Tento ?lanek pot?ebuje aktualizaci, nebo? obsahuje zastarale informace.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite , aby odra?el aktualni stav a nedavne udalosti. Podivejte se te? na diskusni stranku , zda tam nejsou nam?ty k dopln?ni. Historicke informace nema?te, rad?ji je p?eve?te do minuleho ?asu a p?ipadn? p?esu?te do ?asti ?lanku v?novane d?jinam.

Hamas
???? ‎
Datum zalo?eni	1987
P?edseda	Jahja Sinvar
V?dce	Ismail Hanija
Zakladatel	Ahmed Jasin , Abdul Aziz Rantisi a Mahmoud al-Zahar
Sidlo	Gaza , Palestina
Ideologie	antisemitismus antisionismus fundamentalismus palestinsky nacionalismus islamsky nacionalismus sunnitsky islamismus
Politicka pozice	anti-komunismus , nacionalismus
Nabo?enstvi	sunnitsky islam
Po?et ?len?	20 000
Barvy	zelena
Oficialni web	http://hamas.ps/
Zisk mandat? ve volbach
Parlament ( 2006 )	74 / 132
Vlajka strany
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Hamas ( arabsky : ???? ? ?am?s , dosl. ?nad?eni“; zkratka pro Hnuti islamskeho odporu , arabsky : ???? ???????? ?????????, Ha rakat al- M uqawama al-I s lamija ) je palestinska islamisticka teroristicka organizace, ktera vznikla v roce 1987 jako odbo?ka egyptskych Muslimskych brat?i Al-Mad?ama Al-Islami . Podle charty Hamasu, vydane v roce 1988, je ideou hnuti boj proti Izraeli a ustanoveni islamistickeho statu na uzemi Izraele. Po svem zalo?eni se Hamas aktivn? zapojil do izraelsko-palestinskeho konfliktu . Hamas ma od sveho vzniku strukturovanou organizaci, ktera se d?li na dv? ?asti. Prvni z nich je civilni (politicka) a vyrazn? se podili na ?innosti podporujici chude palestinske obyvatelstvo, zejmena v  Pasmu Gazy . Druhou je militantni k?idlo pojmenovane po jednom z prvnich palestinskych mu?ednik? Brigady Izz ad-Dina al-Kassama , ktere funguje v utajeni a provadi uto?ne aktivity proti statu Izrael a od roku 2001 se podili na ost?elovani Izraele z pasma Gazy r?znymi druhy raket ?i minomety. Nejv?t?iho politickeho usp?chu organizace dosahla v lednu 2006, kdy vyhrala volby do Palestinske narodni spravy. Je oponentem palestinskeho hnuti Fatah , ktere vladne na Zapadnim b?ehu Jordanu a na rozdil od Hamasu podporuje dvoustatni ?e?eni a uznava existenci Izraele. V sou?asnosti je Hamas na seznamu teroristickych organizaci n?kolika zemi, nap?iklad USA , EU , Kanady , Izraele , Japonska nebo Egypta .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Muslimske bratrstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Ko?eny hnuti Hamas lze nalezt v Egypt? , kde jeden z nejvlivn?j?ich muslimskych teolog? 20. stoleti Hasan al-Banna v roce 1928 zalo?il spole?enstvi Muslimske bratrstvo (Alichwan al-muslimun). ^[1] Pisemnictvi Hamasu za sveho p?edch?dce uvadi hnuti ?ejcha Izz ad-Din al-Kassama (Qassama) (1882?1935), po n?m? je v sou?asnosti pojmenovano vojenske k?idlo spole?enstvi. ^[2] Je nepravd?podobne, ?e by al-Kassam byl ?lenem Muslimskeho bratrstva, lze v?ak zaznamenat vzajemnou sp?izn?nost ideal?, nebo? jejich spole?nym zakladem jsou my?lenky islamskeho reformatora Ra?ida Rida . ^[3] Je?t? ke konci dvacatych let 20. stoleti postradaly al-Kassamovy ideje zevrubnou hloubku, nicmen? je jiste, ?e ji? v teto dob? byla jeho vizi Palestina osvobozena od cizich vliv? a spole?nost zachovavajici Koran. Sou?asti t?chto vizi byli i k?es?ane, ?ijici a spolupracujici v up?imnem souladu s muslimskou v?t?inou (dhimmi). Vyhran?ny postoj v?ak zastaval proti jakemukoliv druhu obsazovani palestinskeho uzemi ?idy. Postupn? tyto nazory vykrystalizovaly v p?esv?d?eni, ?e cely islamsky sv?t musi prvo?ad? zahajit odpor proti izraelskym kolonist?m a posleze i proti Brit?m, kte?i usazovani ?id? na palestinskem uzemi prote?ovali. ^[3] Al-Kassama byl zabit pobli? m?sta D?enin v p?est?elce s britskou policii dne 21. listopadu 1935 a pro r?zne mistni strany a hnuti se stal jednim z prvnich mu?ednik? padlych v boji za osvobozeni Palestiny. ^[4] Prav? diky jeho osob? do?lo k roz?i?eni ideji Ra?ida Rida v Palestin?, co? usnadnilo nasledne pronikani Muslimskeho bratrstva do oblasti. ^[5] Al-Banna za?al sve vyslance vysilat do Palestiny v roce 1936 a sam zemi n?kolikrat nav?tivil, kdy? mezi lety 1942?1945 zakladal pobo?ky bratrstva v jejich n?kterych velkych m?stech. ^[6] Palestinsky problem se pro al-Banna stal zcela zasadnim, nebo? na n?m deklaroval nadnarodni charakter jeho ideji, co? v letech 1935?1945 vedlo k uvoln?ni jeho sep?ti s egyptskym nacionalismem a p?echodu k my?lenkam mezinarodnimu formatu. K zalo?eni pobo?ky v Palestin? do?lo v roce 1945 diky Saidu Ramadanovi, ?vagrovi al-Banna, jen? jen za prvni rok p?sobnosti shroma?dil na 15 000 novych stoupenc?. Po zavra?d?ni Hasana al-Banna v roce 1949 bylo Muslimske bratrstvo v Egypt? postaveno mimo zakon, nicmen? v Pasmu Gazy byli jeho stoupenci pova?ovani za vlastence. V Zajordani byla jeho existence oficialn? uznavana. ^[7] Od roku 1955 se bratrstvo zapojilo do vyznamnych vojenskych i politickych akci, v jejich? d?sledku do?lo k rozd?leni islamistickych skupin na dv? nazorove linie. Prvni se z?ikala ozbrojeneho boje a p?iklan?la se nazoru, ?e spole?nost je t?eba napravit prost?ednictvim p?isneho zachovavani islamskeho zakona, za pomoci islamskych instituci kulturniho, vzd?lavaciho a ekonomickeho typu (tzv. ?neotradicionalismus“ ?i ?islamizace zdola“). Druha zastavala fundamentalisticke pozice a prost?ednictvim vojenske aktivity usilovala o statni p?evrat a soust?edila se na ozbrojeny boj proti Izraeli (tzv. ?islamizace shora“). ^[8] K rozd?leni spole?nosti do?lo take v Palestin?, kde se v nasledujicich letech zformovala nova politicka hnuti. ^[8] Nejv?t?im konkurentem pro Muslimske bratrstvo se stala organizace Fatah , ktera je dodnes nejd?le?it?j?i slo?kou nacionaln? sekularni Organizace pro osvobozeni Palestiny (OOP). Fatah t??il zejmena ze skute?nosti, ?e egyptsky prezident Gamal Nasir op?t postavil bratrstvo mimo zakon, co? se odrazilo i na uzemi Palestiny. V te dob? se stal hlavnim duchovnim p?edstavitelem Muslimskeho bratrstva v Palestin? ?ajch Ahmad Izmail Jasin , pod jeho? vedenim organizace dosahla zna?nych neotradicionalistickych usp?ch? p?i islamizaci palestinske spole?nosti. ^[9] V 80. letech 20. stoleti se v?ak n?kte?i mladi palestin?ti fundamentaliste z ?ad Muslimskeho bratrstva seskupili kolem osoby Abdullaha Azzama nebo za?ali p?estupovat do palestinske odbo?ky skupiny Islamsky d?ihad . ^[10] Aby zabranil vyrazn?j?imu odchodu ?lenske zakladny do t?chto skupin, rozhodl se ?ejch Jasin zalo?it Hamas, jen? m?l ob?ma formam islamskeho radikalismu konkurovat. ^[11]

