Tento ?lanek pot?ebuje upravy.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

International Criminal Police Organization ? INTERPOL
Mapa zemi spadajicich pod jurisdikci Interpolu
Zkratka	Interpol
Vznik	7. za?i 1923
U?el	Spoluprace v boji proti trestne ?innosti
Sidlo	Lyon , Francie Francie
Sou?adnice	45°46′55,88″ s. ?. , 4°50′54,17″ v. d.
U?edni jazyk	angli?tina , francouz?tina , ?pan?l?tina , arab?tina
Generalni tajemnik	Jurgen Stock
Prezident	Ahmad Nasir Raisi
Viceprezident	?arka Havrankova
Hlavni organ	Valne shroma?d?ni Interpolu
Oficialni web	www .interpol .int
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Interpol (z anglickeho International Criminal Police Organization ) je nejv?t?i policejni organizaci na sv?t? a jako mezinarodni mezivladni organizace zabezpe?uje policejni spolupraci v kriminaln?-policejni oblasti mezi smluvnimi staty organizace. Interpol sdru?uje demokraticke i nedemokraticke staty v ramci boje se v?emi druhy trestne ?innosti . Interpol je zalo?en na spolupraci v?ech stat? p?i pronasledovani, vyhledavani a zatykani pachatel? trestnych ?in? . V sou?asne dob? sdru?uje Interpol 196 ?lenskych stat? . ^[1]

Interpol ziskal status staleho pozorovatele p?i OSN , ktery byl p?ijat hlasovanim 51. Valneho shroma?d?ni OSN dne 15. 10. 1996 v New Yorku .

Nazev a symboly [ editovat | editovat zdroj ]

Oficialni nazev organizace se nej?ast?ji vyskytuje v anglicke podob? ICPO ? International Criminal Police Organization , dale pak v podob? francouzske ?i ?pan?lske OIPC ? Organisation Internationale de Police Criminelle, Organizacion Internacional de Policia Criminal .

Mezinarodni organizace kriminalni policie ? Interpol pou?iva ke sve reprezentaci dva zakladni symboly:

• logo organizace charakterizuje zakladni principy prace Interpolu,
• vlajka obsahuje zakladni logo a symbolizuje take rychlost spojeni a mirove barvy.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Organizace vznikla v roce 1923 ve Vidni z iniciativy vide?skeho policejniho ?editele dr. Johanna Schobera . Ve Vidni byla ulo?ena kartoteka zlo?inc?, ktera obsahovala zaznamy z dob existence rakousko-uherske monarchie, a byla tedy idealnim podkladem pro centralni evidenci mezinarodnich zlo?inc?. Mezivale?ne ?eskoslovensko pat?ilo k zakladajicim ?len?m Interpolu. V mezivale?nem obdobi sidlila centrala organizace ve Vidni, v sou?asnosti je centrem Interpolu francouzsky Lyon .

Generalni tajemnici a prezidenti [ editovat | editovat zdroj ]

Generalni tajemnici od vzniku organizace v roce 1923: ^[2]

Prezidenti [ editovat | editovat zdroj ]

Prezidenti organizace od vzniku v roce 1923: ^[3]

Prace a ukoly [ editovat | editovat zdroj ]

Interpol funguje neustale. Ke sve ?innosti vyu?iva ?ty? oficialnich jazyk? : angli?tina , francouz?tina , ?pan?l?tina , arab?tina . Generalni sekretariat Interpolu sidli od roku 1989 ve francouzskem Lyonu . Ka?da zem? stavi ?innost Narodni ust?edny Interpolu ( NUI ) na svych policistech. NUI plni d?le?itou ulohu kontaktniho mista s Generalnim sekretariatem, regionalnimi kancela?emi a dal?imi ?lenskymi zem?mi, po nich? nebo od nich? je po?adovana sou?innost.

V souladu se Statutem Interpolu je hlavnim ukolem zabezpe?ovani spoluprace ?lenskych stat? v boji proti trestne ?innosti p?i plnem respektovani priorit narodniho zakonodarstvi te ?i one zem? a jejich zavazk? plynoucich z mezinarodnich smluv.

Informace o mezinarodni organizaci kriminalni policie Interpol poskytuje server Generalniho sekretariatu Interpolu v anglickem, francouzskem a ?pan?lskem jazyce.

Hlavnim u?elem je zajistit, aby ve?kere informace byly okam?it? p?istupne v?em ?lenskym stat?m organizace Interpol.

Publikace Vade Mecum [ editovat | editovat zdroj ]

Mezinarodni organizace kriminalni policie ? Interpol vydala publikaci nazvanou ?Vade Mecum“ ur?enou pro vnit?ni pot?eby ?lenskych stat?, ktera obsahuje zakladni texty ( Statut , Obecne p?edpisy , Finan?ni p?edpisy ) stejn? jako dal?i dokumenty pot?ebne pro zaji?t?ni mezinarodni policejni spoluprace. Vade Mecum dale obsahuje pracovni dokumenty pou?ivane v ka?dodenni praci, v?etn? podrobnych instrukci jak tyto dokumenty vypl?ovat a pou?ivat.

