Gjumri
(
armensky
???????
; te?
Gyumri
) je m?sto na krajnim zapad?
Armenie
. Je to metropole a zarove? nejv?t?i m?sto
provincie ?irak
. Nachazi se na
?iracke rovin?
u hranice s
Tureckem
, 126 km od hlavniho armenskeho m?sta
Jerevanu
. S
p?ibli?n? 122 tisici
[1]
obyvatel je druhym nejv?t?im m?stem v Armenii.
Jmeno m?sta bylo v historii mnohokrat m?n?no. Oblast dne?niho m?sta byla znama jako
Kumajri
v dob?
Kralovstvi Urartu
ve 8. stoleti p?ed na?im letopo?tem.
Kimmeriove
dobyli oblast a zalo?ili m?sto. Nazev Kumajri pravd?podobn? vychazi od Kimmeriu. Kumajri bylo p?ejmenovano na
Alexandropol
nebo
Alexandrapol
po man?elce Cara
Mikula?e I.
Alexand?e Fjodorovn?
(v letech 1840?1924). Pote v dob? Sov?tskeho svazu byl nazev m?sta
Leninakan
po
Vladimiru Leninovi
(v letech 1924?1990). Po vyhla?eni nezavislosti Armenie byl p?vodni nazev
Kumajri
pou?ivan do roku 1992, pak bylo m?sto p?ejmenovano na
Gjumri
.
Vykopavky archeologickeho nalezi?t? ukazaly, ?e oblast dne?niho Gjumri byla osidlena v
dob? bronzove
. Oblast byla zmin?na jako Kumajri v historickych urar?tinskych napisech pochazejicich z 8. stoleti p?ed na?im letopo?tem. V roce 720 p?ed na?im letopo?tem Kimmeriove dobyli oblast a pravd?podobn? zalo?ili osidleni Kumajri.
V roce 331 p?ed na?im letopo?tem byla cela oblast zahrnuta v provincii Ajrarat Kralovstvi Armenie jako sou?ast kantonu ?irak. Od roku 190 p?ed na?im letopo?tem do roku jedna na?eho letopo?tu bylo Kumajri pod nadvladou artaxidske dynastie. Od roku jedna byl ?irak p?id?len rodin? Kamsarakan, ktera vladla nad Kumajri b?hem artaxidskeho kralovstvi Armenie.
[2]
Po rozd?leni Armenie v roce 387 mezi
Byzanty
a
Per?any
a v d?sledku padu kralovstvi Armenie Ar?akuni v 428, se ?irak v?etn? Kumajri stal sou?asti
Sasanovske ?i?e Persie
.
Po dvou stoletich islamske vlady nad Armeni, Bagratidove vyhlasili nezavislost v roce 885 zalo?enim Bagradskeho kralovstvi Armenie. Kumajri vstoupil do nove ery r?stu a pokroku, zvla?t? kdy? se blizke m?sto Ani stalo hlavnim m?stem kralovstvi v roce 961.
Po padu Armenie v roce 1045 pat?il do Byzantske ?i?e a pozd?ji byl okupovan Seljukovymi uto?niky v roce 1064. Pod zahrani?ni nadvladou m?sto ziskalo v nasledujicich stoletich sv?j vyznam, a? do zalo?eni Zakaridskeho kni?ectvi Armenie v roce 1201 bylo pod gruzinskym protektoratem. Pote, co Mongolove obsadili Ani v roce 1236, se Armenie stala mongolskym protektoratem jako sou?ast Ilchanatu a Zakaridy se staly vazaly
Mongol?m
. Po padu Ilchanatu v polovin? 14. stoleti princezna Zakarid vladla nad Lori, ?irakem a Araratskou oblasti a? do roku 1360, kdy tyto oblasti padly pod invazi Turkickych kmen?.
Alexandropol, 19. stoleti.
V roce 1501 byla v?t?ina vychodnich armenskych uzemi v?etn? Kumajri dobyta nov? vznikajici
Safiovskou
dynastii Iranu vedenou ?ahem
Isma‘ilem
I. B?hem prvni poloviny 18. stoleti se Kumajri stal sou?asti Erivanskeho chanatu. V ?ervnu 1804 ovladaly ruske sily p?es region ?irak na po?atku
rusko-perske valky
1804 a 1813. Kumajri se stal oficialn? sou?asti
Ruske ?i?e
podle
Gulistanske smlouvy
podepsane 1. ledna 1813 mezi Ruskem a Persii.
B?hem obdobi ruske vlady se Gjumri stalo jednim z rozvijejicich se m?st v
Zakavkazsku
. V roce 1829, po
rusko-turecke valce
, do?lo k velkemu p?ilivu armenske populace, nebo? okolo 3 000 rodin, ktere se st?hovaly z uzemi v osmanske ?i?i, se usadilo v Gjumri. Rusky basnik
Alexandr Sergejevi? Pu?kin
nav?tivil Gjumri b?hem sve cesty do
Erzurumu
v roce 1829.
V roce 1837 dorazil do Gjumri rusky car
Mikula? I
. a zm?nil jeho jmeno na Alexandropol po sve man?elce
Alexand?e Fjodorovn?
. Alexandropol byl rychle p?em?n?n na jedno z hlavnich center ruskych vojsk b?hem
rusko-turecke valky 1877?78
. Po zalo?eni ?elezni?ni stanice v roce 1899 se Alexandropol vyznamn? rozrostl a stal se nejv?t?im m?stem ve vychodni Armenii.