Zalo?eni Hamasu a Prvni intifada [ editovat | editovat zdroj ]

K ustavujicimu shroma?d?ni Hamasu do?lo 9. prosince 1987, prohla?eni bylo vydano 11. prosince v  Gaze a 14. prosince v  P?edjordansku . Z propagandistickeho zam?ru v?ak literatura Hamasu jako den zalo?eni uvadi 8. prosinec, ktery je pokladan za po?atek Prvni intifady . Nazev Hamas v p?ekladu znamena ?Nad?eni" a zarove? jednotliva pismena tohoto vyrazu p?edstavuji zkratku: Harakat al-Muqawama al-Islamija (Hnuti islamskeho odporu). ^[12] Jeho oficialn? uvad?nymi zakladateli byli ?ajch Ahmad Izmail Jasin a Abdel Aziz ar-Rantissi. Prvotni reakce OOP na zalo?eni noveho ozbrojeneho islamskeho hnuti byla smi?liva, co? bylo ovlivn?no i p?esv?d?enim, ?e otev?ene nep?atelstvi mezi ob?ma organizacemi by znamenalo konec intifady. Nicmen? vzajemne soupe?eni bylo patrne ji? v po?atcich vzajemnych vztah?, zejmena ve sporech o to, pod ?i kontrolou budou stavky. ^[13] Pro obyvatele Palestiny se Hamas stal islamistickou alternativou sekularni OOP a svymi cili v socialni a politicke sfe?e, jako? i komunitni ?innosti, zpochyb?oval postaveni jedineho legitimniho p?edstavitele palestinskeho lidu, je? si OOP narokovala. ^[13] Izraelci Muslimskemu bratrstvu t?sn? p?ed vypuknutim intifady a kratce po zalo?eni Hamasu vyjad?ovali tichou podporu, nebo? se domnivali, ?e jeho humanitarni profilace bude do budoucna p?eva?ovat nad projevy militantniho extremismu, a zarove?, ?e se stane politickym oponentem nacionaln? sekularni OOP. ^[6] Je?t? na za?atku Prvni intifady v??ili, ?e se bratrstvo ?…stav?lo proti palestinskemu nacionalismu, a ?e jeho ?lenove nebyli zapojeni do akt? politickeho odboje.“ ^{[14] [15]} Po vypuknuti Prvni intifady se v?ak ve vnit?ni struktu?e Hamasu jasnym zp?sobem prosadili zastanci radikalni protiizraelske linie. ^[16] Sve p?edpoklady, ?e by mohli Hamas vyu?ivat k destabilizaci palestinske politicke sceny v neprosp?ch OOP, byli Izraelci nuceni p?ehodnotit ve chvili uve?ejn?ni charty Hamasu v roce 1988, a posleze v roce 1989, kdy se organizace p?ihlasila k unosu a vra?d? dvou izraelskych vojak?. ^[15] P?i nasledne vln? represi byl uv?zn?n a v roce 1989 k do?ivoti odsouzen i ?ajch Jasin, co? vedlo k ?aste?ne reorganizaci veleni a do ?ela Hamasu byl postaven Musa Abu Marzuq, in?enyr, jen? vysoko?kolske vzd?lani ziskal na univerzit? v USA. ^[17]

Dal?i politicky vyvoj v Palestin? nasledoval po oslabeni vlivu OOP, jeho? p?i?inou byly udalosti, ktere nasledovaly po al?irske deklaraci v roce 1988 a ?etne ob?aloby, je? obvi?ovaly vedouci p?edstavitele OOP z korupce. Svou roli sehrala i ztrata ekonomicke podpory p?ichazejici ze Sov?tskeho svazu , Iraku Saddama Husajna a zemi, ktere se zapojily do valky v Zalivu na stran? protiiracke koalice. ^[18] V?dce OOP Jasir Arafat proto vyzval ?elni p?edstavitele Hamasu ke vstupu do Narodni palestinske rady, av?ak tato jednani, ktera byla zahajena v roce 1990, ztroskotala na po?adavku Abu Marzuqa, ktery po?adoval polovinu k?esel v Rad? a vyslovne zavr?eni al?irske deklarace. ^[19] V roce 1992 reagoval Izrael na vzr?stajici eskalaci nasili deportaci 415 p?edstavitel? Hamasu a palestinskeho Islamskeho d?ihadu do ji?niho Libanonu . Libanon v?ak odmital deportovane p?ijmout, a tak za celosv?tove novina?ske pozornosti z?stali ve stanovem tabo?e na hrani?nim uzemi nikoho. ^[20] Diky tomuto opat?eni se sice nap?ti v Palestin? do?asn? zklidnilo, av?ak zarove? do?lo ke kontaktu mezi palestinskymi fundamentalisty sunnitske orientace a ?iitskym hnutim Hizballah , jeho? p?islu?nici od roku 1982 za?ali sve protivniky napadat formou sebevra?ednych utok?. ^[15] Z pragmatickych d?vod?, jako mluv?i palestinskeho lidu, sv?j d?razny nesouhlas s deportacemi vyjad?il i Jasir Arafat, na?e? Hamas souhlasil s konanim konference v Tunisu (prosinec 1992), kde jeho p?edaci jednali s OOP, a s rokovanim v  Chartumu , kde vedli dialog s p?edstaviteli Fatahu. ^[21] Jako konec prvni intifady jsou ?asto uvad?ny mirove dohody z Osla (30. srpna 1993), uzav?ene mezi Izraelem a OOP. Tato ujednani v?ak byla v p?imem rozporu s doktrinou Hamasu, jeho? vedeni, stejn? jako p?edstavitele Islamskeho d?ihadu, je nikdy neuznalo. ^[22]

