한국   대만   중국   일본 
Indo?inska valka ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Indo?inska valka

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Indo?inska valka
konflikt : Studena valka , dekolonizace Asie
Po směru hodinových ručiček shora: Podpůrné laoské jednotky se po pádu Dien Bien Phu vrací zpět přes řeku Mekong do Laosu; Francouzská námořní komanda brodí na pobřeží Annamu v červenci 1950; americký lehký tank M24 Chaffee používaný Francouzi ve Vietnamu; Ženevská konference 21. července 1954; Grumman F6F-5 Hellcat z Escadrille 1F se chystá přistát na letadlové lodi Arromanches (R95) v Tonkinském zálivu.
Po sm?ru hodinovych ru?i?ek shora : Podp?rne laoske jednotky se po padu Dien Bien Phu vraci zp?t p?es ?eku Mekong do Laosu; Francouzska namo?ni komanda brodi na pob?e?i Annamu v ?ervenci 1950; americky lehky tank M24 Chaffee pou?ivany Francouzi ve Vietnamu; ?enevska konference 21. ?ervence 1954; Grumman F6F-5 Hellcat z Escadrille 1F se chysta p?istat na letadlove lodi Arromanches (R95) v Tonkinskem zalivu .
Trvani 19. prosince 1946 ? 1. srpna 1954
Misto Francouzska Indo?ina
Vysledek Vit?zstvi Viet Minhu (VDR) [1] [2] [3] [4]
Strany
Francie Francouzska unie

Podpora :
Spojené státy americké USA [5] (1950?1954)

Severní Vietnam Severni Vietnam

Laos Pathet Lao [6]
Democratic Kampuchea Svobodny Khmer [7]
Japonsko japon?ti dobrovolnici [8]
Podpora : [9]
?ina Čína ?ina [10]
Sovětský svaz SSSR [10]
Vychodni N?mecko Východní Německo Vychodni N?mecko [11] [12]
Polska lidova republika Polská lidová republika Polska lidova republika [13]

Velitele
Francie Philippe Leclerc
Francie Jean-Etienne Valluy
Francie Roger Blaizot
Francie Marcel Carpentier
Francie Jean de Tassigny
Francie Raoul Salan
Francie Henri Navarre
Jižní Vietnam B?o đ?i
Jižní Vietnam Ngo đinh Di?m
Kambodža Norodom Sihanouk
Sisavang Vong 		Severní Vietnam Ho ?i Min
Severní Vietnam Vo Nguyen Giap
Severní Vietnam Ph?m V?n đ?ng
Severní Vietnam Tr??ng Chinh
Severní Vietnam Le Du?n
Severní Vietnam Le đ?c Th?
Laos Souphanouvong
Laos Kaysone Phomvihane
Democratic Kampuchea Son Ngoc Minh
Democratic Kampuchea Tou Samouth
Sila
Francouzska unie: 190 000
Pomocne mistni sbory: 55 000
Vietnamska nar. armada: 150 000 [14]
Celkem: ~400 000 		125 000 vojak? pravidelnych jednotek,
75 000 mistnich,
250 000 p?islu?nik? lidovych/nepravidelnych jednotek [15]
Celkem: 450 000
Ztraty
Francouzska unie:
75 581 mrtvych (20 524 Francouz?) [16] [17]
64 127 zran?nych,
40 000 zajatych
Vietnamsky stat:
58 877 mrtvych nebo poh?e?ovanych [18]
Celkem: ~134 500 mrtvych nebo poh?e?ovanych 		Vietminh:
175 000?300 000 mrtvych nebo poh?e?ovanych (zapadni odhady) [19] [20] [21] [22]
191 605 mrtvych nebo poh?e?ovanych (stanovisko vietnamske vlady) [23]
400 000?842 707 celkem mrtvych [21] [24] [25]
125 000?400 000 mrtvych civilist? [21] [26] [27] [28]
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Indo?inska valka , znama take jako prvni valka v Indo?in? , byl konflikt, ktery za?al ve francouzske Indo?in? 19. prosince 1946 a trval do 20. ?ervence 1954 . Boj mezi francouzskymi silami a jejich odp?rci z Viet Minhu na jihu se da vysledovat do za?i 1945. Konfliktu se u?astnila ?ada sil, v?etn? francouzskeho daln?vychodniho expedi?niho sboru Francouzske unie, vedeny Francii a podporovany Vietnamskou narodni armadou vladce Bao Dai proti Vi?t Minhu, [29] vedenym Ho ?i Minem [30] a Vietnamske lidove armad? vedene Vo Nguyen Giapem . [31] V?t?ina boj? se odehrala v Tonkinu na severu Vietnamu, [32] a?koli konflikt pohltil celou zemi a roz?i?il se take do sousednich francouzskych protektorat? Laosu a Kambod?e.

