? napsali brat?i Christopher a Jonathan Nolanovi. D?j filmu zpracovava kosmickou vypravu lidi, kte?i hledaji obyvatelnou planetu pro lidstvo z planety Zem?.
D?j filmu se odehrava v blizke budoucnosti. Koncentrace dusiku v atmosfe?e
Zem?
nezvratn? roste, co? vede ke zhor?ovani klimatu a hrozi zanik lidske civilizace. Byvaly pilot
NASA
a sou?asny farma? Cooper ?ije s dcerou, synem a tchanem na farm? v americkem vnitrozemi, ktere trpi neurodou a
prachovymi bou?emi
. Desetileta dcera Murph tvrdi, ?e jeji pokoj nav?t?vuje duch a shazuje knihy z police. Cooper ji ze za?atku nev??i, ale po jedne silne prachove bou?i si v?imne pravidelnych prachovych obrazc? na podlaze d?tskeho pokoje. Zda se, ?e je ma na sv?domi tenty? "duch" ? Cooper v?ak zjisti, ?e se jedna o gravita?ni anomalii, a vydedukuje z obrazc? sou?adnice. Jede spolu s Murph na misto ur?ene sou?adnicemi a objevi tajne st?edisko NASA.
Vedouci st?ediska profesor Brand a jeho kolegove objevili p?ed par lety v oblasti
orbity
planety
Saturn
?ervi diru
, ktera umo??uje rychly p?esun do jine
galaxie
. NASA se domniva, ?e tento pr?chod tam umistili "Oni" ? neznama vysp?la civilizace, aby umo?nila lidstvu zachranu a nalezeni nove obyvatelne planety. P?esto?e ve?kere vesmirne vyzkumy byly u? p?ed lety vladou zastaveny z d?vodu nedostatku zdroj?, NASA byla tajn? toute? vladou povolana zp?t a zahajila projekt Lazar, kdy vyslala ?ervi dirou do vzdalene galaxie dvanact jedno?lennych vyprav. Ty m?ly za ukol najit obyvatelnou
exoplanetu
, kterou v?ak kv?li svym vzletu neschopnym modul?m opustit nemohly. Po objeveni vhodne planety m?ly vyslat hla?eni, ulo?it se do
hibernace
a ?ekat na p?ipadnou dal?i vypravu ze Zem?; nebo, pokud jejich planeta obyvatelna nebyla, se smi?it se svym osudem a ?ekat na smrt. T?i z nalezenych planet jsou podle hla?eni slibne ke kolonizaci, pojmenovane podle svych objevitel? jako Miller, Edmunds a Mann. Cooper dostal nabidku, aby dal?i vypravu vedl on a spolu se zbytkem elity astronaut? NASA zjistil, ktera ze t?i planet je nejslibn?j?i. Profesor Brand ma dva plany. Hlavni plan A spo?iva v kontaktovani vyprav a prov??eni signal?, zatimco bude profesor na Zemi zkoumat mo?nost p?esunu zbytku populace ze Zem? na vhodnou planetu. Plan B p?edstavuje zasoba genetickeho materialu (oplodn?na zmrazena vaji?ka), kterou veze vyprava s sebou a z ni? m??e na p?ihodne planet? zalo?it kolonii, zatimco zbytek obyvatel Zem? bude ?ob?tovan“ a ponechan k postupnemu do?iti.
Murph nesouhlasi s u?asti sveho otce v expedici z obavy, ?e se nikdy nevrati, ale Cooper p?esto odleta. Dal?imi ?leny vypravy jsou dcera profesora Branda Amelie, fyzik Romilly, geograf Doyle a viceu?elovi inteligentni roboti TARS a CASE. Po dvou letech cesty se vyprava budi z um?leho spanku na orbit? Saturnu a prochazi ?ervi dirou do jine ?asti vesmiru. Posadka ?e?i dilema, kterou ze t?i vhodnych planet nav?tivit, proto?e pro v?echny nemaji dostatek paliva. Nakonec se rozhodnou pro planetu Miller.