Obdobi mezi intifadami [ editovat | editovat zdroj ]

Obyvatelstvo Palestiny unavene setrvalym konfliktem bylo dohodam z Osla naklon?no positivn? a Hamas proto ur?itou dobu ?elil otazce dal?i existence. ^[23] Tento status se v?ak zm?nil 25. unora 1994, kdy? izraelsky kolonista zahajil st?elbu na muslimske v??ici shroma?d?ne k modlitb? v Hebronu a na mist? jich dvacet dev?t zavra?dil. Tento ?in umo?nil p?edak?m Hamasu obhajit sve postoje s tvrzenim, ?e terorismus jeho stoupenc? je nezbytny vzhledem k trvajicim provokacim Izraelc?. ^[24] 4. kv?tna 1994 Jasir Arafat podepsal dohody v Kahi?e, ktere jej zavazovaly vyvijet iniciativu v boji proti ?innosti atentatnik?, organizovane z uzemi sv??eneho Narodni palestinske samosprav?. V nasledujicich dnech uzav?ely dohodu o ukon?eni vale?neho stavu i Brigady Kassam a militantni k?idlo Fatahu. Toto ujednani, stejn? jako dohody z Kahiry, se vztahovalo vyhradn? na utoky podnikane z palestinskeho uzemi, netykalo se operativnich skupin p?sobicich na uzemi Izraele. V d?sledku tak odpov?dnost za odhalovani t?chto teroristickych bun?k z?stala na izraelskych bezpe?nostnich slo?kach. ^[25]

V devadesatych letech, po rozpadu vychodniho bloku , za?ala do Izraele proudit dal?i vlna p?ist?hovalc? z Ruska. Celkov? se jednalo asi o milion ?id?, z nich se v?t?ina stala novou zasobarnou levne pracovni sily. P?i?inou tohoto p?ilivu pracovnik? se izraelska ekonomika stala nezavislou na praci Palestinc? z Pasma Gazy. Tyto okolnosti dovolily Izraelc?m od 30. b?ezna 1993 praktikovat politiku neprody?neho uzav?eni hranic s okupovanym uzemim. Pro palestinskou naru?enou ekonomiku znamenaly tyto udalosti zasadni ujmu. Podrobne hospoda?ske udaje hovo?i o tom, ?e a? 66% palestinskych pracovnich sil se nasledkem t?chto opat?eni stalo nezam?stnanych nebo zam?stnanych nedostate?n?. ^[26] Vysledkem tohoto ekonomickeho vyvoje byl nar?st podpory, kterou chudi Palestinci za?ali vyjad?ovat mistnim radikalnim skupinam. ^[27]

Intifada Al-aksa [ editovat | editovat zdroj ]

Na konci 90. let 20. stoleti do?lo v d?sledku politickych zm?n na blizkem vychod? k ?aste?nemu ochromeni veleni Hamasu a po cely rok 1999 a? do listopadu 2000 nebyly organizovany ?adne sebevra?edne utoky. Organizace pot?ebovala ?as na reorganizaci a vratila se ke sve neotradicionalisticke tradici. ^[28] 28. za?i 2000 nav?tivil Ariel ?aron Chramovou horu v Jeruzalem?. Toto politicke gesto, ktere m?lo podpo?it izraelsky narok na sjednoceny Jeruzalem , spustilo dal?i vlnu protest?, ktera nese historicky nazev Druha intifada , ?i Intifada Al-aksa. Zpo?atku m?ly formy protest? podobu prom?nlive sm?sice pouli?nich nepokoj? a utok? podnikanych v?emi ozbrojenymi skupinami. Posleze se v ulicich objevily st?elne zbran?, na co? izraelske ozbrojene sily reagovaly pou?itim t??ke vojenske techniky a zbrani dlouheho doletu. ^[29] Po 11. za?i 2001 se vlada USA pokou?ela ziskat d?kaz o propojeni mezi Hamasem a  Usamou bin Ladinem . A?koliv byli n?kte?i bojovnici Hamasu vycvi?eni v taborech Al-Kaidy , dal?i vyrazn?j?i spoluprace mezi t?mito organizacemi potvrzena nebyla. Av?ak oficialni projevy p?edstavitel? USA, kte?i vyjad?ovali nazor, ?e pokra?ovani miroveho procesu na uzemi Palestiny musi byt spojeno s bojem proti mezinarodnimu terorismu, vyprovokovaly Brigady Kassam , pod velenim noveho v?dce Salaha Mu?afa ?ahuda, k dal?i vln? sebevra?ednych utok?. ^[30] Ty vedly k velkym ztratam na ?ivotech izraelskych civilist?, a ve chvili, kdy ?islo mrtvych p?esahlo sto, zahajil izraelsky premier Ariel ?aron rozsahlou operaci s nazvem Obranny ?tit (29. b?ezna?3. kv?tna 2002). ^{[31] [32]} Na uzemi Palestinske samospravy dochazelo k t??kym boj?m a izraelske bezpe?nostni slo?ky se uchylily k nove strategii, ji? bylo ni?eni dom? rodin sebevra?ednych uto?nik? a deportace jejich p?ibuznych. Cilem bylo vyko?enit sympatie Palestinc? se sebevra?ednymi utoky v??i Izraeli. V pr?b?hu operace te? do?lo k zat?eni zna?neho po?tu p?edstavitel? Hamasu, p?i?em? ?ast z nich padla do zajeti po vyvrcholeni oblehani chramu Kristova narozeni v Betlem?. ^[32] Cile kontroverzni operace Obranny ?tit v?ak dosa?eno nebylo, nebo? teroristicke aktivity Hamasu pokra?ovaly nadale, navic se op?t vyost?ily vzajemne vztahy mezi ?idy a Palestinci. ^[31] Na konci roku 2002 zahajil Izrael stavbu bariery mezi vlastnim uzemim a Zapadnim b?ehem, ktera byla dokon?ena v roce 2005. 9. ledna teho? roku byl palestinskym prezidentem zvolen Mahmud Abbas , kteremu se v b?eznu poda?ilo s Hamasem uzav?it dohodu o dodr?ovani obdobi klidu. ^[33] Toto p?im??i Hamas vypov?d?l 9. ?ervna 2006, kdy? izraelske vladni sily bombardovaly jednu z pla?i v Gaze. Zarove? do?lo k nove, stup?ujici se vln? teroristickych utok?. Pote, co Hamas unesl jednoho z vojak?, Izrael zorganizoval celoplo?nou invazi, jejim? ukolem bylo tohoto mu?e osvobodit (28. ?ervna 2006). ^[34]