Nastin udalosti [ editovat | editovat zdroj ]

Vo Nguyen Giap & Ho ?i Min
General Trinh Minh The

Po skon?eni japonske okupace Indo?iny na konci 2. sv?tove valky se dostali k moci komuniste pod vedenim Ho ?i Mina , kte?i ale nebyli schopni zabranit pokus?m Francie o obnovu p?edvale?neho kolonialniho uspo?adani, statu quo ante bellum . Francouzi propustili japonske vale?ne v?zn? a znovu je vyzbrojili, aby v prvnich tydnech konfliktu bojovali na jejich stran?. V ?ijnu 1945 obsadily francouzske oddily Saigon , dale pokra?ovaly sm?rem do delty Mekongu a v listopadu 1945 se jim poda?ilo ziskat Haiphong . K otev?enemu st?etu Francouz? s komunisty do?lo 19. prosince 1945. Komunisticka Vietnamska lidova armada ( Viet Minh ) pod velenim generala Vo Nguyen Giapa byla velmi ?patn? vyzbrojena a nem?la dostatek sil, aby se v ?elnem st?etu postavila francouzskym oddil?m. To byl d?vod zvolene strategie partyzanskeho boje , kdy se sna?ili vyu?it ?leniteho a neprostupneho terenu.

Spojene staty souhlasily s tim, aby Francie vytvo?ila Francouzsky vietnamsky stat , jako?to integralni sou?ast Francouzske unie v ?ele s cisa?em Bao Daiem , na jeho? zaklad? zformovala svou Vietnamskou narodni armadu . Valka v Indo?in? probihala jistou dobu paraleln? s korejskou valkou . Oba dva konflikty m?ly ideologicke zabarveni. V te dob? se pln? rozvinul globalni konflikt Vychod-Zapad (jeho? sou?asti byla studena valka v letech 1947/48?1953), ktery postavil proti sob? dv? supervelmoci : USA a SSSR . Zatimco na centralni urovni k otev?enym st?et?m nedochazelo (mezi velmocemi samymi), tak na periferii v jednotlivych ?astech sv?ta, ob? dv? zem? podporovaly sve p?atele s cilem oslabit rivala. Proto byly Spojene staty ochotne pomoci Francii v teto valce, i kdy? odmitaly kolonialismus. Nejv?t?i podpory se Francouz?m dostalo ze strany Velke Britanie a do roku 1949 i ?ankaj?kovych ?i?an?. Vietnam?ti komuniste ziskali podporu zejmena po roce 1949 od Mao Ce-tungovy ?iny a SSSR. ?i?ane nedodavali jen zbrojni techniku, ale take ?kolili d?stojnicky sbor Viet Minhu. Ten dosahl prvniho v?t?iho usp?chu v roce 1950 , kdy dobyl op?rne francouzske body na ?inskych hranicich, ?im? zajistil otev?enou ?inskou cestu pro zasobovani. Dal?im krokem byla snaha komunist? ovladnout deltu ?ervene ?eky , ale opevn?ni francouzskych pozic neprolomili. V teto operaci utr?il Viet Minh masivni ztraty.