Planeta Miller se nachazi v blizkosti ?erne diry, a diky ?asove dilataci jedna hodina na povrchu se rovna sedmi let?m na Zemi. Vysadek tvo?i Cooper, Amelie a Doyle, Romilly z?stava na ob??ne draze a provadi vyzkumy tam. Trojice p?istava na mist? ozna?enem bojemi v blizkosti trosek prvni expedice a zji??uje, ?e cela planeta je pokryta po kolena m?lkym mo?em. P?i pohybu po hladin? ale p?ichazi obrovska vlna, Cooper a Amelie na posledni chvili uniknou do modulu, ale Doyle zem?e. Po navratu modulu zp?t na kosmickou lo? uplynulo pro Coopera a Amelii n?kolik hodin, ale Romillyho nachazeji o dost star?iho.
Mezitim na Zemi Murph vyrostla, stala se v?dkyni a p?ipojila se k tymu profesora Branda. Spolu zatim stale neusp??n? ?e?i problem masoveho posilani lidi prost?ednictvim defektu
?asoprostoru
. Na smrtelne posteli se profesor p?iznava, ?e cely jeho plan A na spasu lidstva byla jen zast?rka, a ?e hlavnim planem je plan B. Murph se nechce smi?it se zkazou zbytku lidstva. Tu?i, ?e kli? k ?e?eni se skryva v hlubinach ?ernych d?r, kam se ale neni mo?ne dostat. Diky jednosm?rnemu signalu vidi astronauti z vypravy, co se na Zemi d?je, ale opa?n? signal poslat nelze.
Zbytek vypravy Endurance se rozhoduje, na kterou planetu let?t, jeliko? palivo jim zbylo jen pro nav?t?vu jedine a potencialni navrat na Zemi. Amelie hlasuje pro planetu Edmund, jeji? objevitel byl na Zemi jejim milencem. Cooper jeji hlas shleda nekonstruktivnim a rozhoduje pro planetu Mann. Po p?istani zji??uji, ?e planeta je studena, nehostinna a pokryta ledem a atmosfera obsahuje pouze
amoniak
a
kyslik
. Objevi zakladnu, ve ktere proberou z hibernace Dr. Manna. Ten jim oznamuje, ?e pod ledovym povrchem planety jsou mista, kde se, podle jeho pr?zkumu, da ?it a dychat. Z jejich mate?ske lodi jim TARS p?ehraje zpravu, kterou namluvila Murph ? sd?luje Amelii smrt jejiho otce a pote jim odhali profesorovo tajemstvi, ?e plan A nikdy neexistoval. Obvini vypravu z toho, ?e o tom v?d?li a nechali zbytek lidi na Zemi um?it. Cooper, Brandova a Romilly jsou v ?oku. Mann p?iznava, ?e on to celou dobu v?d?l.
Cooper se rozhoduje pro navrat dom?, souhlasi ale s tim, ?e nejprve pom??e ukotvit modely pot?ebne k p?e?iti a zalo?eni kolonie na Mannov? planet?. Kdy? spolu s Dr. Mannem hledaji p?islu?ne misto, Mann Coopera napadne ? pokusi se ho shodit do propasti, aby nemohl s jejich jedinou lodi odlet?t zp?t na Zemi a nechat ostatni zem?it na Mannov? nehostinne planet?. Zatimco o osudu jich samych a o osudu lidstva rozhoduji ve zdanliv? iracionalnim p?stnim souboji, Cooper se dozvida, ?e Mann celou dobu lhal, a nazve ho zbab?lcem. Mann nepopira. Da?i se mu rozbit pr?hled Cooperova skafandru a dovnit? tak za?ina proudit amoniak. Mann zanechava dusiciho se Coopera na ledove plani a vraci se zp?t do tabora.
Zatimco Brandova a oba roboti hledaji Coopera, v modulu Dr. Manna dojde k explozi ? jeho robot KIPP splnil ulohu nastra?ene pasti, kdy? se Romilly pokou?el dostat k jeho dat?m (pravym, ktera by odhalila Mannovy machinace). Romilly p?i vybuchu zahyne a Mann, ktery explozi vid?l, vi, ?e se smy?ka kolem n?j pomalu utahuje; naseda do jednoho z Ranger? a mi?i s nim na orbitu, aby zakotvil v portu Endurance. Brandova s Cooperem, ?ivym a schopnym, jsou mu v patach. Pokud Mann usp??n? dokuje, bude se moci rozhodnout, jestli je necha napospas osudu, nebo je vezme s sebou. A to pro p?e?iv?iho Coopera, ktery Mannovu zbab?lost prokoukl, nejsou r??ove vyhlidky.