Dal?i kontroverzni reakci na setrvalou atentatnickou ?innost Hamasu, spadajici do obdobi druhe intifady, bylo uplatn?ni strategie tzv. mimosoudnich likvidaci. V jejim ramci byli izraelskou tajnou slu?bou zabiti n?kte?i ?elni v?dci organizace, nicmen? p?i t?chto akcich dochazelo i k dal?im ztratam na ?ivotech, o ktere p?ichazeli lide v t?sne blizkosti cil?. Ob?ti jednoho z t?chto atentat? se stal i ?ejch Jasin, ktereho zabila raketa odpalena z vrtulniku ve chvili, kdy po ranni modlitb? vychazel z Me?ity v obydlene ?asti Gazy. Spole?n? s nim zahynulo p?t dal?ich osob, v?etn? jeho syna. ^[35]

S postupem intifady se ve?ejne min?ni za?alo obracet v neprosp?ch politickeho vedeni Palestiny, z ?eho? za?al t??it Hamas, ktery 25. ledna 2006 zvit?zil ve volbach do zakonodarneho shroma?d?ni, v n?m? obsadil 74 ze 132 k?esel. Lide tak vyjad?ili roz?arovani, ktere poci?ovali v??i Fatahu. Ten se v?ak s politickou pora?kou nesmi?il a mezi jeho stoupenci a ?leny Hamasu za?alo dochazet k ozbrojenym konflikt?m, ktere na ja?e 2007 za?aly nabirat podobu ob?anske valky. Izrael, podporovany USA, po volebnim vit?zstvi Hamasu zamitl obnoveni vzajemnych rozhovor?, nebo? odmital jednat s teroristy. Mezinarodni spole?enstvi reagovalo zmrazenim rozvojovych fond? a hospoda?ske pomoci, co? m?lo pro palestinskou ekonomiku drtivy dopad. ^[36] Otazka Palestiny, jeji? budoucnost znepokojovala arabske zem?, byla prodiskutovavana v unoru 2007 v Mekce , kde byl pod za?titou saudskoarabskeho krale sezvani p?edstavitele obou znep?atelenych tabor?. Vysledkem slo?itych jednani bylo dosa?eni dohody o p?im??i a vytvo?eni vlady narodni jednoty, v ni? byli zastoupeni jak p?edstavitele Hamasu, tak Fatahu. Vzajemna nevra?ivost mezi ob?ma organizacemi v?ak p?etrvavala a vyvrcholila v polovin? ?ervna teho? roku, kdy Hamas nasilim p?evzal uplnou kontrolu nad Pasmem Gazy (b?hem ozbrojenych st?et? zahynuly stovky Palestinc? ^{[37] [38]} ). Palestinsky prezident Abbas reagoval rozpu?t?nim vlady narodni jednoty a vyhla?enim vyjime?neho stavu. Novym premierem jmenoval prozapadniho ekonoma Salama Fajjada. Hamas, ktery byl zcela vy?achovan z ministerskych pozic, Abbasovy kroky nikdy neuznal. Pod jeho vlivem z?stalo cele Pasmo Gazy, zatimco Zapadni b?eh ovladl Fatah. Toto dvojvladi pochopiteln? vyhovovalo Izraeli, ktery vyjad?il podporu umirn?nemu Fatahu a v??i jim kontrolovanym uzemim uvolnil n?ktera omezeni, ktera na palestinska uzemi uvalil pote, co ve volbach zvit?zil radikalni Hamas. ^[39]

Sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

Velmi zasadni zm?nu pro hnuti p?inesly udalosti tzv. arabskeho jara . V reakci na probihajici udalosti se exilove vedeni Hamasu, deta?ovane toho ?asu v Syrii , p?iklonilo k islamisticke opozici, ?im? velmi vyrazn? naru?ilo vztahy s re?imem prezidenta Ba?ara Asada . Nejen?e pak muselo p?esunou sve sidlo z Dama?ku do Kataru , ale p?i?inou tohoto jednani bylo i zhor?eni vztah? s tradi?nim spojencem Syrie Iranem a hnutim Hizballah . Iran pak udajn? velmi vyrazn? utlumil finan?ni podporu Hamasu. ^[40] Dal?i vyrazn? krizovou udalosti pro organizaci bylo svr?eni egyptskeho prezidenta Muhammada Mursiho v roce 2013. S jeho podporou existovala na palestinsko-egyptske hranici jista mira stability, ktera Hamasu umo??ovala posilovani vzajemne soudr?nosti s Muslimskym bratrstvem. Kdy? se Hamas po politickem p?evratu nedistancoval od stup?ujiciho se nasili na Sinajskem poloostrov? , sou?asny egyptsky prezident Abd al-Fattah as-Sisi ozna?il hnuti za teroristickou organizaci, uvalil na n?j sankce a zahajil bezprecedentni blokadu hranic s Pasmem Gazy. Tato situace m?la pro Hamas vyznam i na geopoliticke scen?, nebo? n?ktere konzervativni arabske re?imy, kv?li zachovani dobrych vztah? s Egyptem, utlumily jeho podporu. ^[41] Pokud jde o p?itomnost exilove kancela?e v Kataru, ta pro zemi p?edstavovala zbyte?nou komplikaci, nebo? jeji p?edstavitele cht?li s Egyptem budovat spi? korektni vztahy. ^[42] V sou?asnosti je tedy vice ne? pravd?podobne, ?e vn?j?i vedeni Hamasu sidli v Turecku. Napovidala tomu i sch?zka, ktera se konala 19. prosince 2015 v Anka?e, p?i ni? se ?ef exiloveho vedeni Hamasu Chalid Ma?'al se?el s tureckym prezidentem Erdoganem ^[43] a vyrazne financovani, ktere tato zem? Hamasu poskytuje. ^[44]

V dne?nich dnech je pro Hamas d?le?ita zejmena obnova infrastruktury, kterou p?i pozemnich a leteckych utocich destruuji izraelske ozbrojene sily. Dal?i prioritou pro hnuti je i posilovani ve vojenske oblasti a udr?ba objekt? militaristickeho charakteru. K nim pat?i zejmena desitky pa?erackych a uto?nych tunel?, ktere vedou z Pasma Gazy na uzemi Izraele nebo Egypta, ale take vycvikova centra a vyrobny zbrani a munice. Podle zpravy Izraelske bezpe?nostni agentury (ISA) z 25. ?ervence 2017, si hnuti zaji??uje p?islu?enstvi na vystavbu a obnovu tunel? zejmena z materialni humanitarni pomoci ur?ene pro chude palestinske civilisty. Agenti Hamasu udajn? take realizuji najezdy na sklady d?eva a ?eleza, jine suroviny, ur?ene nap?iklad k pr?myslove vyrob? zbrani nebo vybu?nin, ziskavaji r?znymi zp?soby pa?ovani. Nez?idka jde o material dvojiho vyu?iti (nap?. grafit nebo dusi?nan st?ibrny ), ktery se operativci Hamasu do Pasma Gazy pokou?i dopravit mezi oficialn? schvalenymi dodavkami pomoci. V tomto sm?ru v?ak jde i o navijaky, motory do kompresor? ur?enych na vrtani tunel?, r?zne druhy elektroza?izeni atd. ^[45]

