Obsah tohoto ?lanku mo?na poru?uje autorska prava .

Podle teto editace nastalo d?vodne podez?eni na poru?eni autorskych prav ze strany u?ivatele Fanou?ek kopane. Jste zvani pomoci s ov??enim tohoto podez?eni anebo s upravou ?lanku do te miry, ?e ji? o poru?eni autorskych prav nebude moci jit.

Georg Wilhelm Pabst
Narozeni	25. srpna 1885 Roudnice nad Labem Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti	29. kv?tna 1967 (ve v?ku 81 let) Vide? Rakousko Rakousko
Misto poh?beni	Vide?sky ust?edni h?bitov
Cho?	Gertrude Pabst
D?ti	Peter Pabst a Michael Pabst
P?ibuzni	Viola Broda (sourozenec)
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Georg Wilhelm Pabst , k?t?ny Wilhelm , ve filmovem pr?myslu vystupujici p?edev?im jako G. W. Pabst ( 25. srpen 1885 , Roudnice nad Labem ^[1] ? 29. kv?ten 1967 , Vide? ) byl rakousky filmovy re?iser narozeny v ?echach . Dnes je nejvice cen?na jeho tvorba z 20. let 20. stoleti, p?ed nastupem zvukoveho filmu. ^[2]

?ivot a dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Za?inal jako herec. Nejprve ve ?vycarsku , od roku 1910 v n?meckem divadle v New Yorku . Zde si take prvn? vyzkou?el re?ii, prozatim divadelni.

Roku 1914 jel na nav?t?vu do N?mecka , ov?em kdy? byl na uzemi Francie , vypukla prvni sv?tova valka a on byl jako p?islu?nik nep?atelskeho naroda internovan.

Po konci valky se ji? nevratil do USA, ale zkusil ?t?sti ve Vidni, kde za?inal zlaty v?k avantgardniho divadla. P?sobil jako re?iser v avantgardnim divadle Neue Wiener Buhne .

Brzy ho v?ak uchvatil film. Roku 1921 zalo?il s Carlem Froelichem filmovou spole?nost. Froelich byl ve dvojici nejprve um?lecky dominantnim - roku 1922 re?iroval snimky Im Banne der Kralle ( Ve sparech ), Der Taugenichts ( Darmo?lap ) a Luise Millerin . V prvnim Pabst hral, u druhych dvou byl asistentem re?ie a scenaristou.

Roku 1923 se prvn? postavil Pabst za kameru jako re?iser sam, nato?il film Der Schatz ( Poklad ). Nasledovala ?ada dal?ich, roku 1925 nap?iklad film Die freudlose Gasse ( Uli?ka, kde neni radosti ), ktery popisoval rozklad spole?nosti v e?e povale?ne inflace, a kde hrala i Greta Garbo , budouci hollywoodska hv?zda. Roku 1927 pak Liebe der Jeanne Ney ( Laska Jeanny Neyove ), snimek s Brigittou Helmovou v hlavni roli, nato?eny podle romanu Ilji Erenburga , ktery cenzura v tehdej?im ?eskoslovensku zakazala.

Roku 1930 nato?il sv?j prvni zvukovy film, protivale?ne drama Westfront 1918 ( Na zapadni front? 1918 ). K oce?ovanym dil?m pat?i Die Dreigroschenoper ( ?ebracka opera ) z roku 1931, v n?mecke verzi hral Mackieho Messera Rudolf Forster , ve francouzske Albert Prejean .

O rok pozd?ji odjel do Francie. Zde nato?il snimek Die Herrin von Atlantis ( Vladkyn? Atlantidy ), op?t s Brigittou Helmovou v hlavni roli. Roku 1933 ve francouzske produkci Dona Quijota s Fjodorem ?aljapinem v hlavni roli, a komedii De haut en bas ( Shora dol? ) s mladym Jeanem Gabinem .

Roku 1934 nata?el vyjime?n? v Hollywoodu , film Modern Hero ( Moderni hrdina ). Pote to?il znovu ve Francii.

Kdy? vypukla druha sv?tova valka , byl zrovna v Rakousku. Cht?l odjet do Spojenych stat? , ale ji? to nebylo mo?ne. To?il tedy na N?meckem ovladanych uzemich, co? ho mimo jine p?ivedlo do rodne vlasti - do ?ech. V letech 1942-43 toti? to?il v barrandovskych atelierech film o st?edov?kem leka?i Paracelsus . Roku 1945 to?il v Praze znovu, dobrodru?ny film Der Full Molander ( Molander?v p?ipad ), ktery v?ak ji? vzhledem k postupujici front? nedokon?il.

Po valce se rozhodl z?stat v Rakousku. Nato?il zde roku 1947 snimek Der Prozess ( Proces ), ktery obna?oval mechanismy antisemitismu . Pote se mu v Rakousku neda?ilo dotahnout do konce n?kolik projekt? a odjel proto do Italie, kde se filmovy pr?mysl za?al slibn? rozvijet. Nato?il zde film La voce del silenzio ( Hlas ml?eni ), na nam?t Cesara Zavattiniho, a grotesku Cose da pazzi ( Blaznive historky ).

Roku 1954 dostal ?anci v zapadnim N?mecku , kde nato?il drama Das Bekenntnis der Ina Kahr ( P?iznani Iny Kahrove ), ktere pojednava o problematice trestu smrti . Cht?l v N?mecku nato?it take drama o poslednich dnech Adolfa Hitlera , ale podminky nebyly p?iznive. Snimek se nakonec poda?ilo realizovat v Rakousku, roku 1955 pod nazvem Der letzte Akt ( Posledni d?jstvi ). Hitlera hral Albin Skoda . Ve stejnem roce nato?il v N?mecku film Es geschah am 20. Juli ( Stalo se 20. ?ervence ), o d?stojnickem spiknuti proti Hitlerovi. Zajimavosti je, ?e scena? napsal Gustav Machaty .

Jeho poslednimi opusy byl p?ib?h tane?nice posti?ene obrnou Rosen fur Bettina ( R??e pro Bettinu ) a roku 1956 ?ivotopisny film o skladateli Carlu Maria von Weberovi Durch die Walder, durch die Auen ( Po lesich a lukach ). ^[3]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Georg Wilhelm Pabst na Wikimedia Commons
• Georg Wilhelm Pabst v ?esko-Slovenske filmove databazi