Kostel Sv. Salvatora p?ed
zem?t?esenim
v roce 1988
Kostel Sv. Salvatora po zem?t?eseni
V roce 1902 byla ve m?st? otev?ena prvni banka a a? do sov?tizace Armenie v roce 1920 vzniklo v Alexandropolu 31 vyrobnich center v?etn? piva, mydla, textilu apod. Nov? zalo?ena
Armenska republika
byla vyhla?ena 28. kv?tna 1918, v?etn? m?sta Alexandropol. Dne 10. kv?tna 1920 se mistni bol?evici Armenii, podporovani muslimskou populaci, pokou?eli p?evzit vladu v Alexandropolu proti armenske vlad? Da?nakcuthjun. Povstani bylo potla?eno armenskou vladou dne 14. kv?tna a jeho v?dci byli popraveni. B?hem turecke invaze v?ak turecke jednotky napadly Alexandropol a obsadily m?sto dne 7. listopadu 1920. Armenie byla nucena podepsat 3. prosince smlouvu z Alexandropolem, aby zastavila turecky pokrok sm?rem k Jerevanu, nicmen? soub??na invaze Sov?tskeho svazu vedla k padu armenske vlady dne 2. prosince. Turecke jednotky se stahly z Alexandropolu pote, co byla v ?ijnu 1921 podepsana
smlouva z Karsu
mezi sov?tskou a tureckou vladou.
Pod
sov?tskou
vladou se nazev m?sta zm?nil v roce 1924 na Leninakan po sov?tskem v?dci
Vladimiru Leninovi
. M?sto zasahlo zem?t?eseni v roce 1926, kdy bylo zni?eno mnoho jeho vyznamnych budov v?etn? ?eckeho kostela svateho Ji?i. Leninakan se stal hlavnim pr?myslovym centrem v Armenske sov?tske socialisticke republice a jeho druhym nejv?t?im m?stem po hlavnim m?st? Jerevan. M?sto utrp?lo velke ?kody b?hem dal?iho
zem?t?eseni
v Armenii v roce 1988, ktere zdevastovalo mnoho ?asti zem?. Zem?t?eseni prob?hlo podel zname tahove vady s delkou 60 km. Jeho postup byl rovnob??ny s kavkazskym masivem a sto?il se na severovychod. Zem?elo mezi 25 000 a 50 000 obyvatel a a? 130 000 bylo zran?no.
Alexandropol v roce 1901.
V dob? rozpadu Sov?tskeho svazu bylo m?sto p?ejmenovano na Kumajri mezi lety 1990 a 1992, pak nakonec dostalo jmeno Gjumri.
[3]
Ekonomika m?sta je i desitky let po zem?t?eseni v troskach.
[4]
Tisice lidi stale je?t? ?iji v ?domiksech“ ? p?estav?nych nakladnich
kontejnerech
, zatimco nov? p?ebudovane byty jsou zatim prazdne.
[4]
V?ude jsou patrne mezinarodni instituce na r?znych projektech v ramci pomoci.
[4]
Ve m?st? je
102. ruska vojenska zakladna
s n?kolika tisici vojaky, ktera vznikla z p?vodni
sov?tske
zakladny.
- Roku
1961
bylo uvedeno do provozu, jen 5 km od centra m?sta,
leti?t? ?irak
, ktere je po jerevanskem
Mezinarodnim leti?ti Zvartnots
druhe nejv?t?i v zemi.
- Vyzna?ne regionalni a m?stske muzeum
- Ruska alexandropolska pevnost z roku
1834
se nachazi na zapadni stran? m?sta. U pevnosti se rozklada sidli?t? z doby pozdn? bronzove a? ?elezne.
Gjumri je domovem armenskeho fotbaloveho tymu
FC ?irak
. Domaci zapasy hraji na m?stskem stadionu postavenem v roce
1924
. Dal?i tymy z tohoto m?sta jsou Aragats, Kumairi a FK Gyumri.
Nam?sti Svobody
Po?et obyvatel Gyumri postupn? rostl od roku 1840 po ziskani statutu m?sta. Obrovsky pokles po?tu obyvatel byl zp?soben katastrofalnim zem?t?esenim z roku 1988. Obyvatele zde maji odli?ny vzhled a styl, a jsou bezmezn? hrdi na sve m?sto. Jejich vlastni dialekt je velmi blizky k zapadni armen?tin?.
Obyvatelstvo Gjumri b?hem let:
[5]
| Rok
|
Populace
|
| 1829
|
~600
|
| 1830
|
4 000
|
| 1850
|
15 000
|
| 1873
|
20 000
|
| 1897
|
30 600
|
| 1914
|
51 300
|
| 1923
|
58 600
|
| 1939
|
67 700
|
| 1959
|
108 400
|
| 1970
|
164 966
|
| 1984
|
222 000
|
| 1989
|
122 587
|
| 2001
|
150 917
|
| 2008
|
146 704
|
| 2016
|
116 800
|
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Gyumri
na anglicke Wikipedii.
- ↑
a
b
Dostupne online
.
- ↑
Oficialni stranka m?sta..
www.gyumri.am
[online]. [cit. 2013].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2012-11-06.
- ↑
History of Gyumri.
gyumri.luys.am
[online]. [cit. 2013].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2017-03-09.
- ↑
a
b
c
Archivovana kopie.
www.archinet.cz
[online]. [cit. 2008-07-11].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2007-11-05.
- ↑
Municipality of Gyumri::Population.
www.gyumricity.am
[online]. [cit. 11-09-2010].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 07-02-2009.