Mann je p?i pokusu o ukotveni do vesmirne stanice p?ili? unahleny a selhava ? p?echodova komora exploduje a Mann zahyne. Vybuch zni?il jeden z modul? Endurance a ta za?ala ?ilenou rychlosti rotovat. Cooper se pokusi o nemo?ne a i za t?chto podminek usp??n? dokuje. Brandova zji??uje, ?e plan B je stale proveditelny, proto?e vybuch nepo?kodil zasobu vaji?ek pro kolonii. Zda se ale, ?e nemaji dostatek paliva ani na cestu k posledni planet?.
Cooper se rozhodne pro zoufaly krok ? vyu?ije gravitace ?erne diry a pokusi se poslat kosmickou lo? se zbytkem paliva na planetu Edmunds, "jako by st?ilel z praku". Pomoci trysek nakladni lodi ?izene TARSem ud?li mate?ske lodi dodate?nou rychlost. Nakladni lo? i s TARSem se pak odpoji, aby ubrala mate?ske lodi p?ebyte?nou hmotnost. P?esto?e Cooper Amelii tvrdil, ?e lo? ma dost zdroj?, aby je oba udr?ela na?ivu a? do p?istani na Edmundsov? planet?, ne?ekan? se take nechava odpojit ? ob?tuje se padem do ?erne diry a Brandova tak pokra?uje na lodi sama.
Cooper se katapultuje z kolabujici lodi a pada do neznameho ?asoprostoru, ktery p?ipomina labyrint sestaveny z r?znych okam?ik? ?ivota jeho dcery v jejim d?tskem pokoji. Po chvili nava?e spojeni s TARSem, ktery mu oznami, ?e se nachazi v p?tidimenzionalnim prostoru. Cooper se nachazi v tzv. Tesseractu, vicerozm?rne kostce vytvo?ene z?ejm? neznamou supercivilizaci, a vidi udalosti z minulosti. Nachazi se v prostoru za knihovnou mlade Murph, komunikuje s ni pomoci gravitace (shazuje knihy z police) a dochazi mu, ?e on byl ten duch, ktery Murph "stra?il".
Cooper nem??e komunikovat vizualn? nebo hlasem, ale s pomoci vte?inove ru?i?ky na jeho starych hodinkach, ktere p?ed odletem daroval Murph, je schopny ji v morseovce p?edat kvantova data, ktera v ?erne di?e ziskal TARS a ktera mohou vy?e?it problemovou rovnici planu A. Murph nakonec pochopi, ?e tyto signaly posila jeji otec z budoucnosti, a p?ijme je. Cooperovi dochazi, ?e ona neznama supercivilizace jsou oni, lide, jen z daleke budoucnosti. Jakmile Cooper p?eda celou zpravu, Tesseract se hrouti. Murph p?episuje profesorovu rovnici, usp??n? ji ?e?i a v laborato?i NASA oznamuje tento triumf.
Cooper p?i zhrouceni Tesseractu ztratil v?domi, te? se v?ak probouzi na nemocni?nim l??ku. Diky signalu ze skafandru byl nalezen sondou na ob??ne draze Saturnu mnoho let pote, co opustil Zemi. Od jeho narozeni ji? na Zemi uplynulo 124 let.
Kolem Saturnu mezitim lidstvo zalo?ilo ob??nou stanici pojmenovanou po Murph Cooperove, ktera diky duchovi z d?tstvi zachranila lidstvo vy?e?enim gravita?niho problemu a zvedla ze Zem? velke mno?stvi vesmirnych stanic, na kterych mohou obyvatele lidstva cestovat vesmirem, zatimco umirajici Zemi nechavaji za sebou. Na jedne takove stanici se nachazi Cooper a TARS. Cooper se zde setka se svoji dcerou. Z Murph u? je stara, v?emi va?ena pani, a n?kolikanasobna babi?ka. Cooper ji nachazi na jeji smrtelne posteli. ?ekne ji, ?e on byl duch z jejiho d?tstvi a Murph odpovi, ?e to v?d?la. Pote Coopera, ktery je jeji o desitky let mlad?i otec, vyzve, aby let?l zp?t do vesmiru hledat Amelii. ?adny rodi? by nem?l vid?t sve dit? umirat, ?ekne mu. Film kon?i pohledem na Coopera sediciho v lodi p?ipravene ke startu a posledni zab?r ukazuje Amelii na planet? Edmunds, kde je dychatelna atmosfera a vznika mala lidska kolonie.