Vade Mecum slou?i take pro vy?koleni novych d?stojnik? Narodnich ust?eden Interpolu.

Cilem Vade Mecum je poskytnout asistenci ve v?ech sm?rech mezinarodni policejni spoluprace v ramci organizace Interpol.

Obsah publikace Vade Mecum se tyka: organizace a administrace , zakladnich dokument? organizace Interpol, policejnich informaci a spoluprace , mezinarodnich ob??nik? ? extradic , telekomunika?ni sit? Interpolu, obecnych dokument?.

Technologie [ editovat | editovat zdroj ]

Servisni standardy [ editovat | editovat zdroj ]

Mezinarodni organizace kriminalni policie ? Interpol p?ijala rezoluci , ktera uklada ?lenskym zemim zabezpe?it zakladni standardy ?innosti Narodnich ust?eden ( NUI ) za u?elem zabezpe?eni rychleho a kvalitniho servisu. K takovymto standard?m mimo jine pat?i vymezeni pozice a statutu Narodnich ust?eden Interpolu ( NUI ), Nep?etr?ity provoz Narodni ust?edny, Jazykove zaji?t?ni, Zavedeni funkce sty?neho d?stojnika NUI, System ?izeni, koordinace, manipulace a dozoru nad kriminaln? policejnimi informacemi s ohledem na jejich zava?nost a sdileni, Zabezpe?eni klasifikace zprav, Zaji?t?ni kontroly kvality zprav, Sledovani a zpracovani do?adani , Znalost cil? a metod NUI, Strategie NUI, Specializace v ramci NUI, Odborna p?iprava a za?koleni, Bezpe?nostni opat?eni, Integrita.

Telekomunika?ni si? [ editovat | editovat zdroj ]

Mezinarodni organizace kriminalni policie ? Interpol disponuje moderni telekomunika?ni siti zabezpe?ujici nep?etr?ite spojeni mezi v?emi ?lenskymi staty organizace. K zaji?t?ni technicko-operativniho spojeni je telekomunika?ni si? roz?len?na na komunika?ni zony, ktere umo??uji omezit naklady na p?enos dat na maximaln? mo?nou miru a co nejvice urychlit informa?ni tok:

• Zona 2: Evropa
• Zona 3: Blizky vychod
• Zona 4: Ji?ni Amerika
• Zona 5: Afrika
• Zona 6: Severni Amerika
• Zona 7: Asie
• Zona 8: St?edni Amerika
• Zona 9: Australie a Oceanie

Globalni komunika?ni si? Interpolu I-24/7 je vylep?enou servisni slu?bou a pracovnim nastrojem mezinarodni policejni organizace a zabezpe?uje p?edavani informaci u?ivatelsky orientovanym zp?sobem. I-24/7 zaji??uje mezinarodnim policejnim slo?kam snaz?i a efektivn?j?i zp?sob vzajemne komunikace. Napojenim na si? I- 24/7 se ziska p?istup k databazim Interpolu (viz ASF ) a k informacim, ktere jsou obsa?eny na webovych strankach Interpolu, v?etn? d?le?itych kriminalnich informaci.

Kanada se dne 20. 1. 2003 stala prvni zemi , ktera se k siti I-24/7 p?ipojila. Ve stejnem roce se p?ipojilo i ?esko . Dnes jsou sou?asti tohoto informa?niho systemu v?echny ?lenske staty Interpolu.

System ASF [ editovat | editovat zdroj ]

System ASF je automatizovany po?ita?ovy patraci system ( ASF = Automated Search Facility ), pomoci ktereho m??e ka?da ust?edna ?lenskeho statu Interpolu ziskat informace z mezinarodnich databazi elektronickou formou ve velice kratkem realnem ?ase. Timto zp?sobem lze na zaklad? r?zn? zadavanych kriterii vyt??ovat nap?iklad databaze osob nebo odcizenych motorovych vozidel.

Lustrace v ASF jsou provad?ny automaticky, p?imo z pracovi?? Narodnich ust?eden Interpolu, a podle p?edem stanovenych kriterii.

Lustraci v systemu ASF lze provad?t pouze na zaklad? do?adani organ? statni moci. V ?adnem p?ipad? v?ak system nelze vyu?ivat pro pot?eby soukromych osob (lustrace vozidel zakoupenych v zahrani?i apod.)