Francouzske veleni si uv?domovalo problemy s mobilnimi partyzanskymi oddily, a proto se rozhodlo k rozsahlemu utoku na konci roku 1952 pod velenim generala Salana podel toku ?ervene ?eky, ktery ov?em nep?inesl po?adovane vysledky. Naopak, tentokrat do?lo ke zna?nym ztratam na stran? Francouz?. Viet Minh na situaci pru?n? zareagoval p?enesenim t??i?t? boj? do sousedniho Laosu a zesilil komunisticke boj?vky v Kambod?i , co? pro Francii znamenalo zmen?eni po?tu zalo?nich jednotek. Francouzske oddily odrazily napor Viet Minhu v delt? ?ervene ?eky, ale v samotne Francii nar?stal stale v?t?i nesouhlas s timto vale?nym dobrodru?stvim, zejmena pro finan?ni naklady a rostouci po?et mrtvych vojak?.

Tak do?lo k definitivnimu rozhodnuti francouzskeho veleni v ?ele s generalem Navarrem , ?e p?inuti nep?atelske oddily Viet Minhu k jedine osudove bitv? s cilem bleskoveho ukon?eni valky. Koncem roku 1953 tak do?lo k realizaci operace Castor , ktera zahrnovala vysadek francouzskych oddil? v laoskem pohrani?i. V b?eznu 1954 pak byla zahajena rozhodujici bitva u Dien Bien Phu s ne?ekanym vysledkem. Francouzi byli pora?eni jednotkami Viet Minhu, ktere byly p?ed timto st?etem posileny. [33] K francouzske pora?ce do?lo v okam?iku pro Francii nep?ihodnem, toti? v p?edve?er ?enevskych mirovych jednani.

Ve Francouzske cizinecke legii do roku 1954 slou?ilo 35 000 N?mc? [ zdroj? ] . V tomto obdobi take vzniklo n?kolik pochodovych pisni Francouzske cizinecke legie, ktere misto p?vodnich n?meckych text? dostaly text francouzsky. [34] . Valky se v ?adach legie zu?astnilo i 1600 ?echoslovak? , v?t?inou antikomunisticky orientovanych emigrant? z komunistickeho ?eskoslovenska . 300 z nich padlo. Jde o nejv?t?i nasazeni ?ech? ve vale?nem konfliktu od druhe sv?tove valky a? dosud. [35]

?enevske dohody [ editovat | editovat zdroj ]

Francouzske pozice v bitv? u Dien Bien Phu.

Mirova jednani v ?enev? probihala ve dvou etapach. Od 26. dubna do 17. ?ervna a dal?i kolo od 10. do 20. ?ervence 1954. Sch?zky se zu?astnily SSSR, USA, Velka Britanie, Francie, VDR (severni Vietnam) a Vietnamska republika (ji?ni Vietnam), Kambod?a a Laos. Z asijskeho kontinentu byly je?t? p?izvany ?ina a Indie . Jejich premie?i (?insky ?ou En-laj a indicky D?avaharlal Nehru ) 28. ?ervna 1954 zformulovali obecne zasady miroveho sou?iti mezi staty ? Pan?a ?ila .

V otazce Kambod?i a Laosu do?lo ke shod?, ob?ma stat?m byla garantovana formalni nezavislost a postaveni neutralnich zemi. Do konce roku 1954 m?lo dojit ke sta?eni v?ech cizich vojsk z jejich uzemi, co? se take stalo. V obou statech byly naplanovane volby do konce roku 1955.
Vietnamsky problem nebylo tak snadne vy?e?it, p?esto se nakonec poda?ilo dosahnout shody, zejmena po tlaku ?iny na Sov?tsky svaz. Severni Vietnam m?l byt prozatim pod komunistickou nadvladou Ho ?i Mina s hlavnim m?stem Hanoji . Naopak ji?ni Vietnam m?l prozatim z?stat nekomunisticky se staronovym vladcem Bao Daiem a hlavnim m?stem Saigonem. Za d?lici hranici byla ur?ena 17. rovnob??ka s p?ilehlym demilitarizovanym pasmem . ?adny stat v Indo?in? nesm?l byt sou?asti jakehokoli vojenskeho paktu. Na leto 1956 byly naplanovany svobodne vietnamske volby, ktere m?ly odpov?d?t na otazku, jaka bude dal?i budoucnost Vietnamu a smlouva hovo?ila o sjednoceni teto zem? prav? v roce 1956. Na pln?ni dohod dohli?ela mezinarodni komise ze zastupc? Indie, Polska a Kanady . K laoskym a kambod?skym volbam do?lo dle smluvnich ujednani, k volbam ve Vietnamu v?ak nikdy nedo?lo, tak?e zem? z?stala fakticky rozd?lena i po roce 1956.