Sou?asnym politickym v?dcem Hamasu v Pasmu Gazy je Ismail Hanija , velitelem Brigad Kassam je Jahja Sinvar (Yahya Sinwar), jen? byl do sve funkce ustanoven v unoru 2017. ^[46] 11. listopadu 2018 ?lenove Hamasu provedli jeden z nejv?t?ich utok? za posledni ?ty?i roky, p?i n?m? bylo na uzemi Izraele z  Pasma Gazy vypaleno nejmen? 370 raket. ^[47] V utery 13. listopadu bylo v reakci na oboustranne, stup?ujici se nasili, mezi Hamasem a Izraelem dosa?eno p?im??i, na co? reagoval izraelsky ministr zahrani?i Avigdor Lieberman rezignaci. ^[48] Ve ?tvrtek 6. prosince 2018 se USA ve Valnem shroma?d?ni OSN pokusilo prosadit rezoluci odsuzujici hnuti Hamas za raketove utoky na Izrael. Teto rezoluci se nedostalo pot?ebne podpory, a?koliv pro hlasovalo 87 zemi, 57 jich bylo proti a 33 stat? se hlasovani zdr?elo. ^[49]

Statut a cile [ editovat | editovat zdroj ]

Hnuti Hamas sleduje dva protich?dne cile. Jednim je charita v??i Palestinc?m, druhym teror v??i Izraeli. ^[50]

Charta Hamasu 1988 [ editovat | editovat zdroj ]

Podle charty z 18. srpna 1988 je ideovy zaklad Hamasu zalo?en na islamu [?l. 1]. Podle teho? dokumentu hnuti samo sebe ozna?uje za palestinskou odno? Muslimskeho bratrstva [?l. 2], p?i?em? prohla?uje, ?e je slo?eno z muslim?, kte?i up?ednost?uji d?ihad [?l. 3]. Organizace za sveho ?lena p?ijima ka?deho muslima, ktery uznava jeji ideologii [?l. 4]. ?ivotnim stylem ?len? Hamasu je Islam, Allah je jeho cilem, Prorok jeho modelem, koran jeho ustavou [?l. 5]. ^[51] K hlavnim cil?m hnuti pat?i vytvo?eni palestinskeho statu na celem uzemi byvale Mandatni Palestiny [?l. 6]. Eticke zaklady tohoto uzemniho celku by vychazely z islamskych princip? a  prava ?aria . ^{[13] [51]} Hamas sam sebe ozna?uje za univerzalni muslimske hnuti, p?i?em? navazuje na my?lenky a postoje Izz ad-Dina al-Kassama, je? hlasaji, ?e povinnosti muslim? je boj proti ?id?m [?l. 7]. Heslo Hamasu zni: ?Allah jako posledni cil, Prorok jako hlava, Koran jako ustava, smrt pro Allahovu slavu jako nej?hav?j?i touha“ [?l. 8]. Podle 9. ?lanku vznikl Hamas jako d?sledek upadku islamskych hodnot, z ?eho? vychazi nutnost vyhlasit islamsky stat. Podle vlastni interpretace Hamas podporuje utla?ovane a popira bezpravi [?l. 10]. Palestinu vnima jako svate d?dictvi v?ech muslim?, je? nale?i v?em muslim?m do vlastnictvi a? do soudneho dne. ^{[pozn. 1]} Odmita Palestinu p?edat komukoliv jinemu, ten, kdo se ji zmocni, ji take vrati [?l. 11]. Proti nep?iteli je povinen bojovat ka?dy muslimsky mu? i ?ena, nacionalismus je sou?asti islamu [?l. 12]. Palestinsky problem lze ?e?it pouze d?ihadem, pacifisticke ?e?eni vede podle doktriny Hamasu jen k posileni nev??icich nad muslimy, proto se stavi proti jakymkoliv mirovym konferencim [?l. 13]. ^{[51] [52]} Samotne osvobozeni Palestiny je vazano na t?i okruhy lidi: palestinsky, arabsky a islamsky, Palestina je vnimana jako svata islamska zem? [?l. 14]. V?t?povani islamskych nazor? je ukolem vzd?lavaciho systemu, s ?im? souvisi i skute?nost, ?e palestinska otazka je otazkou nabo?enskou [?l. 15]. D?le?itym je podle Hamasu studium islamu ve ?kolach, stejn? jako ziskavani podrobnych znalosti o nep?iteli [?l. 16]. ?eny nelze oddalovat islamu, nebo? vedou vychovu novych pokoleni, jejich role proto neni men?i ne? uloha mu??, nicmen? je t?eba se vyhnout zapadnimu pojeti rovnopravnosti [?l. 17]. Poslanim muslimske ?eny je rodina, d?ti a vedeni domacnosti [?l. 18]. ^{[51] [53]}

Na boji za svobodu se ma podilet take islamske um?ni [?l. 19], spole?nost by se m?la sjednotit a jeji ?lenove by m?li nest spole?nou zodpov?dnost [?l. 20]. Hamas zarove? hlasa ochotu podpo?it ty, kdo maji nouzi [?l. 21]. Nep?itel (tj. ?ide) maji podle ?len? Hamasu zodpov?dnost za francouzskou a komunistickou revoluci v Rusku a stali za vypuknutim prvni i druhe sv?tove valky i zalo?enim OSN. Jejich spojenci jsou Svobodni zedna?i , Rotariani , Lions Club atd. a podporuje je kapitalisticky Zapad i komunisticky Vychod [?l. 22]. Jina islamska hnuti Hamas respektuje a oce?uje [?l. 23], je proti ura?kam a pomluvam [?l. 24], zarove? respektuje i palestinska nacionalisticka hnuti [?l. 25]. Rokovat o novych variantach je ochoten pouze s nacionalisty [?l. 25], OOP by podle charty Hamasu m?la na svou korouhev umistit islam, nicmen? je pova?ovana za partnerskou organizaci (Hamas v?ak odmita jeji sekularismus) [?l. 27]. Stanovy Hamasu dale prohla?uji, ?e arabske a islamske zem? by m?ly bojovat proti sionismu [?l. 28]. Hnuti zarove? usiluje o podporu mezinarodniho islamskeho spole?enstvi [?l. 29]. Upozor?uje, ?e je t?eba davat si pozor na sionistickou kontrolu mezinarodnich financi, a dale na skute?nost, ?e d?ihad lze vest r?znymi zbran?mi [?l. 30]. Hamas sam sebe vnima jako hnuti humanitni, s tim, ?e v?ichni (tedy vyznava?i islamu, k?es?anstvi a judaismu) mohou ?it (koexistovat) pod pokojnou islamskou nadvladou [?l. 31]. Hamas odmita jakekoliv ustupky; dohody z Camp Davidu (1979) byly podle n?j zradou Palestinc? a dodava, ?e sioniste usiluji o ovladnuti Palestiny od Nilu po Eufrat [?l. 32]. Prost?ednictvim charty se Hamas obraci na muslimske narody s ?adosti o finan?ni podporu [?l. 34] a v historicke navaznosti na vojenske usp?chy p?i pora?kach k?i?ak? a  Tatar? , se zavazuje porazit i sionisty [?l. 35]. Obavy nemusi mit z Hamasu ti pravov?rni muslimove, kte?i jej respektuji a jeho podporu ma ka?dy, kdo bojuje proti sionismu. ?ivotnim stylem Hamasu je Islam. ^{[54] [55]}