Interstellar
byl jednim z nejo?ekavan?j?ich film? roku 2014 na americkem trhu, a?koli proti srovnatelnym snimk?m
Po?atek
(2010) nebo
Gravitace
(2013) m?l p?ed distribu?ni premierou o n?co slab?i recenze.
[2]
V patek 7. listopadu za?al ve 3 561 americkych kinech s odhadovanymi tr?bami ve vy?i 17 milion? dolar?, z toho vice ne? ?tvrtinu dodala kina
IMAX
.
[3]
P?edstihl tak Disneyho animovany snimek
Velka ?estka
,
[3]
ktery v?ak je?t? p?ed koncem vikendu ztratu dotahnul a
Interstellar
p?edstihl s celkovymi 56,2 miliony dolar?, zatimco
Interstellar
ziskal na domacich tr?bach asi 49,7 milion? dolar?, tedy men? ne? Nolan?v d?iv?j?i
Po?atek
(62,8 milion?), lo?ska
Gravitace
(55,8 milion?) i
Prometheus
Ridleyho Scotta
(51,1 milion?).
[4]
Samo studio Paramount p?itom o?ekavalo 50 milion?.
[4]
Po p?i?teni zahrani?nich tr?eb z vice ne? 60 narodnich trh? snimek vyd?lal 82,9 milion? dolar?, nejvice v Ji?ni Koreji, Velke Britanii a Rusku.
[5]
Do ?eske kinodistribuce film ve?el ve 107 kinech s 55 889 divaky a tr?bami ve vy?i 7,867 milionu korun.
[6]
A?koli se tak t??il nepatrn? v?t?i nav?t?vnosti ne? konkuren?ni ?eske romanticke drama
Pohadka?
(s 55 762 divaky), na tr?bach vyd?lal men? (
Pohadka?
v 73 premierovych kinech vyd?lal 8,124 milionu korun).
[6]
Film byl hodnocen velmi dob?e, na
Rotten Tomatoes
si kratce po premie?e vyslou?il 74 %, na ?eskem Kinoboxu dokonce 81 %
[7]
a v
?esko-slovenske filmove databazi
88 % (k datu 11. listopadu 2014).
[8]
I to v?ak ve srovnani s p?edchozimi snimky re?isera Nolana p?edstavovalo dosud nejslab?i hodnoceni.
[7]
| ?
|
?ekal se velky hit, podivana, udalost. (…) Velky rozm?r sedi; a to je tak v?echno. Nevadily by t?i hodiny kvantove fyziky, relativity, gravitace, cestovani ?asem, ?tvrteho a pateho rozm?ru, ?ervi diry ? ostatn? diky za jeji nazorne vysv?tleni. (…) Nevadily by ani t?i hodiny podivane, vyprav??sky bohate a obrazov? ?iste ? p?inejmen?im tam, kde Nolan sazi na ?ru?ni praci“ ?i jeji zdani, kde tlumi digitalni efekty, hraje si s ducha?skymi prvky nebo jako jeho p?edch?dci propadne kouzlu velebneho ticha vesmiru. (…) Ov?em co vadi zasadn?, jsou t?i hodiny zu?lech?ujicich vzkaz? lidstvu, meditaci ?dole“ i ?naho?e“, vatovych uvah o dobru, zlu, p?irod?, pravd?, aroganci, ob?ti. A melodramaticka tonina, proto?e v?ichni, s vyjimkou zabavnych robot?, neustale slzi, ?tkaji a popotahuji.
Interstellar
je snad nejuf?ukan?j?i sci-fi v d?jinach kinematografie.
|
“
|
?
Mirka Spa?ilova
,
iDNES.cz
4. listopadu 2014: 65 %
   [9]
|
| ?
|
Interstellar
neni jen sci-fi, ale take rodinne drama, filosoficke zamy?leni o lasce, pomijivosti a nad?ji, a je?t? par dal?ich v?ci. Interstellar je obrovsky ambiciozni. Opravdu obrovsky. (…) Triky jsou pochopiteln? bezchybne, ale ?eka nas i zna?ne mno?stvi p?sobivych audiovizualnich napad?, kdy je efektn? pou?ito naproste ticho, stejn? jako hypnoticka Zimmerova hudba (dost nepodobna jeho typicke tvorb?, zato ale dost podobna
Philipu Glassovi
). (…) Je mo?ne, ?e kdybych film vid?l znovu, tak pochopim to, co mi uniklo. Ale ? a to je to nejd?le?it?j?i ? ja ho (aspo? v dohledne dob?) znovu vid?t nechci, proto?e m? nedokazal dostate?n? stimulovat (na rozdil od v?ech ostatnich Nolanovych film?).
|
“
|
| ?