Nezavid?nihodna byla situace Francie, ktera v ?enev? vystupovala z pozice agresora. Navic byla zmitana vnitropolitickymi spory. Po neusp?chu u Dien Bien Phu podala vlada Josepha Laniela demisi a novy kabinet Mendese France ziskal d?v?ru a? po slibu, ?e ukon?i vale?ne dobrodru?stvi v Indo?in?. Tak se i stalo podpisem ?enevskych dohod v ?ervenci 1954. Ov?em tyto dohody, jak se pozd?ji ukazalo, nedodr?ela ?adna ze smluvnich stran.

Dal?i vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

?enevska jednani
Vale?ny pamatnik v Hanoji

Komunisticke nebezpe?i v jihovychodni Asii vyznamn? urychlilo vznik vojenskeho uskupeni SEATO . Ji? 8. za?i 1954 byla podepsana zakladaci smlouva v Manile .
Realna situace v Indo?in? byla nadale nestabilni, i kdy? v Kambod?i panoval relativni klid, v Laosu nedodr?eni dohod vyustilo koncem 50. let k ob?anske valce, kterou do?asn? ukon?ily ?enevske dohody o Laosu z roku 1962 . Ty byly podepsany 23. ?ervna 1962. Potvrzovaly neutralitu Laosu a vznik koali?ni vlady. V roce 1964 v?ak do?lo k op?tovnemu obnoveni boj?.
V ji?nim Vietnamu byl donucen k abdikaci Bao Dai a k moci se dostal diktator Ngo Ðinh Di?m , zprvu podporovany Spojenymi staty, ktere se v?ak po nastoleni jeho diktatury, podilely prost?ednictvim CIA na Diemov? zavra?d?ni v listopadu 1963.
V severnim Vietnamu ziskal absolutni vladu Ho ?i Min, jeho? cilem bylo sjednoceni Vietnamu pod komunistickou ideologii. Pozd?ji jeho re?im podporoval v ji?nim Vietnamu vzniklou Frontu narodniho osvobozeni a zejmena jeji ozbrojenou slo?ku ? narodni osvobozeneckou armadu ( Vietkong , ura?liva p?ezdivka, v p?ekladu "vietnam?ti komunisti"), ktera m?la za cil svr?eni jihovietnamskeho re?imu.

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

  • Francouzská Cizinecká legie v bojích.
    Francouzska Cizinecka legie v bojich.
  • Zraněný rebel dostává první pomoc od členů Francouzské armády
    Zran?ny rebel dostava prvni pomoc od ?len? Francouzske armady
  • Vought F4U Corsair, který bojoval v Indočíně
    Vought F4U Corsair , ktery bojoval v Indo?in?
  • Napalm používaný Francouzskou armádou
    Napalm pou?ivany Francouzskou armadou
  • Výsadkáři cizinecké legie pálí z kulometu FM 24/29 během přepadu (1952).
    Vysadka?i cizinecke legie pali z kulometu FM 24/29 b?hem p?epadu (1952).
  • Jednotky cizinecké legie a tank M24 Chafee
    Jednotky cizinecke legie a tank M24 Chafee