Charta byla kritizovana pro pou?iti antisemitskeho jazyka,[7][8] ktery n?kte?i komentato?i vnimali jako podn?covani ke genocid?.[9][10]

Od te doby, co se Hamas rozhodl kandidovat ve volbach, bagatelizoval roli sve charty.[16] V p?imem rozporu s Chartou v?dce Hamasu Ismail Haniyeh v roce 2008 prohlasil, ?e Hamas bude souhlasit s p?ijetim palestinskeho statu v ramci hranic z roku 1967 a s nabidkou dlouhodobeho p?im??i s Izraelem.[17] V roce 2010 v?dce Hamasu Khaled Meshaal prohlasil, ?e Charta je ??astem historie a ji? neni relevantni, ale nelze ji zm?nit z vnit?nich d?vod?“.[18] Meshaal take uvedl, ?e Hamas ukon?uje sve spojeni s Muslimskym bratrstvem.[19]

Charta Hamasu 2017 [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2017 Hamas vydal novy text, tzv. revidovanou chartu, ani? by v?ak odvolal p?vodni chartu z roku 1988. V nove chart? byl odstran?n antisemitsky jazyk a bylo up?esn?no, ?e boj se netyka ?id? jako naroda nebo vyznava?u judaistickeho nabo?enstvi, ale ?sionistickebo projektu“, tj. Statu Izrael. Charta z roku 2017 akceptuje palestinsky stat v hranicich, ktere existovaly p?ed rokem 1967, zarove? v?ak trva na odmitnuti Hamasu uznat Stat Izrael, ktery nazyva ?sionistickou entitou“.[20] Charta z roku 2017 odkazuje na izraelsky stat v hranicich p?ed rokem 1967 jako na p?echodny stat a zarove? obhajuje ?osvobozeni cele Palestiny“.[19][21]

Hlavnim d?vodem vydani noveho dokumentu byla snaha zlep?it prosazovani sve v?ci jak ve sv?t? politiky tak na socialnich sitich, proto?e stavajici charta byla v diskusich silnym argumentem proti Hamasu. Vliv mohl mit i zam?r Chalida Ma?'ala odejit do d?chodu a zanechat po sob? n?co pozitivniho. ^[56]

Pohledy na dokument z roku 2017 se od po?atku r?znily. V?t?ina komenta?? byla spi?e rezervovanych s tim, ?e teprve ?as uka?e, nakolik jde o skute?nou zm?nu nebo jen o zm?nu retoriky. ^{[57] [58]} N?kte?i novy dokument vitali jako znamku zvy?ene politicke vysp?losti, pokus p?eklenout propast mezi umirn?nymi a zastanci tvrde linie v ramci Hamasu a potencialni krok na cest? k miru, mnozi jini, v?etn? izraelskeho premiera Benjamina Netanjahua, jej odmitli jako pouhe kosmeticke usili navr?ene tak, aby Hamas zn?l p?ijateln?ji a p?itom nem?nil nic na zakladnich cilech a metodach Hamasu. ^[59] Vyroky p?ednich p?edstavitel? Hamasu davaji za pravdu spi?e t?m druhym. ^[58]

Zp?tn? se ukazuje, ?e Hamas v dob? vlady v Gaze budoval tunely, pa?oval zbran? a radikalizoval mlade?. Obecn? up?ednost?oval sve militantni cile p?ed pot?ebami obyvatel. Jeden z p?edstavitel? Hamasu Chalil al-Had?a prohlasil po utoku ze 7. ?ijna: "Cilem Hamasu neni ?idit Gazu a p?ivad?t do ni vodu, elekt?inu a podobn?,… Tato bitva nebyla proto, ?e bychom pot?ebovali palivo nebo d?lniky. Neusilovala o zlep?eni situace v Gaze. Tato bitva ma zcela zm?nit situaci." ^[37]

Organiza?ni struktura [ editovat | editovat zdroj ]

Hamas se d?li na dv? k?idla ? civilni a militantni. Civilni (politicke) navazuje na neotradicionalisticke po?inani Muslimskeho bratrstva a vyrazn? se podili na ?innosti podporujici chude palestinske obyvatelstvo, zejmena v Pasmu Gazy. Provozuje vlastni ?koly i system socialniho zabezpe?eni, vyva?ovny pro chude a organizace podobne hnuti skaut? (v islamske podob?). Civilni k?idlo Hamasu se postupn? zapojilo take do politicky a za timto u?elem vybudovalo silny politicky aparat. ^[60] Diky tomu, ?e se vedeni organizace vyzna?uje mnohem men?i mirou zkorumpovanosti, ne? je tomu b??ne u oficialnich palestinskych struktur, konkretn? p?edak? OOP, ma zaji?t?nu vyraznou popularitu mezi zna?nou ?asti palestinskeho obyvatelstva (zejmena v chudem pasmu Gazy). ^[61]

Militantni k?idlo Hamasu se nazyva Brigady Izz ad-Dina al-Kassama (zkracen? Brigady Kassam) a bylo zalo?eno v reakci na vlnu represi ze strany Izraele v roce 1991. ^[61] Zpo?atku brigady Kassam p?sobily pouze v Pasmu Gazy, od roku 1992 za?aly operovat i v Zajordani v Hebronu a posleze v Nabulusu. Zde se nezabyvaly pouze utoky proti izraelskym kolonist?m a vojak?m, ale svou pozornost soust?edily i na likvidaci informator? Izraele z ?ad Palestinc?. ^[61] P?i vyb?ru cil? na stran? ?id? p?islu?nici Hamasu nerozli?uji, zda jde o bezpe?nostni sily ?i civilni obyvatelstvo, nebo? v?ichni Izraelci, v?etn? ?en, vykonavaji slu?bu v okupa?ni armad?. ^[62] S nar?stajicim vlivem v politicke sfe?e za?alo ozbrojene k?idlo vytva?et i bezpe?nostni slo?ku, kterou se staly bezpe?nostn?-policejni sbory v Pasmu Gazy. ^[63] Ozbrojeny boj organizace ma mezi palestinskymi obyvateli zna?nou miru podpory, co? si uv?domuji i ?elni p?edaci Hamasu. Pro chude Palestince, kte?i se z ekonomickeho hlediska ?asto nachazi na same hranici p?e?iti, jsou mnohem p?ijateln?j?i formou odporu proti Izraeli ne? vyzvy ke stavkam a bojkotu spoluprace s ?idovskymi enklavami. ^[61]

