Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Helsinky Helsinki ? Helsingfors
Helsinska katedrala , pevnost Suomenlinna , Senatni nam?sti , pla? Aurinkolahti, radnice
znak
Poloha
Sou?adnice	60°10′15″ s. ?. , 24°56′15″ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	0 m n. m.
Stat	Finsko Finsko
Provincie	Uusimaa
Helsinky
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	715,55 km²
Po?et obyvatel	650 100 (2018 [1] )
Hustota zalidn?ni	2 906,4 obyv./km²
Etnicke slo?eni	Finove (82,5 %), ?vedove (6 %), cizinci (11,5 %)
Sprava
Starosta	Jussi Pajunen (od 2005)
Vznik	1550
Oficialni web	www .hel .fi
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Helsinky ( finsky Helsinki , ?vedsky Helsingfors ) jsou hlavni a nejv?t?i finske m?sto a p?istav. Byly zalo?eny roku 1550 . Jejich centrum le?i na malem poloostrov? ve st?edu Finskeho zalivu , ale pat?i k nim je?t? pom?rn? velke uzemi sm?rem na vychod. Rozkladaji se na 715,55 km² a maji asi 650 100 obyvatel.

Se sousednimi m?sty Vantaa , Espoo a Kauniainen tvo?i hust? propojene soum?sti (tzv. metropolitni oblast) s milionovou populaci. Spolu s osmi dal?imi m?sty tvo?i Velke Helsinky s 1,495 mil. obyvatel, co? je p?ibli?n? ?tvrtina celeho Finska; Velke Helsinky produkuji t?etinu finskeho HDP.

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

V 16. stoleti bylo Finsko sou?asti ?vedskeho kralovstvi . Kral Gustav I. Vasa zalo?il Helsinky, aby konkurovaly hansovnimu m?stu Reval (dne?ni Tallinn ) na ji?ni stran? Finskeho zalivu. Za datum jejich zalo?eni se poklada 12. ?erven 1550 , kdy kral nakazal m???an?m z okolnich m?st, aby se do noveho m?sta p?est?hovali. P?vodn? Helsinky le?ely o n?kolik kilometr? severovychodn?ji u usti ?eky Vantaa . Misto ale nebylo zvoleno vhodn?, okoli bylo plne ba?in a nebylo ani mo?no vybudovat velky p?istav. Proto bylo roku 1640 rozhodnuto, ?e se m?sto p?esune na nyn?j?i misto. ?vedsky nazev Helsingfors pochazi z p?vodniho mistniho jmena Helsinge a ?vedskeho fors ? pe?ej .

18. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Po zalo?eni Petrohradu roku 1703 byl rusky vliv stale citeln?j?i. Vyvrcholenim rusko-?vedskeho soupe?eni v 18. stoleti byla severni valka , kdy byly Helsinky v letech 1713 ? 1721 obsazeny ruskym vojskem, a op?t za rusko-?vedske valky 1741 ? 1743 . V roce 1748 se na obranu m?sta za?ala na ostr?vcich p?ed p?istavem stav?t velka namo?ni pevnost Sveaborg, p?ezdivana ? Gibraltar severu“. Dnes je jako Suomenlinna oblibenym vyletnim mistem a turistickym lakadlem Helsinek.

Pod ruskou vladou [ editovat | editovat zdroj ]

Pote, co Napoleon Bonaparte a car Alexandr I. uzav?eli spojenectvi, Rusko v unoru 1808 vypov?d?lo proanglickemu ?vedsku valku . Helsinky byly okupovany ruskym vojskem od prvnich dn? valky a pevnost po kratkem ost?elovani kapitulovala. Po uzav?eni miru bylo Finsko p?ipojeno k Rusku jako autonomni velkokni?ectvi . Proto?e dosavadni hlavni m?sto Turku bylo p?ili? vzdaleno od Petrohradu , rozhodl Alexandr I. roku 1812 o jmenovani Helsinek hlavnim m?stem Finska. Spolu s titulem hlavniho m?sta se z Turku p?esunula i nejstar?i finska univerzita .

Po valce zni?ene m?sto bylo zna?n? p?estav?no. Centrum ziskalo empirovy styl. Nejmonumentaln?j?i stavbou z te doby je evangelicka katedrala dokon?ena v roce 1852 . V druhe polovin? 19. stoleti Helsinky rychle rostly a staly se nejpr?myslov?j?im finskym m?stem. Po?et jejich obyvatel dosahl 100 000.