Interpol Praha [ editovat | editovat zdroj ]

?eskoslovensko v roce 1923 pat?ilo k zakladajicim ?len?m organizace Interpol. Zastupci ?eskoslovenska se velmi aktivn? podileli na ?innosti organizace zejmena v p?edvale?nem obdobi a s ohledem na geograficke postaveni ?eskoslovenske republiky vyu?ivali pln? mo?nosti, ktere jim tato nova mezinarodni organizace poskytovala. Po skon?eni druhe sv?tove valky , kdy do?lo k politickemu rozd?leni Evropy, se ?eskoslovenska republika dostala do konfliktu se zastupci Spojenych stat? americkych z d?vodu p?edlo?eni po?adavku politickeho charakteru, co? odporovalo statutu organizace. Po n?kolikaletych rozep?ich ?eskoslovensko formaln? ukon?ilo sve ?lenstvi a v roce 1952 z organizace vystoupilo. ?lenstvi obnovila ?eskoslovenska federativni republika ( ?SFR ) formalni ?adosti p?ijatou na 59. Valnem shroma?d?ni Interpolu konanem v kanadske Ottaw? v roce 1990 . Narodni ust?edna Interpolu Praha byla z?izena rozkazem ministra vnitra dne 16. 12. 1992 a jako narodni pobo?ka organizace dosahla b?hem sve kratke existence plne srovnatelnosti s p?ednimi evropskymi a sv?tovymi narodnimi ust?ednami.

Po zaniku ?SFR v roce 1993 do?lo k formalnimu zaniku jejiho ?lenstvi v organizaci. Proto na zaklad? dohody ministr? vnitra ?eske republiky a Slovenske republiky byla ustanovena Spole?na ust?edna Interpolu pro ?esko a Slovensko se sidlem v Praze. Spole?na ust?edna Interpolu ukon?ila svoji ?innost dnem p?ijeti obou nov? vzniklych republik do Interpolu na 62. Valnem shroma?d?ni Interpolu v Arub? ( Nizozemske Antily ) dne 29. ?ijna 1993 a sou?asn? do?lo k vytvo?eni Narodni ust?edny Interpolu Praha (dale jen Interpol Praha) v samostatnem ?esku . Dne 1. prosince 1999 se stal Interpol Praha sou?asti Policejniho prezidia ?eske republiky v ramci odboru mezinarodni policejni spoluprace; v sou?asnosti (duben 2020) spada pod ?editelstvi pro mezinarodni policejni spolupraci. ^[4]

Narodni ust?edna Interpolu Praha jako zakladni organiza?ni ?lanek Interpolu na narodni urovni poskytuje zakladni servis v oblasti mezinarodni policejni spoluprace v?em zainteresovanym institucim podilejicim se na aplikaci a prosazovani prava jak v ?esku, tak zahrani?i.

Interpol Praha je pov??en pln?nim ukol? vyplyvajicich z ?lenstvi ?eska v mezinarodni organizaci kriminalni policie ICPO-Interpol. P?sobnost Interpolu Praha vychazi ze Statutu organizace Interpol, z obecn? zavaznych pravnich p?edpis?, z internich normativnich akt? ?izeni a ze zavazk? plynoucich z mezinarodnich smluv.

Mezi hlavni ?innosti Interpolu Praha pat?i podle ?lanku 2 Statutu organizace:

• zaji??ovani a zlep?ovani co nej?ir?i vzajemne spoluprace v?ech instituci prosazujicich pravo v ramci limit? narodnich zakon? p?i dodr?ovani V?eobecne deklarace lidskych prav
• podpora rozvoje instituci p?ispivajicich k potirani kriminality zejmena pak v oblastech:
  • ziskavani a p?edavani informaci k p?ipad?m kriminalniho charakteru
  • patrani po osobach a v?cech
  • extradice pachatel? ze zahrani?i do ?eska
  • p?edavani pachatel? do zahrani?i
  • organizace pracovnich sch?zek ?eskych policist? se zahrani?nimi partnery
  • kontrola respektovani ?eskych pravnich p?edpis? ze strany zahr. subjekt?
  • tvorba koncepce policejni spoluprace se zahrani?im
  • poradenska ?innost v oblasti mezinarodni policejni spoluprace
  • policejni diplomacie

Interpol Praha respektuje ?lanek 3 Statutu organizace Interpolu, ktery zakazuje Narodnim ust?ednam konat ve v?cech charakteru vojenskeho , politickeho , nabo?enskeho a rasoveho. Interpol Praha napomaha p?i po?ate?nich ukonech ve v?cech trestnich ve smyslu Evropskych konvenci a v souladu s nimi zabezpe?uje informa?ni tok mezi do?adujici zahrani?ni stranou a organy ?innymi v trestnim ?izeni v ?eske republice. Interpol Praha dale zaji??uje vykon roga?nich komisi a extradic pachatel? zadr?enych v zahrani?i do ?eske republiky.

Interpol Praha provadi ?et?eni v zahrani?i pouze v trestn?-pravnich v?cech a pouze na zaklad? ?adosti statnich organ?, zejmena Policie ?R , soudnich organ?, celnich organ?, organ? Ministerstva spravedlnosti , Ministerstva vnitra , Ministerstva obrany .

Interpol Praha nezpracovava p?ime po?adavky a dotazy soukromych osob (jako nap?. p?ipady poh?e?ovani osob, odcizeni vozidel apod.).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Interpol na Wikimedia Commons

• Oficialni internetove stranky Interpolu
• Narodni ust?edna Interpolu Praha