Franti?ek Fuka
,
FFfilm
6. listopadu 2014: 80 %
[10]
|
| ?
|
Je nezpochybnitelne, ?e
Interstellar
dovede na platna kin vratit moment u?asu. Obzvla?? v kin? IMAX v 70mm formatu vyvolavaji obrazy baze? i dojem vzne?ena. Zarove? nejsou sterilni a hladke, mimo?adny d?raz se tu klade na realisti?nost, ?pinu a fyzickou ti?i. Na rozdil od v?t?iny ostatnich trhak? se zde digitalni triky ani v?t?inou nedaji rozpoznat. A Zimmerova hudba napojena na extremn? zvyrazn?ne ruchy chvilemi upln? rozvibruje vnit?nosti.
Zarove? si musime p?iznat, ?e jsme coby nat??ene publikum pomohli dohnat autory v jejich ambicich tak daleko, ?e musi za?adit zpate?ku. Odte? by Nolanovi m?li op?t byt men? dokonali a vicezna?n?j?i, nebo se prom?ni ve vlastni parodii. Nad?je, ?e uvidime skv?ly film, nemusi byt vykoupena tim, ?e u n?j budeme povzneseni za ka?dou cenu.
|
“
|
| ?
Kamil Fila
,
Respekt
10. listopadu 2014
[11]
|
- ↑
a
b
Interstellar
[online]. Box Office Mojo [cit. 2015-03-31].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
SUBERS, Ray. Holiday 2014 Forecast: 'Interstellar'.
Box Office Mojo
[online]. 2014-10-31 [cit. 2014-11-11].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
a
b
SUBERS, Ray. Friday Report: 'Interstellar,' 'Big Hero 6' on Track for $50-Million-Plus This Weekend.
Box Office Mojo
[online]. 2014-11-08 [cit. 2014-11-11].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
a
b
SUBERS, Ray. Weekend Report: Disney's 'Big Hero 6' Eclipses Nolan's 'Interstellar'.
Box Office Mojo
[online]. 2014-11-09 [cit. 2014-11-11].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
SUBERS, Ray. Around-the-World Roundup: 'Interstellar' Opens to $82.9 Million Overseas.
Box Office Mojo
[online]. 2014-11-09 [cit. 2014-11-11].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
a
b
KRAL, Luka?. Tr?by v ?eskych kinech: Pohadka? Macha?ek ?aroval. Nolan?v Interstellar se musi spokojit s druhou p?i?kou..
Kinobox.cz
[online]. 2014-11-10 [cit. 2014-11-11].
Dostupne online
.
- ↑
a
b
CHVALA, Toma?. US tr?by: Interstellar Christophera Nolana doletl vysoko, na Po?atek to ale nesta?ilo.
Kinobox.cz
[online]. 2014-11-10 [cit. 2014-11-11].
Dostupne online
.
- ↑
Interstellar
[online]. ?SFD [cit. 2014-11-11].
Dostupne online
.
- ↑
SPA?ILOVA, Mirka. RECENZE: O?ekavany Interstellar je nejuf?ukan?j?i sci-fi v d?jinach.
iDNES.cz
[online]. 2014-11-04 [cit. 2014-11-06].
Dostupne online
.
- ↑
FUKA, Franti?ek. Recenze (a spoilery): Interstellar - 80%.
FFfilm
[online]. 2014-11-06 [cit. 2014-11-06].
Dostupne online
.
- ↑
FILA, Kamil. Vyprava do vesmiru dokonalych film?.
Respekt
. 2014-11-10, ro?. XXV, ?is. 46, s. 70?71.
ISSN
0862-6545
.
- ↑
THR Staff. Grammys: Kendrick Lamar, Taylor Swift and The Weeknd Top Nominees List.
The Hollywood Reporter
[online]. 2015-12-07 [cit. 2015-12-08].
Dostupne online
. (anglicky)