V roce 1862 byly Helsinky spojeny ?eleznici s Hameenlinnou na severu a v roce 1870 take s Petrohradem . Nove stavby vznikaly pod vlivem zapadoevropske architektury a industrializace.

Vzniklo novorenesan?ni okoli t?id Esplanadi a Mannerheimintie . Nad p?istavem byl roku 1868 postaven nejv?t?i pravoslavny kostel v zapadni Evrop?, chram Zesnuti Panny Marie ( rusky : Успенский собор ? Uspenskij sobor , finsky : Uspenskin katedraali ).

V roce 1890 pak v souvislosti s finskym narodnim obrozenim p?ekro?il po?et finsky mluvicich obyvatel Helsinek po?et t?ch mluvicich ?vedsky. ^[2]

20. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Po revolucich v Rusku ziskalo Finsko v prosinci 1917 samostatnost. Kdy? 28. ledna 1918 vypukla finska ob?anska valka , Helsinky ihned obsadili rudi; v dubnu je dobyly n?mecke jednotky bojujici na stran? bilych. Na rozdil od Tampere neutrp?ly Helsinky v bojich v?t?i ?kody. Na Suomenlinn? byl umist?n nejv?t?i z tabor? pro zajate rude s vice ne? 13 tisici v?zni. Po konsolidaci pom?r? v zemi se Helsinky rychle rozvijely. Architekturu ovlivnil p?edev?im klasicismus a funkcionalismus . V letech 1934 ? 1938 byl vybudovan helsinsky olympijsky stadion pro letni olympijske hry 1940 , ktere v?ak byly kv?li valce zru?eny. B?hem Zimni a Pokra?ovaci valky Helsinky bombardovalo sov?tske letectvo, nejintenzivn?ji na ja?e 1944, ale diky dobre protivzdu?ne obran? dopadlo do obytnych ?tvrti jen malo bomb.

Rozvoj m?sta se po druhe sv?tove valce je?t? zrychlil. V roce 1947 byly Helsinkam p?i??eny letni olympijske hry 1952 . Kv?li rozsahle imigraci byla vybudovana nova p?edm?sti. K nejvyznamn?j?im modernim stavbam pat?i velke kongresove centrum Finlandia (finsky: Finlandia-talo ), ktere navrhl architekt Alvar Aalto (dokon?ene v roce 1971 ), nova budova Helsinske opery ( 1993 ) a Muzeum moderniho um?ni ( 1998 ). Za zminku te? stoji ojedin?ly skalni kostel Temppeliaukio ( 1969 ).

V letech 1972, 1973 a 1975 se v Helsinkach konala jednani v ramci Konference o bezpe?nosti a spolupraci v Evrop? .

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Celkova plocha katastru Helsinek je 715 km², z ?eho? ale jen 214 km² je pevna zem? a zbytek vodni plochy, hlavn? mo?e. Delka pob?e?i je tem?? 100 km. K m?stu nale?i 315 ostrov? a ostr?vk?.

Diky poloze u mo?e je klima pom?rn? vyrovnane, bez extrem?: Pr?m?rna ro?ni teplota je 5,6 °C, v ?ervenci 17 °C a v nejstuden?j?im unoru -5 °C. Jezera a mo?e v okoli Helsinek pravideln? v zim? zamrzaji. Ro?ni sra?ky jsou 660 mm, z ?eho? v let? (?ervenec?srpen) 190 mm a v zim? (prosinec?unor) 140 mm. Vitr nej?ast?ji vane z jihu. V ?ervenci slunce sviti p?es 270 hodin, ale v prosinci jen 27 hodin.

M?sto [ editovat | editovat zdroj ]

Helsinky jsou turistickym centrem a v?t?inou prvnim mistem, ktere zahrani?ni turiste ve Finsku nav?tivi. Jadro centra m?sta bylo vybudovano v empirovem a v?t?ina ostatnich star?ich budov bylo postaveno v neorenesan?nim a neoklasicistnim slohu. Architekturu dne?nich Helsinek zna?n? ovliv?uje funkcionalismus a moderni um?ni .