Velitelska struktura Hamasu je rozd?lena na dv? ?asti. Domaci, je? ?idi organizaci p?imo v Palestin? a exilovou, vn?j?i, ktera operuje mimo hranice. ^[64] Do roku 1993, kdy byl Hamas na natlak Izraele v USA zapsan na seznam teroristickych organizaci, se jeho veleni nachazelo v americkem Springfieldu , kde mu velel Musa Muhammad Abu Marzuq. Pod tlakem nastalych okolnosti se veleni v roce 1997 p?esunulo do Ammanu v  Jordansku . ^[64] Zde sidlilo a? do roku 1999, kdy byli jeho ?lenove obvin?ni, ?e se sna?i naru?it izraelsko-jordanskou mirovou smlouvu. Na nejvy??i v?dce byla uvalena vazba a ?ada obvin?ni, po ?ase v?ak byli propu?t?ni a vyho?t?ni. Na kratkou dobu pak na?li azyl v Kataru a od roku 2001 v Dama?ku v Syrii. Zde je pod svou za?titu p?ijal prezident Ba?ar Asad a zde take navazali bli??i vztahy s Hizballahem. V roce 2012, po vypuknuti nepokoj? inspirovanych tzv. arabskym jarem, se exilove veleni postavilo na stranu opozice a nastupce Abu Marzuqa, Chalid Ma?al, p?esunul kancela? Hamasu z Dama?ku zp?t do Kataru. Po abdikaci katarskeho emira se jeho syn a nastupce Tamim bin Hamad Al Thani rozhodl svou politiku sm??ovat k napraveni vztah? s Egyptem, co? se d?lo na ukor jeho vztah? s Muslimskym bratrstvem i Hamasem. Neni, proto vylou?eno, ?e v sou?asnosti exilove vedeni Hamasu sidli v Turecku. Jako dal?i, vice ?i men? pravd?podobne sidlo jeho kancela?e je uvad?n take Iran. ^[43] Zajimavosti m??e byt, ?e letech 1992 a 1993 m?lo militantni k?idlo Hamasu svou centralu rovn?? v  Londyn? . ^[65]

Teroristicke akce Brigad Kassam [ editovat | editovat zdroj ]

V po?atcich sve ?innosti sm??ujici proti Izraelc?m, vyu?ivaly brigady Kassam mimo st?elnych a chladnych zbrani, te? ?asovanych nalo?i. Prvni pokus o odpaleni nalo?e v Tel Avivu se v listopadu 1992 izraelskym bezpe?nostnim slo?kam poda?ilo odvratit. Strategii sebevra?ednych utok? p?evzal Hamas od hnuti Hizballah, se kterym se ?elni p?edstavitele Hamasu dostali do bli??iho kontaktu v roce 1992. ^[15] D?vod, pro? se Hamas uchylil k vyu?ivani sebeob?tovani ?ivych osob jako prost?edku vedeni valky, vyjad?il Abdel Aziz Radntisi, jeden z v?dc? militantniho k?idla Hamasu v Gaze, slovy: ?Hamas pou?iva tuto taktiku a prost?edky boje, proto?e nema letadla F-16, vrtulniky Apache, tanky, ani ?izene st?ely… Ti mu?i to ned?laji kv?li tomu, ?e se dostanou do raje, kde na n? budou ?ekat panny. D?vod je ten, ?e ?elime okupaci a jsme slabi.“ ^[66] Hlavnim organizatorem tohoto uto?neho zp?sobu vedeni boje byl ve svych po?atcich Jahja Ajja? , ktereho izraelska tajna slu?ba zabila 5. ledna 1996 v Gaze. ^[67] Poprve taktiku sebevra?ednych utok? Hamas neusp??n? uplatnil v dubnu 1993, kdy se p?islu?nik Hamasu odpalil mezi dv?ma prazdnymi autobusy. Dal?i utok byl provedeny 19. ?ijna 1994, kdy se atentatnik odpalil u autobusu na Dizengoffov? t?id? v Tel-Avivu. P?i vybuchu zem?elo 21 Izraelc? a jeden nizozemsky turista. ^{[27] [67]} Dva podobn? ni?ive utoky prob?hly 3. b?ezna 1996. Jejich cilem byla autobusova linka ?. 18 a vysledkem bylo ?ty?icet p?t mrtvych pasa?er?. ^[67] V roce 1997 Hamas sve utoky soust?edil na v?t?i shroma?d?ni lidi. Takove akce zrealizoval 21. b?ezna v Tel Avivu a nasledn? 4. za?i v obchodnim centru v Jeruzalem?. ^[68]

Po dohodach uzav?enych mezi Izraelem, Hamasem a OOP v roce 1994 nenastal a? do sou?asnosti prakticky ?adny posun p?i pokusech o ?e?eni konfliktu, situace spi? p?ipomina za?arovany kruh. Na jakekoliv snahy OOP o smir s Izraelem odpovida Hamas novou serii atentat?, po kterych nasleduji izraelske represe. OOP, ve snaze pozastavit represe, zahajuje jednani s Hamasem, po n?m? je po?adovano ukon?eni atentatnicke ?innosti. Posleze nasleduji dal?i jednani OOP a Izraelem, na n?? reaguje Hamas sebevra?ednymi utoky. ^[69]

Zm?nu v taktice Hamasu p?ineslo obdobi Druhe intifady. Jeji p?islu?nici za?ali p?i sebevra?ednych misich vyu?ivat vybu?ne opasky, ktere byly p?i?inou mnoha masakr? v autobusech, no?nich klubech ( Sebevra?edny bombovy utok na diskotece Delfinarium ), pizzeriich i na Hebrejske univerzit?. V ?adach t?chto uto?nik? se poprve za?aly objevovat ?eny a d?ti. ^[70] P?i boji se v?t?i mi?e za?ali vyu?ivat i miny a dalkov? ovladane nalo?e, ktere zp?sobovaly ztraty na ?ivotech zejmena v ?adach izraelskych ozbrojenych sil. V teto dob? take palestin?ti odbornici Adnad al-Ghul a Nidal Fahi Rabah Farahat sestrojili prvni rakety Kassam, kterymi Hamas z Pasma Gazy za?al ost?elovat blizke izraelske obytne zony. ^[70] Prace na zdokonaleni teto zbran? pokra?uji a? do sou?asnosti a jeji vyu?iti ma setrvale stoupajici tendenci. A to i p?es snahu izraelskych bezpe?nostnich slo?ek omezit dovoz material?, vhodnych pro jejich konstrukci. ^[45]

Financovani [ editovat | editovat zdroj ]

V prvnich letech po zalo?eni organizace byl vyznamnym finan?nim donatorem Hamasu Kuvajt . ^[71] Jeho finan?ni p?isp?vky v?ak nebyly hlavni p?ijmovou slo?kou organizace. Tu tvo?i zejmena p?isp?vky samotnych Palestinc?. Podili se i palestin?ti emigranti, z nich nemalou ?asti komunita usazena v USA. ^[72] Dal?i ?ast p?ijm? organizace tvo?i dary od dal?ich fundamentaln? smy?lejicich p?iznivc? z jinych muslimskych zemi. P?ikladem mohou byt udalosti z roku 1997, kdy byl vym?nou za t?i izraelske agenty vym?n?n k do?ivoti odsouzeny duchovni v?dce Hamasu ?ajch Jasin. A?koliv byl od d?tstvi odkazan na invalidni vozik, vzap?ti podnikl cestu do Iranu, Syrie a Sudanu, kde se mu pro hnuti poda?ilo zna?ne finan?ni prost?edky. ^[68]