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ LEE LANNING, Michael. Inside the VC and the NVA . [s.l.]: Texas A&M University Press, 2008. ISBN   978-1-60344-059-2 . S. 119.  
  2. ↑ CROZIER, Brian. Political Victory: The Elusive Prize Of Military Wars . [s.l.]: Transaction, 2005. ISBN   978-0-7658-0290-3 . S. 47.  
  3. ↑ Fall, Street Without Joy , p. 63.
  4. ↑ LOGEVALL, Fredrik. Embers of War: the fall of an empire and the making of America's Vietnam . [s.l.]: Random House, 2012. ISBN   978-0-375-75647-4 . S. 596?9.  
  5. ↑ France honors CIA pilots
  6. ↑ Jacques Dalloz, La Guerre d'Indochine 1945?1954 , Seuil, Paris, 1987,pp. 129?130, 206
  7. ↑ Jacques Dalloz, La Guerre d'Indochine 1945?1954 , Seuil, Paris, 1987,pp. 129?130
  8. ↑ henrisalvador. John Foster Dulles on the fall of Dien Bien Phu [online]. [cit. 2015-08-19]. Dostupne online .  
  9. ↑ US Secretary of State John Foster Dulles on the fall of Dien Bien Phu
  10. ↑ a b [1]
  11. ↑ http://geb.uni-giessen.de/geb/volltexte/2013/9311/pdf/DaoDucThuan_2013_02_05.pdf
  12. ↑ East Germany ? The National People's Army and the Third World [online]. Dostupne online .  
  13. ↑ Radvanyi, Janos (1980). "Vietnam War Diplomacy: Reflections of a Former Iron Curtain Official" (PDF). Paramaters: Journal of the US Army War College. Carlise Barracks, Pennsylvania. 10 (3): 8?15.
  14. ↑ WINDROW, Martin. The French Indochina War 1946?1954 (Men-At-Arms, 322) . London: Osprey Publishing, 1998. ISBN   1-85532-789-9 . S. 11.  
  15. ↑ Windrow 1998, p. 23
  16. ↑ Pierre Vermeren. Le Choc des decolonisations: De la guerre d'Algerie aux printemps arabes . [s.l.]: Editions Odile Jacob, 2015. Dostupne online . ISBN   978-2-7381-6477-3 . S. 16.  
  17. ↑ DUTHEL, Heinz. La Legion et la bataille a đien Bien Phu: LA LEGION EST LEUR PATRIE . [s.l.]: [s.n.], 2015-02-26. Dostupne online . ISBN   9783734765964 .  
  18. ↑ Dommen, Arthur J. (2001), The Indochinese Experience of the French and the Americans , Indiana University Press, pg. 252
  19. ↑ Fall, Bernard, The Two Vietnams (1963)
  20. ↑ Eckhardt, William, in World Military and Social Expenditures 1987?88 (12th ed., 1987) by Ruth Leger Sivard.
  21. ↑ a b c Clodfelter, Michael, Vietnam in Military Statistics (1995)
  22. ↑ Stanley Kutler: Encyclopedia of the Vietnam War (1996)
  23. ↑ Chuyen đ? 4 CONG TAC TIM KI?M, QUY T?P HAI C?T LI?T S? T? NAY đ?N N?M 2020 VA NH?NG N?M TI?P THEO, datafile.chinhsachquandoi.gov.vn/Qu?n%20ly%20ch?%20đ?o/Chuyen%20đ?%204.doc
  24. ↑ T. Lomperis, From People's War to People's Rule (1996)
  25. ↑ S. Karnow, Vietnam : a History (1983)
  26. ↑ Smedberg, M (2008), Vietnamkrigen: 1880?1980 . Historiska Media, p. 88
  27. ↑ Eckhardt, William, in World Military and Social Expenditures 1987?88 (12th ed., 1987) by Ruth Leger Sivard .
  28. ↑ Dommen, Arthur J. (2001), The Indochinese Experience of the French and the Americans , Indiana University Press, pg. 252.
  29. ↑ Saigon under B?o đ?i's 1945?1954
  30. ↑ Ho Chi Minh PRESIDENT OF NORTH VIETNAM
  31. ↑ Vo Nguyen Giap VIETNAMESE GENERAL
  32. ↑ Gulf of Tonkin Resolution
  33. ↑ ?AJTAR, Jaroslav. Dien Bien Phu: Rozhodujici bitva indo?inske valky. Francouzi dostali vyprask, Vietnamci nezavislost. Reflex.cz [online]. [cit. 2020-06-19]. Dostupne online .  
  34. ↑ Archivovana kopie. www.zeit.de [online]. [cit. 2010-04-20]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-03-14.  
  35. ↑ Valka, o ktere se nemluvi. Padly v ni p?itom stovky ?ech? a Slovak? - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2018-04-14 [cit. 2020-06-19]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • ?ALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky . Praha: Libri, 1999. ISBN   80-85983-75-3 .  
  • ORT, Alexandr. Evropa 20. stoleti . [s.l.]: Arista, 2000.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Indo?inska_valka&oldid=23178433 “