Ve m?st? je mnoho zajimavych kostel?. Nejznam?j?i je mohutna bila luterska katedrala na nam?sti Senaatintori . Pravoslavna cirkev nedaleko od ni postavila velky ?erveny chram Zesnuti Panny Marie. V 60. letech 20. stoleti byl vybudovan ve skalnim masivu nedaleko finskeho parlamentu udivujici kostel Temppeliaukio s excelentni akustikou.

Nejznam?j?i turistickou atrakci a oblibenym mistem na prochazky je byvala namo?ni pevnost Suomenlinna , roku 1991 zapsana na Seznam kulturniho d?dictvi UNESCO . Opevn?ne ostrovy jsou spojeny s centrem rychlym trajektem.

Na Tr?nim nam?sti se nachazi socha Havis Amanda .

Na nam?sti Kauppatori ve starem p?istavu lze nav?tivit tradi?ni trh a nedaleko starou tr?nici. Ze stareho p?istavu vyji?d?ji trajekty na Korkeasaari a Suomenlinnu i okru?ni vyhlidkove lod?.

Na ostrov? Korkeasaari je zoologicka zahrada. Z centra na n?j vozi turisty take maly trajekt. Na druhe stran? m?sta je ostrov Seurasaari se skanzenem. Nejpopularn?j?i park je Kaivopuisto a velmi oblibena je v let? i pla? Hietaniemi nedaleko centra.

M?stskou hromadnou dopravou je dostupny narodni park Nuuksio plny jezer, skal, ba?in a les?.

?len?ni Helsinek [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavni obvody/okresy Helsinek (oficialni ?len?ni) [ editovat | editovat zdroj ]

Helsinky jsou oficialn? rozd?leny do osmi obvod?/hlavnich okres? ( suurpiiri ): ^[3]

• Ji?ni hlavni obvod , Etelainen suurpiiri , (zna?eni ?islem 1)
• zapadni hlavni obvod, Lantinen suurpiiri , (zna?eni ?islem 2)
• Centralni hlavni obvod, Keskinen suurpiiri , (zna?eni ?islem 3)
• Severni hlavni obvod, Pohjoinen suurpiiri , (zna?eni ?islem 4)
• Severovychodni hlavni obvod, Koillinen suurpiiri , (zna?eni ?islem 5)
• Jihovychodni hlavni obvod, Kaakkoinen suurpiiri , (zna?eni ?islem 6)
• Vychodni hlavni obvod , Itainen suurpiiri , (zna?eni ?islem 7)
• Ostersundom obvod, Ostersundomin suurpiiri , (zna?eni ?islem 8)

Tyto hlavni okresy jsou dale ?len?ny na okresy/okrsky, kterych je v Helsinkach 34.

Geograficke oblasti (neoficialni ?len?ni) [ editovat | editovat zdroj ]

Helsinkyou jsou neoficialn? rozd?leny do ?ty? geografickych (orienta?nich) oblasti, ktere nejsou p?esn? definovany: ^[3]

• Centralni Helsinky
• Zapadni Helsinky
• Severni Helsinky
• Vychodni Helsinky

Demografie [ editovat | editovat zdroj ]

K 31. lednu 2012 ?ilo v Helsinkach 596 233 lidi. ^[1] Podil ?en je 53 % a mu?? 47 %. Finsky mluvi 82,5 %, ?vedsky 6 % a jinym jazykem 11,5 % populace. V produktivnim v?ku je 423 000 obyvatel (71 %), d?ti je 81 000 (13,5 %). ^[4] Pr?m?rna delka do?iti je 75 let pro mu?e a 82 let pro ?eny. V roce 2002 se v Helsinkach narodilo 6 065 d?ti (v soum?sti 15 010), zem?elo 5 176 (8814), p?ist?hovalo se 32 064 (35 507) a odst?hovalo 32 940 (31 310) lidi. V Helsinkach je asi 300 000 domacnosti. V 78 % domacnostech ?ije jen jeden nebo dva lide. 46 % domacnosti si byt pronajima. Na jednoho obyvatele v pr?m?ru p?ipada 33 m² bytu. Pr?m?rny m?si?ni najem dvoupokojoveho bytu je 520 euro; ceny star?ich byt? jsou 2 260 € za m².