Dal?im vyznamny sponzorem Hamasu je Katar , ktery p?evedl na u?ty Hamasu vice ne? 1,5 miliardy eur. Hamas ziskava prost?edky take z humanitarni pomoci, kterou poskytuje Evropska unie . ^[73] Rakety je Hamas schopen odpalovat diky technologiim, ktere poskytl Iran . ^[74]

Podle zpravy Izraelske bezpe?nostni agentury (ISA) z 14. unora 2018 je v sou?asnosti jednim z nejv?t?ich sponzor? Hamasu Turecko , ktere pro p?evod finan?nich prost?edk? vyu?iva nap?iklad spole?nost SADAT. Poslanim teto instituce je finan?nimi a vale?nymi prost?edky podpo?it vytvo?eni ?palestinske armady“, jejim? ukolem by byl boj proti Izraeli. ^[44] Podle dal?ich zji?t?ni Hamas v Turecku vlastnil i spole?nost IMES, ktera slou?ila k prani ?pinavych pen?z v ?adech milion? americkych dolar?, je? byly posleze p?evedeny do Pasma Gazy a dal?ich zemi. ^[44] Podle stejne zpravy probiha podpora hospoda?ske a vojenske ?innosti Hamasu v Turecku neomezen?, nebo? mistni u?ednici p?ed ni p?iviraji o?i a p?ile?itostn? ji i povzbuzuji za pomoci tureckych statnich p?islu?nik?, z nich? n?kte?i maji blizko k vladnim kruh?m. Agentura dale dodava, ?e aktivity Hamasu se mimo jine opiraji o obchodni platformy, ktere slou?i k prani ?pinavych pen?z, je? jsou posleze p?evad?ny do Judska a Sama?i, kde slou?i k naboru Izraelc? do ?ad organizace. ^[44] Financovani bun?k na uzemi Izraele je pro Hamas samo o sob? pom?rn? slo?itou operaci. Podle tiskove zpravy ISA z 28. kv?tna 2017 hnuti k p?evodu hotovosti na izraelske uzemi vyu?iva nejen obchodnik?, ale jako kury?i jsou udajn? vyu?ivani i nemocni a star?i lide, kte?i obdr?eli povoleni k le?b? v izraelskych zdravotnickych za?izenich. ^[75]

Podpora [ editovat | editovat zdroj ]

P?ed p?evzetim kontroly nad Pasmem Gazy v roce 2007 m?lo 62 % Palestinc? na organizaci pozitivni nazor, zatimco t?etina m?la negativni nazor. Podle pr?zkumu Pew Research z roku 2014, t?sn? p?ed konfliktem mezi Izraelem a Gazou v roce 2014, jen asi t?etina Palestinc? vnimala Hamas pozitivn? a vice ne? polovina m?la na Hamas negativni nazor. Hamas vnimalo negativn? take 68 % izraelskych Arab?. ^[76]

Popularita Hamasu mezi Palestinci vzrostla po izraelskem bombardovani Gazy v ?ervenci?srpnu 2014. 81 % Palestinc? pova?ovalo Hamas za vit?ze valky s Izraelem v roce 2014. ^{[77] [78]} Pr?zkum provedeny v roce 2021 zjistil, ?e 53 % Palestinc? v??ilo, ?e Hamas si ?nejvice zaslou?i reprezentovat a vest palestinsky lid“, zatimco pouze 14 % preferovalo Abbasovu stranu Fatah . ^[79] Sou?asn? v?t?ina obyvatel Gazy vnimala Hamas jako zkorumpovany, ale bala se ho kritizovat. ^[80] Pr?zkumy provedene v roce 2023 ukazaly, ?e podpora Hamasu mezi Palestinci byla p?ibli?n? 27?31 %. ^[81]

Pr?zkum ve?ejneho min?ni z ?ervna 2021 zjistil, ?e 46 % respondent? v Saudske Arabii podpo?ilo raketove utoky Hamasu na Izrael b?hem izraelsko-palestinskych st?et? v kv?tnu 2021. ^[82] Pr?zkum z b?ezna/dubna 2023 zjistil, ?e 60 % Jordanc? vnima Hamas odpalujici rakety na Izrael alespo? trochu pozitivn?. ^[83]

V Kataru sidlici politicky v?dce Hamasu Ismail Hanija , ktery v dob? utoku Hamasu na Izrael dne 7. ?ijna 2023 pobyval v tureckem Istanbulu , ^[84] jednal 21. ?ijna 2023 s tureckym prezidentem Recep Tayyip Erdo?anem o situaci v Gaze a o vyvoji ve valce mezi Izraelem a Hamasem . ^[85] Erdo?an prohlasil, ?e Hamas nepova?uje za teroristickou organizaci. ^[86]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BURE?, Jaroslav; ?EJKA, Marek; DANIEL, Jan. Muslimske bratrstvo v sou?asnosti . Praha: Academia, 2017. 232 s. ISBN   978-80-200-2670-5 .  
• ?EJKA, Marek. Izrael a Palestina: minulost, sou?asnost a sm??ovani blizkovychodniho konfliktu . Praha: Centrum strategickych studii, 2005. 305 s. ISBN   80-903333-9-7 .  
• CHAPMAN, Colin. ?i je zem? zaslibena? Pokra?ujici krize mezi Izraelem a Palestinci . Praha: Volvox Globator, 2003. 336 s. ISBN   80-7207-507-1 .  
• INTROVIGNE, Massimo. Hamas: Islamsky terorismus ve Svate zemi . Praha: Vy?ehrad, 2003. 108 s. ISBN   80-7021-659-X .  
• KLEINOVA, Naomi. ?okova doktrina . Praha: Argo / Doko?an, 2010. 552 s. ISBN   978-80-7363-264-9 .  
• NAPOLEONI, Loretta. Teror s.r.o. . Praha: Metafora, 2007. 518 s. ISBN   978-80-7359-107-6 .  
• SCHULZE, Kirsten E. Arabsko-izraelsky konflikt . Praha: Computer Press (CPress), 2012. 184 s. ISBN   978-80-264-0000-4 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• ?lenove Hamasu (kategorie)
• Izraelsko-palestinsky konflikt

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Hamas na Wikimedia Commons
• Oficialni internetove stranky (v arab?tin?)
• HAMAS Archivovano 20. 12. 2008 na Wayback Machine . ?lanek v ?asopise Reflex o Hamasu v reakci na jeho vit?zstvi ve volbach 2006

Seznam politickych stran v Palestinske narodni sprav?
Demokraticka fronta pro osvobozeni Palestiny (DFOP) ? Fatah ? Hamas ? Palestinska demokraticka unie (FIDA) ? Palestinska narodni iniciativa (PNI) ? Palestinska lidova strana (PPP) ? Palestinska lidova bojova fronta (PPSF/PSF) ? Lidova fronta pro osvobozeni Palestiny (LFOP) ? Budoucnost ? T?eti cesta