V helsinskych nemocnicich je tem?? 2500 l??ek. Denn? p?ijde na pohotovosti asi 300 lidi, 1 100 lidi jde k zuba?i, 41 k psychiatrovi a dal?ich 60 lidi s psychiatrem konzultuje n?jaky problem. Ve m?st? ?ije 1 600 mentaln? posti?enych.

Nezam?stnanost dosahuje asi 6 %. Ve slu?bach je asi 85 % pracovnich mist.

Panorama Helsinek

Panorama centra Helsinek

Administrativa [ editovat | editovat zdroj ]

Helsinky nale?i do provincie Uusimaa . Jako hlavni m?sto Finska jsou sidlem mnoha statnich instituci.

Helsinske zastupitelstvo ma 85 ?len?. Volby se konaji v p?estupnych letech. Rada jmenuje starostu na sedmilete obdobi.

?kolstvi [ editovat | editovat zdroj ]

V Helsinkach je osm univerzit se 63 000 studenty. Dv? nejv?t?i jsou Helsinska univerzita a Helsinska technicka univerzita v Espoo .

V Helsinkach chodi do ?koly 66 000 d?ti. 50 % p?ed?kolnich d?ti chodi do ?kolky. Ve m?st? je zhruba 70 d?tskych h?i??.

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Helsinky po?adaly Letni olympijske hry 1952 .

Finsko, Helsinky, Hartwall Arena, po?adaji ka?doro?n? reprezenta?ni hokejovy turnaj v listopadu za u?asti t?chto hokejovych tym?: Finsko, ?vedsko, ?esko, Rusko. Karjala Tournament je sou?asti Euro Hockey Tour.

Ve m?st? sidli fotbalove kluby HJK Helsinky a IFK Helsingfors a hokejove kluby Jokerit Helsinky a IFK Helsingfors .

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Metro v Helsinkach ma jednu rozv?tvenou linku se 17 stanicemi, z nich? je jen ?est v centru podpovrchovych. M?sto protkavaji koleje patnacti tramvajovych linek. Zbytek ve?ejne dopravy zaji??uji autobusy (100 linek) a ?aste?n? take p?ivozy. V ramci soum?sti jezdi take rychle mezim?stske vlaky .

Letecka doprava vyu?iva dv? leti?t? ? mezinarodni Vantaa severn? od m?sta s dv?ma terminaly, slou?ici ro?n? vice ne? 13 milion?m pasa?er?, a star?i Malmi . P?ime linky spojuji Helsinky nejen s celou Evropou, ale take s USA a vychodni Asii.

N?kolik p?istavnich terminal? zaji??uje odbaveni cestujicich do a ze Stockholmu a Tallinnu . Cesta rychlym ?lunem do Tallinnu trva asi hodinu a p?l, velkym trajektem asi t?i hodiny, do Stockholmu velke trajekty pluji asi dvanact hodin.

Cestujici do Tallinnu mohou take vyu?it pravidelnou vrtulnikovou linku. Cesta trva pouhych 18 minut.

Spojeni se zbytkem Finska zaji??uje si? dalkovych autobus? a rychlych vlak?. Vlakem Pendolino trva cesta do Tampere asi hodinu a p?l, cesta do Turku zabere o dvacet minut vice. Denn? jsou vypravovany dva rychliky do Petrohradu . No?nim Santa Claus expresem je mo?no dojet a? do Rovaniemi na severni polarni kruh . Jeden z terminal? leti?t? ve Vantaa je vyhrazen domacim let?m.

Vyhledov? se zva?uje podmo?sky tunel do Estonska ; stavba by ale byla velmi naro?na. ^[6]

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

V Helsinkach je p?es 80 muzei a galerii v?etn? narodnich a Narodni opera s novou budovou z roku 1993. Zname je i muzeum um?ni Ateneum .

Pro technicky zam??ene nav?t?vniky je v Helsinkach p?ipravena Heureka , v?decke zabavni centrum s mnoha vystavami a t?irozm?rnym kinem IMAX .

Ve m?st? je i velky zabavni park Linnanmaki s n?kolika horskymi drahami.

V kv?tnu 2007 se v Helsinkach konala Velka cena Eurovize , ji? se poprve u?astnil i ?esky zastupce.

V Helsinkach je ?ada ?eskych hospod s poetickymi nazvy jako Hadanka ?i Milenka a nostalgicky pojmenovany bar Zetor .

Znami rodaci [ editovat | editovat zdroj ]

• Helene Schjerfbeckova (1862?1946), mali?ka
• Vaino Tanner (1881?1966), politik, premier Finska v letech 1926?1927
• Aino Aaltoova (1894?1949), architektka
• Artturi Ilmari Virtanen (1895?1973), chemik, dr?itel Nobelovy ceny za chemii za rok 1945
• Mika Waltari (1908?1979), spisovatel , novina? a dramatik
• Tove Janssonova (1914?2001), spisovatelka, mali?ka a ilustratorka
• George Gaynes (1917?2016), americky filmovy a televizni herec
• Bo Carpelan (1926?2011), finsko?vedsky basnik , prozaik a p?ekladatel
• Tarja Halonenova (* 1943), politi?ka, 11. prezidentka Finska v letech 2000?2012
• Riitta Salinova (* 1950), byvala atletka , mistryn? Evropy v b?hu na 400 metr?
• Esa-Pekka Salonen (* 1958), dirigent a hudebni skladatel
• Jari Kurri (* 1960), byvaly profesionalni hokejista , sou?asny trener
• Esa Tikkanen (* 1965), byvaly profesionalni hokejista, p?tinasobny dr?itel Stanley Cupu
• Mika Salo (* 1966), byvaly automobilovy zavodnik a pilot Formule 1
• Alexander Stubb (* 1968), politik, p?edseda vlady Finska 2014?2015
• Linus Torvalds (* 1969), programator
• Teemu Selanne (* 1970), byvaly finsky profesionalni hokejista
• Ville Valo (* 1976), rockovy hudebnik, zp?vak a texta? skupiny HIM
• Jari Maenpaa (* 1977), kytarista, zakladatel skupiny Wintersun a byvaly ?len skupiny Ensiferum
• Lauri Ylonen (* 1979), zp?vak rockove skupiny The Rasmus
• Sanna Marinova (* 1985), politi?ka a od prosince 2019 p?edsedkyn? vlady Finska
• Maria Ohisalova (* 1985), politi?ka, p?edsedkyn? Zeleneho svazu
• Petteri Koponen (* 1988), profesionalni basketbalista
• Joel Pohjanpalo (* 1994), profesionalni fotbalista
• Emil Ruusuvuori (* 1999), profesionalni tenista

Dal?i informace [ editovat | editovat zdroj ]

• Po?et druh? cevnatych rostlin : 1064
• Po?et druh? hnizdicich ptak?: 164
• Symbolicka rostlina m?sta: javor
• Symbolicke zvi?e m?sta: veverka
• Exhalace v roce 2002 v tunach: SO ₂ 3 762, NO _x 10 211, prach 525, CO 14 367, CO ₂ 4 816 000
• Spot?eba vody na obyvatele a den v roce 2002: 255 litr?
• Ro?ni odpad na obyvatele: 0,7 tuny

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

• Oslo , Norsko
• Petrohrad , Rusko
• Sofie , Bulharsko
• Praha , ?esko

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Helsinky na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Helsinky ve Wikislovniku
• Helsinky ? informace o hlavnim m?st? Finska (?esky)
• Helsinky na pr?vodci Finskem Suomi.cz (?esky)
• Oficialni stranka Helsinek (anglicky) (n?mecky) (?vedsky) (francouzsky) (finsky) (rusky)
• Spole?ny portal m?sta Helsinky a Helsinske univerzity (anglicky) (?vedsky) (finsky)
• Virtualni Helsinky (anglicky) (?vedsky) (finsky)
• Obrazky z Finska (anglicky) (finsky) (japonsky)

M?sta ve Finsku podle po?tu obyvatel
600 000+	Helsinky
200 000+	Espoo  ? Tampere  ? Vantaa  ? Oulu
100 000+	Turku  ? Jyvaskyla  ? Kuopio  ? Lahti
75 000+	Pori  ? Kouvola  ? Joensuu  ? Lappeenranta
50 000+	Hameenlinna  ? Vaasa  ? Seinajoki  ? Rovaniemi  ? Mikkeli  ? Salo  ? Porvoo  ? Kotka